Na návrh ministra školství a osvěty dr Zdeňka Nejedlého předložila vláda Prozatímnímu Národnímu shromáždění:návrh zákona o zřízení "Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze" (tisk 166) s lotem 5. února 1946.

Důvody, které mluví pro toto zřízení, jsou shrnuty v důvodové zprávě k vládnímu návrhu. Kulturní výbor uvážil všechny tyto důvody a vyzdvihl zvláště významnou funkci, kterou plnila a plní umělecko-průmyslová škola v Praze svým živým tvůrčím duchem, což dosvědčují i četná jména vynikajících výtvarníků v minulosti a dnes na ní působících a z ní vyšlých; kulturní výbor vyzdvihl dále potřeby, dané tomuto učilišti novou organisací průmyslu a hospodářství i kultury a plynoucí už z ducha lidové republiky, která zvlášť podepře i nižší odborné školství a lidovou tvořivost a řemeslnou výrobu; kulturní výbor konečně uvážil nutnost podepřít další vývoj umělecko-průmyslové školy v Praze směrem k užitkovému výtvarnictví, jak to potřebuje rozvoj našeho hospodářství a kultury, a v souvislosti s tím osvětlil základní zásady ministerstvem školství a osvěty plánovaného statutu vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze; z nichž nejdůležitější jsou tyto:

1. Vysoká škola umělecko-průmyslová je samostatná vysoká škola uměleckého směru, jejíž studium trvá 8-10 semestrů a uzavírá se závěrečnými zkouškami. Absolventi této vysoké školy, kteří s úspěchem vykonali závěrečné zkoušky, obdrží diplom, jímž se jim propůjčuje právní postavení akademicky graduovaných osob.

2. Úkolem vysoké školy umělecko-průmyslové jest poskytnouti posluchačům nejen v teoretickém směru, ale především v praktickém směru takovou míru uměleckého a odborně technického, příp. pedagogického vzdělání, zaměřeného speciálně k umělecké výrobě, aby po úspěšném absolvování byli schopni v oblasti uměleckého průmyslu, uměleckých řemesel a ostatní hmotné kultury samostatně řešiti i nejobtížnější tvůrčí úkoly, souvisící s výtvarnou výrobou, a mohli zastávati nejodpovědnější místa ve výrobě; tohoto cíle dosahuje se především praksí dílenskou a pěstováním praktických schopností posluchačových. Vedle toho usiluje škola též o dokonalou, theoreticky i prakticky důkladně podloženou výchovu profesorů odborných škol.

3. Na vysoké škole umělecko-průmyslové vyučují řádní a mimořádní profesoři vysokých škol, vysokoškolští asistenti a podle potřeby i soukromí a honorovaní docenti, odborní učitelé a lektoři s kvalifikací výtvarnou, zaměřenou k umělecké výrobě, případně výtvarně řemeslnou nebo s kvalifikací odborně vědeckou. (Odchylky od této kvalifikace mohou být povoleny zcela výjimečně, a to vládou na návrh ministerstva školství). Všechny učitelské osoby jsou jmenovány, pokud se týče ustanovování, podle předpisů platných pro ostatní vysoké školy.

4. Předpokladem přijetí za řádného posluchače na tuto školu jest a) absolutorium některé odborné školy především výtvarného směru, b) aspoň jednoletá pralese v některé výrobní živnosti,.c) úspěšný výkon přijímací zkoušky. Úlevu od těchto podmínek může ve zcela výjimečných případech povoliti na návrh sboru ministerstvo školství a osvěty.

5. Studium na vysoké škole sestává ze studia výtvarného, teoretického a praktického, z práce dílenské a pralese průmyslové.

Výtvarné studium obsahuje tyto obory: a) architekturu vnitřní se zřetelem ke kultuře bydlení, architekturu tvarovou, typovou, obchodně-propagační; dopravním prostředků, průmyslové keramiky, zahradní, hřbitovní, b) malířství užité: malířskou výzdobu a úpravu architektonických prostorů, užitou grafiku a knižní umění; filmovou grafiku, výtvarnou techniku filmu, textil, oděvnictví, krajkářství, zpracování skla, keramiky a jiných hmot, c) sochařství užité ve všech materiálech.

Teoretické studium obsahuje tyto předměty: dějiny výtvarného umění zaměřené k umělecko-průmyslové výrobě a dějiny uměleckých řemesel, estetiku výtvarného umění se zvláštním zřetelem k umělecko-průmyslovým výrobkům, sociologii užitých umění, výroby a spotřeby, národohospodářství a nauku o výrobních prostředcích, nauku o konstrukcích a technických základech architektury v užitém umění, encyklopedii stavitelství, technologii hmot a výrobních prostředků, techniky reprodukční, nauku o písmu, nauku o prostoru, anatomii, deskriptivní geometrii.

Praktické studium obsahuje tyto předměty: kreslení a malování, kreslení aktu, modelování, sádrování, rytí, tesání do kamene, zpracování hmot, restaurování v oboru užitého umění.

Dílenská práce, již posluchači konají v dílnách jednotlivých oborů a jíž jsou všichni povinni se zúčastniti.

Průmyslová prakse, kterou posluchači konají po 4. semestru vždy o prázdninách ve znárodněném podniku, a během 9. semestru čtvrtletní průmyslová prakse v závodě přikázaném profesorem. Z prakse dílenské a průmyslové předkládají posluchači výkazy a výsledky prací ke klasifikaci.

Uváživ všechny okolnosti, shrnuté v důvodové zprávě, a porokovav po referátě zpravodajově o předpokladech přijetí návrhu zákona, usnesl se kulturní výbor ve své schůzi 20. února 1946 jednomyslně doporučiti sněmovně, aby vládní návrh zákona o zřízení "Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze" byl přijat, a to s tou jedinou změnou, že organizační statut této vysoké školy vydá a zákon provede ministr školství a osvěty v dohodě s ministrem průmyslu; jelikož poslání a činnost této vysoké školy jako uměleckoprůmyslové zakládají podstatu vlivu organizační statut toliko pro resort školství a osvěty a resort průmyslu.

Proto kulturní výbor doporučuje sněmovně jednomyslně, aby přijala návrh zákona a zřízení "Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze" ve znění, jak níže uvedena.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dosavadní umělecko-průmyslová škola v Praze se přeměňuje na vysokou školu s názvem "Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze".

Organisační statut této vysoké školy vydá ministr školství a osvěty v dohodě s ministrem průmyslu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyklání; provede jej ministr školství a osvěty dohodě s ministrem průmyslu.