Jedním z nejtěžších problémů
zemědělství v tak zv. historických
zemích je nedostatek zemědělských
pracovních sil. Zejména nedostatek stálých
pracovních sil hrozí vystupňováním
katastrofálních rozměrů. Typickým
obrazem celkové situace jsou poměry v kraji jihlavském.
V důsledku odsunu Němců a stahování
válečných zajatců nastala v zemědělské
výrobě ve všech okresech župy jihlavské,
které byly postiženy, t. j. Jihlava, Třešť,
Telč, Dačice, Slavonice, Moravské Budějovice
a Třebíč, kritická situace. Horské
zemědělství jihlavského kraje má
vesměs zemědělské závody v
důsledku horší bonity půdy ve výměře
kol 30 ha. Na těchto objektech zůstávají
ve většině případů 2 lidé,
kteří i při krajním vypětí
všech fysických sil, nejsou s to zvládnout
provoz podniku. Je celá řada kritických případů,
kdy v hospodářství jsou lidé nemocní.
Poněvadž zdravý chod zemědělského
podniku je vázán na potřebný počet
pracovních sil, je zde nebezpečí, že
zemědělská výroba bude ochromena.
V důsledku přípravy secích prací
je nebezpečí, že bude váznout vnitřní
provoz zemědělských podniků. Jde o
bezpodmínečné denní práce v
živočišné produkci. Již se dostavují
důsledky: Zemědělci začínají
zbavovat se dobytka za každou cenu, poněvadž
při nejlepší vůli nemohou zastati potřebnou
práci. Jsou postaveni před fakta: Buď se věnovati
obsluze dobytka, nebo přípravě jarních
prací. Obojí nelze zastati. Je zde nebezpečí,
že seťové práce nebudou provedeny v takovém
stavu, jak to výživa národa za daného
stavu potřebuje. Poněvadž zemědělci
jsou poměry nuceni nabízeti dobytek pro konsum,
potřeba neodpovídá nabídce, dochází
k prodeji chovného dobytka, specielně chovných
krav dojnic. Toto vše v jihlavském kraji se projeví
v poklesu dodávky mléka a ve výrobě
tuku. Je ohrožena produkce vepřového dobytka
pro výkrm.
Živočišná výroba je základem
zemědělského podnikání. Zemědělci
vděčně kvitují pomoc ostatního
obyvatelstva při zemědělské výrobě,
ale zůstává holou pravdou a skutečností,
že bez stálých pracovních sil specielně
v živočišné výrobě se neobejdou.
Zde je potřebí okamžitého řešení.
Každé provisorium je hazardem, neboť živočišná
produkce je zvláště citlivým organismem,
kde způsobené škody mají dlouholetou
odezvu v celém zemědělském podniku.
Situace je katastrofální. Je bezpodmínečně
nutné okamžité řešení. Zemědělec
je si vědom svých povinností k národu
a ke státu, odhodlán věrně je plnit.
Je však jasné, že bez pomocné síly,
sám při nejlepší vůli nestačí.
Bez okamžité pomoci a zajištění
stálých pracovních sil je ohrožena plynulá
výrobní cesta našeho zemědělství.
Zemědělec potřebuje jistotu a podmínky
k úspěšnému hospodaření.
Je krajně nutný okamžitý zásah.
Zástupci zemědělců v Prozatímním
Národním shromáždění již
od zahájení parlamentních prací soustavně
upozorňují p. ministra zemědělství
a p. ministra ochrany práce a sociální péče,
že zajištění stálých zemědělských
pracovních sil pro střední i menší
zemědělské usedlosti je velmi naléhavé,
neboť je vážné nebezpečí,
že bude ohrožena výživa lidu. Připravovaný
vládní zákon o zabezpečení
nutných zemědělských prací
v r. 1946 není dostatečným prostředkem
k zabezpečení stálých zemědělských
pracovních sil.
Podepsaní se proto zdvořile táží:
1. Uvědomil si pan ministr zemědělství
i pan ministr ochrany práce a sociální péče
závažnost otázky nedostatku stálého
zemědělského dělnictva?
2. Co učinil pan ministr zemědělství
i pan ministr ochrany práce a sociální péče
k vyřešení nedostatku zemědělských
pracovních sil?
3. Má pan ministr zemědělství i pan
ministr ochrany práce a sociální péče
plán k řešení nedostatku zemědělského
dělnictva v nejbližší době?
4. Kdy hodlá pan ministr zemědělství
i pan ministr ochrany práce a sociální péče
přikročit k účinným opatřením
k zajištění dostatečného počtu
zemědělského dělnictva a tím
i zajištění jedné ze základních
podmínek výživy lidu?