Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

392.

Návrh

poslanců Mikuláše, dr Neumana, Ulricha, Uhlířové a druhů

na vydání zákona,

kterým se mění a doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.

Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní shromáždění rač se usnésti:

Zákon

ze dne ....................... 1946,

kterým se mění a doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 4 zní:

"§ 4.

Zemědělským majetkem (§ 1, odst. 1) je rozumět zemědělskou a lesní půdu, k ní patřící budovy a zařízení, dále závody zemědělského průmyslu, sloužící vlastnímu zemědělskému a lesnímu podnikání, bez rozdílu byl-li majetkem jednotlivce nebo účelového sdružení osob, jakož i movité příslušenství (živý a mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného majetku nebo jeho části."

2. V §u 6 vypouští se celý odstavec 2 a označení odstavce 1.

3. § 7 zní:

"§ 7.

(1) Ze zemědělského majetku spravovaného Národním pozemkovým fondem bude se přidělovati zemědělská půda do vlastnictví osob slovanské národnosti a československé státní příslušnosti:

a) deputátníkovi a zemědělskému dělníkovi,

b) pachtýři zemědělské půdy,

c) zemědělci ve výměře, doplňujícím jím dosud vlastněný pozemkový majetek,

ve všech těchto případech až do 20 ha zemědělské půdy, při čemž platí zásada, že usedlosti ve výměře do 20 ha zemědělské půdy lze děliti jen tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, na příklad vytvoření soběstačných hospodářství v obci, umožnění zcelování pozemků, zřizování výběhů a pod.,

d) obcím a okresům, jakož i jiným veřejnoprávním korporacím k veřejným účelům, které podle zákona sledují,

e) stavebním družstvům, dále zemědělským a jiným družstvům složeným z oprávněných uchazečů podle písm. a), b), c) a f),

f) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrady ve výměře nejvýše do 0.50 ha.

(2) Není-li kvalifikovaných uchazečů podle odst. 1, písm. a) až f), zůstává půda ve správě Národního pozemkového fondu pro potřeby vnitřního osídlení.

(3) Konfiskované budovy a zařízení, závody zemědělského průmyslu, sady, archivy, památnosti a pod., pokud nebudou přiděleny veřejnoprávním subjektům [odst. 1, písm. d)], mohou se přiděliti do vlastnictví

a) družstev utvořených z oprávněných uchazečů za účelem společného užívání,

b) výjimečně jednotlivcům (přídělcům) uvedeným v odst. 1, písm. a) až c).

(4) O tom, zda konfiskovaný majetek uvedený v odstavci 3 se přidělí družstvům nebo jednotlivcům, se rozhodne obdobně podle § 9.

(5) Přednostní právo na příděl mají osoby, které se vyznamenaly a zasloužily v národně osvobozovacím boji, zejména vojáci a partyzáni, bývalí političtí vězňové a deportovaní a jejich rodinní příslušníci i zákonní dědicové, jakož i rolníci poškození válkou, dále z ciziny se navrátivší příslušníci českého a slovenského národa. Přednostní právo jest náležitě prokázati."

4. Za § 7 se vkládá nový paragraf 7 a, který zní:

"§ 7 a.

(1) Lesní půda budiž přidělena novým nabyvatelům do správy a vlastnictví v tomto pořadí:

1. státu, pokud jde o

a) rozsáhlé a souvislé lesní plochy, jež třeba z důvodů veřejných nebo vojenských, hlavně v pohraničním území, zestátnit,

b) lesní majetek, jehož jest třeba k účelnému doplnění nebo zcelení dosavadního státního lesního majetku, spravovaného podnikem "Státní lesy a statky" a "Vojenskými lesními podniky",

c) lesní majetek, který se hodí svou povahou a polohou jako školní lesní statky, pro potřebu lesnických škol a jako pokusné lesní statky pro výzkumné ústavy lesnické nebo který má zvláštní význam pro ochranu přírodních památek a krás anebo vyžaduje z důvodů veřejných mimořádných opatření ochranných, zejména k zabezpečení zájmů vodního hospodaření, v pramenných oblastech, k zamezení vzniku strží, bystřin a pod.,

2. svazkům územní samosprávy (zemím, okresům a obcím) nebo lesním družstvům obcí a okresů, dále jiným korporacím veřejného práva, pokud toho potřebují k účelům, které podle zákona sledují, nebo zemědělským družstvům, a to tak, aby bylo zaručeno řádné lesní hospodářství,

3. zemědělcům, pokud jde o drobný a rozptýlený lesní majetek ve výměře do 20 ha, zejména když tento lesní majetek jest nebo byl součástí usedlosti jim přidělené.

