Měřičská služba byla organisována
ve státní a veřejné správě
do r. 1939 v různých úřadech a ústavech,
podle potřeby různých resortů. Byly
to: ministerstvo financí (triangulační kancelář,
finanční ředitelství, katastrální
měřičské úřady), úřady
a ústavy nebo orgány ministerstev národní
obrany (Vojenský zeměpisný ústav),
zemědělství, železnice a pod.
Podkladem měřičských a mapovacích
prací je triangulace se souvisejícími základními
pracemi měřičskými a jejím
prováděním byla pověřena triangulační
kancelář ministerstva financí za součinnosti
úřadů, ústavů, nebo orgánů
ministerstev národní obrany, zemědělství
a veřejných prací (§ 97, odst. 7. katastr.
zákona č. 177/1927).
Určitá omezeni v rozsahu výkonu triangulačních
prací byla stanovena jen pro ministerstvo zemědělství,
jakož i pro orgány veřejných prací
(výnos ministerstva financí ze dne 19. října
1934, čís. 102.313/34-III/d).
Rozvrh triangulačních prací se konal každoročně
na meziministerské poradě za účasti
ministra financí, národní obrany, zemědělství,
veřejných prací, železnic, školství
a národní osvěty s ohledem na potřebné
požadavky těchto jednotlivých resortů.
Triangulaci v plném rozsahu vykonávaly jen ministerstvo
financí svou triangulační kanceláří
a ministerstvo národní obrany svým vojenským
zeměpisným ústavem.
Evidenci triangulačních prací vedla triangulační
kancelář ministerstva financí, jíž
po dokončení triangulačních prací
zasílal úřad nebo ústav technické
výsledky.
Operáty vyhotovené jednotlivými úřady
nebo ústavy zůstávaly uloženy v jejich
vlastních archivech. Mapovací práce konaly:
ministerstvo financí (finanční ředitelství)
vytvořením map katastrálních a Vojenský
zeměpisný ústav tvořením map
základních vojenských a z nich všech
map odvozených měřítek.
Vojenský zeměpisný ústav, jehož
vysoká úroveň došla uznání
i v mezinárodním světě, vybudoval
svůj ústav nejen pro potřebu všech map
vojenských, ale i pro potřebu mnoha měřičských
úkolů, vztahujících se k úkolům
branné moci. Pro zdolání svých velkých
úkolů
1. vybudoval odbor pro triangulaci a všechny základní
práce měřičské,
2. vybudoval a také jediný svým topografickým
odborem prováděl rozsáhlé práce
mapovací s výjimkou map katastrálních.
3. vybudoval a také jediný prakticky prováděl
práce v nejnovějších odvětvích
měřičských prací, jako pozemní
fotogrammetrii a leteckou fotogrammetrii,
4. vybudoval a prováděl svým reprodukčním
odborem tisk nejen map vojenských, ale z důvodů
národohospodářských i tisk map pro
potřebu civilní, na př. speciální
mapy, různé jiné mapy, atlasy a pod.
V těchto oborech vychovával odborníky a pracovníky
jak v aktivním vojenském personálu, tak i
záložním, a to nejenom s úkolem krýt
potřebu národní obrany, pokud se map a jiných
měřičských úkolů týče,
ale hlavně s úkolem vycvičit odborníky
a pracovníky ve všech odvětvích pro
úkoly válečné (válečné
vyměřování, polní reprodukce
map, plánů, skiz, atd. pro bojovou potřebu
a pod.).
A poněvadž v míru různými pracemi
pro národní obranu ztotožňoval se v
mnoha případech s požadavky potřeby
civilní, poskytoval své práce z důvodů
hospodárnosti potřebám civilním.
V době okupace nenastalo s počátku u civilních
složek žádných změn, jen Vojenský
zeměpisný ústav v důsledku likvidace
čs. armády přešel celý do ministerstva
vnitra pod názvem Zeměpisný ústav
ministerstva vnitra, kde musel dále prováděti
práce v plném rozsahu.
V r. 1942 nařídili Němci zřízení
t. zv. Zeměměřičského úřadu
Č. a M. (Landesvermessungsamt B. u. M.).
Do tohoto úřadu byl včleněn dosavadní
zeměpisný ústav ministerstva vnitra, (dříve
Vojenský zeměpisný ústav) se všemi
složkami a s celým personálem a poskytl tak
vlastně nuceně svým velkým rozsahem
a dokonalým vybudováním celý základ
tohoto úřadu. Dále byly k tomu včleněny
do tohoto úřadu i jiné složky civilní
měřičské služby.
Po osvobození ujal se Vojenský zeměpisný
ústav opět vojenské činnosti v předpokladu
rozsahu prací nejen jaké dělal do r. 1939,
ale rozsahu většího, vyplývajícího
ze zkušenosti války a mnoha nových úkolů
moderní armády.
Rozvinutí činnosti a splnění požadavků
branné moci, kterých je nyní více,
brzdí velmi to, že dosud fungující,
Němci v r. 1942 zřízený Zeměměřičský
úřad Č. a M., ve kterém byly Němci
soustředěny všechny základní
práce měřičské, podržuje
pro sebe dosud nejen všechen vojenský materiál
(měřicí stroje, přístroje a
jinou technickou výstroj), ale opíraje se dosud
o vládní nařízení čís.
298 Němci vydané a dosud nezrušené,
neposkytuje i potřebné údaje pro rozvinutí
dalších a velmi potřebných prací
Vojenského zeměpisného ústavu.
Aby Vojenský zeměpisný ústav splnil
všechny úkoly, kladené na něj národní
obranou, je nutné, aby
1. byl Zeměměřičským úřadem
navrácen všechen materiál, který byl
vojenského zeměpisného ústavu do r.
1939,
2. uplatněním všech zákonných
ustanovení do r. 1939, resp. zrušením vládního
nařízení Němci vydaného ohledně
zřízení Zeměměřičského
úřadu, umožněna byla Vojenskému
zeměpisnému ústavu činnost v rozsahu,
jaký měl tento ústav do r. 1939.
Uvážíme-li s hlediska hospodárnosti
prací rozpočty, jeví se situace takto: Vojenský
zeměpisný ústav pro r. 1946 byl preliminován
částkou 9 a půl mil. Kčs mimo personálních
výdajů, které činí 20 a půl
mil. Kčs. Tuto částku na personální
výdaje nelze vlastně ani slučovati s celkovým
rozpočtem, jelikož jsou v ní zahrnuty práce
výchovné, instruktorské pro potřeby
branné moci v míru a zejména pro úkoly
válečné.
Práce Vojenského zeměpisného ústavu
jsou hospodárnější také pro to,
že slučují s výkonem svých prací
využití sil i materielních prostředků
i jiných složek branné moci z výcvikového
hlediska na př.: výcvik přidělených
figurantů vojínů, ženij. vojska - skalniká
družstva - trhaviny, stavební práce se dřevem,
přidělení dopravních prostředků,
výcvik šoférů, přidělení
letadel pro práce letecké, fotogrammetrie a výcvik
leteckého personálu pro měřičské
válečné práce a pod.
Práce těchto vojenských osob není
výdělečná, ani vázána
počtem pracovních hodin s hlediska potřeby
branné moci a výcviku.
Pro Zeměměřičský úřad
byl schválen PNS rozpočet v rámci ministerstva
vnitra částkou 57 mil. Kčs, ač nemá
žádných úkolů vedlejších
jako Vojenský zeměpisný ústav.
Proto se táží podepsaní pp. ministra
národní obrany a vnitra:
1. Je jasno pánům ministrům, že národní
obrana vyžaduje nejen úplné soustředění
technických prostředků, ale i vědeckých
sil a poznatků? Že je proto nutno, aby vojenští
odborníci účastnili se plně na všech
pracích příslušného odvětví
pro praxi a výzkumnictví, aby tak mohli v míru
působit jako instruktoři a v čase válečném
ujmuli se vedení i kádru civilních odborníků
s hlediska vojenského?
2. Bude zrušen Zeměměřičský
ústav ministerstva vnitra, zřízený
za okupace a plně obnoven Vojenský zeměpisný
ustav v celém rozsahu a tím pak dosaženo zhospodárnění
i na tomto sektoru?