Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Úkoly péče o mládež provádějí okresní a zemské národní výbory, na Slovensku okresní národní výbory a pověřenectvo pro sociální péči, zvláštními komisemi.

(2) Tyto komise se zřizují s názvem

"okresní péče o mládež" v sídle každého okresního soudu pro jeho obvod,

"zemská péče o mládež" v síle každého zemského národního výboru pro jeho obvod, na Slovensku v síle pověřenectva pro sociální péči.

(3) Vláda se zmocňuje, aby stanovila nařízením

a) odchylnou úpravu v organisaci komisí uvedených v odstavci 2 podle místní potřeby,

b) rozvrh působnosti mezi orgány péče o mládež uvedené v odstavci 1,

c) organisaci péče o mládež při místních národních výborech.

(1) Členy komise "okresní péče o mládež" zvolí okresní národní výbor podle platných organisačních předpisů ze svých členů, z odborníků a z dobrovolných pracovníků v oboru péče o mládež. Mocí svého úřadu jsou členy těchto komisí přednosta okresního soudu, okresní lékař a okresní školní inspektor, kteří jsou oprávněni určiti si zástupce.

(2) Členy komise "zemská péče o mládež" zvolí zemský národní výbor podle platných organisačních předpisů ze svých členů, z odborníků a z dobrovolných pracovníků v oboru péče o mládež. Na Slovensku jmenuje její členy a předsedu sbor pověřenců na návrh pověřence pro sociální péči.

(3) V sídlech komisí podle § 1 se zřizují pro jejich potřebu úřadovny okresních a zemských národních výborů, na Slovensku úřadovny okresních národních výborů a pověřenectva pro sociální péči.

(4) Bližší předpisy o organisaci a složení komisí uvedených v § 1 stanoví vláda nařízením.

(1) Náklady na výkon péče o mládež, pokud jejich úhrada není jinak zabezpečena, hradí stát.

(2) Dary, odkazy, dědictví a jiná věnování pro účely péče o mládež, pokud nejsou určeny pro určitý ústav nebo určité zařízení, plynou do zvláštního účelového jmění, které spravují orgány uvedené v § 1, odstavec 1, po případě ministerstvo ochrany práce a sociální péče. Toto účelové jmění se povede účetně zvláště v patrnosti v rámci jednotného hospodářství spravujícího orgánu podle směrnic, jež stanoví ministerstvo ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy vnitra a financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, na Slovensku v dohodě s příslušnými pověřenectvy.

(1) Odborní zaměstnanci, přidělení k výkonu péče o mládež, tvoří samostatný osobní stav.

(2) Ústředním úřadem, příslušným v osobních věcech zaměstnanců uvedených v odstavci 1, je ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(3) Osobním úřadem zaměstnanců uvedených v odstavci 1 je příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo pro sociální péči.

(4) Zaměstnanci spolků, jmenovaných v § 5, odstavec 1, mohou býti přijati do služeb státních. Takto přijatí zaměstnanci budou zařazeni do příslušných kategorií státních zaměstnanců. Zařazení těchto zaměstnanců provede ministerstvo ochrany práce a sociální péče podle platných předpisů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, na Slovensku v dohodě s příslušnými pověřenectvy.

(5) Zaměstnanci ústavů a zařízení spolků, jmenovaných v § 5, odstavec 1, mohou býti přijati do služeb obce, okresu, po případě země. Takto přijatí zaměstnanci budou zařazeni podle platných předpisů do příslušných kategorií zaměstnanců obcí, okresů, po případě zemí.

(1) Spolky "Okresní péče o mládež", "Zemské ústředí péče o mládež v Praze", "Česká, zemská péče o mládež v Brně", "Zemská ústředna péče o mládež v Opavě", "Zemská starostlivosť o mládež v Bratislave", "Svaz péče o mládež v Brně", "Zemská prázdninová péče v Praze", "Zemská prázdninová péče v Brně" a "Ústředí prázdninové péče v Praze" se zrušují dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

(2) Ústavy a zařízení spolků uvedených v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví a provozu svazků územní samosprávy, do jejichž působnosti svým rozsahem a okruhem činnosti patří. Ostatní majetek těchto spolků přechází na stát a použije se ho pro účely péče o mládež.