(2) Při přídělu lesní půdy budiž přidělena také potřebná výměra zemědělské půdy (rolí, luk a pastvin) s případným příslušenstvím.

(3) Vedlejší závody lesní, zejména podniky pilařské, vápenky, cihelny a pod., přidělí se zároveň s lesní půdou.

(4) Ustanovení odst. 1 až 2 platí přiměřeně i o přídělu rybníků a jiných vodních ploch.

(5) Nabyvatelé uvedení v odst. 1, č. 1 a 2, jsou povinni převzíti s přiděleným jim majetkem úměrný počet trvalých zaměstnanců (úředníků, zřízenců a stálých dělníků), kteří byli při přídělu na onom majetku v trvalém služebním (pracovním) poměru a prokáží národní spolehlivost. Podrobné předpisy o převzetí budou vydány vládním nařízením."

5. § 8 zní:

"§ 8.

(1) Přídělce jest povinen ujmouti se držby nejpozději toho dne, který bude stanoven v rozhodnutí o přídělu půdy, které vydá Národní pozemkový fond jako vkladu schopnou listinu o přídělu půdy. Přidělená půda přechází dnem převzetí držby do vlastnictví přídělce,

(2) přídělce jest oprávněn obstarati si v pozemkové knize podle rozhodnutí o přídělu (odstavec 1) zápis vlastnického práva k přiděleným nemovitostem. O povolení a provedení tohoto zápisu vyrozumí soud též Národní pozemkový fond.

(3) Zciziti, pronajmouti nebo zatížiti majetek přidělený podle §u 6 a 7 lze jen se schválením Národního pozemkového fondu. Schválení toho není třeba, jde-li:

a) o zcizení nebo pacht mezi manžely nebo s rodičů na potomky a jejich manžely, nebo o zatížení zřízením výměnku pro jmenované osoby,

b) o pronájem obytných místností nebo obytných budov nesloužících hospodaření na nabyté půdě,

c) o pacht, zcizení nebo zatížení půdy nabyté podle §u 7, odstavec 1, písm. f) pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrady, jestliže půda k těmto účelům původně v celku nabytá nepřesahuje výměry 10 arů.

(4) Přídělce nesmí býti omezen ve svých právech dalšími omezeními tímto zákonem nevloženými a dobrovolně při přídělu převzatá omezení jsou právně neúčinná."

6. § 1 zní:

"§ 13.

(1) V úhradě, určené podle § 10 zahrnuty jsou všechny výdaje a poplatky spojené s konfiskací (§ 1) přidělením (§ 7) a knihovním převedením zkonfiskovaného majetku.

(2) Převody majetku podle tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků a dávek. Zápis přídělu do pozemkových knih může obstarati Národní pozemkový fond, pokud přídělce si je neobstaral již sám podle § 8 odstavec 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení v § 8 odstavec 4, které nabývá účinnosti dnem 23. června 1945; zákon provedou ministři zemědělství, financí, spravedlnosti, vnitra a výživy.

Důvodová zpráva.

Volání českých a slovenských rolníků a bezzemků po provedení nové pozemkové reformy vyhověla vláda zařazením příslušných zásad o nové pozemkové reformě do svého programu, přijatého na schůzi vlády v Košicích dne 5. dubna 1945. K provedení těchto zásad došlo dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a dekretem č. 28/1945 Sb. o osídlení tohoto majetku.

Dosavadní praxe při provádění tohoto dekretu však ukazuje, že jest třeba jeho ustanovení doplniti, aby vyhovovala hospodářským i sociálním potřebám zemědělského lidu.

Klub poslanců čs. strany národně socialistické navrhuje proto nutné doplnění konfiskačních a osidlovacích předpisů.

Již samo ministerstvo zemědělství uznává ve svých vysvětlivkách k těmto dekretům presidenta republiky vydaných, že dosavadní předpisy nedostačují. Neříká to sice přímo, avšak jest to zřejmé z toho, že v těchto vysvětlivkách k provádění dekretů jde v četných případech přes jejich ustanovení. Poněvadž pouhými vysvětlivkami a pokyny pro praxi nelze v tomto směru vystačiti, jest třeba pozměniti a doplniti zmíněné dekrety předpisem zákonným.

Dosavadní ustanovení dekretu o přídělu půdy zemědělské dlužno doplniti zejména zařazením kategorie pachtýřů a rodinných příslušníků zemědělských mezi osoby, které mohou příděl půdy do vlastnictví obdržeti, i když nejsou samy malozemědělci, vlastnícími již nějaký pozemkový majetek. Dále třeba pamatovati též na to, aby dosavadní usedlosti s příslušným vybavením budov, inventáře atd. nebyly zbytečně zmenšovány nebo trhány, jde-li o usedlosti o výměře do 20 ha zemědělské půdy. Jest nutno též umožniti zemědělcům s výměrem půdy, do 20 ha přestěhování v rámci kolonisace. Jako přídělce jest třeba vedle obcí a okresů uznati i veřejnoprávní korporace, pokud jde u nich též o příděl k veřejným účelům.

Předpisy o přídělu lesní půdy třeba doplniti tak, aby byl umožněn její příděl jako školních lesních statků pro potřeby lesnických škol a obdobně jako pokusných lesních statků pro výzkumné ústavy lesnické, dále korporacím veřejného práva a také zemědělským družstvům, a pokud pak jde o drobný a rozptýlený lesní majetek ve výměře do 20 ha, též zemědělcům, zejména když tento lesní majetek jest anebo byl již dříve součástí usedlosti jim přidělené. S lesní půdou musí býti přidělena také potřebná výměra zemědělské půdy s případným příslušenstvím, pokud jest takové půdy třeba k řádnému hospodaření v lesích, na př. pro vypěstění píce potřebné pro tažný dobytek používaný při lesních pracích: Z povahy věci plyne, že při systematickém přidělování půdy zemědělské a lesní, nutno přiděliti zároveň vedlejší podniky, jakými jsou na př. podnikové malé pily, vápenky, cihelny, odkázané na těžení hlíny z přiděleného pozemku a pod. Totéž platí i o rybnících, jelikož tyto jsou mnohdy konfigurací přírodního terénu odkázány na regulování přítoků vody nebo svádění vody z okolních lesů a jiných pozemků. Důsledkem převzetí půdy státem, zeměmi, okresy a obcemi musí býti převzetí přiměřeného počtu zaměstnanců dosud zaměstnaných na zkonfiskovaném majetku. V tomto směru dekret č. 12/1945 Sb. nemá žádných ustanovení a zaměstnanci jsou ponecháni značným pochybám, jak bude upraven jejich existenční poměr, který za daného stavu jest značně nejistý. Proti ustanovení nynějšího dekretu čís. 12/1945 Sb. a čís. 28/1945 Sb., který zaknihování přidělené půdy vyhražuje pouze národnímu pozemkovému fondu, jest třeba postarati se o to, aby tam, kde to bude možné, provedli si přídělci zaknihování sami, na základě rozhodnutí o přídělu, které jim bude vydáno. I takové zaknihování bude prosto všech kolkových poplatků. Dosavadní znění dekretů čís. 12/1945 Sb. a čís. 28/1945 Sb. zcela paušálně stanoví, že zcizení a propachtování přidělených pozemků podléhá schvalování Npfu, ačkoliv jest kupředu jisto, že takové regulace není třeba v případech, kde půjde o přechod vlastnictví v rodině, na příklad: s rodičů na děti, na pozůstalého manžela a pod. rovněž v těch případech, kdy bude třeba pronajmouti z přidělené budovy samostatný byt, resp. vedlejší budovu, kterou přídělce přechodně nebude potřebovati. Ohledu zasluhuje stejně drobný stavební druh, který si nutně vyžádá, aby i od přidělené půdy mohly býti zcizovány stavební parcely nanejvýše o výměře 10 arů. Vzhledem k tomu, že při přidělování zemědělské půdy nynější praxe hledí různé nedostatky vyplývající z neúplného znění dosavadního předpisu a nemožnosti v krátké době převézti přidělenou půdu do skutečného vlastnictví, nahraditi tím, že přídělcům stanoví určitá omezení, která dekret čís. 12/1945 Sb. a čís. 28/1945 Sb. nezná, bylo třeba do osnovy pojmouti ustanovení, že veškerá tato omezení dobrovolně převzatá jsou právně neúčinná.

Je tedy zřejmo, že se jedná nejen o odstranění mezer v dnešních předpisech konfiskačních a kolonisačních, ale i o jejich zlepšení v zájmu hladkého provádění kolonisace a vytvoření účelných hospodářských celků a zajištění mnohých veřejných zájmů, který sleduje stát, země, okresy a obce, případně jiné veřejnoprávní korporace v mezích platných předpisů.

V Praze, 17. dubna 1946.

Mikuláš, dr Neuman, Ulrich, Uhlířová,

dr Hobza, St. Novák, dr Hlavatý, Bartoš, Deči, Žáčková-Batková, Křepela, Hora, Urbánek, inž. dr Ješ, Přeučil, Tichota, Zeman, Děd, Jedlička, Weiland, Zeminová, Adam, dr Šíp, dr Loubal, inž. dr Kameníček.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP