Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto 7 zákoně:

(1) Správných údajů v přiznání (přihlášce) k dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku podle zákona ze dne ......................, č. .........../1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, rozhodných pro vyměření těchto dávek, nesmí býti použito v oboru přímých daní na berní rok 1945 a léta předchozí a daně z obratu (daně přepychové) za vyměřovací (daňové) období 1945 a předchozí k vyměření, dodatečnému vyměření ani k zavedení trestního řízení. Totéž platí pro odvod zisku za hospodářské roky 1941 (1940/1941) podle vládního nařízení ze dne 18. září 1942, č. 327 Sb., o zachycení mimořádného zvýšení zisku za války (druhé nařízení o odvodu zisku).

(2) Amnestie podle odstavce 1 neopravňuje poplatníky daní přímých (odvod zisku) k opravě účetních závěrek sestavených k 1. lednu 1939, po případě k jinému rozhodnému dni počátečnímu (§ 2, odst. 2 zák. č. ....../1946 Sb.).

(3) Daň z obohacení a s ní souvisící poplatek nemovitostní z převodu mezi živými a na případ smrti, které byly uskutečněny před 1. lednem 1939, nebudou vyměřeny ani doměřeny, je-li nabyvatel povinen dávkou z majetkového přírůstku podle zákona č. ...../1946 Sb. a hodnota majetku, kterého převodem nabyl, byla pojata do jeho majetkového přírůstku.

Trestní řízení pro činy spáchané před rozhodným dnem konečným (§ 2 zákona č. ......./1946 Sb.) proti předpisům daňovým, poplatkovým, celním, monopolním a devisovým nebude zavedeno a řízení o nich zavedené a dosud pravoplatné neskončené bude zastaveno:

1. u daní; na něž se vztahuje amnestie podle ustanovení § 1, odst. 1, bez další podmínky. Amnestie se však nevztahuje na trestné činy, pro něž bylo zahájeno trestní řízení v době od 1. ledna 1946 do vyhlášení tohoto zákona;

2. u daně z obohacení, poplatků, daní dopravních, dávky za osobní dopravu na drahách, dávky z telefonních poplatků, daně z obchodu cennými papíry, daně směnečné, daně z požární ochrany a daně z přepravy kolejovými drahami, na něž se amnestie podle ustanovení § 1 nevztahuje, za podmínky, že poplatníci do 30 dnů od konce měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti:

a) dodatečně ohlásí dosud neohlášené právní jednání nebo listinu a zaplatí částku zkráceného nebo ohroženého poplatku (daně) ve lhůtě, kterou stanoví vyměřovací úřad nebo

b) oznámí, doplní nebo opraví údaje potřebné k vyměření poplatku (daně), který nebyl vyměřen nebo zaplacen a tento poplatek (daň) zaplatí ve lhůtě, kterou stanoví vyměřovací úřad nebo

c) zaplatí poplatek (daň), který měl býti zaplacen podle ustanovení poplatkových zákonů bez úředního vyměření, nebo tu jeho část, o kterou bylo zaplaceno méně.

Za týchž podmínek se amnestie vztahuje též na činy (opominutí), které se stihají podle předpisů o poplatcích (daních) správním opatřením bez zavedení trestního řízení;

3. u ostatních daní, cel, monopolů a u trestních činů proti předpisům devisovým za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného činu, nejpozději do 30 dnů od konce měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti, oznámí okolnosti spáchaného trestného činu, vydají předměty, které podle zákona propadají nebo jejichž držení je zakázáno a zaplatí daň nebo splní zákonnou náležitost, která byla trestním činem zkrácena nebo zatajena, případně splní povinnosti uložené devisovými nebo jinými předpisy.

(1) Byl-li kdo pravoplatně odsouzen pro činy uvedené v § 2 a zaplatil-li stanovenou zkrácenou daň, poplatek či důchodek, bude nevykonaný zbytek trestu na penězích nebo na svobodě prominut, trestní případ nebude veden dále v úřední patrnosti a odsouzený bude pokládán za osobu daňově, po případě důchodkově bezúhonnou, pokud tomu nebude překážeti ještě jiné neamnestované odsouzení.

(2) Pokud v upouštěcím (podrobovacím) řízení obviněný nezaplatil zcela stanovenou upouštěcí (podrobovací) částku, nebude za podmínek uvedených v § 2 požadováno další plnění.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

V době nesvobody zkracovali mnozí poplatníci daně, veřejné dávky a poplatky pouze proto, aby neplatili německému režimu. Mnohdy se tak dálo s vědomím nebo i výslovným souhlasem vyměřovacích nebo revisních orgánů finančních úřadů, při daném nebo předpokládaném slibu poplatníkově, že zkrácené daně, dávky a poplatky přizná a zaplatí až v osvobozené republice. Vycházejíc z těchto notorických skutečností, poskytuje osnova trestní amnestii v oboru práva daňového, poplatkového, celního, monopolního a devisového, za podmínky, že poplatníci dodatečně splní své povinnosti, uložené jim v době nesvobody nebo později jednotlivými normami, resp. že učiní správné přiznání k dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku.

Osnova má dále za účel jednotně upraviti trestní amnestii v oboru všech daní, dávek,. poplatků, když od jednotlivých dílčích amnestií v těchto oborech bylo v jednotlivých osnovách dekretů a zákonů, normujících zmíněné daně a poplatky, upuštěno.

Období, na něž se amnestie vztahuje, jest převážně dobou nesvobody (ústavní dekret presidenta republiky že dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst: čsl. - příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb. - o obnovení právního pořádku a vládní nařízení ze dne 27. července 1945, č. 31. Sb., jímž se stanoví konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnovení právního pořádku). Za konečný den amnestovaného období byl však vzat z důvodů časové a věcné souvislosti se zákonem č. ...../1945 Sb., den 15. listopadu 1945, resp. 31. prosince 1945.

Amnestie podle tohoto ustanovení spočívá v tom, že správných údajů v přiznání k dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku nesmí býti použito pro účely daní přímých a daně z obratu k vyměření, dodatečnému vyměření ani zavedení trestního řízení. Tím bude zároveň podstatně zjednodušeno zjišťování odečitatelných daňových nedoplatků při vyměřování majetkových dávek.

V tomto ustanovení jsou uvedeny modality, za nichž trestní řízení nebude zahajováno nebo trestní řízení již zahájené bude zastaveno. Daňovými předpisy se rozumějí ustanovení o dani důchodové, všeobecné dani výdělkové, zvláštní dani výdělkové, dani rentové, dani z vyššího služného, dani z tantiem, dani pozemkové, dani domovní, dani z majetku, dani z obratu, o odvodu zisku a kartelovém poplatku, dále předpisy o nepřímých daních, jimiž jsou zejména daň z lihu, daň z cukru, daň z piva, daň z droždí, daň z masa, daň z uhlí, všeobecná daň nápojová, daň z minerálních olejů atd. Předpisy poplatkovými jsou předpisy o poplatcích a daních obchodových, jimiž se rozumějí poplatky podle zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z. s jeho změnami a dodatky, daň z obohacení, daň z obchodu cennými papíry, daň směnečná, daň z požární ochrany a daň z přepravy kolejovými drahami. Státními finančními monopoly jsou monopol lihový, tabákový, umělých sladidel; výbušnin a soli.