Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

258.

Interpelace

poslanců Jury, Pavláska, Hodinové-Sporné a Součka

předsednictvu vlády republiky Československé

o způsobu, jakým je prováděno jmenování veřejných zaměstnanců podle § 3

dekretu presidenta republiky čís. 5 ze dne 20. srpna 1945.

Na základě § 3 dekretu presidenta republiky čís. 59 Sb. z. a n. ze dne 20. srpna 1945 učinila vláda usnesení a vydala směrnice, podle nichž mělo být provedeno povýšení zaměstnanců se zpětnou účinností za dobu 1938-1944.

Od vyhlášení dekretu a vydání vládního usnesení a směrnic uplynulo již více než 6 měsíců. Desetitisíce a statisíce drobných železničních, poštovních a jiných veřejných zaměstnanců, kteří po celá desítiletí zůstávají v nejnižších platových stupnicích, marně čekají na povýšení. Povýšení provádí se zatím většinou jen u ústředních úřadů, kde se nejvíce těch, kteří během své služební doby byli povýšeni již vícekráte.

Nesrovnalosti v osobních stavech, které podle výslovného znění zmíněného dekretu mají býti jmenováním se zpětnou účinností odstraněny, nejsou za těchto okolností odstraňovány, ale jen nově vršeny.

Zákon č. 103/26 Sb. z. a n., na jehož podkladě zná býti zpětné jmenování prováděno, předpokládal rovnoměrnost povyšovacích možností u všech kategorií veřejných zaměstnanců. Dosvědčuje to mimo jiné i jeho důvodová zpráva, která v podrobných číselných přehledech přesvědčivě dokazuje; že zákon usiloval především o to, aby platy přiznané veřejným zaměstnancům dřívější rakousko-uherskou monarchií zůstaly ve své podstatě zachovány a přizpůsobeny byly jen novým poměrům měnovým. V příjmech zaměstnanců provedl tedy zákon č. 103/26 pouhou valorisaci starých platů. Na hodnocení práce ničeho neměnil. Úzkostlivě bylo dbáno dokonce toho, aby platový rozdíl mezi jednotlivými kategoriemi, jak byl určen polofeudální a poloabsolutistickou monarchií, byl mezi jednotlivými kategoriemi přesně zachován. To potvrzují srovnávací tabulky, které však také dokazují, že možnost dvojího povýšení během služební doby byla přiznána uvedeným zákonem rovnoměrně zaměstnancům všech. kategorii. Praxe byla a dosud je jiná. Možnosti povyšování byly vyčerpány jen u nejvyšší kategorie úřednické, a to v daleko vyšší míře, než předpokládala důvodová zpráva zákona. Čím nižší kategorie, tím bylo povyšování vzácnější. Důvodová zpráva předpokládala dvojí povýšení u úředníků I: služební třídy po 21 letech, u úřednictva III. služební třídy po 22 letech. Za dobít 21 roků byla však většina úředníků I. služební třídy povýšena nikoliv jen dvakrát, ale i třikrát, kdežto z úřednictva III. služební třídy během 22 roků velká většina nebyla povýšena ani jednou!! Platová soustava, zavedená pro veřejné zaměstnance v roce 1926, poškozovala tedy v praksi příslušníky nižších kategorií ještě mnohem více, než zaniklá monarchie!!!

Dekret presidenta republiky č. 59/45 Sb. z. a n. ve svém § 3. měl jistě na zřeteli i tyto skutečnosti a chtěl odstranit uvedené nesrovnalosti. Místo toho se však opět děje opak. Renominace provádí se především u centrálních úřadů s velkým počtem vysokých úředníků, kterým vládní směrnice opět a opět přiznávají nadvýhody. Avšak povyšování zaměstnanců nižších složek kladou se překážky nejráznějšího druhu. Úředníci ministerstva financí vyhledávají nové a nové námitky proti povyšování zaměstnanců nižších kategorií a kladou mu stále nové překážky. Práce na povyšování je tak pomalá, že nelze vůbec odhadnout, kdy celá akce se uskuteční.

Je třeba, aby se vůči všem kategoriím zaměstnanců postupovalo spravedlivě aby odpadlo bezdůvodné favorisování vyšších úředníků centrálních úřadů, aby přikročeno bylo ihned k povyšování zaměstnanců všech kategorií, především nižších ve služebnách všech instančních stupňů a aby celá akce byla tak urychlena, aby do konce března t. r. byla skutečně provedena.

Podepsaní se proto táží:

1. Jsou tyto poměry předsednictvu vlády známy?

2. Je předsednictvo vlády ochotno učiniti opatření, aby se bezodkladně přistoupilo k jmenování zaměstnanců nižších a středních kategorií u železnic, pošt a v ostatních resortech státní správy v rozsahu, který předpokládala důvodová zpráva žákova č. 103/26?

3. Je předsednictvo vlády ochotno učiniti opatření, k tomu, aby případné nadlepšení bylo přiznáno všem zaměstnaneckým kategoriím u služeben všech instančních stupňů?

4. Je předsednictvo vlády ochotno učiniti opatření aby celá nenominační akce byla urychlena tak, že nejpozději dokonce března t. r. bude ukončena?

V Praze dne 7. března 1946.

Jura, Pavlásek, Hodinová-Sporná, Souček,

dr Bureš, Zimáková-Zemanová, V. David, Kopecký, Janouš; Kazimour, Svoboda, Kubín, Holuša, Pich-Tůma, Štětka, Václavů, Kubíček, Ledl, Pešák, Blaha, Kaleta, Mráček, Štekl, Čihák; Harus.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP