Podle čl. 11, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne
13. října 1945, č. 99 Sb., o úpravě
přímých daní za kalendářní
roky 1942 až 1944 a o úpravě poplatků
a daní obchodových, platí předpisy
přímých daní za kalendářní
rok 1943, vydané na územích, jež byla
v roce 1938 odtržena od zemí České a
Moravskoslezské, bez nového vyměření
a bez vydání nového platebního rozkazu
nenaříkatelně i na berní roky 1944
a 1945. K přímým daním ve smyslu tohoto
ustanovení patří i daň z majetku.
Požadují tedy berní úřady v pohraničním
území právem daň z majetku za rok
1945 i od osob, které má interpelace na mysli.
Přihlížejíc však k důvodům,
které byly uvedeny v interpelaci, zmocnilo ministerstvo
financí vyměřovací úřady
v pohraničí podle čl. 14 svrchu citovaného
dekretu, aby na žádost jednotlivých poplatníků
upustily od předpisu daně z majetku za rok 1945,
prokáže-li poplatník, že veškerý
jeho majetek na území Československé
republiky, po případě i v cizině,
pokud by tento majetek byl podroben dani z majetku, nepřevyšuje
daněprosté částky podle § 6 vládního
nařízení ze dne 16. prosince 1942, č.
410 Sb., o dani z majetku, na něž by měl podle
stavu k 1.lednu 1945 nárok. Byla-li daň již
zaplacena, bude zaplácená částka přeúčtována
na eventuelní dlužné daně nebo vrácena.
Pokud jde o rok 1946, nařídilo ministerstvo financí
již výnosem ze dne 29. ledna 1946, č. 89.500/45-V/5,
aby daň z majetku za berní rok 1946 nebyla požadována.