Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Každá obec v republice československé jest povinna pečovati o řádné uložení, zabezpečení a doplňování svého obecního archivu a o takovou jeho úpravu, aby sloužil potřebě jak úřední, tak i vědecké, aniž by při tom hrozilo nebezpečí jeho poškození nebo ztráty.

Obecním archivem jest rozuměti souhrn písemných, kreslených, tištěných, fotografických a jiných podobných památek, vzešlý výběrem za účely správními i vědeckými z materiálu nahromaděného organickou úřední činností obecní správy.

Podmínkou řádného uložení obecního archivu jest:

a) jeho úschova,

b) odborné uspořádání a opatření řádným inventářem.

Uschován má býti archiv v uzamčené, suché a proti ohni opatřené místnosti. Není-li takové místnosti, budiž uložen v pevné uzavřené skříni postavené v místnosti zabezpečené proti vloupání a ohni.

Uspořádání a opatření archivu řádným inventářem může provésti jedině osoba znalá zásad odborné archivní práce.

Obce, mající více jak 20.000 obyvatel jsou povinny za tímto účelem a pro další správu obecního archivu ustanoviti zvláštního odborného úředníka s předběžným archivním vzděláním, který však podle potřeby obecní může konati i jinou agendu osvětového rázu.

Menším obcím se doporučuje pověřiti uspořádáním a opatrováním obecního archivu profesora nebo učitele nebo jinou osobu, jež má o věc opravdový zájem a jež jest povinna říditi se pokyny orgánů ministerstvem školství a osvěty k tomu ustanovených.

Obcím, u nichž ani prvou ani druhou možnost nelze splniti, ponechává se na vůli buď dáti svůj archiv odborně uspořádati a zabezpečiti jej náležitým uložením v bezpečné schránce nebo jej deponovati v nejbližším městském archivu spravovaném odborným archivním úředníkem nebo v městském archivu hlavního zemského města. V tomto případě jest obec povinna správě těchto archivů přispívati určitým příspěvkem předem smluveným nebo stanoveným ve sporných případech ministerstvem školství a osvěty.

Revisí obecních archivů ministerstvo školství a osvěty pověří úředníky větších městských archivů, kteří o svých nálezech podávají zprávy ministerstvu školství a osvěty. Podle potřeby mají tito úředníci sestavovati inventáře archivů malých obcí, nebo udíleti pokyny a rady archivářům, spravujícím menší obecní archivy.

Jestliže se shledá, že se obec o svůj archiv a jeho řádnou správu nebo uspořádání a bezpečné uložení nestará, má ministerstvo školství a osvěty právo naříditi deponování tohoto archivu v nejbližším obecním archivu odborným úředníkem spravovaném, nebo v archivu hlavního zemského města a předepsati obci příspěvek na udržovací náklady, stanovený podle rozsahu uloženého archivu.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením tohoto zákona se pověřuj se ministr školství a osvěty v dohodě s ministrem vnitra.

Každý stát musí pečovati o svoji kulturu a to se neobejde bez zabezpečení oněch zdrojů, z nichž kulturní dění bere podněty a látku ke svému tvoření. Obecní archivy jsou velmi důležitým takovým zdrojem, poněvadž nás poučují o minulosti národa, země a života v ní. Nedostatečná a zákonem neuložená péče o obecní archivy už způsobila mnoho nedozírných škod. Archivy byly zpřeházeny, mnoho věcí ztraceno, prodáno ba i zašantročeno do ciziny.

Podstata vědecké práce si vyžaduje, aby byl zachráněn archiv každý, ať obsahuje co chce: Jen dostatečné množství látky dovádí k soudům platným a poučujícím.

Úschova a náležité vědecké zhodnocení obecních archivů má i význam mravní. Národ znající svoji minulost nalezne cestu sám k sobě, stane se sebevědomým a tvořivého života schopným. Je už, bohužel, smutným údělem každého kulturního statku, že ač jeho význam pro vývoj státu a národa jest nad jiné důležitý, nedochází bezprostředního ocenění. Až na nemnohé výjimky neuvědomují si správy obcí, jak vzácné národní statky jsou jim svěřeny v podobě obecních archivů. Musí tedy péče o tyto statky jim býti přikázána zákonem.

U větších měst může se vyskytnouti několik případů: 1. Archiv jest tak velký a důležitý, že vyžaduje svoji vlastní odbornou správu obstarávanou vysokoškolským úředníkem zvlášť pro ten případ jmenovaným. Vskutku mnohá města už mají své odborné archiváře. 2. Archiv jest sice důležitý a potřebný odborné péče a správy, ale není tak rozsáhlý, že jím byl odborný úředník plně zaměstnán. Tu jest možné několikeré řešení: a) Správce archivu jest současně kustodem městského musea, b) pro konceptního úředníka pověřeného řízením obecní agendy osvětové vyžaduje se filosofické a odborné archivní vzdělání a tento úředník jest současně pak pověřen správou městského archivu. V obojím případě budiž požadováno předběžné odborné vzdělání. U menších měst může býti správa obecního archivu svěřena obecnímu knihovníkovi nebo osobě, jež má o věc zájem. Řešení prvé neznamená pro obec podstatné zvýšení obecních výdajů, neboť obecní knihovník jest stejně placen obcí. V každém případě budiž požadováno, aby tato osoba navštěvovala kurs pro obecní archiváře. Takové kursy může v budoucnu organisovati ministerstvo školství a osvěty, pomocí Osvětových sborů ve všech městech, kde jsou odborně spravované městské archivy. Svěření archivu menších obcí v depositum odborně spravovaného městského archivu nebo archivu hlavního zemského města jest jediným řešením pro obce, u nichž se nelze nadíti, že by daly archiv náležitě uspořádati. Jde o obce, u nichž se často nenachází více než několik fasciklů písemností, takže lze snadno archivy i několika set obcí deponovati v některém z velkých archivů městských. Zvlášť výhodné by bylo deponování v archivech hlavních zemských měst, poněvadž tyto archivy jsou vybaveny velkými vědeckými knihovnami a jsou středisky vědeckého badání o městských dějinách, takže tam by se i po této stránce těchto deposit využilo. Kdyby pro obec byl stanoven minimální roční příspěvek Kčs 30.-, jest dobře možné, že by několik set obcí zaplatilo odborného úředníka nutného k správě deponovaných archivů a náklad spojený s uložením. Drobné zatížení, jež by pro jednotlivé obce vzniklo, bylo by vyváženo mnohonásobně tím, že obce by byly zbaveny jednou pro vždy starosti a péče o svůj archiv.

Svěřením archivu v depositum nevzdaly by se obce svého vlastnického práva vůči němu a mohly by si jej kdykoliv vyžádati zpět, jakmile by byla dána záruka řádného uložení.

Budou-li revisí obecních archivů pověřeni úředníci větších městských archivů, kteří budou podávati o svých nálezech zprávy ministerstvu školství a osvěty resp. orgánu, který řečené ministerstvo bude jmenovat jako vrchní revisní instituci (na př. zemským archivním inspektorům), odpadne náklad, který by nutně vznikl, kdyby revisi prováděly osoby z některých ústředních ústavů a úřadů. Prakticky by se věc provedla tak, že podobně jako jsou Státním památkovým úřadem jmenováni státní konservatoři, jmenováni by byli archiváři větších měst státními oblastními archivními inspektory.

S výkonem této funkce spojené výlohy podléhající: schválení ministerstva školství a osvěty mohly by býti přeneseny na okresy zahrnuté do inspekční oblasti. Byly by to položky v celku nepatrné a okresy by se tím zhostily své povinnosti, kterou v osvětovém ohledu mají vůči obecním archivům.

Právo dané ministerstvu školství a osvěty tímto paragrafem jest nutné, má-li se zabrániti tomu, aby se zákon neminul vlastním účinkem.

Provedením tohoto zákona nevzniknou státu žádné podstatné výlohy, takže není potřebí připojiti návrh úhradový.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru iniciativnímu, kulturnímu a ústavně-právnímu.