Rozpočtový výbor Prozatímního
Národního shromáždění
předkládá zprávu o vládním
návrhu finančního zákona a státního
rozpočtu republiky Československé na rok
1946 a navrhuje:
Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé, račiž schváliti:
1. Finanční zákon republiky Československé,
kterým se stanoví státní rozpočet
na rok 1946 podle návrhu rozpočtového výboru.
2. Státní rozpočet republiky Československé
na rok 1946 (přílohy finančního zákona
ve výši a znění vládou předloženém).
3. Připojených 12 resolucí.
Rozpočtový výbor skončiv své
práce na rozpočtu pro rok 1946, předkládá
o tom Prozatímnímu Národnímu shromáždění
tuto zprávu.
Zpráva obsahuje přehled jednání v
rozpočtovém výboru, počínaje
volbou hlavního zpravodaje a zpravodajů dílčích
rozpočtů. Sumáři rozpočtu předchází
stručný výtah z jednání debaty
povšechné i specielní, z něhož
je patrno, o čem rozpočtový výbor
jednal a jaké byly učiněny v jednotlivých
kapitolách závěry. Rozpočet na rok
1946 sestává ze dvou částí,
to jest z rozpočtu řádného a mimořádného,
jež jsou přílohami finančního
zákona, jehož návrh je ke zprávě
připojen.
Rozpočet řádný (příloha
A) se skládá ze tří skupin, a to ze
skupiny I. Vlastní státní správa,
skupiny II. Správa státních podniků
a skupiny III. Správa státního dluhu.
Skupina I. Vlastní státní správa je
vlastně řádným rozpočtem generelním,
ježto do ní vyúsťuje svým výsledkem
(saldem) skupina II. Správa státních podniků,
kdežto skupina III. Správa státního
dluhu je vlastně pouze evidenční, ježto
náklad na službu státního dluhu je zařazen
v kapitole 23. Všeobecná pokladní správa
po případě u jednotlivých podniků
ve skupině II. Podotýkám, že náklad
na podnikové investice pravé, pokud jsou odkázány
na úvěr, jakož i náklad na obnovu majetku
dotčeného válkou a konečně
obnovu, pokud není kryta vlastními prostředky
jsou evidenčně vykázány i ve skupině
II, avšak co do úhrady jsou zařazeny do mimořádného
rozpočtu.
Skupina I. Vlastní státní správa se
dělí na stránku výdajovou a příjmovou
a podle oboru resortního na kapitoly, jichž je celkem
25. Podle hlediska odvětví státní
správy možno kapitoly shrnouti do těchto oddílů:
ústřední orgány státu, správu
zahraniční a vojenskou, správu politickou,
správu justiční, správu kulturní,
správu hospodářskou a dopravní, správu
sociální a správu finanční.
Rozpočet mimořádný (příloha
B) je rozdělen na dvě hlavy, z nichž prvá
se týká vlastní státní správy
a druhá státních podniků. Obě
hlavy se dělí na tři tituly; z nichž
titul 1 je v obou hlavách stejně označen
a týká se mimořádných výdajů
hrazených z výtěžků UNRRA.
V hlavě I obsahuje titul 2 mimořádné
výdaje investiční a rekonstrukční
a titul 3 zálohy na náhrady válečných
škod.
V hlavě II je titul 2 vyhrazen investicím pravým
a titul 3 rekonstrukční obnově.
V obou přílohách A i B vzat zřetel
na to, aby jak státní administrativa, tak i státní
podniky byly po stránce výdajové (nákladové),
tak i po stránce příjmové (těžební)
rozpočtovány s hlediska územního,
t. j. zda jde o orgány, jichž působnost se
vztahuje na celé území státu nebo
jen na země české či Slovensko.
Výbor rozpočtový provedl změnu návrhu
finančního zákona, a to doplněním
čl. II a článku, kde odstavec 3 byl přestylisován
a odstavec 4 vypuštěn.
Jednání výborové s ohledem na pozdní
předložení rozpočtu muselo se díti
neobyčejně rychle. Bez omezení řečnické
lhůty vyřídil však výbor rozpočet
během 9 dnů. To bylo umožněno především
proto, že výbor jednal po celý den a dále,
že členové výboru ukládali si
sami potřebnou reservu. K usnadnění jednání
přispěla také ta okolnost, že resortní
ministři ujali se slova jen k otázkám, které
vznikly během jednání a též ke
krátkému doslovu. Ve výboru ujal se slova
též předseda vlády Zdeněk Fierlinger
k projevu o resortním svém rozpočtu a k jiným
aktuelním otázkám a dotazům na něho
vzneseným.
Jednání výboru byli přítomni
zástupce ministerstva financí, povereníctva
pre financie, Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu a Nejvyššího
kontrolního dvora, jakož i zástupci všech
resortů, jichž rozpočty výbor projednával.
Připojené tabulky poskytují přehled
o počtu schůzí, řečníků,
pozměňovacích návrzích a konečně
jsou otištěny resoluce, přijaté výborem
rozpočtovým.
Předkládaje v zastoupení rozpočtového
výboru tuto zprávu; žádám, aby
Prozatímní Národní shromáždění
ji přijalo za podklad svého jednání.
Rozpočtový výbor zvolil ve své schůzi
dne 6. března 1946 generálním zpravodajem
o vládním návrhu finančního
zákona republiky Československé, kterým
se stanoví státní rozpočet na r. 1946,
a zpravodaji o jednotlivých kapitolách tyto poslance:
A. Ústřední orgány státu: | President republiky a kancelář presidenta republiky | Dr. Chytil | |
Národní shromáždění | Dr. Neuman | ||
Slovenská národná rada | Oliva | ||
Předsednictvo vlády | Hladký | ||
Predsedníctvo Sboru povereníkov
a zo skupiny II § 27. Štátna tlačiareň | Oliva | ||
B. Správa zahraniční a vojenská | Ministerstvo zahraničních věcí | Dr. Ing. Ješ | |
Ministerstvo národní obrany | Vašek | ||
C. Správa vnitřní | |||
a) politická: | Ministerstvo vnitra | ||
Povereníctvo vnútra | Škrlantová | ||
b) justiční: | Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem | ||
Povereníctvo pravosúdia s Najvyšším súdom | Dr. Neuman | ||
Nejvyšší správní soud | |||
Najvyšší správny súd | Dr. Neuman | ||
c) kulturní: | Ministerstvo školství a osvěty
a ze skupiny II. § 10. Státní statky zemědělských škol, § 11. Uhříněvský školní závod zemědělský, § 12. Školní návod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 1. Žabčický školní závod zemědělský, § 14. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně | Pavlásek | |
Povereníctvo školstva a osvety
a zo skupiny II. § 26. Ústav pre školský a osvetový film, § 29. Štátne nakladateľstvo | Jeleň | ||
Ministerstvo informací | |||
Povereníctvo informácií
a ze skupiny II. § 18. Státní tiskárny a Úřední list, § 19. Československá tisková kancelář, § 28. Zpravodajská agentura Slovenska | Čivrný | ||
d) hospodářská: | Ministerstvo zemědělství
a ze skupiny II. § 8. Státní lesy a statky, § 9. Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských | Dr. Falťan | |
Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy
a zo skupiny II. § 20. Štátne lesné majetky, § 21. Štátne poľnohospodárske majetky, § 22. Štátne majetky poľnohospodárskych škôl a výskumných ústavou poľnohospodárskych | Ing. Blaho | ||
Ministerstvo výživy | |||
Povereníctvo výživy a zásobovania | Smejkal | ||
Ministerstvo průmyslu | |||
Povereníctvo priemyslu a obchodu
a ze skupiny II. § 15. Státní plynárenské podniky, § 24. Riaditeľstvo pre cestovný ruch | Sajal | ||
Ministerstvo vnitřního obchodu | Fusek | ||
Ministerstvo zahraničního obchodu | Dr. Ing. Kameníček | ||
Nejvyšší úřad cenový | Smejkal | ||
e) dopravní: | Ministerstvo dopravy
a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy v zemích Českých, § 6. Československé aerolinie | Lindauer | |
Povereníctvo dopravy a verejných prác
a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy na Slovensku | Dr. Kempný | ||
Ministerstvo pošt | |||
Povereníctvo pôšt
a ze skupiny II. § 4. Československá pošta, § 7. Poštovní spořitelna | Vičánek | ||
f) sociální: | Ministerstvo ochrany práce a sociální péče | ||
Povereníctvo sociálnej starostlivosti | Dvorín | ||
Ministerstvo zdravotnictví | |||
Povereníctvo zdravotníctva
a ze skupiny II. § 16. Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, § 17. Státní lázně, § 23. Štátne kúpele, § 25. Visutá lanovka na Lomnický štít | Dr. Ing. Benda | ||
Odpočivné a zaopatřovací platy | Weiland | ||
D. Správa finanční: | Ministerstvo financí
a ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 3. Státní loterie | Dr. Novák | |
Povereníctvo financií
a ze skupiny II. § 2. Štátna mincovňa v Kremnici | Ing. Michalič | ||
Všeobecná pokladní správa
a skupina III. Státní dluh | Dr. Maiwald | ||
E. Statistika: | Státní úřad statistický | Dr. Roháľ-Iľkiv | |
F. Kontrola státní správy: | Nejvyšší účetní kontrolní úřad a Najvyšší kontrolný dvor | Dr. Brežný |
Poznámka: Mimo to referují jednotliví zpravodajové
o oněch částech mimořádného
rozpočtu, které přísluší
k jednotlivým kapitolám vlastní správy,
resp. k jednotlivým paragrafům správy státních
podniků.