(3) Všechny korporace, spolky a sdružení jakkoliv zúčastněné na péči o mládež jsou povinny vyvíjeti činnost v oboru péče a mládež podle směrnic, které vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, na Slovensku pověřenectvo pro sociální péči v dohodě se zúčastněnými pověřenectvy.

(1) Při úřadu předsednictva vlády zřizuje se stálá "koordinační komise péče o mládež". V této komisi jsou zastoupeni úřad předsednictva vlády, ministerstva ochrany práce a sociální péče, vnitra, zdravotnictví, školství a osvěty a spravedlnosti, příslušná pověřenectva a představitelé dobrovolné péče o mládež. Podle povahy předmětu jednání lze do této komise přizvati i zástupce jiných ústředních úřadů. Do působnosti této komise náleží zejména starati se o jednotné provádění péče o mládež.

(2) Při ministerstvu ochrany práce a sociální péče zřizuje se poradní sbor pro péči o mládež, složený z lékařů, sociálních pracovníků, pedagogů a jiných odborníků. Jeho členy jmenuje ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry a pokud jde o Slovensko v dohodě se zúčastněnými pověřenci. Členství v tomto sboru je čestné.

(3) Podrobnosti o složení a působnosti orgánů uvedených v odstavcích 1 a 2 upraví vláda nařízením.

(1) Komise jmenované v § 1 jsou povolány k úkolům, které jsou v oboru péče o mládež platnými právními předpisy uloženy spolkům uvedeným v § 5, odstavec 1.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, zůstávají nedotčeny dosavadní právní předpisy upravující péči o mládež.

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Vláda vydá nařízením bližší předpisy k provedení tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti tři měsíce po vyhlášení; provede jej ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Péče o mládež prošla již od svých počátků několika vývojovými obdobími, jejichž fáze, které bylo možno měřiti zprvu desítkami let, se v poslední době vyvíjely mnohem rychleji, díky jednak většímu pochopení pro důležitost těchto úkolů, jednak pod tlakem ostatních reforem, s nimiž se vzájemně dotýkají a prolínají. Tak od prvotního almužnictví dochází se k užším pojmům chudinství a péči sirotčí. Tu se již po r. 1904 setkáváme se snahou o vytvoření pomocných orgánů (okresní komise pro péči o mládež), z nichž dalším vývojem vznikají spolkové útvary Okresní a Zemské péče o mládež. Jejich agenda se rozrůstá úměrně s pokrokem sociálních reforem a nových názorů na úkoly péče o mládež, neúměrně však s jejich spolkovým charakterem a skutečností, že rozsáhlé úkoly jim svěřené plní tu pracovníci dobrovolní. Jakmile síť Okresních péčí o mládež ve všech soudních okresech byla úplná a jejich spolupráce s veřejnou správou uspokojivá, bylo s nimi počítáno stále v širším okruhu pracovním a byly jim postupně svěřovány úkoly, které by jinak musil svými orgány obstarávati sám stát.

Velmi širokou součinností s orgány státu pověřil tak zákonodárce Okresní a Zemské péče o mládež při provádění zákona o dozoru na děti v cizí péči a děti nemanželské (zákon č. 256/21 a vl. nař. č. 29/1930 Sb.), zákona o trestním soudnictví nad mládeží (zákon č. 48/1931 a vl. nař. č. 195/1931 Sb.) a zákona o hromadném poručenství (zákon č. 7/1946 Sb.). K tomu přistupuje ještě rozsáhlá spolupráce, pramenící z administrativní, zákonnými normami dosud neupravené, činnosti centrálních úřadů, které se pravidelně obracejí při jejím provádění na jmenované své polooficielní pomocné orgány a svěřují jim převážnou většinu těchto úkolů. Tímto způsobem je do značné míry vyrovnána i nedostatečnost zastaralých předpisů chudinských, které vázány na právo domovské a konstruované za jiných předpokladů, než pro novodobou živou fluktuaci obyvatelstva, dnešní názory na míru dostatečného sociálního zabezpečení a příkrý rozdíl finančních možností velkých i malých obcí, jsou zcela neúnosné.

Dosavadní téměř kuriosní stav, za něhož veřejná správa pro provádění i nejdůležitějších úkolů v péči o mládež nemá jiné opory, než dobrovolnou spolupráci útvarů spolkových, je neudržitelný. Avšak i v kruzích pracovníků Okresních a Zemských péčí o mládež, pracovníků, kteří ochotně na sebe brali dobrovolnou a čestnou povinnost práce v dalších a dalších nových úsecích péče o mládež, panuje jednotný názor, že dnešní rozsah i intensita provádění všech těchto úkolů převyšuje jejich síly, a sami se jednomyslně přimlouvají za zveřejnění orgánů, péči o mládež provádějících.

Tato osnova není prvním pokusem o vyřešení problémů péče o mládež, nýbrž již koncem roku 1936 došlo v ministerstvu sociální péče k vypracování osnovy zákona o veřejné péči o mládež. Tato osnova si vytkla za úkol nejen unifikovati rozdílnou formu péče o mládež v zemích českých a na Slovensku, ale i zajistiti zákonný podklad pro všechny úseky péče a mládež, prováděné dosud cestou administrativní a konečně postarati se též o řádné výkonné orgány pro tuto působnost. Rozsáhlost těchto úkolů, které si ona osnova vytkla, obtíže vzniklé z dalšího ponechání polooficielních organisací (Okresních a Zemských péčí o mládež) ve formě spolkové a téměř nezvládnutelné připomínkové řízení, které návrh vyvolal, měly za následek, že ona osnova uvázla na mrtvém bodě. Proto je nyní problém řešen etapově, při čemž první etapou je předložená osnova a druhou etapou má býti zákon o veřejné péči o mládež, který by dokončil kodifikaci celého souboru problémů péče o mládež. Z uvedeného je rovněž patrno, proč se v nově navržené osnově setrvává výhradně na zřízení orgánů péče o mládež a nestanoví se současně též jejich úkoly a rozsah působnosti.

Při jednotnosti v názoru, že zveřejnění je nutné, je však důležitá jeho forma. Byly proto pečlivě uváženy návrhy z kruhů na péči o mládež interesovaných a všechny možnosti a požadavky, které se stanoviska ministerstva ochrany práce a sociální péče přicházely v úvahu. Třeba tu uvésti, že zvláštní pozornost byla věnována alternativě počítající s vybudováním okresních a zemských úřadů ochrany práce a sociální péče. K vytvoření těchto instančních stupňů v oboru provádění sociální politiky a sociální péče dojde jistě v brzké budoucnosti, jako k nutné složce veřejné správy. Je třeba podati vysvětlení k event. námitce, proč této příležitosti nebylo použito pro položení základu k jejich vybudování, když zatím již nabyl účinnosti jejich druhý významný prvek - úřady ochrany práce (vl. nař. ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb.), s nímž by mohly úřady péče o mládež tvořiti dobrý základ pro celkovou konstrukci úřadů I. a II. stolice pro úkoly obstarávané v III. stolici ministerstvem ochrany práce a sociální péče.

Důvody jsou tyto: Úřady ochrany práce nemají zatím vybudovánu úplnou sít úřadoven ve všech okresech politických, nýbrž jejich působnost vztahuje se většinou na oblasti krajové a v místech naléhavé potřeby je nedostatku odpomáháno zřizováním poboček v jednotlivých okresech politických. K vybudování jednotné sítě úřadoven ve všech okresech politických dojde patrně teprve během několika let. Ostatní odbory ministerstva ochrany práce a sociální péče nejsou v organisaci své působnosti směrem dolů ještě tak daleko, aby již nyní mohlo býti rozhodnuto o rozsahu správního aparátu. Naproti tomu organisace v péči o mládež jest již prakticky vyzkoušena a jejím základním předpokladem jest podmínka, aby správní orgány byly objektům své působnosti (mládeži) co nejblíže, tedy v okresech soudních. Dalším důvodem, proč úřady péče o mládež mají býti zřízeny ve všech soudních okresech je okolnost, že dosavadní Okresní péče o mládež jsou v nejužší spolupráci s poručenskými soudy. Jsou pomocným zařízením okresních soudů při provádění úkolu hromadného poručenství, ochrany dětí v cizí péči, při trestním soudnictví nad mládeží atd. Poněvadž pak zveřejnění těchto orgánů nelze odkládati až do doby možné jednotné úpravy, byla pro ně navržena zatím úprava samostatná, a to takové formy, že by ji bylo možno kdykoliv v budoucnu bez obtíží včleniti do organisace všeobecné. Navrhované úřady péče o mládež mohly by se v budoucnu státi pobočkami jednotných úřadů ochrany práce a sociální péče I. stolice, vybudovaných pro chlast okresů politických.

Rovněž byl uplatňován názor, že péče o mládež je jedním z úkolů, které přísluší obstarávati okresním a zemským národním výborům a že ji chystaná osnova z jejich kompetence odnímá. Péče o mládež je dosud obstarávána, až na úsek veřejné péče o děti opuštěné na Slovensku, pouze dobrovolnými institucemi spolkového charakteru a nelze proto mluviti o tom, že by tento obor činnosti byl odnímán působnosti národních výborů. Vládní program přijatý na první schůzi vlády v Košicích praví sice, že všechny veřejné záležitosti budou spravovány národními výbory, avšak přímo z jeho dikce je patrno, že je tu míněn výkon veřejné správy, která se vkládá do rukou lidu. V tomto případě nejde o správu ve vlastním slova smyslu, nýbrž o péči, která nad prvky správními naprosto převažuje. Ve vládním programu se však též výslovně praví, že "v popředí sociální péče bude státi vydatná péče o matku a dítě", jakož i že "na širokou základnu bude postavena péče o naši dorůstající generaci". Takovouto základnou měly býti právě navrhované úřady, jako zvláštní aparát, který by byl oproštěn od různorodé běžné agendy správní a mohl se svému významnému poslání plně věnovati. Nebyla rovněž odůvodněna obava, že by se tyto úřady vymkly součinnosti a přímé kontrole lidu a že by neměly žádoucího kontaktu s nejširšími vrstvami národa. V osnově bylo totiž výslovně stanoveno, že úřady péče o mládež řídí správní výbory, které se ustaví z řad zástupců okresního (zemského) národního výboru, z odborníků a dobrovolných pracovníků v péči o mládež. Vedle toho bylo počítáno s nejširší spoluprací občanstva při obstarávání jednotlivých úkolů z péče o mládež. Šlo tudíž ve skutečnosti o orgány, stojící přímo k disposici národním výborům. Proti této původní konstrukci byly v meziministerském připomínkovém řízení a v následujících na to jednáních vládních činitelů na osnově interesovaných vzneseny námitky a vysloveny návrhy, aby organisace péče o mládež byla ještě úžeji zapojena do rámce okresních a zemských národních výborů. Ustupujíc těmto požadavkům, vypracovalo ministerstvo ochrany práce a sociální péče nový návrh osnovy, která organisaci péče o mládež řeší zřízením zvláštních komisí okresních a zemských národních výborů. V obvodu okresních národních výborů je ovšem počítáno se zvláštní komisí pro každý okres soudní, z důvodů uvedených již výše.

