Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti na tomto zákoně:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Zřizuje se parlamentní úsporná a kontrolní komise (v dalším komise).

(2) Komise dozírá na úspornost ve správě a hospodářství státu včetně národních podniků a podniků pod národní správou, svazků územní samosprávy, hospodářské, zájmové a odborové samosprávy, jakož i nositelů veřejného pojištění. Působnost komise vztahuje se i na podniky, ústavy, fondy a jiná zařízení, jež tyto subjekty spravují, dotují nebo jinak podporují, na nichž jsou kapitálově nebo i jinak účastny, nebo za něž se zaručily, jakož i vůbec, kde toho vyžaduje veřejný zájem.

(1) Komise se skládá ze 16 členů a tolikéž náhradníků, zvolených ze členů Národního shromáždění podle ustanovení jednacího řádu o volbě výborů. Náhradník se volí pro určitého člena.

(2) Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka v komisi, zvolí Národní shromáždění k oznámení předsedy komise jiného člena nebo náhradníka.

(3) Členové vlády, jakož i členové sboru pověřenců Slovenské národní rady nemohou býti členy komise.

(1) Pro komisi platí obdobně předpisy jednacího řádu o výborech Národního shromáždění, pokud tento zákon neustanovuje jinak.

(2) Ustanovení § 27, odst. 3 jednacího řádu neplatí pro jednání komise.

(3) Komise je orgánem permanentním (§ 4, odst. 4 jednacího řádu) a jedná bez souhlasu vlády i po ukončení zasedání Národního shromáždění. Prohlásí-li president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, že se práce sněmovní přerušují, nevztahuje se ustanovení o přerušení na tuto komisi.

(4) Uplynulo-li volební období Národního shromáždění nebo bylo-li rozpuštěno, zůstanou členové (náhradníci) komise ve svých funkcích a vykonávají působnost komise do té doby, dokud se neustaví nová komise. Národní shromáždění zvolí nové členy (náhradníky) do dvou měsíců po svém ustavení.

(1) Předseda Národního shromáždění svolá komisi k ustavující schůzi do 14 dnů od jejího zvolení a řídí ji až do zvolení předsedy komise.

(2) Komise zvolí si předsedu, dva místopředsedy a zapisovatele. Předseda má právo hlasovací.

(1) Jednání komise, veškerý její listinný materiál, jakož i vyžádané spisy a písemné posudky znalců jsou důvěrné.

(2) Člen komise (náhradník), který by porušil důvěrnost tímto zákonem uloženou, může býti na návrh komise zbaven členství (náhradnictví) Národním shromážděním. Návrh na zbavení členství (náhradnictví) podle tohoto ustanovení musí býti schválen nejméně dvoutřetinovou většinou členů komise. Národní shromáždění rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

(1) Komise přihlíží v součinnosti s vládou nebo s příslušnými členy vlády, jakož i s nejvyšším účetním kontrolním úřadem, bez újmy práv a odpovědnosti vlády a jejích členů, aby zásada úspornosti, vyjádřená v § 1, odst. 2, byla vždy dodržována. K tomu cíli provádí také kontrolu, při čemž dbá toho, aby byly zjištěny a odstraněny závady nebo nesprávnosti. Kontrolní činnost komise se nevztahuje na zákonitě povolené prostředky, nepodléhající dozoru podle § 5, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Komise také spolupůsobí při sestavování státního rozpočtu.

(2) K zajištění součinnosti s nejvyšším účetním kontrolním úřadem může komise žádati, aby při schůzích komise byl nejvyšší účetní kontrolní úřad zastoupen stálým zástupcem. Komise jest oprávněna požádati nejvyšší účetní kontrolní úřad o sdělení výsledků jeho spisového šetření nebo dohlídkové činnosti (§§ 5 a 8 zák. č. 175/1919 Sb.), jakož i žádati o výkon dohlídky nebo o dobré zdání v rozsahu své působnosti (§ 1). Dožádáním komise o sdělení výsledků z oboru kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu není dotčen postup podle § 8 zákona č. 175/1919 Sb. Dožádáním o dobré zdání nejvyššího účetního kontrolního úřadu není porušena důvěrnost jednání (§ 5, odst. 1).

(3) Subjekty uvedené v § 1 jsou povinny sdělovati komisi k její žádosti pravdivě a úplně veškeré údaje potřebné k plnění úkolů jí uložených. Splnění těchto povinností lze vymoci dozorčími prostředky, a pokud jich není, politickou exekucí.

(1) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje z usnesení Národního shromáždění, lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacího řádu o výslechu svědků užíti teprve tehdy, když se na tom usnese komise dvoutřetinovou většinou svých členů.

(2) Nejde-li o výslech dožádaným soudem, vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví předsedy a v přítomnosti zapisovatele. Zpravodaje i zapisovatele určí předseda komise. Předsedající i zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními otázkami.

(1) Komise podává o své činnosti zprávy v Národním shromáždění předsedou komise. Komise může prostou většinou rozhodnouti, mají-li tyto zprávy býti vytištěny a předloženy Národnímu shromáždění. Týká-li se zpráva věci, vyšetřované s použitím § 28, odst. 2 jednacího řádu, může se komise nadpoloviční většinou svých členů usnésti, aby zápisy nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření byly úplně nebo částečně čteny.

(2) Obsahuje-li zpráva komise také návrh usnesení, přikáže ji předseda Národního shromáždění příslušnému výboru a další jednání Národního shromáždění postupuje podle předpisů ústavy a jednacího řádu.

Potřebné kancelářské, písemné a těsnopisecké práce pro komisi obstarává kancelář Národního shromáždění.

Zákon ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb., o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Rozpočtový výbor, projednávaje státní rozpočet a finanční zákon na rok 1946, dospěl k tomuto závěru:

Krátká lhůta, která byla rozpočtovému výboru i plenu Prozatímního Národního shromáždění k projednání a k posouzení řečených zákonů vyměřena, nedovolila, aby byly jednotlivé kapitoly, tituly, paragrafy a položky podrobně zkoumány, příp. měněny a doplňovány. Z toho důvodu rozhodl se rozpočtový výbor, uznávaje státní nezbytnosti, jak o tom mluvil generální zpravodaj rozpočtového výboru posl. Firt ve své zprávě, kterou zahájil debatu o těchto zákonech v plenu Prozatímního Národního shromáždění, schválit návrh rozpočtu tak, jak byl vládou předložen, beze změny.

Současně však naproti tomu nepovažuje přijetí vládního návrhu za splnění povinnosti Prozatímního Národního shromáždění a pokládá proto za nezbytné z důvodů věcných i politických, aby ještě toto Prozatímní Národní shromáždění usneslo se na zákoně, kterým by se umožnila pro budoucnost kontrola zákonodárného sboru nad prováděním tohoto rozpočtu a hospodařením státním. Navrhovatelé považují tuto kontrolu za nutnou i z toho důvodu, že jest jak Prozatímním Národním shromážděním tak i vládou všeobecně uznáváno, že rozpočet na rok 1946 byl sděláván za okolností mimořádných bez předchozích zkušeností a možností přesného odhadu budoucího hospodářského vývoje.