Vláda předložila návrh finančního
zákona, kterým se stanoví státní
rozpočet na rok 1946, Prozatímnímu Národnímu
shromáždění, kde jej doprovodil ministr
financí dr Šrobár dne 5. března 1946
podrobným výkladem. Prozatímní Národní
shromáždění přikázalo
vládní návrh výboru rozpočtovému
a k podání zprávy mu uložilo lhůtu
do 26. března 1946. Rozpočtový výboj
provedl o něm povšechnou rozpravu ve dnech 12. a 13.
března 1946.
Hlavním zpravodajem byl posl. Firt, jenž ve
své zprávě zdůraznil především
veliký význam předložení státního
rozpočtu pro zabezpečení pořádku
ve státním hospodářství a poznamenal,
že tento první plán na hospodaření
státu má ještě všechny známky
mimořádnosti, zdůvodněné poválečnými
poměry, jak vyplynuly ze šestileté nepřátelské
okupace. Tato mimořádnost poměrů se
jeví také na skladbě rozpočtu i v
rozsahu státních příjmů a vydání,
neboť úkoly státu jsou nesmírné,
zvláště po této válce.
Rozpočet je rozdělen na řádný
a mimořádný, v němž jsou zahrnuty
výdaje rekonstrukční. Tento mimořádný
rozpočet je jen programem, který bude splněn
teprve tehdy, budou-li splněny určité předpoklady.
Řádný rozpočet vykazuje ve výdajích
38:924 mil. Kčs, v příjmech 31.386 mil. Kčs,
tedy schodek 7.520 milionů Kčs.
Mimořádný rozpočet vykazuje vydání
25.376 mil. Kčs, příjmy 6.400 mil. Kčs,
tedy schodek 18.670 mil. Kčs. Celkový schodek státního
rozpočtu řádného i mimořádného
činí tedy 26.190 mil. Kčs.
Ve formální úpravě navazuje rozpočet
na rok 1946, na rozpočty dřívější.
Hlavní úchylka je v tom, že úděly
samosprávným svazkům jsou zařazeny
do rozpočtu vlastní statní správy,
čímž se zveličuje číslice
výdajů státní správy, jež
je ve skutečnosti o tyto úděly nižší.
Rozpočet na r. 1946 je asi čtyřnásobný
proti poslednímu mírovému rozpočtu
z r. 1937, což se vysvětluje jednak přechodem
k vyšší soustavě hospodářských
čísel, jednak mimořádnými poválečnými
úkoly.
Tyto nesmírné poválečné úkoly
vyžadují ovšem krajní úspornosti
na jiné straně. Státní administrativa
je přepersonalisována a vysoké osobní
náklady musí zaplatit nejširší
vrstvy obyvatelstva. Důchodová daň je proti
rozpočtu na rok 1938 odhadnuta téměř
na šestinásobek, tedy mnohem výše, než
by odpovídalo nové soustavě hospodářských
čísel. Takovéto zdanění zasahuje
samozřejmě i nižší důchody.
To vede k závěru, že vláda musí
pokračovat ve snaze po úspornosti. Generální
zpravodaj doufá, že parlamentní úsporná
komise bude mít možnost spolupracovat s vládou
a nejvyšším účetním kontrolním
úřadem, neboť bude třeba ještě
dalších zásahů do výdajové
stránky státní správy.
Musí se stůj co stůj zabránit inflaci,
nemají-li být ohroženy plody našeho vítězství
a národní revoluce.
Nemáme také ještě dořešen
problém měnový. Bude tedy třeba věnovat
zvýšenou pozornost oněm odvětvím
státní správy, která vykazují
největší výdaje. Neúnosné
daňové hospodářství by bylo
protisociální, poněvadž by vedlo nakonec
ke zvýšenému útisku nejslabších
poplatníků a k obecnému snížení
životní míry. Musíme státní
správě povolit prostředky, aby mohla napravit
křivdy a odstraňovat lidskou bídu, ale na
druhé straně musíme dbát, aby nic
nebylo vydáváno zbytečně.
Po tomto úvodním proslovu generálního
zpravodaje byla provedena povšechná rozprava, v níž
promluvilo 12 poslanců. V této rozpravě,
jež měla ráz převážně
politický, bylo ministerstvu financí mezi jiným
vytýkáno, že zachovalo starou strukturu rozpočtu
a nezařadilo statistická čísla, která
by umožnila srovnat jednotlivé položky rozpočtu
s posledním předválečným rozpočtem.
Bylo žádáno přemístění
některých položek investičních
z rozpočtu řádného do mimořádného.
To se týká zejména investic státních
drah, náhrady škod způsobených zaměstnancům
atd. Po odečtení těchto mimořádných
nákladů je řádný státní
rozpočet vlastně aktivní. Všeobecně
bylo žádáno, aby rozpočet byl ještě
dále snižován a zejména aby byl snížen
počet pracovních sil ve státní administrativě
a tyto síly aby byly vráceny do oborů produktivních.
Jedinou cestu ke zlepšení poměrů spatřují
řečníci ve zvýšení národního
důchodu, jinými slovy ve zvýšení
výroby. Hlavním předpokladem je tu lepší
pracovní morálka ve všech vrstvách obyvatelstva.
Malá výkonnost podniků je zaviněna
také nedokonalou organisací a přetížením
veřejné správy. Nadměrný počet
ministerstev je třeba snížit, některá
sloučit. Bylo poukazováno na to, že nekrytý
finanční kapitál a úvěr by
se mohl stát zdrojem inflace, a proto nutno pamatovat na
řádnou amortisaci. Někteří
řečníci žádali větší
podporu produktivních úseků, jako je průmysl,
řemeslo, zemědělství a pod. Nedostatek
volných peněz brzdí rozvinutí hospodářství
a mohl by vyvolat stagnaci a nezaměstnanost. Konsum je
omezen na minimum a proto by bylo dobře uvolnit malé
peněžní vklady. Všichni řečníci
se shodovali v tom, že je třeba co nejvíce
podporovat výrobu. Předpokladem k tomu je m. j.
oživení trhu peněžního kapitálu,
pevná měna a opatření základních
surovin. Téměř všichni řečníci
posuzují situaci optimisticky a spoléhají
na vrozenou inteligenci, pracovitost a spořivost našeho
lidu.
Se strany slovenské bylo žádáno, aby
byla přesně stanovena kompetence Slovenské
národní rady ve věci finančního
hospodaření státu. Tím se nejen dosáhne
loyální součinnosti a možnosti obapolné
kontroly, ale předejde se také nedorozuměním
v hospodářských věcech.
Generální zpravodaj posl. Firt shrnul výsledek
povšechné debaty a poděkoval řečníkům
za dobré podněty. Na dotazy, náměty
a kritiky, které se týkaly resortu ministerstva
financí, odpoví sám pan ministr. Generální
zpravodaj vysvětlil, že do řádného
rozpočtu byly dány i některé položky
rázu spíše mimořádného,
protože se považují za tak naléhavé,
že musí býti kryty řádnými
příjmy i když se tím zkresluje obraz
řádného rozpočtu.
