Ministr školství a osvěty na dotazy v interpelaci obsažené odpovídá takto:

1. Pokud jde o osnovu zákona na zřízení "Studentského majetku".

Ministerstvo školství a osvěty zřídilo výnosem ze dne 3. července 1945, č. j. A 49.389/45-VI/2 "Prozatímní správu studentského majetku v Čechách" a výnosem ze dne 4. září 1945, č. j. A 91.742/45-VI/2 "Prozatímní správu studentského majetku na Moravě".

Těmito výnosy zavedlo ministerstvo školství pro správu veškerého majetku, sloužícího sociálním, společenským a kulturním účelům vysokoškolského studentstva samostatné právnické osoby jako subjekty práv a povinností, které mají vést hospodářsky, finančně i administrativně veškeré záležitosti objektů, jež jim byly svěřeny.

Správa se skládá ze 16 členů, z nichž je 9 zástupců vysokoškolského studentstva, 3 zástupci profesorských sborů vysokých škol a po 1 pak zástupci ministerstev školství a osvěty, financí, ochrany práce a sociální péče a výživy.

Zástupce jmenuje MŠO na příslušné návrhy.

Tato 16tičlenná správa volí ze sebe 5tičlenné direktorium, v němž jsou 3 zástupci vysokoškolského studentstva, 1 zástupce profesorských sborů vysokých škol a 1 zástupče MŠO.

Podle citovaných výnosů patří do Prozatímní správy studentského majetku především majetek býv. německého "Studentenwerku" a další majetek, jenž byl anebo bude dán Správě studentského majetku nebo Svazu vysokoškolského studentstva k disposici k účelům sociálním, společenským a kulturním vysokoškolského studentstva, tak zejména v Praze jmění býv. spolku "Akademický dům", spolku "Masarykova studentská kolej", spolku "Hlávkova kolej", spolku "Studentské kolonie na Letné", spolku "Záštita" atd.

Po vydání dekretu presidenta republiky ze dne 25. září 1945, č. 81/45 Sb., oznámilo MŠO svým dopisem ze dne 29. října 1945, pod č. j. A 127.693/45 VI/2 ministerstvu vnitra a zem. nár. výboru v Praze, že nemají být obnoveny spolky, patřící do Prozatímní správy studentského majetku v Praze a požádalo tyto dva úřady, aby na stanovisko MŠO byl vzat zřetel při obnovování spolků.

Ježto zemský národní výbor v Praze dopisem ze dne 17. října 1945, č. j. pol. M-1363/1/45 zaslal MŠO opis svého vyrozumění Spolku A. D. v Praze, že zrušil ohledně domu čp. 78 v Praze II. opatření z doby protektorátní a vyzval jej, aby Spolek A. D. usiloval o shodu stavu faktického se stavem knihovním, obrátilo se min. školství svým dopisem ze dne 2. listopadu 1945, č. j. A 129.790/45-VI/2 znovu na min. vnitra a zem. nár. výbor, aby nebyl obnoven spolek A. D. Při tom MŠO odůvodňovalo své stanovisko tím, že zřídilo Prozatímní správy studentského majetku proto, aby byly sjednoceny instituce, sloužící témuž účelu, t. j. sociálním, kulturním a společenským účelům vysokoškolského studentstva.

Nato odpovědělo min. vnitra svým dopisem ze dne 13. listopadu 1945, č. j. IV-3.110/5/11-45-1 a zem. nár. výbor dopisem ze dne 6. listopadu 1945, č. j. pol. M-2.063/1-1945, že opatření z doby nesvobody se ruší ex lege, t. j. dekretem presidenta republiky č. 81/45 Sb. a že spolkový úřad nemá zákonné možnosti oznámení takových spolků o obnovení činnosti odmítnouti a okresní národní výbor jest podle § 2, odst. 1 cit. dekretu povinen zařídit, aby zajištěný majetek byl těmto spolkům vydán.

Dále sdělilo min. vnitra, že použití ustanovení §u 2, odst. 2, písm. a) cit. dekretu nemá tu místa, neboť u těchto spolků nedošlo a vzhledem k jejich povaze (studentské spolky) ani nemohlo dojíti k zániku v důsledku slučovacích a jednotících akcí v odborovém hnutí zaměstnaneckém, jež má řečené ustanovení na zřeteli.

Dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 131/45 Sb., byla uzákoněna stavba Akad. domu a stanoveno, že tento Akademický dům bude vlastnictvím Svazu vysokoškolského studentstva v Praze.

V §u 2 cit. dekretu se výslovně praví, že čs. stát věnuje nemovitosti spolku SVS v Praze za účelem vybudování Akademického domu podle zákona ze dne 9. října 1919, č. 547 o vybudování a udržování Akademického domu v Praze.

Tím ztrácí spolek Akademický dům v Praze resp. důvod obnovení činnosti tohoto spolku svůj raison d´etre, neboť provedením stavby Akademického domu podle dekretu shora cit. bude pověřeno kuratorium, jehož složení stanoví vláda nařízením, vlastnictví je pak podle cit. dekretu spolku Svazu vysokoškolského studentstva v Praze.

Usnesením vlády ze dne 30. listopadu 1945 bylo potvrzeno zřízení Prozatímních správ studentského majetku v Praze a v Brně, a určeno, aby dosavadní spolky a kuratoria kolejí a studentského majetku, jenž má patřiti do Prozatímních správ studentského majetku, neobnovovaly svou činnost.

MŠO se proto obrátilo opět svým dopisem č. j. A 50.227/46-VI/2 ze dne 21. ledna 1946 na ministerstvo vnitra, aby toto učinilo v rámci své kompetence opatření ohledně spolků, jejichž jmění patří do prozatímní správy studentského majetku v Praze.

Na poradě konané dne 30. ledna 1946 na ministerstvu vnitra bylo zástupcům MŠO sděleno, že ministerstvo vnitra připravilo v této záležitosti svůj výnos, jímž tuto otázku vyřeší.

Ministerstvo školství všemožně podporuje snahu Prozatímních správ studentského majetku, aby znovuzřízením a provedením oprav mohly obstarati pro vysokoškolské posluchače bydlení v kolejích a stravování v mensách. Jen k tomu cíli povolilo v roce 1945 min. školství na subvencích 8,650.273,50 Kčs.

Ministerstvo školství a osvěty připravilo osnovu zákona o zřízení studentského majetku. Když pak Ústřední svaz čs. studentstva svým podáním ze dne 2. listopadu 1945 předložil ministerstvu svůj druhý částečně přepracovaný návrh zákona této věci se týkající a požádal, aby projednávání návrhu bylo možno provésti ke dni 17. listopadu 1945, MŠO, ztotožňujíc se v základních bodech s tímto předloženým návrhem, vypracovalo osnovu a rozeslalo ji pod číslem A 132.967/45-VI/2 již dne 15. listopadu 1945 všem ministerstvům a ústředním úřadům do připomínkového řízení.

Ale do konce roku sešly se připomínky pouze od 10ti ústředních úřadů.

Ježto pak námitky některých ministerstev byly vážného rázu, muselo min. školství a osvěty probrati tyto připomínky se zástupci příslušných ministerstev a se zástupci studentských organisací a proto svolalo několik meziministerských porad, na nichž projednalo jednotlivé připomínky.

Na podkladě zmíněných porad byla vypracována pozměněná osnova uvedeného zákona a bude tyto dny předložena po ukončení připomínkového řízení vládě.

2. Pokud jde o návrh zákona "O státním studijním stipendiu".

Ministerstvo školství a osvěty hned v prvních týdnech po revoluci připravilo pro vyřizování péče o vysokoškolské studentstvo Správní komise v Praze a v Brně (výnos ze dne 7. června 1945, č. j. A 31.762/45-VI/2) a svými výnosy ze dne 12. června 1945, č. A 35:406/45-VI/2 jmenovalo členy Správní komise pro sociální péči o vysokoškolské studentstvo v Praze a ze dne 17. července 1945, č. j. A 54.957/45-VI/2 členy Správní komise pro sociální péči o vysokoškolské studentstvo v Brně.

V každé z těchto komisí jsou 2 zástupci vysokoškolských posluchačů, 2 zástupci profesor. sborů vys. škol a 2 zástupci ministerstva školství a osvěty.

Největším úkolem těchto Správních komisí bylo, aby všichni studenti, řádně studující, jejichž majetkové poměry by jim znemožnily studium na vysoké škole, obdrželi studijní podpory a mohli se potom plně věnovati studiu.

V dohodě s min. financí a za součinnosti zástupců vysokoškolských posluchačů byly sjednány směrnice pro výši, odstupňování jakož i způsob vyplácení stipendií. Nejvyšší stipendijní částka je 1.500 Kčs měsíčně, při čemž stipendista na každé nezaopatřené dítě dostává měsíčně 250 Kčs a v případech zvláštních a zřetele hodných i na manželku měsíčně až 500 Kčs.

Správní komise se zhostily plně úkolů na ně vložených, neboť jenom na stipendiích bylo vyplaceno:

V r. 1946, a to do 6. února vyplatila

Všem žadatelům, kteří vyhověli po stránce prospěchové a majetkové dostalo se stipendií.

Mimořádný výkon dokresluje i to, že tyto desetitisíce žádostí byly zpracovány nepatrným počtem zaměstnanců (ve Správ. kom. v Praze 15 zaměstnanců, ve Správ. kom. v Brně 6, v ministerstvu školství většinou zpracovávali žádosti 3 zaměstnanci).

Plné pochopení pro tuto akci projevují také posluchači vysokých škol tím, že spolupracovali na vyřizování těchto žádostí. Posluchači vysokých škol mají přímý vliv na rozhodování žádostí tím, že jejich zástupci jsou účastni nejenom při rozhodování o jednotlivých žádostech, nýbrž i tím, že každé vyřízení žádosti spolupotvrzují. Totéž právo při rozhodování mají i zástupci profesorských sborů vysokých škol. Revisi provádí min. školství svými referenty nebo zástupci.

Když Ústřední svaz čs. studentstva podáním ze dne 2. listopadu 1945 předložil svůj druhý, přepracovaný návrh zákona a požádal, aby projednání návrhu bylo možno provésti ke dni 17. listopadu 1945, ministerstvo školství a osvěty, ztotožňujíc se v základních bodech s tímto návrhem, vypracovalo osnovu zákona o státním studijním stipendiu a rozeslalo ji pod číslem A 2.886/45-VI/2 již dne 15. listopadu 1945 všem ministerstvům a ústředním úřadům do připomínkového řízení. Ale i tu teprve po delší době podařilo se ministerstvu školství a osvěty dostati připomínky aspoň většiny ministerstev. O těchto připomínkách rozhodne meziministerská porada se zástupci studentských organisací, jež bude svolána v nejbližších dnech.

Ministerstvo školství a osvěty věnovalo péči o vysokoškolské studenty svrchovanou pozornost od května 1945 a přikročujíc k předložení návrhu na zákonitou úpravu může se v tom opírati již i o zkušenosti získané z dosavadního řešení těchto otázek, což dává záruku, že zákonitá úprava bude v plné shodě se zájmy jak studentstva, tak i státu.