V českých zemích jest u finančních úřadů zaměstnána řada smluvních berních úředníků, kteří jsou již kvalifikovaní úředníci, mají s úspěchem absolvovány předchozí zkoušky a jsou to povětšině starší lidé, ženatí a otcové rodin, případně lidé, kteří by chtěli založiti rodinu. Tito zaměstnanci domáhají se již delší dobu toho, aby doba strávená ve smluvním poměru jim byla započtena do poměru pragmatikálního, případně i aby předcházející jiné služby, na příklad u soudů, byly jim finančně zhodnoceny. Takovýto návrh na započtení třeba soudní služby pro zvýšení služného podle ustanovení § 142 pl. z., odst. 3, jest však možno podati ministerstvu financí teprve až žadatel bude ustanoven berním adjunktem, protože návrh ten lze rozhodnouti v nejnižší platové stupnici (7. pl. st.).

Úprava služebního poměru těchto zaměstnanců je naléhavá a podalo na příklad presidium zem. fin. ředitelství v Brně již v červenci 1945 hromadný návrh na převedení všech smluvních berních úředníků do pragmatikálního stavu se zpětnou platností od roku 1938. Rozhodnutí však dosud nedošlo.

Odkládání tohoto vyřízení znamená pro zmíněné zaměstnance a jejich rodiny značné existenční újmy. Pro případ úmrtí v poměru smluvním nedostanou jejich vdovy, resp. sirotci, žádné zákonné pense a budou musit žádat o pensi z milosti. Takovéto případy již skutečně také nastaly. Toto otálení s vyřízením úpravy služebních poměrů těchto starých a kvalifikovaných úředníků jest v naprostém nepoměru s tím, že do finančních služeb jsou přijímány nové síly a ihned ustanovovány elévy, t. j. v poměru definitivním. Kancelářské smluvní síly byly již vesměs přeřazeny do definitivního služebního poměru.

Podepsaní poslanci obrací se proto na p. ministra financí a táží se

1. zda jsou p. ministru financí tyto nedostatky úpravy služebních poměrů smluvních úředníků finančních úřadů známy a

2. jakou normu, resp, právní ustanovení, hodlá pan ministr financí pro takovéto případy vydati.