Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku podrobně ve schůzích, konaných dne 3., 4., 5., 9., 10., 11., 16., 17. dubna a 8. května 1946. Usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo, a to se změnami a doplňky, jak jsou obsaženy v připojeném znění.

Než přikročil k podrobnému projednání jednotlivých ustanovení vládního návrhu zákona, zabýval se rozpočtový výbor ve všeobecné rozpravě celou problematikou měnové reformy, jejíž částí jest též zákon o majetkových dávkách. Rozpočtový výbor si v této věci vyžádal podrobnou informaci jak od příslušných referentů ministerstva financí a Národní banky, tak i od slovenských odborníků. Vzhledem k tomu, že vyřešení všech měnově-finančních otázek jest jedním z hlavních. předpokladů konsolidace a zdárného vývoje veřejného i soukromého hospodářství, považuje rozpočtový výbor za nutné, aby měnová reforma byla dokončena v době co nejkratší. Majetkové dávky, i když snad přispějí k nápravě měny poměrně menším podílem, jsou v celkové měnové reformě přece jen činitelem významným. Rozpočtový výbor, aby dořešení měnově-finančních otázek nebylo zbytečně oddalováno, projednal proto osnovu zákona o majetkových dávkách tak, aby mohla býti přijata ještě tímto Prozatímním Národním shromážděním. Také finanční správa v předpokladu, že dojde k brzkému uzákonění osnovy, provedla již řadu opatření administrativně-technických, nezbytných k zdárnému průběhu ukládacího řízení, jejichž účinky by se delším průtahem značně znehodnotily.

Rozpočtový výbor neposuzoval majetkové dávky jen s hlediska významu, jaký mají pro měnovou reformu, nýbrž zkoumal podrobně též účinky, jaké budou míti na veřejné i soukromé hospodářství v budoucnu, zejména jak jimi bude zatíženo naše podnikání. Považuje se za škodlivé, kdyby snad měnového účelu mělo býti dosaženo za cenu ztížení nebo dokonce ohrožení zdravého podnikání, neboť by tím došlo mimo jiné i ke snížení řádných státních příjmů v budoucnu. Aby se tak nestalo, doplnil rozpočtový výbor osnovu zákona o majetkových dávkách zejména ustanovením o možnosti zapraviti dávky z dlouhodobého levného úvěru v případech, že poplatník nebude míti vlastních prostředků.

Osnova dbá všech poznatků a zkušeností, jichž finanční správa získala při provádění zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. Vzhledem k obtížím, s nimiž bylo spojeno zejména oceňování majetků k rozhodnému dni počátečnímu u dávky z přírůstku na majetku podle cit. zákona, byla pro dávku z majetkového přírůstku podle navrhované osnovy zvolena konstrukce zcela odchylná, jež jednak umožní podchycení většího počtu poplatníků bez podstatného zatížení finanční administrativy, jednak ulehčí jak sestavu přiznání poplatníkům, tak i ukládací řízení finančním úřadům. Při dávce z majetku podle navrhované osnovy bude lze použíti též zkušeností, získaných při ukládání daně z majetku podle vlád. nař. č. 410/1942. Sb. Rozpočtový výbor si vyhradil posouzení a schválení zásad směrnic o ocenění majetku pro účely dávky z majetku, a věnoval zejména též péči tomu, aby bylo zajištěno urychlené a včasné vydání těchto směrnic, jakož i tiskopisů přiznání, tak, aby každý poplatník mohl stanovené lhůty řádně dodržeti.

Jednotlivými ustanoveními osnovy zabýval se rozpočtový výbor velmi podrobně. S jakou důkladností byla práce konána, svědčí okolnost, že změny byly provedeny na více než sto místech. V četných případech pak nejde pouze o změny formální či textové. Z věcných změn a doplňků, které byly provedeny, zasluhují zmínku zejména tyto:

1. V § 8, č. 8, který obsahuje ustanovení, že jinakým majetkem, podléhajícím přihlašovací a tím i dávkové povinnosti, jsou též pohledávky z náhrad válečných škod, bylo vloženo ustanovení, že se přihlašovací povinnost vztahuje jen na náhrady škod, jež vznikly na majetku, který by jinak podléhal přihlášení. Tentýž bod osmý byl dále doplněn ustanovením, že jinakým majetkem jsou též pohledávky z nároků na vrácení majetku, jehož vlastník pozbyl z důvodu národní, rasové nebo politické persekuce, pokud se tyto pohledávky vztahují na dobu před rozhodným dnem konečným, a to i tehdy, vznikla-li pohledávka po uvedeném rozhodném dnu. Dávky, připadající na tyto pohledávky, budou ovšem uloženy teprve tehdy, až náhrady budou realisovány. Pohledávky samy budou pak podléhati přihlašovací povinnosti v normální lhůtě stanovené v § 18 pouze tehdy, vyjde-li o těchto náhradách do té doby příslušná, zákonná norma. Jinak budou podaná již přiznání v budoucnu doplněna.

