Ústavně-právní výbor zaujal k návrhu zákona (tisk 237), kterým se 7. březen prohlašuje státním svátkem v republice Československé shodný právní názor se stanoviskem ministerstva vnitra, že z důvodů vnitřně i zahraničně politických může být státním svátkem jedině den 28. října, který jako takový byl za státní svátek prohlášen zákonem ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb.

Ústavně-právní výbor uznal ale plně důvody, jež vedly navrhovatele jako mluvčí Národní fronty k uctění osobnosti presidenta Osvoboditele a proto pozměniv návrh, jednomyslně se usnesl na tom, aby. březen, den narozenin presidenta T. G. Masaryka, byl prohlášen zákonem za den památný. Z toho důvodu pozměnil příslušná ustanovení návrhu, obmeziv jej pouze na dva paragrafy.

Zajisté i tímto způsobem bude vhodně každoročně uctívána památka muže, který se zasloužil o stát.

Pro nový památný den republiky Československé budou platiti předpisy zákona ze dne 3. dubna 1925, čís. 65 Sb. o svátcích a památných dnech republiky Československé.

Ústavně-právní výbor navrhuje proto Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo návrh posl. Cvinčeka, Hladkého, inž. Michaliče, dr Nováka, Štětky, Valo, dr Zenkla a druhů na vydání zákona, kterým se 7. březen prohlašuje státním svátkem v republice Československé ve znění usneseném tímto výborem.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

7. březen, den narozenin presidenta - Osvoboditele T. G. Masaryka, jest památným dnem republiky Československé.

Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.