Když Prozatímní Národní shromáždění rozhodovalo o zákoně, jímž se upravoval žold vojáků z počtu mužstva a schválilo jej s navrženými zlepšujícími změnami, činilo tak ve vědomí, že bylo nutné vyrovnati peněžní náležitosti mužstva s dnešní cenovou úrovní a zajistiti těmto vojenským osobám žádoucí slušnější životní základnu po dobu vykonávané presenční služby. Uskutečněná úprava byla přijata v armádě s uspokojením.

Aby se mohlo zvýšení žoldu účinně v očekávaném směru projeviti, počítalo Prozatímní Národní shromáždění jako se samozřejmostí s tím, že při nové výměře žoldu bude vojákům z počtu mužstva zachován mimo jiné zejména bezplatný příděl kuřiva. To jim přiznával i po zrušení branné pohotovosti státu příslušný výnos MNO.

Velmi však překvapilo, když za nedlouho po vydání tohoto výnosu druhým výnosem MNO, čj. 18.557-III odb. z 31. I. 1946, bylo počínajíc 16. únorem 1946 bezplatné vydávání kuřiva mužstvu zrušeno. Toto nové opatření je proti intencím, které byly sledovány zákonnou úpravou žoldu, neboť bude-li si musit voják z počtu mužstva kupovat ze svých prostředků ještě kuřivo, znamená to značné znehodnocení celé úpravy jeho náležitostí. A to vyvolává mezi mužstvem pochopitelně velké znepokojení.

Podepsaní táží se proto pana ministra národní obrany, zda si je MNO vědomo hmotného poškození vojáků z počtu mužstva způsobeného uvedeným výnosem a co hodlá pan ministr zaříditi, aby bylo mužstvu vydáváno zdarma kuřivo i nadále?