Státní rozpočet nepočítá
zatím s tím, co odvedou znárodněné
banky a znárodněný průmysl do státní
pokladny jako čistý zisk, poněvadž by
šlo o zisky za poslední čtvrtletí roku
1945, které by bylo těžko zjistit, protože
jde o dobu, kdy všechno podnikání soukromé
i státní bylo ochromeno. V příštích
letech se ovšem bude se zisky těchto podniků
počítat. Generální zpravodaj je přesvědčen,
že tyto přínosy státní pokladně
budou takové, že bude možno zavésti spravedlivější
daňový systém: Parlamentní úsporná
komise bude zárukou řádného hospodaření
v rámci rozpočtu.
Neodpovídá-li konstrukce rozpočtu ještě
plně nové době, nutno to vysvětlit
revolučními změnami a tísní
časovou. Ale i při svých vadách má
rozpočet nesporné výhody a bude zdokonalován
tak, aby vedl ke stálému zvyšování
důvěry v náš stát nejen doma,
nýbrž i vně státu.
Tím byla povšechná rozprava skončena
dne 13. března 1946 a výbor přešel k
rozpravě podrobné.
Rozpočet této kapitoly zahrnuje v sobě
1. presidenta republiky s jeho kanceláří,
tedy vlastní úřad presidentův,
2. péči o Hrad, jakožto historickou památku
a sídlo presidenta,
3. péči o zámek Lány a jeho udržování,
jakožto letní sídlo presidentovo,
4. hospodářství statku Lány, jak zemědělského
tak lesního.
Ježto preliminované položky byly uznány
minimálními, byl návrh rozpočtu této
kapitoly po referátu zpravodaje Dr. Chytila rozpočtovým
výborem bez debaty schválen.
Rozpočet této kapitoly obsahuje potřeby na
poslance, na poslanecké kluby a na kancelář
Národního shromáždění.
Částky určené v rozpočtu této
kapitoly byly po referátu zpravodaje Dr Neumana po podrobné
debatě uznány za přiměřené
a kapitola 2 schválena beze změny. Částka
zařazená v 26, pol. 2 mimořádného
rozpočtu příloha B - Národní
shromáždění - byla přijatou resolucí
navržena ku zvýšení o 1,000:000 Kčs
přesunem z úspor jiných položek téhož
titulu, ježto přípravné práce
pro novostavbu parlamentu si vyžadují nákladu
2.5 mil. Kčs místo preliminovaných 1.5 mil.
Kčs.
V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté nielen
potreby na platy členov Slovenskej národnej rady,
jej predsedníctva a úradu Predsedníctva Slovenskej
národnej rady, ale tiež potreby Národného
súdu a ľudových súdov a na potreby štátneho
plánovacieho a štatistického úradu,
ktoré sú prevažnou čiastkou výdavkov
tejto kapitoly.
So zreteľom na úkoly, ktorých splnenie má
byť týmito úradmi docielené, bolo po
referáte zpravodajcu Olivu, uznané preliminovanie
navrhnutých čiastok za primerané a kap. 2a
bola po prevedenej podrobnej debate schválená.
Rozpočet této kapitoly pamatuje nejen na potřeby
předsedy vlády, jeho náměstků
a potřebných sekretariátů a úřadu
předsednictva vlády, nýbrž též
na potřeby nově organisované národohospodářské
sekce vlády. Sem spadá hospodářská
rada, generální sekretariát hospodářské
rady a státní úřad plánovací.
Se zřetelem úkolům, jichž splnění
má býti těmito úřady docíleno,
bylo po referátu zpravodaje Hladkého, uznáno
preliminování navržených částek
za přiměřené a kapitola byla po provedené
podrobné debatě schválena.
V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté jednak
potreby na plat predsedu a členov Sboru povereníkov
a na úrad Predsedníctva Sboru povereníkov
a jednak náklady na redakciu, administráciu, tlač
a expedíciu Sbierky nariadenia SNR a Úradného
vestníka.
Z uvedených publikácií rezultujú tiež
príjmy, preliminované v tejto kapitole.
Po referáte zpravodajcu Olivu boly navrhované čiastky
tejto kapitoly, ako aj zo skupiny II. § 27. štátna
tlačiareň, uznané za primerané a po
podrobnej debate schválené.
Rozpočet této kapitoly zahrnuje v sobě potřeby
ministra zahraničních věcí, státního
tajemníka, ústřední správy,
zahraniční služby, dále výdaje
spojené s účastenstvím na mezinárodních
institucích a jednáních a výdaje spojené
se službou zpravodajskou.
Se zřetelem k důležitosti úkolů,
jichž splnění má býti docíleno,
zejména v oboru činnosti zahraniční
služby a vzhledem k očekávané zvýšené
činnosti mezinárodní (jako organisace Spojených
národů, reparační a jiná mezispojenecká
jednání), byly po referátu zpravodaje dr.
ing. Ješe uznány preliminované položky
za minimální a návrh rozpočtu této
kapitoly byl po provedené debatě rozpočtovým
výborem jednomyslně schválen.
Rozpočet této kapitoly pamatuje nejen na vlastní
potřeby národní obrany, nýbrž
i na jiné neodkladné úkoly celostátní,
jako na př.: součinnost armády při
odsunu Němců, součinnost v dopravě
zboží UNRRA, součinnost při dopravě
na dopravně ohrožených místech, asistence
při živelních pohromách, součinnost
při sběru trofejního materiálu, sociální
zabezpečení invalidů, pozůstalých
a demobilisovaných.
Vzhledem k důležitým úkolům,
které musí býti prováděny v
zájmu obrany státu, jakož i se zřetelem
k mimořádným úkolům, jež
ministerstvo národní obrany vykonává
v zájmu celostátním, byly navržené
částky po referátu zpravodaje Vaška
uznány za přiměřené a kapitola
byla po podrobné debatě schválena.
Ve výdajích rozpočtu kap. 6 jest zajištěna
úhrada pro ministerstvo vnitra, Osidlovací úřad
a Fond národní obnovy v Praze, zeměměřičský
úřad, správu vykonávanou národními
výbory zemskými a okresními, národní
bezpečnost a na vyživovací příspěvky.
Z úkolů ministerstva vnitra nutno především
zdůrazniti jeho legislativní činnost směřující
v podstatě k přebudování základů
našeho právního řádu, provádění
správy zemskými a okresními národními
výbory, a to jak v oboru vlastní agendy, tak i úkolů
téměř všech ostatních resortů,
pro které uvedené národní výbory
vykonávají v nižších stolicích
službu. S tím jest zároveň spojen dozor
a péče o řádné jejich fungování
i o přebudováni veřejné správy
obcích; okresech a zemích podle zásad veřejné
lidové správy. Dále připadá
resortu ministerstva vnitra povinnost, aby zajistil bezpečnost
a pořádek.
Z nových úkolů připadá ministerstvu
vnitra zejména osídlení pohraničí,
které provádí resortu přičleněný
Osidlovací úřad, a správa, rozdělení
a zpeněžení konfiskovaného majetku,
čímž jest pověřen Fond národní
obnovy v Praze. V rámci národní bezpečnosti
- kromě všeobecně zvýšených
úkolů bezpečnostních orgánů
- vznikla resortu nová agenda ve Státně bezpečnostní
složce Sboru národní bezpečnosti a v
internačních, pracovních a sběrných
střediscích. Z mimořádných
nových poválečných úkolů
přísluší pak ministerstvu vnitra odsun
Němců a řešení otázky
náhrady válečných škod. Do rámce
ministerstva vnitra ještě spadá činnost
zeměměřičského úřadu
a likvidace některých institucí z doby nesvobody
v rámci národní bezpečnosti (býv.
protiletecká ochrana a býv. požární
policie a technická nouzová pomoc).
Po zprávě zpravodaje poslankyně Škrlantové,
po podrobné debatě; po výkladu ministra vnitra
a po projevu generálního zpravodaje byl rozpočtový
návrh kap. 6 ministerstvo vnitra rozpočtovým
výborem schválen.
obsahuje potreby pre ústrednú správu tohto
povereníctva, a to jednak na výdavky pre plat povereníka
a jednak na osobné a vecné výdavky pre ústredie
samé, ďalej potreby Osídlovacieho úradu,
potreby vnútornej správy ako aj potreby pre Národnú
bezpečnosť.
V potrebách pre správu vnútornú sú
zahrnuté jednak osobné a vecné náklady
na okresné a miestne národné výbory,
pokiaľ tieto výdavky podľa príslušných
noriem prislúcha uhradiť zo štátnej pokladnice
a jednak potreby na úlohy, ktoré vnútorná
správa má plniť, najmä pokiaľ ide
o náhrady správneho pokračovania, o náklady
na cenzúru filmov, náklady na štátnu
matričnú službu a náklady na vyživovacie
príspevky príslušníkom osôb konajúcich
prezenčnú vojenskú službu.
V potrebách pre Národnú bezpečnosť
sú zahrnuté osobné a vecné výdavky
pre úrady Národnej bezpečnosti, pre Sbor
národnej bezpečnosti, Kriminálnu ústredňu,
Ústredňu politického zpravodajstva a konečne
na pracovné tábory.
Po zpráve post. Škrlantovej a po podrobnej debate
boly potreby tejto kapitoly uznané za primerané
a rozpočtovým výborom schválené.
Rozpočet kap: 7 obsahuje potřebu na ministerstvo
spravedlnosti včetně platu ministra (tit. 1), na
nejvyšší soud v Brně (tit. 2), na justiční
správu, t. j. zemské, krajské a okresní
soudy a úřady veřejné obžaloby
v zemích České a Moravskoslezské (tit.
3), a na trestnice, soudní věznice a polepšovací
ústavy v těchto zemích (tit. 4 a 5).
Ačkoliv se úkoly justiční správy
proti roku 1938 - zejména v důsledku provádění
retribuce - podstatně zvětšily, jest její
podíl na celkovém úhrnu výdajů
státního rozpočtu citelně nižší
než v roce 1938.
Preliminované úvěry byly po referátu
zpravodaje Dr Neumana a po exposé ministra spravedlnosti
Dra Drtiny uznány za přiměřené,
ba mnohdy minimální, a proto byla po debatě
kapitola 7 beze změn schválena.
Táto kapitola obsahuje vedľa potrieb na ústrednú
správu včítane platu povereníka a
potrieb pre justičnú správu (okresné,
krajské a hlavné súdy a úrady verejnej
obžaloby) aj potreby na trestné a výchovné
ústavy a potreby Najvyššieho súdu.
V ústrednej správe, okrem osobných a vecných
potrieb úradu, pamätá sa tiež príspevkom
štátnemu komasačnému fondu a na vecné
výdavky Komisie pre právnickú terminológiu.
Po referáte zpravodajcu Dr Neumana a po prevedení
podrobnej debaty bola výška navrhovaných čiastok
uznaná za primeranú kap. 7 bola schválená.
Rozpočet kapitoly 8 Nejvyšší správní
soud (Najvyšší správny súd) vykazuje
potřebu na nejvyšší správní
soud v Praze a na najvyšší správny súd
v Bratislavě.
Výdaje kapitoly 8 jsou určeny k hrazení osobních
a věcných výdajů, které j sou
nezbytně nutné, aby nejvyšší správní
soudy byly udrženy v chodu a připraveny ke zdolání
zvýšené agendy, kterou nutno očekávat.
Zpravodaj rozpočtového výboru Dr Neuman probral
jednotlivé položky rozpočtu a poukázal
k tomu, že rozpočet kapitoly 8 je nejmenším
rozpočtem mezi všemi 25 rozpočtovými
kapitolami a doporučil, aby navrhovaný rozpočet
byl přijat. Po něm promluvili k rozpočtu
řečníci. Po závěrečném
projevu zpravodajovu bylo provedeno hlasování, při
němž byl navrhovaný rozpočet kapitoly
8 schválen.
a ze skupiny II. | § 10. "Státní statky zemědělských škol", |
§ 11. "Uhřiněveský školní závod zemědělský", | |
§ 12. "Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě", | |
§ 13. "Žabčický školní závod zemědělský", | |
§ 14. "Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně", | |
§ 26. Ústav pre školský a osvetový film, | |
§ 29. Štátne nakladateľstvo. |
Úvěry preliminované v kap. 9 jsou výrazem
úkolů příslušejících
ministerstvu školství a osvěty v oborech školství,
osvěty a tělovýchovy. O dosavadní
činnosti vykonané v těchto oborech zaslouží
si pozornosti úsilí, které věnovalo
ministerstvo školství a osvěty v době
popřevratové výstavbě našeho
školství, hlavně v pohraničí,
a novému budování vysokých škol
okupanty zničených.
Rozpočet kapitoly 9 převyšuje sice trojnásobek
rozpočtu na rok 1938, rozpočtová čísla
nelze však srovnávati s čísly předválečnými
nejen vzhledem k mimořádným poměrům,
nýbrž též proto, že do nynějšího
rozpočtu jsou zařazeny výdaje na učitelské
platy, které před válkou byly preliminovány
ve Všeobecné pokladní správě,
dále též proto; že do působnosti
ministerstva školství a osvěty přešly
zemědělské školy a tělovýchova,
jež dříve byly v oboru ministerstva zemědělství,
pokud se týče oboru sociální a zdravotní
správy.
Bylo konstatováno, že došlo k sjednocení
školní a mimoškolní tělesné
výchovy v ministerstvu školství a osvěty
a vyslovena naděje, že dojde k organisačnímu
sjednocení tělovýchovných spolků.
Třebaže proti předválečné
době jest v rozpočtu patrný vzestup státní
péče na poli tělovýchovném,
bylo by si přáti, aby v příštích
letech byla tato péče zintensivněna a zhodnocena
úměrně svému významu. Je nutno
věnovati hmotnou podporu též Svazu české
mládeže, který má před sebou
úkol, aby napravil škody napáchané mezi
mládeží nacistickým režimem. Byl
podtržen velký význam předškolní
výchovy důležité pro charakterový,
mravní a tělesný vývoj dítěte.
Prosperita znárodněného průmyslu vyžaduje,
aby byla věnována zvýšená pozornost
vybudováni odborného školství.
Rozpočtový výbor po referátu zpravodaje
Pavláska, shledal rozpočet ministerstva školství
a osvěty přiměřeným a schválil
jej jednomyslně spolu s rozpočty výše
uvedených státních podniků.
a zo skupiny II. | § 26. Ústav pre školský a osvetový film, |
§ 29. Štátne nakladateľstvo. |
V rozpočte tejto kapitoly sú vyčíslené
potreby školskej správy a osvety. Potreby sú
rozčlenené podľa jednotlivých titulov
na výdavky ústrednej správy včítane
platu povereníka a na výdavky škôl národných,
stredných a odborných a dozoru na tieto školy,
oko aj výdavky na vysoké školy a vedecké
ústavy. Potreby na ukrajinské školstvo sú
vyčíslené v osobitnom titule.
V rozpočte tejto kapitoly je pamätané ďalej
na výdavky vyplývajúce zo školských
a kultúrnych stykov s cudzinou, a to nielen v odbore národného
školstva a ľudovej výchovy, v odbore stredného
a vysokého školstva, ale aj v odbore mimoškolských
kultúrnych stykov s cudzinou.
Sociálna starostlivosť o študentstvo je dotovaná
v tejto kapitole jednak priamou podporou študentstva tak
vysokoškolského, oko aj stredoškolského
(štipendia), a jednak príspevkami štátu
inštitúciam pre zdravotnú starostlivosť
o študentstvo, oko aj preliminovaním nákladov
na vybavenie štátnych internátov.
V ďalších tituloch sú potom vyčíslené
potreby na ochranu pamiatok, archívnictvo a muzejníctvo,
potreby na umenie (písomníctvo, divadelníctvo,
umenie hudobné včítane štátneho
konzervatória a umenie výtvarné), ďalej
potreby na ľudovýchovu a potreby na kult.
Potreby na telovýchovu boly zaradené tiež do
tejto kapitoly v dôsledku prenesenia pôsobnosti vo
veciach telovýchovy na Povereníctvo školstva
a osvety.
Potreby na znovavybavenie škôl a ústavov poškodených
vojnovými udalosťami sú zahrnuté v mimoriadnom
rozpočte.
So zreteľom na úlohy, ktoré Povereníctvo
školstva a o svety má plniť, bolo po referáte
zpravodajcu Jeleňa, ktorý medzi iným poukázal;
že niektoré položky rozpočtu tejto kapitoly,
najmä v ľudovej výchove a telovýchove
sú podpreliminované, uznané preliminovanie
navrhnutých súm - vzhľadom na možnosť
virimentov - za primerané a kap. 9 bola po prevedenej podrobnej
debate schválená.