Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1946.

427.

Zpráva

výborů branného,

sociálně-politického, ústavně-právního a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 404),

jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry

vojenských a četnických gážista.

Branný výbor Prozatímního Národního shromáždění projednal ve schůzi dne 8. května 1946 vládní návrh zákona, jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů.

Branný výbor se usnesl, aby ve vládním návrhu zákona byly provedeny tyto změny a doplňky:

1. V § 103 zrušiti zvláštní sazby služného pro sl. tř. ve stupních a) až e) a stanovit nově náslužní přídavky pro tuto služební třídu podle přiloženého opraveného návrhu zákona.

Branný výbor rozhodl tak proto, že v III. služ. tř. je mnoho důstojníků se středoškolským vzděláním a že do kategorií těchto služeb jsou převáděni i důstojníci zbraní s vojenskou akademií, kteří se stali neschopnými ke službě u zbraní, a že původní platový zákon neznal rovněž rozdílu v sazbách služného; nýbrž jen v náslužných přídavcích.

2. Branný výbor přiznal vojenský přídavek též vojenským a četnickým gážistům mimo služební třídy ve výši 3.000 Kčs a usnesl se na změnách, které z toho vyplývají a jež jsou patrny z opraveného tisku.

Přiznal dále i vojenský přídavek vojenským gážistům v záloze a proto pozměnil příslušně § 119 a § 3 čl. III. návrhu zákona. Důvodem je, aby tyto kategorie vojenských gážistů nepociťovaly nepřiznání vojanského přídavku jako křivdu, a byly ostatním gážistům, i pokud jde o vojenský přídavek, postaveny na roveň.

3. Změny vyznačené v § 104 jsou vlastně jen tiskové chyby, které nutno upraviti pro dělitelnost dvanácti.

Branný výbor předkládá pozměněnou osnovu zákona a doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby byla schválena tak, jak je upravena a pozměněna branným výborem. Současně doporučuje ku schválení přijatou resoluci.

V Praze dne 8. května 1946.

Dr Vojtěch Erban v. r.,
Václav Holub v. r.,
předseda.
zpravodaj.

II.

Sociálně-politický výbor Prozatímního Národního shromáždění projednal ve své schůzi konané 8. května 1946 vládní návrh zákona, jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů a přijal jej beze změny tak, jak se na něm usnesl výbor branný.

V Praze dne 8. května 1946.

Ferdinand Dvorín v. r.,
Vladimír Tichota v. r.,
místopředseda.
zpravodaj.

III.

Ústavně-právní výbor Prozatímního Národního shromáždění projednal ve své schůzi konané dne 8. května 1946 vládní návrh zákona, jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů a přijal jej beze změny tak, jak se na něm usnesl výbor branný a sociálně-politický.

V Praze dne 8. května 1946.

Dr Jaroslav Řehulka v. r.,
Bohumil Štěpán v. r.,
místopředseda.
zpravodaj.

Rozpočtový výbor ve schůzi, konané dne 8. května 1946 projednal vládní návrh zákona (tisk 404), jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů. Vzal na vědomí, že jde o zatímní úpravu vojenských a četnických gážistů, jejíž definitivní řešení bude provedeno novým celkovým požitkovým zákonem, jímž má býti požitkový zákon 103. a 104. postaven na nový základ, odpovídající dnešním potřebám civilní i vojenské státní a veřejné správy. Poněvadž úhrada zvýšených osobních nákladů je v rozpočtu ministerstva národní obrany pro běžný rok z největší části zajištěna, přijal a schválil rozpočtový výbor celý návrh tohoto zákona se změnami, které učinil výbor branný. Současně vyslovil rozpočtový výbor souhlas s resolucí branného výboru.

V Praze dne 8. května 1946.

Dr Karel Maiwald v. r.,
Josef Vičánek v. r.,
místopředseda.
zpravodaj.



Zákon

ze dne..................................1946,

jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů.

