Ústavně-právní výbor projednal podrobně vládní osnovu a po stránce materielně právní snaží se dosáhnouti týchž cílů jako osnova i když používá formulace nové. Zdůrazňuje tedy jednak již v nadpise a dále v § 1, že jednání v tomto paragrafu uvedená nejen že nejsou trestná, nýbrž že jsou správná, neboť již podle své povahy zejména v době nesvobody nahrazovala úkony veřejné moci proti okupantům. Je samozřejmě, že tato jednání nelze považovati za bezprávná ani tehdy, byla-li spáchána v době revoluční, která vlastně ještě jest dobou aktivního pokračování boje proti okupantům, zrádcům a jejich pomahačům, který i v tomto údobí z největší části musel býti a také byl prováděn silami revolučními. Ústavně-právní výbor souhlasí s vládním návrhem pokud tento omezuje revoluční dobu konečným datem 28. X. 1945; kdy zahájilo svou činnost Prozatímní Národní shromáždění a od kdy lze tedy považovati revoluční činnost v tomto směru za ukončenou.

Je ovšem nutné zdůraznit, že ústavně-právní výbor naprosto nezamýšlel prohlásiti za správné a tedy beztrestné ty trestně činy, jež v této době byly spáchány z důvodů nízkých a nečestných.

Poněvadž jednání uvedená v § 1 jsou správná anebo jsou za správná tímto zákonem prohlášena, nevzniká proto proti osobám, jež takto jednaly, ani nárok na náhradu škody způsobené těmito jednáními. Bylo zbytečným uváděti tuto samozřejmou skutečnost přímo v zákoně.

Pokud se týče znění § 2, přiklonil se ústavně-právní výbor také k názoru uvedenému v posudku universitního profesora Dr Vlad. Solnaře, že lze vystačiti s ustanoveními obecnými a pro případ, že byl vynesen již rozsudek, s ustanoveními o obnově trestního řízení. Byl proto § 2 zcela nově stylisován.

Konečně usnesl se ústavně-právní výbor na resoluci, která je připojena a navrhuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění její přijetí stejně jako přijetí zákona v navrhovaném znění.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné.

(7) Byl-li někdo pro takový trestný čin již odsouzen, budiž postupováno podle předpisů o obnově trestního řízení.

(2) Příslušný je soud, u něhož se konalo řízení v první stolici nebo není-li ho, soud, který by byl nyní v první stolicí příslušný, kdyby bezprávnost činu nebyla podle § 1 vyloučena.

(3) Sbíhá-li se s činem uvedeným v § 1 trestný čin, pro nějž byl obžalovaný týmž rozsudkem odsouzen, vysloví soud za tento jiný čin nový trest rozsudkem, přihlížeje k výroku o vině již učiněnému.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany.

Prozatímní Národní shromáždění ukládá ministrům spravedlnosti a národní obrany; a,by ihned učinili potřebná opatření tak, aby až do dalšího rozhodnutí byly propuštěny na, svobodu všechny osoby, které si. odpykávají trest na svobodě anebo jsou ve vyšetřovací vazbě pro jednání spadající pod ustanovení § 1 tohoto zákona.