2. § 8 byl dále doplněn ustanovením, že přihlášení podléhají též nároky a přísliby získán v rozhodné době účastníky pojišťovacích nebo zaopatřovacích zařízení, pokud tyto nároky a přísliby byly získány splacením částek, potřebných k zajištění důchodu převyšujícího Kčs 70.000 ročně, byly-li tyto částky placeny zaměstnavatelem bez právního závazku za zaměstnance. Pod č. 13 a 14 v témže § 8 bylo zařazeno ustanovení o tom, že přihlašovací povinnosti podléhají též drahé kovy, drahokamy, a perly, jakož i předměty z drahých kovů, předměty ozdobné a přepychové atd. Všechny tyto doplňky mají za účel podchytiti také ty majetkové přírůstky, které vznikly na jiném majetku než finančním kapitále.

3. V § 9, který obsahuje ustanovení o tom, který majetek nepodléhá přihlašovací povinnosti, byl doplněn bod první ustanovením, které umožní finanční správě přezkoumání, zda majetkovým přírůstkem není nadměrné domácí zařízení, které by jinak bylo od dávek osvobozeno.

4. Do § 9 bylo vloženo ustanovení o tom, že jinakým majetkem nejsou a přihlášení proto nepodléhají nároky spočívající na zákonné alimentační povinnosti. Odbytné, jež snad bylo se zřetelem k plnění zákonné alimentační po:vinnosti v rozhodné době již vyplaceno, nebude dávkou z majetkového přírůstku postiženo podle ustanovení § 35, odst. 1 písm. b).

5. Vzhledem k doplnění ustanovení § 8, č. 14 byl přestylisován celý § 10. Předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové atd. budou podle toho podléhati přihlašovací a tím i dávkové povinnosti pouze tehdy, byly-li získány v rozhodné době, a mají-li jednotlivě větší hodnotu než Kč 5.000 nebo převyšuje-li jejich úhrnná hodnota částku Kč:s 25.000.

6. Do § 13, který jedná o tom, které daně, poplatky a jiné veřejné dávky se považují za dluh, bylo vloženo ustanovení, které umožňuje poplatníkovi uplatniti jako dluh také daně připadající na berní rok 1946.

7. § 14; odstavec 2 byl doplněn ustanovením, že u hospodářských a výdělkových společenstev, na Slovensku družstev, se považují za dluh též závodní podíly znějící na jméno, pokud jsou vypověditelny.

8. V § 16, odstavec 6, který obsahuje definici pojmu příslušníků rodiny, kteří jsou zdaňováni společně s hlavou rodiny, bylo vloženo ustanovení, že nezletiki, kteří ztratili oba rodiče, považují se za samostatné podměty přihlašovací (a tím i dávkové) povinnosti. Tímto ustanovením se poskytuje úleva ze,jména nezletikům, jichž rodiče zahynuli v důsledku národní, rasové nebo politické persekuce nebo přišli o život při povstání.

9. § 20, odst. 1 který obsahuje ustanovení o tom, jakým způsobem má býti prokazován počáteční stav majetku, byl doplněn ustanovením, které ulehčí průkazní břemeno poplatníkům - a zabrání neodůvodněným újmám, jež by jim snad mohly vzniknouti v důsledku ztrát daňových vyměřovacích spisů, nebo proto, že vkladní knížky (listy) znějí na heslo nebo fingované jméno.

10. § 4 byl změněn vzhledem k doplnění § 8 pod čís. 14 a vzhledem k změně korespondujícího ustanovení § 10.

11. § 25, jednající o ocenění majetkového přírůstku a úbytku, byl pozměněn a přestylisován tak, že jeho dosavadní ustanovení byla rozdělena podle toho, zda jde o ocenění majetkových přírůstků (odstavec 1), majetkových úbytků (odstavec), nebo počátečního a konečného stavu majetku (odstavec 3).

12. § 26, odstavec 2, který umožňoval oceniti majetkový přírůstek u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků 50% částek vynaložených na opatření těchto předmětů v rozhodné době, byl pozměněn tak, že této úlevy může se nyní dostati i těm podnikatelům, kteří nevedou řádné obchodní knihy.

13. § 26 byl dále doplněn v odstavci 5 ustanovením, který úlevu, obsaženou v odstavci 2 o možnosti oceniti přírůstek 50% investičního nákladu, rozšířil též na stroje, patřící zemědělskému a lesnímu majetku.

14. § 34, odstavec 3, podle něhož ministerstvo financí osvobodí od dávky z majetkového přírůstku majetek který slouží účelům obecně užitečným nebo dobročinným, byl doplněn ustanovením, že bude osvobozen zejména majetek, pokud takovým účelům slouží, a pokud patří nevýdělečným veřejno-právním korporacím a institucím, které plní úkoly vědecké, náboženské, umělecké, vzdělávací a tělovýchovné.

15. Ustanovení § 35 bylo v odstavci 1, písm. b) doplněno potud, že za odčitatelné majetkové nabytí se považuje též odbytné, vyplacené v rozhodné době z důvodu plnění zákonné alimentační povinnosti (zejména manžela vůči manželu).

16. Za odčitatelné majetkové nabytí, které nepodléhá dávce z majetkového přírůstku, bylo dále navrženo a schváleno věnování, které jako náhrada, podpora (výtěžek sbírky) či zadržený plat obdržely od veřejných úřadů, institucí, fondů a veřejných i soukromých zaměstnavatelů osoby, vyjmenované v § 7, odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. [§ 35, písm. h) ].

17. Za odčitatelné majetkové nabytí nebude dále považováno odbytné, které bylo v rozhodné době vyplaceno osobám při ukončení služebního poměru, jde-li o náhradu za nabyté pensijní nároky [ 35, písm. ch)].

18. Z důvodu zrovnoprávnění žen byla dávky prostá částka v § 37, odst. 2, č. 2 zvýšena na částku Kčs 20.000.-, takže je stejně vysoká jako u manžela.

19. Vzhledem k tomu, že u osob, které jsou veřejnoprávně pojištěny, se nepovažuje za majetkové právo, které by podléhalo přihlašovací a tím i dávkové povinnosti,. budoucí pensijní nebo starobní zajištění, považoval rozpočtový výbor za nutné, v zájmu odstranění disparity, aby osobám, které nemají nároku na veřejnoprávní pojištění nebo starobní důchod podle platných předpisů pro soukromé nebo veřejné zaměstnance aneb o podle zvláštních služebních smluv, byl vyměřovací základ dávky z majetkového přírůstku snížen o další částku Kčs 20.000.-. Příslušné ustanovení o tom bylo vloženo do § 7, odst. 3.

20. Sazba dávky z majetkového přírůstku v § 38, odst. 1 byla v počátečních stupních poněkud zmírněna, tak, aby menší majetkové přírůstky, které z největší části vznikly normální výdělečnou činností, nebyly příliš postiženy.

21. § 38, odstavec 2, který obsahoval ustanovení o 100%ní sazbě dávky, která postihuje obohacení, k němuž bylo využito poměrů vyvolaných okupací, národní, rasovou nebo politickou persekucí nebo válkou, bylo pozměněno z dosavadní negativní dikce "neprokáže-li poplatník, že majetkový přírůstek nepochází..." v dikci, která zabrání případnému chybnému výkladu nebo nesprávnému použití tohoto ustanovení v praksi.

22. § 38, odstavec 3, který obsahuje ustanovení o tom, že ministerstvo financí může z důležitých sociálních důvodů snížiti dávku z majetkového přírůstku, bylo doplněno ustanovením které umožní dosažení této úlevy též výtvarným uměkům, pokud majetkový přírůstek u nich nastal prodejem vlastních uměleckých děl. Rozpočtový vy'bor považoval toto doplnění za nezbytné proto; aby těmto uměkům nebylo odnímáno finanční zajištění pro stáří, jehož získali svou tvůrčí činností.

23. § 40, odst. 2 byl doplněn ustanovením, že poplatník, pokud nemůže zapraviti dávku z majetkového přírůstku vlastními majetkovými hodnotami, může žádati o povolení splátek. Při tom musí však polovina dávky býti zapravena nejdéle do 6 měsíců, zbytek pak nejdéle do jednoho roku.

24. Do § 47, který zmocňuje ministra financí, aby stanovil způsob ocenění zemědělského a lesního majetku, bylo vloženo ustanovení, že takto stanovené ceny nesmějí býti vyšší než obecná cena.

25. Ustanovení § 48 0 ocenění pozemkového a domovního majetku bylo doplněno ustanovením, že při oceňování tohoto.majetku nutno přihlédnouti též k znehodnocení, které vzniklo válečnými událostmi nebo jinou vyšší mocí.

26. Obdobně jako se stalo u § 48, bylo také do § 50, který zmocňuje ministra financí, aby vydal oceňovací směrnice pro ocenění pozemkového a domovního majetku, vloženo ustanovení, že ceny, podle těchto směrnic vypočtené, nesmějí býti vyšší, než obecná cena.

27. V § 54, jednajícím o ocenění cenných papírů, bylo p od písm. c) vloženo další ustanovení, že ministerstvo financí vydá pro výpočet obecné ceny směrnice. Při stanovení cen přihlédne se k dávkám, jimiž jsou příslušné právnické osoby povinny. Toto ustanovení zabraňuje, aby dávky nepostihly hospodářsky tytéž osoby dvakráte.

28. Obdobně jako se stalo u § 37, odst. 2, č. 2 byla též v § 61, odst. 3 vyrovnána výše částky prosté dávky z majetku pro manželku jako pro manžela a činí nyní Kčs 150.000.-.

29. Podobně jako bylo do § 37, odst. 3 vloženo ustanovení o snížení vyměřovacího základu dávky z majetkového přírůstku osob; které nejsou pensijně pojištěny, o další částku Kčs 20.000.-, byl též § 61 doplněn obdobným ustanovením pokud jde o dávku z majetku. Vyměřovací základ se zde sníží za každý rok, o který věk poplatníka v rozhodný den konečný přesahuje 30 let, o další částku Kčs 10.000.-, nejvýše však o částku Kčs 300.000.-.

30. Ustanovení § 68 o placení dávek bylo v odst. 1, č. 3 doplněno potud, že dávky bude lze platiti také cennými papíry znárodněných podniků.

31. Tentýž § 68 byl v odstavci 4 doplněn ustanovením, které umožní poplatníkům, kteří nebudou moci uhraditi dávky z vlastních prostředků,.opatřiti si levný úvěr. Úvěr bude poskytnut zejména ve vázaných vkladech. Vzhledem k tomu může býti úroková sazba poměrně nízká.

32. Do § 68, odst. 7 bylo vloženo ustanovení, že poplatníkům, kteří přihlásili válečné škody, poskytne vyměřovací úřad bezúročný odklad placení dávek až do výše 50% přihlášené částky do té doby, dokud nebude rozhodnuto o výši pohledávky vyplývající z nároku na náhradu škody.

33. V § 84 navrhl rozpočtový výbor ustanovení o prominutí trestních následků podle vyhlášek vydaných na podkladě zmocňovacího zákona č. 147/1945 Sb., o mimořádných opatřeních k účelům evidence majetku pro ty poplatníky, kteří podají v zákonné lhůtě správnou a úplnou přihlášku podle tohoto zákona. Tímto ustanovením má být umožněno těm, kteří se dopustili podle cit. dekretů trestních činů - často neúmyslně - aby alespoň nyní své nesprávné údaje beztrestně opravili.

3. Osnova zákona byla dále na příslušných místech doplněna ustanoveními, které vyplývají ze státoprávního postavení Slovenska.

3. Rozpočtový výbor zabýval se obšírně též způsobem, jakým by mělo býti zajištěno, aby poplatník mohl včas a řádně podati přiznání. Za tím účelem byl § 87 doplněn ustanovením, že zákon nabývá účinnosti koncem měsíce, v němž budou vydány tiskopisy přihlášek (přiznání) a v Úředním listě uveřejněny směrnice o ocenění majetku. Tento den účinnosti vyhlásí ministr financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

V průběhu jednání rozpočtový výbor se usnesl doporučiti ministerstvu financí, aby v příslušných prováděcích vyhláškách, pokynech a směrnicích byl patřičným způsobem vysvětlen rozsah osvobození podle ustanovení § 15, odst. 1, čís. 7, zejména aby bylo umožněno vlastníkům pensijních a podpůrných fondů vhodnou úpravou stanov; zakládacích listin a pod. do stanovené lhůty dosáhnouti zmíněné úlevy, a aby byl náležitě vysvětlen pojem "hospodářské jednotky" podle ustanovení § 44.

Rozpočtový výbor dále uložil ministerstvu financí, aby vhodným způsobem upozornilo osoby, které sice nebudou podléhati dávce z majetkového přírůstku, avšak přesto budou povinny podati přihlášku podle ustanovení § 16, odst. 3, na trestní následky; jež by je při nesplnění této povinnosti mohly postihnouti.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Přihlašovací povinnosti pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku podle ustanovení tohoto zákona podléhá:

a) majetek v tuzemsku;

b) majetek v cizině, patří-li fysickým osobám, které v tuzemsku v rozhodný den konečný (§ 2, odst. 1, č. 2 a odst. 5) bydlely nebo pobývaly déle jednoho roku, dále československým státním občanům, kteří, vykonávajíce tuzemskou státní službu, měli v tento den bydliště v cizině, nebo právnickým osobám, které měly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní vedení);

c) dluhy a břemena.

(2) Majetek, dluhy a břemena podléhají přihlašovací povinnosti podle stavu, v jakém byly ve dnech rozhodných pro přihlášení majetku (§ 2).

(3) Majetkem v tuzemsku jsou:

a) majetkové předměty, které jsou v tuzemsku, a to i tehdy, jsou-li částí hospodářského celku, který z části leží v tuzemsku, z části v cizině. U platidel a cenných papírů jest rozhodné místo úschovy;

b) majetková práva, včetně pohledávek, projevují-li se jejich právní nebo hospodářské účinky nebo mají-li se projeviti v tuzemsku. Tuzemskými majetkovými právy jsou zejména užívací a požívací práva na tuzemských nemovitostech, pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, podíly na podniku, který má sídlo (obchodní vedení) v tuzemsku, nebo na majetku tuzemské pobočky cizozemského podniku, není-li právo na podíl spojeno s držbou akcií nebo kuksů, a výsady a patenty udělené v tuzemsku.

(1) Dnem rozhodným pro přihlášení majetku, pokud není stanoveno jinak (odst. 2 a 5, § 22, odst. 2 a 3), jest:

1. 1. leden 1939, ke kterémužto dni se určí počáteční stav majetku (rozhodný den počáteční) a

2. 15. listopad 1945, ke kterémužto dni se určí konečný stav majetku (rozhodný den konečný). Časové období mezi oběma dny jest v dalších ustanoveních nazýváno zkráceně "rozhodná doba".

(2) Vlastníci (držitelé) zemědělského a lesního majetku nebo výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní nebo hospodářské knihy, mohou vzíti pro tento majetek za rozhodný den počáteční den, ke kterému pořídili poslední pravidelnou účetní závěrku před 1. lednem 1939; nebo po 1. lednu 1939, nejdéle však do konce února 1939.

(3) Pro vyrovnání přesunů mezi majetkem uvedeným v odstavci 2 a ostatním majetkem (odstavec 4), které nastalý u téže osoby v době mezi dnem závěrky a jiným rozhodným dnem počátečním pro ostatní majetek, platí tato ustanovení:

a) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z majetku uvedeného v odstavci 2 a převedeny do ostatního majetku, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k majetku, z něhož byly vyloučeny;

b) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z ostatního majetku a převedeny do majetku uvedeného v odstavci 2, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k ostatnímu majetku.

(4) Ostatním majetkem podle ustanovení odstavce 3 jest také jiný zemědělský a lesní majetek nebo výdělečný majetek (výdělečný podnik) než jest majetek, z něhož byly majetkový předmět nebo právo podle ustanovení pod písm. a) vyloučeny, nebo do něhož byly podle ustanovení pod písm. b) převedeny.

(5) Vlastníci (držitelé) výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní knihy, mohou vzíti za rozhodný den konečný 31. prosinec 1945. Tento den musí však býti vzat za rozhodný den konečný tehdy, byla-li přihláška podle vyhlášky ministra financí ze dne 12. prosince 1945 č. 15 Sb., o přihlášení některých majetkových hodnot, podána podle stavu k 31. prosinci 1945. V tomto případě platí pro vyrovnání přesunů mezi jednotlivými druhy majetku téže osoby obdobně ustanovení odstavce 3.

Majetkem podle ustanovení § 1 jest majetek:

a) zemědělský a lesní,

b) pozemkový a domovní,

c) výdělečný a

d) jinaký.

(1) Zemědělským a lesním majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které jsou věnovány trvale zemědělství, lesnictví, zahradnictví, vinařství nebo hospodářství rybničnímu jako hlavnímu účelu. K zemědělskému a lesnímu majetku patří zejména:

a) pozemky (včetně zvláštních zařízení jako jest na př. zařízení vinic nebo chmelnic),

b) obytné a hospodářské budovy,

c) zemědělské stroje, nářadí, tažný a chovný dobytek a pod.,

d) vedlejší podniky, zpracovávají-li se v nich v podstatě vlastní výrobky hospodářství a nejde-li o podniky, které mají převážně ráz průmyslový,

e) pozemky a zařízení, sloužící těžbě podstaty parifikační půdy (na př. lámání kamene nebo vybírání písku) pro vlastní potřebu hospodářství.

(2) Součástí zemědělského a lesního majetku však nejsou platidla, vklady, cenné papíry a pohledávky, jež podléhají přihlášení jako jinaký majetek (§ 7).

(1) Pozemkovým a domovním majetkem jsou všechny nemovitosti, práva spojená s držbou nemovitostí, právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení se počítají k nemovitým věcem, včetně příslušenství (odstavec 3). Pozemkovým a domovním majetkem však nejsou pozemky, budovy a práva, jež patří k zemědělskému a lesnímu majetku (§ 4) nebo k výdělečnému majetku (§ 6). Pozemkovým a domovním majetkem jsou podle toho zejména stavební pozemky, činžovní a rodinné domy a domovní zahrady.

(2) Pozemky věnované zemědělství, lesnictví, zahradnictví, vinařství nebo hospodářství rybničnímu patří k pozemkovému a domovnímu majetku tehdy, jsou-li parcelovány podle zastavovacího plánu, nebo byly-li již jako stavební pozemky koupeny.

(3) Příslušenstvím nemovitosti jsou předměty, které jsou trvale fysicky spojeny s nemovitostí, nebo které jejich vlastník určil k trvalému užívání nemovitosti. Předpokladem proto jest, že tyto předměty patří vlastníku nemovitosti nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16, odst. 6).

(7) Výdělečným majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které slouží zcela nebo převážně provozu výdělečného podniku a patří vlastníku podniku nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16, odst. 6). Výdělečným majetkem však nejsou majetkové předměty a práva, které patří k zemědělskému a lesnímu majetku a tvoří samostatný závod, jakož i majetkové předměty a práva, uvedené v § 9, č. 2.

(2) Výdělečný podnik vzniká každou trvalou samostatnou činností, která směřuje k dosažení zisku. Činností, která směřuje k dosažení zisku, jest mimo jiné též výkon svobodných povolání a živností jim podobných. Výdělečným podnikem jest také těžba podstaty parifikační půdy provozovaná po živnostensku, na př. získávání rašeliny, lámání kamene a dobývání půdy.

Jinakým majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které nejsou částí ani zemědělského, lesního majetku (§ 4) ani pozemkového a domovního majetku (§ 5) ani výdělečného majetku (§ 6) a nejsou z jinakého majetku výslovně vyloučeny podle dalších ustanovení.

Jinakým majetkem jsou zejména:

1) tuzemská a cizozemská platidla;

2) úsporné vklady a vklady na běžné účty, včetně úroků [§ 20, odst. 3, písm. b)];

3) cenné papíry všeho druhu, jako akcie, zástavní listy, losy a pod., včetně státních a jiných veřejných dluhopisů. Za cenné papíry se považují též podíly na sběrné úschově, kuksy, jakož i akcie a veřejné půjčky, na něž nebyly vydány kusy;

4) podíly u společností s ručením obmezeným, závodní podíly u výdělkových a hospodářských společenstev (družstev) a ostatní společenské vklady. Podíly společníků veřejných obchodních společností, společností komanditních a jiných společností, u nichž jest společníky považovati za podnikatele (spolupodnikatele), jsou však výdělečným majetkem společníků;

5) kapitálové pohledávky všeho druhu s úroky [§ 25, odst. 3, písm. c)];

6) požívací a užívací práva a práva na jiná opětující se plnění;

7) jiná samostatná majetková práva, na př. práva původská, patenty, nároky na náhradu za majetek, který byl znárodněn a pod.;

8) Pohledávky z náhrad válečných škod, pokud nahrazovaná škoda vznikla na majetku, který by podléhal přihlašovací povinnosti, pohledávky z nároku na vrácení majetku, jehož vlastník pozbyl z důvodů národní, rasové nebo politické persekuce, jakož i pohledávky z přeplatků na daních, poplatcích a jiných veřejných dávkách, pokud se tyto pohledávky vztahují na dobu před rozhodným dnem počátečním nebo konečným, a to i tehdy, vznikla-li pohledávka po uvedených rozhodných dnech;

9) dosud nesplatné nároky ze životního pojištění kapitálového a nároky z pojištění důchodového; tyto nároky se považují za majetek jiné osoby než pojistníka tehdy, nabyla-li tato osoba proti pojišťovně na pojištěnou částku nároku, který jí opatřením pojistníkovým již nemůže býti odňat;

10) nároky; které byly v rozhodné době získány:

a) pojištěncem na podkladě smlouvy o individuálním připojištění podle platných předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění podle § 122 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ve znění novel, nebo podle § 128 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, za jednorázovou prémii jím samým zaplacenou,

b) pojištěncem k nabytí nebo k zvýšení nároků na pojistné dávky u příplatkových ústavů zřízených podle § 119 zákona č. 26/1929 Sb., u jiných zaopatřovacích zařízení podléhajících dozoru ministerstva ochrany práce a sociální péče podle § 121 zákona č. 26/1929 Sb., nebo podle S 258 zákona č. 221/ 1924 Sb., po případě pojištěnou osobou u menších vzájemně pojišťovacích spolků zřízených podle § 44, č. 1 až 4 pojišťovacího regulativu (ministerské nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven, po případě vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb.; o zřizování, zařízení a hospodaření pojišťoven na Slovensku a Podkarpatské Rusi) za jednorázovou prémii zaplacenou pojištěncem nebo pojištěnou osobou;

11) přísliby získané za jednorázovou úhradu v rozhodné době účastníky pojišťovacích nebo zaopatřovacích zařízení, obdobných zařízením uvedeným pod č. 10, která provozují. činnost na území Československé republiky, bez ohledu na to, v jaké právní formě jsou zřízena;

12) nároky a přísliby získané v rozhodní; době účastníky pojišťovacích nebo zaopatřovacích zařízení, uvedených v 15, odst. 1, č. 6 a. 7 a jiných obdobných zařízení, pokud tyto nároky a přísliby byly získány splacením částek potřebných k zajištění důchodu převyšujícího Kčs 70.000.- ročně u jednotlivce, byly-li tyto částky placeny zaměstnavatelem bez právního závazku za zaměstnance;

13) drahé kovy, drahokamy a perly;

14) předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), jakož i sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod.

Jinakým majetkem nejsou a přihlašovací povinnosti nepodléhají:

1) domácí zařízení (včetně šatstva, prádla a obuvi) s výjimkou předmětů uvedených v 8, č. 14, slouží-li v rozhodný den konečný osobní potřebě přihláškou povinného nebo příslušníků jeho rodiny (16, odst. Ei), nikoliv účelům výdělečným nebo účelům jiného druhu (na př. uložení zisku). Na jiný účel než osobní potřebu lze usuzovati, nebude-li prokázán opak, na př. tehdy, převyšuje-li hodnota domácího zařízení, získaného v rozhodné době, částku Kčs 25.000.-. Tato částka se zvýší za každého rodinného příslušníka o dalších Kčs 25.000.-. Hodnotou se rozumí částka, kterou by se domácí zařízení ocenilo jako majetkový přírůstek (§ 23 až 28);

2) původská práva k dílům výtvarného umění, písemnictví a hudby, ani tato díla sama, jsou-li ve vlastnictví původce nebo po jeho smrti ve vlastnictví vdovy (vdovce, družky) nebo jeho nezletilých dětí;

3) výměnky, které si vymínili zeměděki od přejimatelů při postupu zemědělské usedlosti, pokud se tyto platí převážně z výtěžku postoupeného majetku a nepřesahují míry v místě obvyklé a pokud jsou příjemci svojí výživou na ně převážně odkázáni;

4) nároky vůči všem pojišťovnám a zaopatřovacím zařízením, které nepodléhají přihlašovací povinnosti podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů, s výjimkou ustanovení § 8, č. 10, 11 a 12;

5) nároky na kapitál nebo důchod při úrazovém nebo nemocenském pojištění: nebo na odškodné za úraz nebo nemoc;

6) nároky spočívající na zákonné alimentační povinnosti.

Majetkové předměty, uvedené v § 8, č. 14, jakož i všechny jiné majetkové předměty a práva patřící k jinakému majetku a v § 8 výslovně neuvedené, podléhají přihlašovací povinnosti pouze tehdy, byly-li získány v rozhodné době a mají-li jednotlivě větší hodnotu než Kčs 5.000.-, nebo převyšuje-li; jejich úhrnná hodnota částku Kčs 25.000.-. Hodnotou se rozumí částka, jakou se zmíněné majetkové předměty a práva ocení jako majetkový přírůstek (§§ 23 až 28).

(1) Dluhy se rozumějí peněžité částky, které v den rozhodný pro přihlášení majetku skutečně zmenšovaly hodnotu majetku. Splatnost dluhu se nevyžaduje.

(2) Břemeny se rozumějí závazky.něco plniti nebo trpěti, které nelze označiti za dluh ve smyslu ustanovení odstavce 1. Jinak o břemenech platí obdobně ustanovení odstavce 1.

U pojišťovacích společností a u společenských zaopatřovacích ústavů (pensijních ústavů) počítají se z vykázaných reserv za dluh jen ty pojistně-technické reservy, jež určí ministr financí vyhláškou v Úředním listě.

(1) Za dluh se považují též nedoplatky na daních a jiných opětujících se veřejných dávkách, které připadají podle vyměření u přímých daní na berní rak 1945 a léta předchozí, u daně z obratu a daně přepychové na vyměřovací (daňové) období 1945 a předchozí, u ostatních opětujících se daní a dávek na dobu do dne rozhodného pro přihlášení majetku. Nedoplatky na poplatcích a ostatních veřejných dávkách se považují za dluh tehdy, vznikl-li nárok státu na tyto poplatky a dávky nejpozději v den, rozhodný pro přihlášení majetku. K dodatečně vyměřeným daním, poplatkům a jiným veřejným dávkám přihlédne se pouze tehdy, bylo-li původní vyměření nesprávné nebo nedošlo-li k němu vůbec, bez zanedbání povinnosti stranou.

(2) Ministerstvo financí nebo jiný jím zmocněný úřad může v případě zvláštní tvrdosti uznati za dluh též sedm osmin předpisu přímých daní na berní rok 1946, po případě celý předpis na berní rok 1946, je-li rozhodným dnem konečným 31. prosinec 1945.

(1) Dluhy a břemeny nejsou nesplatné výdaje, které podle zákona nebo podle stanov (zřizovacích listin) nebo z jiného právního důvodu mají býti hrazeny z běžných příjmů.

(2) Dluhy a břemeny nejsou, třebaže jsou v účetních uzávěrkách uváděny jako pasiva, zejména základní nebo kmenové jmění, reservní fondy a rozvahové přebytky z minulých let. Dluhy jsou však závodní podíly hospodářských a výdělkových společenstev (družstev) znějící na jméno, pokud jsou vypověditelny.

(1) Od přihlašovací povinnosti jest osvobozen:

1. majetek státu a jeho podniků, ústavů a fondů, pokud nespadají pod ustanovení odstavce 2, včetně majetku, propadlého ve prospěch státu podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu a podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNP, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, jakož i majetku konfiskovaného podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Majetek propadlý nebo konfiskovaný podle ustanovení těchto dekretů a nařízení se určuje přímo k účelům stanoveným v 80, s výjimkou majetku, uvedeného v 18 dekretu č, 108/1945 Sb.;

2. majetek konfiskovaný podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a majetek konfiskovaný podle nařízení Předsednictva Slovenské národní rady ze dne 27. února 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa;

3. majetek zemí, okresů a obcí včetně jejich podniků, ústavů a fondů, slouží-li tyto podniky, ústavy a fondy účelům veřejné správy nebo veřejné dopravy;

4. majetek, který vlastní hlavy cizích států, diplomatičtí zástupcové pověření u vlády republiky Československé, jiné osoby, jimž přísluší podle mezinárodního práva exterritorialita, a konsulové z povolání cizích států i s příslušníky svých rodin, nejsou-li tyto osoby československými příslušníky a je-li zaručena vzájemnost. Osvobození se nevztahuje na tuzemský nemovitý majetek, na pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, na tuzemský výdělečný majetek a na majetek vázaný na tuzemsko nuceným uschováním nebo právními předpisy. Osvobození v témže rozsahu a za týchž podmínek požívá také majitel úředníků a zřízenců, jichž zmínění diplomatičtí zástupcové nebo konsulové z povolání používají pouze k pracím vyslanectví nebo konsulátu anebo ve svých rodinách;

5. majetek Národní banky Československé;

6. majetek nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění včetně příplatkových ústavů, fondů a zaopatřovacích zařízení, zřízených na podkladě právních ustanovení o veřejnoprávním sociálním pojištění, a menších vzájemných spolků pojišťovacích, zřízených podle oddílu E pojišťovacího regulativu;

7. jiný majetek, který slouží výlučně a trvale účelům sociálního zaopatření (zabezpečení; podporování a pod.) osob pro případ nemoci, invalidity, stáří, úmrtí, nouze a nezaměstnanosti a nemůže býti těmto účelům odňat. Osvobození platí za týchž podmínek i pro majetek pensijních a podpůrných fondů, které nejsou právnickým; osobami. Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil bližší podmínky tohoto osvobození;

8. majetkové předměty, které slouží účelům bohoslužebným, jakož i veřejné hřbitovy;

9. nároky a přísliby uvedené v § 8, č. 10 a 11, pokud nepřevyšují úhrnem částku Kčs 20.000.-;

10. udržovací jistiny (fondy) vodních družstev, zřízených podle vodních zákonů.

(2) Osvobození podle ustanovení odstavce 1, č. 1 se nevztahuje na majetek podniků uvedených v dekretech presidenta republiky ze dne 24. října 1945,. č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ze dne 24. října 1945, č. 02 Sb., o znárodnění akciových bank, a ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (dále jen "znárodněné podniky"), a to i tehdy, byl-li předtím konfiskován podle ustanovení dekretů, uvedených v odstavci 1, č. 1.

(3) Od přihlašovací povinnosti není dále osvobozen majetek, který byl v rozhodné době darován zemím, okresům a obcím nebo jejich podnikům, ústavům a fondům, převyšuje-li hodnota darovaného majetku částku Kčs 100.000.-. Za téže podmínky podléhá přihlašovací povinnosti též majetek, který byl v rozhodné době věnován účelům, uvedeným v odstavci 1; č. 7. Dary (věnování), poskytnuté týmž dárcem témuž obdarovanému, se pro zjištění hranice hodnoty, uvedené ve větě prvé, sčítají. Hodnotou se rozumí obecná cena (§ 28). Přihláškou jest povinen nejen obdarovaný (§ 16, odst. 1), ale i osoba, která majetek darovala (věnovala). Nesplnění přihlašovací povinnosti podle ustanovení tohoto odstavce se trestá pokutou až do výše dvojnásobku obecné ceny darovaného (věnovaného) majetku.

Vláda může osvoboditi na návrh ministra financí, pokud jde o Slovensko na návrh pověřence financí, od přihlašovací povinnosti i jiné,majetky, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

(1) Majetek jest povinen přihlásiti vlastník (jeho zákonný zástupce), po případě osoba, která majetek drží jako by jí patřil (odstavec 5), nebo orgán pověřený správou majetku znárodněných podniků (§ 15, odst. 2). Orgánem, pověřeným správou majetku znárodněného podniku, z jehož majetkové podstaty nebyl v době podání přihlášky (§ 18) ještě zřízen národní podnik (§ 12 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 8 dekretu č. 101/1945 Sb.), jest osoba (orgán), uvedená v § 27 dekretu č. 100/1945 Sb. Byl-li z majetkové podstaty znárodněného podniku v době podání přihlášky již zřízen národní podnik, jest povinen přihlásiti majetek znárodněného podniku tento národní podnik. Vplynul-li majetek znárodněného podniku po rozhodném dni konečném do jednoho nebo více národních podniků, jest povinen přihlásiti majetek znárodněného podniku národní podnik, který převzal veškerý majetek znárodněného podniku nebo jeho převážnou část. V pochybných případech přihlásí majetek znárodněného podniku národní podnik, který bude k podání přihlášky vyzván příslušným finančním úřadem (§ 32). Majetek znárodněných podniků tvoří pro účely přihlašovací povinnosti celek v tom rozsahu, v jakém byl u osoby, které majetek patřil až do dne znárodnění.

(2) Osoby, uvedené v odstavci 1, jsou povinny přihlásiti majetek tehdy, má-li veškerý majetek podléhající přihlášení větší hodnotu než Kčs 100.000.- nebo převyšuje-li majetkový přírůstek, zjištěný podle ustanovení §§ 23 až 31, u fysických osob částku Kčs 20.000.-, u právnických osob částku Kčs 10.000.-. Hodnotou se rozumí obecná cena (§ 28) v rozhodný den konečný (bez odečtení případných dluhů a břemen). Přihlašovací povinnost postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. Za právnické osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.