Prozatímní Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Ustanovení §§ 100, 103, 104, 105, 106, § 111, odst. 1, §§ 113, 114, 115, § 117, odst. 1, §§ 118, 119, 122, 124, § 130, odst. 1, a §§ 132, 133, 134, 136, 137 části čtvrté zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), se mění nebo doplňují a znějí takto:

§ 100.

Služební plat čekatelský.

(1) Čekateli náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 105).

(2) Adjutum čekatelů se vyměřuje podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

Ve služební třídě
Ve skupině míst
A
B
C
D
žen.
svob.
žen.
svob.
žen.
svob.
žen.
svob.
Kčs
I.
34.200 31.92032.83230.648 31.46429.36430.096 28.092
II.
29.400 27.00027.60025.500 24.90023.94024.000 22.500
III.
25.800 23.89224.57622.944 23.55621.98422.536 21.036

(3) Gážista mimo služební třídy podrží při ustanovení čekatelem po dobu čekatelskou dosavadní služební plat s nárokem na zvýšení služného ve své platové stupnici, je-li tento plat vyšší než příslušející adjutum.

(4) Ustanovení § 12, odst. 8 platí obdobně.

§ 103.

Služné.

(1) Služné se stanoví v ročních částkách takto:

Služné
v plat. stupnici
ve služ. třídě
ve stupni služného
s náslužným přídavkem
a
b
c
d
e
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Kčs
1.I. II.86.880 94.560102.660- --- ----
2.I. II.64.800 72.48080.160- --- ----
3.I. II.54.000 58.80063.60068.400 --- ----
III. - --- --
4.I. II.46.080 49.86053.76057.120 --- ----
III. - --- ---
5.I. II.32.400 36.00039.30042.960 46.74050.70054.480 --- -
III. 48.90052.500- ---
6.I. II.28.200 30.600 33.12036.540 40.02043.44047.820 50.40053.400- -
III. 42.60045.60048.000 51.000--
7.I. II.22.200 25.440 28.08030.600 33.12036.54040.020 43.44046.80050.160 -
III. 35.70038.70042.600 44.70048.000-
8.II.16.560 19.20022.20025.440 28.08030.60033.120 35.58038.10040.680 43.200
III. 29.70031.80034.560 37.32040.08042.900

(2) Počátečním služným jest

a) na služebních místech systemisovaných ve služebních kategoriích, ve kterých jest pro ustanovení přede.psáno úplné středoškolské a nejméně čtyřleté vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným výkonem předepsaných státních, po případě přísných zkoušek, služné stupně b) sedmé platové stupnice,

b) na služebních místech systemisovaných ve služebních kategoriích, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno úplné středoškolské vzdělání a kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté ucelené vysokoškolské vzdělání, ukončené úspěšným výkonem státní, po případě přísné zkoušky na vysoké škole, služné stupně b) osmé platové stupnice,

c) na služebních místech systemisovaných v ostatních služebních kategoriích II. a III. služební třídy služné stupně a) osmé platové stupnice.

(3) Služné stupně c) první platové stupnice náleží jen důstojníkům v hodnosti armádního generála.

§ 104.

Činovné.

(1) Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

Platová stupnice
Skupina míst
Služební třída
I
II. a III.
Kčs
1.
A až D
31.20031.200
2.
A
22.80022.800
B
19.608 19.608
C
16.416 16.416
D
13.224 13.224
3.
A
18.00017.760
B
15.480 15.276
C
12.960 12.792
D
10.440 10.308
4.
A
15.72015.120
B
13.512 13.008
C
11.316 10.896
D
9.120 8.772
5.
A
15.72015.120
B
13.512 13.008
C
11.316 10.896
D
9.120 8.772
6.
A
15.12013.200
B
13.008 11.352
C
10.896 9.504
D
8.772 7.656
7.
A
15.12013.200
B
13.008 11.352
D
10.896 9.504
D
8.772 7.656
8.
A
-13.200
B
- 11.352
C
- 9.504
D
- 7.656

(2) Ustanovení § 12, odst. 8 platí obdobně.

(3) Svobodným důstojníkům se snižuje činovné podle odstavce 1 o 20%.