Zvláštní návrh úhrady výdajů s prováděním zákona spojených osnova nepřináší. Ministerstvo ochrany práce a sociální péče je centrální úřad charakteru téměř úplně výdajového a nemá možnosti najíti pro ně krytí ve svých malých položkách příjmových. Je toho názoru, že tyto výdaje, uhražované dosud téměř úplně ze státních subvencí, aniž by byla bývala hledána úhrada speciální, jsou stejného významu, jako na př. výdaje na obranu státu a že mají dojíti úhrady v rámci celkového rozpočtu státního. Rozdíl mezi náklady, které dosud na péči o mládež, prováděnou Zemskými a Okresními péčemi o mládež, poskytovali činitelé veřejní (stát, země, okresy, obce) a náklady, jichž úhradu získaly tyto spolky jinak (příspěvky, dary, sbírky a pod.), jest patrný z přílohy: O tento rozdíl by se zvýšily výdaje veřejných činitelů na péči o mládež, prováděnou podle návrhu osnovy.

Značnou část nákladu na praktické provádění péče o mládež bylo dosud možno krýti z prostředků, pramenících z veřejné dobročinnosti, z darů, odkazů, různých věnování a pod. Je nežádoucí již s hlediska ulehčení státní pokladně - vylučovati do budoucnosti možnost získání těchto prostředků, které ve formě zvláštního účelového jmění mohou vydatně přispěti ke krytí rozpočtové potřeby. Zmíněné akty veřejné dobročinnosti, projevující se tímto ušlechtilým způsobem, mají však v sobě i důležitý prvek mravní a etický a nutno si ceniti i jejich výchovného vlivu na ostatní spoluobčany. O prostředky takto získané se dále zmenší rozdíl ve výši nákladů uvedený v příloze.

Osnova je projednávána za účasti příslušných činitelů slovenských, takže nová organisace může míti účinnost celostátní. To má veliký význam pro jednotnost postupu ve věcech zásadních i praktického provádění jednotlivých úseků péče. Třeba si však připomenouti, že na Slovensku nedochází tímto zákonným opatřením k prvnímu kroku ve zveřejnění péče o mládež, nýbrž že tam již od počátku republiky (resp. již od r. 1903 - zák. čl. VIII a XXI/1901 a vlád. nař. I/Vc 1901) fungují státní dětské domovy, které se starají o všechny děti do 15 let, prohlášené poručenským soudem za "opuštěné". Slovensko má již tedy v tomto směru výhodu vžité formy veřejné péče o mládež a dlouholetou pracovní tradici.

Pro dokončení kodifikace celého souboru problémů péče o mládež (zákon o veřejné péči a mládež, zákon o mládeži mravně ohrožené) je zřízení orgánů péče o mládež nutným předpokladem a nezbytnou základnou; o níž se budou moci další zákonná ustanovení opříti a jež zaručí, že ustanovení ta nezůstanou na papíře, nýbrž, že je bude skutečně možno prakticky prováděti. Nezůstanou pak též pouhým heslem výroky a přesvědčení, že řádná péče o mládež je přednostním úkolem našeho státu, obzvláště nyní po okupaci, která právě v řadách naší mládeže natropila škody nejcitelnější.

Zřízení komisí "okresní péče o mládež" pro obvod každého soudního okresu a "zemská péče o mládež" pro obvod každé země jest vlastně jen kodifikací stavu, který dnes již prakticky existuje. V každém soudním okrese a pro každou zemi funguje spolek "Okresní péče o mládež", pokud se týče "Zemská péče o mládež". Zřizování komise "okresní péče o mládež" pro obvod celého okresu politického nejeví se účelným vzhledem k rozsáhlosti obvodů těchto správních jednotek. Naopak malá rozlehlost soudních okresů dává možnost bezprostředního úředního styku, v péči o mládež nezbytného. Zvláštní úprava ohledně zřízení komise "zemská péče o mládež" na Slovensku je odůvodněna skutečností, že na Slovensku není zemského národního výboru. Odchylné úpravy od normálního umístění komisí "okresní péče o mládež" do sídel a obvodů okresních soudů bude třeba jednak při organisaci péče o mládež v hlavním městě Praze, kde je nutno přihlédnouti k odchylné potřebě a charakteru péče o mládež v lidnatém hlavním městě, jednak v dalších velkých městech.

Dále pro případy, že by některý ze soudních okresů dosáhl takové lidnatosti, že by jediná komise nemohla úkoly péče o mládež zvládnouti, anebo pro případ, kde komunikační a dopravní nedostatky brání hladkému a rychlému styku s úřadem.

Textace tohoto ustanovení jest formulována se zřetelem na znění prozatímního organisačního řádu zemských a okresních národních výborů ze dne 18. ledna 1946, č. 8-200021/11-45-II/2 (Úřední list z 20. 1. 1346, č. 239 I. díl). Rovněž zde bylo však nutno přihlédnouti ke zvláštní úpravě pro Slovensko při zřízení komise "zemská péče o mládež", jak bylo již uvedeno ve vysvětlivce k § 1.

Zřízení zvláštních úřadoven okresního národního výboru pro výkon péče o mládež bylo diktováno jednak skutečností, že tyto komise budou převážně mimo sídlo okresního národního výboru, t. j. v sídlech okresních soudů, jež se ve většině případů nekryjí se sídly okresních národních výborů, jednak okolností, že nejde o výkon správy ve vlastním smyslu, nýbrž o výkon péče, jejíž orgány musí býti objektům své působnosti co nejblíže.

K odst. 1: Ustanovení tohoto odstavce jest rázu přechodného a definitivní úprava úhrady nákladů spojených s výkonem péče o mládež bude řešena zákonem o veřejné péči o mládež. Je jisto, že veřejná správa bere tu na sebe úkoly značného finančního dosahu, ale i zde bylo doposud nutno dosavadním spolkům poskytovati velmi značné subvence, aby byly s to plniti všechny úkoly péče o mládež, které jsou podle dnešního nazírání na tento úsek sociální péče nezbytné.

K odst. 2: Tvořením zvláštního účelového jmění má se zajistiti, aby ani v budoucnu nedošlo ke ztrátě příjmových zdrojů plynoucích z veřejné dobročinnosti. Státní pokladna bude při tom ušetřena výdajů, které by šly k její tíži.

Nutnost zřízení zvláštního osobního stavu pro odborné zaměstnance jest odůvodněna tím, že jde o síly, jež kromě normálního vzdělání školního a úřední prakse musí býti odborně vzdělány pro speciální účely péče o mládež. Je žádoucno uchovati tyto odborné síly pro jejich vlastní poslání a nedopustiti ztráty z jejich malého počtu rozptýlením ve všeobecném osobním stavu a používáním jich v jiných úsecích veřejné správy.

K odst. 1 a 2: Ustanovení toto je změnou toliko formální. Spolkové útvary, provádějící dosud péči o mládež, zanikají a na jejich místě vznikají orgány veřejné, které budou pokračovati v dosavadní činnosti jmenovaných spolků, avšak za lepších možností a na pevné veřejnoprávní základně. Dosavadním spolkům se dostává jistoty, že jejich majetek bude sloužiti úkolům, pro něž byl věnován, opatřen a určen.

K odst. 3: Toto ustanovení má za úkol zabezpečiti jednotnost v provádění péče o mládež.

K odst 1: Při provádění péče o mládež vyskytnou se úkoly, jichž řádné řešení a provádění bude se kromě ministerstva ochrany práce a sociální péče a pověřenectva pro sociální péči dotýkati též jiných resortů. Stálá koordinační komise má zabezpečiti, aby tyto úkoly byly řešeny jednotně, úsporně, účelně a v plné dohodě všech zúčastněných činitelů. Proto dochází v této komisi též k zastoupení dobrovolné péče o mládež, neboť jest si přáti co největší spolupráce dobrovolných pracovníků s úřady.

K odst. 2: Zřízení poradního sboru pro péči o mládež při ministerstvu ochrany práce a sociální péče skýtá možnost, aby při řešení jednotlivých důležitých problémů v péči o mládež, plánování další účelné práce a přípravě nových zákonných norem bylo možno použíti znalostí a zkušeností odborníků a předních pracovníků v péči o mládež.

Není třeba zvláštního odůvodnění.

Náklady spojené s prováděním péče o mládež v rámci dosavadních okresních a zemských péčí o mládež a odhad nákladů na provádění péče o mládež podle návrhu osnovy.

V roce 1937 činila vydání okresních a zemských péčí o mládež v zemích Českých (vydání osobní, věcná a na udržování ústavů a zařízení) okrouhle částku Kč 43,000.000.-. Ta byla kryta z prostředků vlastních 70% a subvencemi veřejných činitelů 30%.

V roce 1944 činila tato vydání Kč 172,000.000.-. Byla kryta z vlastních prostředků 55,5% a subvencemi veřejných činitelů 44.5%. V tom nejsou ovšem zahrnuty výdaje na okresní péči o mládež v pohraničí a ve Slezsku od státu tehdy odtržené.

Kdybychom zhodnotili náklady na rok 1944 s přihlédnutím k rozšíření působnosti na celou oblast zemí českých a k dnešní cenové hladině, dojdeme k cifře okrouhle Kč 700,000.000.-. Rozpočty zemských a okresních péčí o mládež v zemích českých na rok 1946 docházejí k cifře, jež u pravena s přihlédnutím k dnešní cenové hladině, se kryje s výše uvedeným odhadem. Kdybychom počítali s úhradou podle výše uvedeného klíče (prostředky vlastní 55,5% a prostředky od veřejných činitelů 44,5%), bylo by třeba příspěvku veřejných činitelů ve výši Kč 311,500.000.-. Kdyby pak podle návrhu osnovy bylo krýti všecky výdaje z prostředků veřejných, bylo by třeba další úhrady ve výši 388,500.000 Kčs.

Na Slovensku je poměr výdajů krytých vlastními prostředky a příspěvky veřejných činitelů jiný, neboť jest tam již převážná část péče o mládež prováděna státem přímo (zák. čl. VIII a XXI z r. 1901), takže rozdíl, o nějž by výdaje veřejných činitelů stouply (ciferně zde zatím přesně neznámý), by činil jen menší zlomek rozdílu, než s jakým je počítáno v zemích českých.

Poněvadž však osnova ustanovením § 3, odst. 2 dává možnost i nadále, aby výdaje na péči o mládež mohly býti kryty též z pramenů veřejné dobročinnosti (účelové jmění), sníží se rozdíl vyplývající z výše uvedené rozvahy o výnos tohoto účelového jmění. Nelze zatím vzhledem k změněným hospodářským poměrům odhadnouti, jaké výše dosáhnou v budoucnu příspěvky věnované na péči o mládež z veřejné dobročinnosti, ať už by si je získávaly dosavadní spolkové instituce okresní a zemské péče o mládež, či budou-li podle návrhu osnovy plynouti do účelového jmění národních výborů.

Zkušenosti získané při některých veřejných akcích poslední doby, při nichž bylo apelováno na pochopení nejširších kruhů občanstva, byly velmi uspokojivé i když se na občanstvo obracely nikoli jen dobrovolné instituce, nýbrž i národní výbory, nebo jiné veřejné orgány (pomoc vých. Slovensku, pomocná akce pro Slezsko, akce získání hostitelských rodin pro děti slovenské a pod.), možno proto očekávati, že rozdíl nákladu, o nějž by při nové úpravě v organisaci péče o mládež měli veřejní činitelé nésti více, bude prostředky, plynoucími do účelového jmění velmi podstatně snížen.