(4) Roční částka činovného, sníženého podle odstavce 2, není-li dělitelná dvanácti, zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku v celých korunách dělitelnou dvanácti.

(5) Svobodným důstojníkům, kteří ze zákonné nebo mravní povinnosti poskytují ve, vlastní domácnosti byt a výživu příbuzným do 4. stupně, sešvagřeným do 2. stupně, osvojeným dětem nebo schovancům, osvojitelům nebo pěstounům anebo nemanželským dětem, může se do odvolání povolit činovné v plné výměře. Totéž platí pro svobodné důstojníky, kteří pro oslepnutí, těžké poškození zdraví působené válkou, úrazem ve službě nebo jinak v souvislosti s výkonem služby, jsou odkázáni na stálou obsluhu osoby sdílící jejich domácnost nebo pro tento svůj zdravotní stav musí míti byt větší než mívají svobodní zaměstnanci. Důstojníci.ovdovělí nebo důstojníci, jejichž manželství bylo rozvedeno nebo rozloučeno, mají nárok na činovné v plné výměře. Důstojníci, jejichž manželství bylo prohlášeno za neplatné, mohou dostati činovné v plné výměře, nastala-li z důvodu takového manželství potřeba většího bytu a trvá-li dále i po prohlášení neplatnosti manželství.

(6) Činovné se vyplácí v měsíčních předem splatných lhůtách zároveň se služným.

§ 105.

Výchovné.

(1) Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs ročně.

(2) Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní a osvojené děti do dovršeného 16. roku věku, které mají československé státní občanství a jsou nezaopatřeny. Za nezaopatřené děti se pokládají děti, jejichž vlastní hrubý příjem (včetně naturálních příjmů) nedosahuje alespoň 4.800 Kčs ročně; jak se pro zjištění zaopatřenosti oceňují naturální příjmy, stanoví ministerstvo financí v dohodě s nejvyšším úřadem cenovým.

(3) Na děti starší 16 roků přísluší výchovné a) do dokončeného 24. roku věku, připravují-li se soustavně na své budoucí povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem). Zdrží-li se skončení školního výcviku nebo výcviku pro povolání výkonem branné povinnosti přes skončený 24. rok věku, prodlužuje se věková mez, uvedená v předchozí větě, přes 24. rok věku o dobu, která odpovídá době výkonu této povinnosti,

b) bez zřetele k věku, jsou-li pro trvalou duše mí nebo tělesnou chorobu k jakémukoliv výdělku neschopny.

(4) Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu přísluší výchovné jen, má-li vojenský gážista trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povolit v odůvodněných případech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.

(5) Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu alespoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší otci výchovné teprve od doby, kdy byl v matrice jako manželský otec zapsán nebo kdy uznal na soudě dítě za své, anebo kdy byl pravoplatným soudním výrokem uznán za otce dítěte. Na děti nevlastní přísluší výchovné jen tehdy, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné.

(6) Za podmínek předchozích odstavců a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné, přísluší výchovné též na vnuky, jakož i na schovance za předpokladu, že schovanecký poměr byl založen schovaneckou smlouvou schválenou poručenským soudem a že není smluvena nebo placena náhrada za výživu (výchovu); jinak přísluší výchovné jen ve výši rozdílu mezi smluvenou nebo placenou náhradou a výchovným.

(7) Na totéž dítě může býti poskytnuto výchovné pouze jednou a to tomu, jenž vydržuje dítě ve společné domácnosti, jinak tomu, který převážně přispívá na jeho výživu. Je-li podmínkou nároku na výchovné, že není jiné osoby k výživě dítěte povinné a schopné a je-li taková osoba schopna přispívat jen částkou nižší než činí výchovné, přísluší pouze rozdíl mezi výchovným a touto částkou.

(8) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo výši výchovné ho, musí oprávněný včas ohlásiti a případné podmínky nároku prokázati. Nesprávné údaje jsou trestné podle všeobecných předpisů trestních a kárných bez újmy následků podle posledního odstavce § 151 platového zákona.

§ 106.

Prvé nebo opětné propůjčení důstojnického služebního místa.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává obdrží důstojník při prvém propůjčení důstojnického služebního místa počáteční služné příslušné platové stupnice (§ 103).

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro opětné převzetí na důstojnické služební místo.

(3) Gážista mimo služební třídy (čekatel) obdrží při prvém propůjčení důstojnického služebního místa služné podle pravidel o povýšení (§ 109).

(4) Ze zvláště závažných důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva národní obrany a ministerstva financí povoliti úchylky.

§ 111.

Systemisace služebních míst.

(1) Služební místa vojenských gážistů mimo služební třídy se systemisují v rámci normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích a to:

a) služební místa štábních praporčíků v platové stupnici Ia, praporčíků v platové stupnici Ib,

b) služební místa štábních rotmistrů v II. platové stupnici a

c) služební místa rotmistrů ve III. platové stupnici.

§ 113.

Služné.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

V platové stupnici Ia
ve stupni služného
při započitatelné služební době
služné Kčs
1.
do
konce
12.
roku
25.800
2.
od
počátku
13.
"
27.120
3.
"
"
16.
"
28.440
4.
"
"
19.
"
29.400
5.
"
"
22.
"
30.480
6.
"
"
25.
"
31.920
7.
"
"
28.
"
32.880
8.
"
"
31.
"
33.840
9.
"
"
34.
"
34.800


V platové stupnici
ve stupni služného
Ib
II.
III.
Služné Kčs
1.
18.000
17.400
13.800
2.
19.800
19.200
15.600
3.
21.600
20.400
17.400
4.
24.000
22.200
18.840
5.
25.800
23.400
20.160
6.
27.120
24.240
21.360
7.
28.440
25.200
22.560
8.
29.400
26.160
23.400
9.
30.480
27.120
24.240
10.
31.920
28.440
25.200

§ 114.

Činovné.

(1) Činovné se vyměřuje podle skupin A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve skupině místA 9.600 Kčs,
B8.256 Kčs,
C6.912 Kčs,
D5.568 Kčs.

(2) Ustanovení § 104, odst. 2 až 6 platí obdobně.

§ 115.

Výchovné.

(1) Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs ročně.

(2) Ustanovení § 105, odst. 2 až 8 platí obdobně.

§ 117.

Zvýšení služného. Vyloučení a odklad zvýšení služného.

(1) Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile gážista mimo služební třídy dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně, u štábního praporčíka, jakmile dosáhl započitatelné služební doby předepsané pro příslušný stupeň služného.

§ 118.

Povýšení.

(1) Povýšení se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice.

(2) Při propůjčení služebního místa systemisovaného v platových stupnicích Ib nebo II. platí obdobně ustanovení § 17, odst. 4 a 5.

(3) Při propůjčení systemisovaného služebního místa v platové stupnici Ia přísluší štábnímu praporčíku stupeň služného odpovídající započitatelné služební době.

(4) Ustanovení § 17, odst. 2 platí obdobně.

§ 119.

Vojenští gážisté v záloze, povolaní k činné službě, obdrží počínajíc dnem počátku účinnosti tohoto zákona poměrnou část služebního platu (§§ 102 a 112) podle počátečního stupně služného, který přísluší odpovídající služební kategorii (§ 1, odst. 4, 5 a 6 vládního nařízení ze dne 25. září 1938, č. 192 Sb., o náležitostech osob konajících za branné pohotovosti státu vojenskou službu nebo přidělených k vojenským útvarům), podporučíci podle služného stupně a) osmé platové stupnice, poměrnou část vojenského a platového přídavku vojenských gážistů (čl. III) a zvláštního přídavku podle zákona ze dne 13 prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poměrnou část odlučného za podmínek a ve výměře, platných pro vojenské gážisty z povolání. Tato ustanovení platí obdobně pro podporučíky a poručíky v další činné službě.

(2) Státní a jiní veřejní zaměstnanci, vyjmenovaní v § 4, odst. 1 vládního nařízení ze dne 25. září 1038, č. 191 Sb., jímž se na dobu branné pohotovosti státu upravují některé platové poměry vojenských gážistů z povolání a jiných státních (veřejných) zaměstnanců, podrží své civilní služební platy s příslušným platovým přídavkem podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, a s příslušným zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb., je-li tento služební příjem nižší nežli vojenský služební plat s vojenským, platovým a zvláštním přídavkem, obdrží doplatek ve výši rozdílu. Tato ustanovení platí přiměřeně i na jiné než státní (veřejné) zaměstnance, pokud podle platných předpisů podržují peněžité požitky (služební platy, mzdy) ze svého služebního (pracovního) poměru.

§ 122.

Systemisace služebních míst.

O systemisaci služebních míst platí ustanovení § 98.

§ 124.

Služební plat důstojnický.

O služebním platu důstojnickém platí ustanovení §§ 102 až 105. Generál v 1. platové stupnici dosahuje nejvýše služného stupně b) této stupnic.

§ 130.

Systemisace služebních míst.

(1) Služební místa četnických gážistů mimo služební třídy se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích a to:

a) služební místa vrchních strážmistrů v platové stupnici I a, praporčíků v platové stupnici Ib,

b) služební místa štábních strážmistrů v II. platové stupnici,

c) služební místa strážmistrů a čekatelů v III. platové stupnici.

§ 132.

Služné.

O služném platí ustanovení: § 113.

§ 133.

Činovné.

O činovném platí ustanovení § 114.

§ 134.

Výchovné.

O výchovném platí ustanovení § 115.

§ 136.

Zvýšení služného.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

O zvýšení služného a jeho vyloučení i odkladu platí obdobně ustanovení § 117.

§ 137.

Povýšení.

O povýšení platí obdobně ustanovení § 118.

Čl. II.

Ustanovení § 107, odst. 4 se zrušuje.

Čl. III.

Vojenský, platový a zvláštní přídavek.

§ 1.

Vojenský přídavek.

(1) Vojenským gážistům v činné službě náleží vojenský přídavek v té to roční výměře:

důstojníkům v 1. platové stupnici
se služným stupně c) 30.000 Kčs,
se služným stupně a) a b) 24.000 Kčs,
důstojníkům v 2. platové stupnici
se služným stupně c) 18.000 Kčs,
se služným stupně a) a b) 15.000 Kčs,
důstojníkům v 3. platové stupnici
se služným stupně c) a d) 13.800 Kčs,
se služným stupně a) a b) 11.400 Kčs,
důstojníkům v 4. platové stupnici
se služným stupně c) a vyšším 10.800 Kčs;
se služným stu ně a) a b) 9.600 Kčs
důstojníkům v 5. platové stupnici
se služným stupně c) a vyšším 7.800 Kčs,
se služným stupně a) a b) 7.200 Kčs,
důstojníkům v 6. platové stupnici 6.600 Kčs,
důstojníkům v 7. platové stupnici 6.000 Kčs,
důstojníkům v 8. platové stupnici 5.400 Kčs,
důstojníkům čekatelům 4.200 Kčs,
gážistům mimo služební třídy 3.000 Kčs.

(2) Vojenský přídavek není započitatelný pro výměru výslužného a je splatný měsíčně předem zároveň se služným (adjutem).

(3) Tento přídavek náleží obdobně četnickým gážistům jako četnický přídavek.

§ 2.

Platový přídavek vojenských gážistů.

(1) Důstojníkům z povolání (čekatelům) a vojenským gážistům mimo služební třídy z povolání přísluší počínajíc dnem 1. srpna 1945 platový přídavek, jehož výměra se stanoví:

při ročním služném (platu m a odpovídajícím) - roční částkou

do 20.000 Kčs6.000 Kčs,
přes 20.000 Kčs do 30.000 Kčs 4.800 Kčs,
přes 30.000 Kčs do 40.000 Kčs 3.600 Kčs,
přes 40.000 Kčs do 50.000 Kčs 2.400 Kčs.

(2) Vojenský gážista nesmí na služném (platu mu odpovídajícím) a platovém přídavku podle tohoto ustanovení dostati méně než vojenský gážista s nejblíže nižším služným (platem mu odpovídajícím), pro něž je stanoven nejblíže vyšší platový přídavek. To platí obdobně i v případech, ve kterých služné převyšuje nejvyšší služné, k němuž přísluší platový přídavek.

(3) Platový přídavek podle odstavce 1 je splatný měsíčně předem zároveň se služným (adjutem) a není započitatelný pro výměru výslužného.

§ 3.

(1) Vojenští gážisté v záloze, povolaní k činné službě za branné pohotovosti státu, mají nárok na vojenský a platový přídavek a na zvláštní přídavek podle zákona č. 159/1945 Sb. (§ 1 vládního nařízení č. 192/1938 Sb.). U vojenských gážistů v záloze, jichž se týká ustanovení § 4 vládního nařízení č. 191/1938 Sb., se při určení doplatku z a vyšší vojenský plat připočítává příslušný platový a zvláštní přídavek k obojím platům, k vojenskému platu též vojenský přídavek.

a) Vojenští gážisté ve výslužbě, povolaní přechodně k činné službě v míru (§ 120 platového zákona č. 103/1926 Sb.) nebo za branné pohotovosti státu (§ 6 vl. nař. č. 191/1938 Sb.), mají nárok na platový a zvláštní přídavek.

Čl. IV.

Převod do nových platů.

§ 1.

Podle tohoto zákona se upraví platové poměry:

a) vojenským gážistům z povolání československé armády v zahraničí;

b) vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly a byly podle zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, ministrem národní obrany povolány (převzaty) do činné služby a ji nastoupili nebo byly v činné službě ponechány;

c) vojenským osobám, které byly 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, konaly po osvobození republiky činnou službu, nebyly však podle uvedeného zákona povolány (převzaty) ministrem národní obrany do činné služby nebo nebyly v ní ponechány, protože překročily stanovenou věkovou hranici nebo z jiných důvodů, které neměly za následek odnětí vojenské hodnosti opatřením správním anebo v řízení před kárným výborem podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění vyhlášky ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č. 65 Sb., o novém znění vojenského kárného zákona; toto ustanovení platí jen, nezůstává-li těmto gážistům zachován jejich služební poměr ve státní nebo jiné veřejné službě;

d) vojenským gážistům v záloze a ve výslužbě, kteří za účinnosti tohoto zákona konali vojenskou činnou službu (§§ 119 a 120 platového zákona);

e) četnickým gážistům.

§ 2.

(1) Na místo dosavadního služného (adjuta) a dosavadního činovného nastupuje ode dne počátku účinnosti tohoto zákon a služné (ad jutum) a činovné podle sazeb určených tímto zákonem.

(2) Nové služné (nové činovné) se stanoví podle stupně služného (činovného skupiny míst) platové stupnice a služební třídy, které vojenskému gážistovi přísluší v den počátku účinnosti tohoto zákona, není-li výslovně stanoveno jinak.

(3) Služné, činovné a výchovné stanovené tímto zákonem ve svém úhrnu s vojenským přídavkem podle § 1 a s platovým přídavkem podle § 2, čl. III. tohoto zákona a se zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb. nahrazují úhrn doposud vyplácených služebních platů (služebních příjmů). Do úhrnu dosavadních platů (příjmů) se počítá služné, činovné, výchovné a mimořádný vojenský přídavek, dále drahotní přídavek, mimořádný příspěvek (příplatek ženatých) a všeobecný drahotní přídavek, mimořádný drahotní přídavek, jakož i zvláštní přídavek podle předpisů doplňujících a pozměňujících platové předpisy pro vojenské gážisty.

(4) Pokud by úhrn dosavadních platů (příjmů) byl vyšší než úhrn nových platů (příjmů) podle odstavce 3, dostane vojenský gážista vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími platy (příjmy). Tento přídavek se zmenší při každém následujícím zvýšení služného o polovinu částky, o kterou se služné zvýší až do úplného zániku.

(5) Ministr národní obrany a ministr vnitra se zmocňují, aby v dohodě s ministrem financí vyrovnali vhodnými o patřeními případné platové nesrovnalosti, které by při provedení tohoto zákona vznikly.

Čl. V.

Ustanovení o odpočivných a zaopatřovacích platech.

§ 1.

Dosavadní předpisy o drahotních přídavcích pro vojenské (četnické) gážisty ve výslužbě a pro pozůstalé po vojenských (četnických) gážistech neplatí pro vojenské (četnické) gážisty, na které se vztahuje tento zákon a kteří vstoupí do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto vojenských (četnických) gážistech, jakož i po takových vojenských (četnických) gážistech, kteří zemřeli v činné službě za účinnosti tohoto zákona.

(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy nesmějí však býti u vojenských (četnických) gážistů, kteří byli v den počátku účinnosti tohoto zákona v činné službě, a u jejich pozůstalých nižší než ty, které by jim příslušely, kdyby se tento zákon na vojenské (četnické) gážisty nevztahoval; pro, tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

(3) Změní-li se počet oprávněných příslušníků, provede se srovnání odpočivných (zaopatřovacích) platů podle odstavce 2 znovu podle změněného stavu.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně také pro příjemce darů z milosti pensí z milosti a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.

(5) Za den výplaty odpočivných (zaopatřovacích) platů jakéhokoliv druhu, darů z milosti, pensí z milosti, jakož i odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy se určuje první den každého měsíce. Je-li první den měsíce nedělí nebo zákonem u znaným svátkem (památným dnem), v který vyplácející úřady neprovádějí výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů, je dnem výplaty předcházející: pracovní den.

§ 2.

(1) Použivatelnost ustanovení o povinnosti platiti pensijní příspěvek (§ 7 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 380 Sb., o úsporných opatřeních personálních) se zrušuje.

(2) Ustanovení, podle kterých je započtení určité doby pro pensijní zaopatření podmíněno zaplacením (doplacením) příslušných pensijních příspěvků, se zrušují pokud jde o započtení služební doby od počátku účinnosti tohoto zákona. Ustanovení o použití převodních částek (pojistného) zůstávají nedotčena.

§ 3.

(1) Vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, příslušníkům československé armády v zahraničí, jakož i vojenským osobám jim na roveň postaveným, jejichž nárok na výslužné (odpočivné platy) podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, vznikl po 31. prosinci 1943 a přede dnem účinnosti tohoto zákona; protože za branné pohotovosti státu v létech 1938 až 1945 pozbyli způsobilosti k vojenskému povolání pro zranění nebo trvalou poruchu (poškození) zdraví, které utrpěli ve službě válečné nebo bez vlastní viny při vykonávání vojenské služby nebo v souvislosti s ní nebo jinak v boji proti okupantům, anebo pro zranění při zadržení, zajištění nebo vazbě ve věznicích či koncentračních nebo jiných tábor ech, anebo v souvislosti s pracovním přikázáním - zasazením, náleží od 1. ledna 1944 výslužné (odpočivné platy) vyměřené z pensijních základen vyplývajících z ustanovení tohoto zákona.

(2) Vdovám (pozůstalým) po vojenských osobách uvedených v odstavci 1, které padly nebo zemřely následkem zranění nebo utrpěné poruchy zdraví za uvedených okolností přísluší vdovská pense (zaopatřovací,platy) za podmínek a ve výši ustanovení § 6, odst. 1, č. 6, písm. D dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb.; o odčinění křivd veřejným zaměstnancům, avšak z pensijních základen podle ustanovení tohoto zákona.

(3) Četnickým gážistům (gážistům t. zv. protektorátní policie) a uniformovaným zaměstnancům (gážistům) t. zv. vládního vojska, kteří byli přeloženi do výslužby po 31. prosinci 1943, jakož i těm, kteří byli po tomto dni přeloženi do výslužby jako vojenští gážisté, pozůstalým po vyjmenovaných osobách a pozůstalým po takových osobách, pokud tyto osoby zemřely v činné službě po uvedeném dnu, vyměří se nové odpočivné nebo zaopatřovací platy podle ustanovení tohoto zákona od 1. dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona.

Čl. VI.

Ustanovení k provedení odčinění křivd.

§ 1.

(1) O odškodnění podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb.; o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům, rozhodují v oboru vojenské správy ministerstvo národní obrany jako úřad ústřední a vojenské útvary s hospodářskou správou jako úřady osobní, jde-li o vojenské gážisty

a) z povolání v činné službě,

b) z povolání, kteří byli přeloženi do výslužby nebo jejichž vojenský služební poměr se skončil podle části III. (§§ 20, 21, 22) vládního nařízení ze dne 6. června 1939, č. 139 Sb., o umisťování a jiném zaopatření zaměstnanců vojenské správy a předpisů je doplňujících, bez ohledu, zda byli převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II. téhož vládního nařízení či nikoli,

c) z povolání, kteří byvše převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II. vládního nařízení č. 139 Sb. nebo vládního nařízení ze dne 23. června 1939, č. 145 Sb., o převádění důstojníků justiční služby z povolání do občanské soudní služby, byli popraveni, usmrceni nebo zemřeli ve vazbě (zajištění) nebo zemřeli po propuštění z vazby (zajištěni), avšak předčasně v pravděpodobné příčinné.souvislosti s vazbou (zajištěním),

d) ve výslužbě, pokud jde o poškození z jejich pensijního poměru.

(2) Služební poměr, do něhož vojenští gážisté uvedení pod písmenem c) byli převedeni, pokládá se za zaniklý dnem zatčení (zajištění).

§ 2.

(1) Při provádění dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. a § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, příslušejí vojenským gážistům z povolání uvedeným v § 1 nebo pozůstalým po nich v zemích České a Moravskoslezské služební platy (platy jim odpovídající) anebo odpočivné nebo zaopatřovací platy

a) do 31. prosince 1943 podle platových předpisů platných pro vojenské gážisty z povolání ve znění pozměňujících a doplňujících předpisů z doby nesvobody platných pro veřejné zaměstnance,

b) od 1. ledna 1944 podle u stanovení tohoto zákona.

(2) Při provádění dekretů uvedených v odstavci 1 na Slovensku platí platové předpisy o služebních platech vojenských gážistů ve znění obdobných pozměňujících a doplňujících předpisů z doby nesvobody platných na tomto území.

§ 3.

V případech, v nichž při provádění ustanovení dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. vzniknou pochybnosti nebo nesrovnalosti, dohodne se ministerstvo národní obrany s ministerstvy vnitra a financí a s příslušným ústředním úřadem.

Čl. VII.

Závěrečná ustanovení.

§1.

(1) Tímto zákonem se zrušuje, pokud se v něm nestanoví jinak, účinnost po případě použivatelnost všech ustanovení o předmětech upravených v tomto zákoně, která jsou obsažena v jiných předpisech.

(2) Zejména se zrušuje použivatelnost předpisů z doby nesvobody o drahotních a mimořádných přídavcích s výjimkou stanovenou pro jejich použivatelnost v čl. VI. § 2, odst. 1, písm. a) tohoto zákona a použivatelnost ustanovení §§ 6 a 11 vládního nařízení č. 380/1938 Sb. pro vojenské gážisty.

§ 2.

Tento zákon, pokud se v něm nestanoví jinak, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; ustanovení vztahující se na četnické gážisty nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zákon provede ministr národní obrany a ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce výboru branného.

V souvislosti s prozatímní úpravou platových poměrů vojenských gážistů je třeba přihlédnouti i k otázce ošacovacího příspěvku vojenským gážistům. Nynější výše tohoto příspěvku je s ohledem na cenové poměry tak nedostatečná, že neodpovídá ani polovině nákladů na pořízení nejnutnějšího výstroje. Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby s urychlením předložilo vládě návrh na poskytnutí mimořádné výpomoci na ošacení vojenských gážistů, a to ve formě -zálohy, která by byla postupně přiměřenými částkami z platů sražena.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP