(1) Pokud zákon jinak neustanovuje, ocení se dávce podrobený majetek obecnou cenou (§ 28).

(2) Ustanovení § 25, odst. 4 platí obdobně.

(1) Při zjišťování obecné ceny nemovitého majetku jest přihlédnouti též k právům spojeným s držbou nemovitosti a k příslušenství (§ 5, odst. 3).

(2) Právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení jsou postavena na roveň nemovitým věcem, ocení se samostatně.

Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil na Slovensku na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě způsob oceňování jednotlivých druhů zemědělského a lesního majetku. Takto stanovené ceny nesmějí býti vyšší než obecná cena (§ 28).

(1) Obecná cena zastavěného pozemku nesmí býti nižší než obecná cena, kterou by bylo pozemek oceniti jako nezastavěný.

(2) Obecnou cenou pozemku se započatou stavbou, která nebyla v rozhodný den (§ 43) dokončena, jest obecná cena pozemkové plochy s připočtením nákladů, které byly vynaloženy na stavbu až do této doby. Při tom se přihlédne k znehodnocení, které nastalo tím, že stavba nemohla býti dokončena.

(3) Byly-li na budově prováděny stavební změny (na př. přístavby nebo zástavby), připočtou se k její obecné ceně náklady, které byly vynaloženy na tyto stavební změny až do rozhodného dne (§ 43). Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí obdobně.

(4) Při oceňování pozemkového a domovního majetku nutno přihlédnouti též k znehodnocení, vzniklému válečnými událostmi nebo jinou vyšší mocí.

(1) Má-li býti určena obecná cena práva stavby nebo pozemku zavazeného tímto právem, zjistí se nejprve obecná cena pozemku včetně stavby tak, jako by nebyl tímto právem zatížen.

(2) Obecná cena práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté nebo zřízené z práva stavby (§ 6. zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, na Slovensku ustanovení zvykového práva o superedifikátu), se určí tolika setinami obecné ceny pozemku včetně stavby podle odstavce 1, kolik let čítá období mezi rozhodným dnem (§ 43) a dnem zániku práva stavby. Při tom se zlomky roku, přesahují-li šest měsíců, počítají za celý rok; ke kratším zlomkům se nehledí.

(3) Obecnou cenou pozemku zavazeného právem stavby jest částka, která vychází, odečte-li se od obecné ceny pozemku včetně stavby, zjištěné podle odstavce 1, obecná cena práva stavby, zjištěna podle odstavce 2.

(4) Není-li určitá doba trvání práva stavby ve smlouvě stanovena, nebo je-li tato doba závislá na výmince, která se v rozhodný den dosud nesplnila, určí se obecná cena způsobem; uvedeným v odstavcích 2 a 3, podle nejdelší doby, která jest podle smlouvy možná, nebo se použije, nebyla-li smluvena taková nejdelší doba, doby možné podle ustanovení § 3, odst. 1 zák. č. 86/1912 ř. z, nebo na Slovensku podle ustanovení zvykového práva o superedifikátu.

Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby vydal, na Slovensku na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, pro oceňování jednotlivých druhů pozemkového a domovního majetku, zejména činžovních a rodinných domů, závazné oceňovací směrnice, které vyhlásí v Úředním listě. Takto stanovené ceny nesmějí býti vyšší než obecná cena (§ 28).

(1) Pro stanovení obecné ceny výdělečného majetku jest zásadně rozhodná cena, které by se dosáhlo za celý podnik, kdyby se prodával za účelem dalšího provozování, nikoliv cena, které by se dosáhlo při prodeji jednotlivých majetkových předmětů a práv.

(2) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, na Slovensku.na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě jiný způsob oceňování výdělečného majetku pro případy, ve kterých nelze použíti ocenění podle předchozího odstavce.

Tuzemská platidla a vklady, znějící na československé koruny, se ocení cenou jmenovitou. Cizozemská platidla a vklady, znějící na cizí měnu, se přepočtou, bez újmy ustanovení § 55, odst. 1, věty prvé, na československé koruny podle přepočítacího kursu, který určí ministr financí vyhláškou v Úředním listě.

Cenné papíry se ocení cenou, kterou stanoví ministr financí po šlyšení znaků vyhláškou v Úředním listě.

Cenné papíry, pro něž nebyla vyhlášena zvláštní cena (§ 53), podíly u společností s ručením obmezeným a závodní podíly u hospodářských a výdělkových společenstev (družstev) se ocení:

a) jmenovitou hodnotou, jde-li o cenné papíry a podíly na znárodněných podnicích (§ 15, odst. 2), pokud není známa výše náhrady. Bude-li stanovená náhrada vyšší nebo nižší než je jmenovitá cena, upraví se vyměření dávky, jestliže celkový rozdíl bude činiti více než 3% vyměřovacího základu a celkový rozdíl na dávce více než 500 Kčs;

b) jmenovitou hodnotou závodních podílů u hospodářských a výdělkových společenstev (družstev), nepřevyšuje-li 200 Kčs;

c) obecnou cenou (§ 8) ve všech ostatních případech. Ministerstvo financí vydá směrnice pro výpočet obecné ceny. Při stanovení cen podle těchto směrnic přihlédne se k dávkám, jimiž jsou příslušné právnické osoby povinny.

(1) Peněžité pohledávky se ocení cenou jmenovitou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Pohledávky, které znějí na jiný předmět než peníze, se ocení obecnou cenou předmětu (§ 28). 0 přepočtení na československé koruny u pohledávek znějících na cizí měnu platí obdobně ustanovení § 52.

(2) Bezúročné a doložkou času obmezené peněžité pohledávky se ocení částkou, která zůstane z jistiny po srážce 3% ročních úroků až do dne splatnosti.

(3) Nedobytné pohledávky se neoceňují.

(1) Požívací a užívací práva, jakož i práva na jiná opětující se plnění (dále zkráceně pouze užitky a plnění) se ocení kapitálovou cenou.

(2) Podkladem pro výpočet kapitálové ceny jest obecná cena (§ 28) užitku nebo plnění za jeden rok (roční cena). Roční cenou užitku z peněžité částky jsou, není-li jinak stanoveno, 3% jistiny.

(3) Kapitálová cena se vypočte násobkem roční ceny užitku nebo plnění, zjištěným podle doby jejich trvání.

(1) Kapitálovou cenou užitku a plnění vyhrazených na dobu určitou jest úhrn jejich ročních cen, nejvýše však 25 násobek.

(2) Kapitálovou cenou trvalých užitků a plnění jest 25 násobek, kapitálovou cenou užitků a plnění vyhrazených na dobu neurčitou pak 12 násobek roční ceny užitků nebo plnění, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Při výpočtu kapitálové ceny užitků a plnění, jejichž trvání závisí na více skutečnostech, se přihlédne pouze k té skutečnosti, pro niž v daném případě platí násobek nejvyšší. Je-li jednou z rozhodujících skutečností věk jedné nebo více osob, nesmí býti překročena hranice uvedená v § 58.

(1) Kapitálová cena užitků a plnění, obmezených na dobu života jedné osoby, se určí podle stáří této osoby násobkem roční ceny užitků nebo plnění, a to

(2) Závisí-li doba užitků nebo plnění na životě více osob tak, že užitky a plnění zanikají smrtí první osoby, jest rozhodným pro výpočet kapitálové ceny věk osoby nejstarší; trvají-li užitky a plnění až do smrti osoby poslední, jest rozhodným věk osoby nejmladší.

Dosud nesplatné nároky ze životního pojištění kapitálového nebo důchodového se ocení hodnotou vypočtenou podle tabulek vydaných ministrem financí (§ 10, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb.).

(1) Dluhy a břemena se ocení týmž způsobem jako pohledávky (§ 55). Je-li dluhem nebo břemenem právo požívací, užívací nebo právo na jiná opětující se plnění, ocení se dluh neb o břemeno způsobem uvedeným v §§ 56 až 58.

(2) Dluhy a břemena, jež nelze oceniti žádným ze způsobů uvedených v odstavci 1, se ocení obecnou cenou (§ 28).

(1) Základem pro vyměření dávky z majetku je celková hodnota veškerého majetku (§ 41) po srážce dluhů a břemen (§§ 11 až 14) a případné dávky z majetkového přírůstku podle části druhé tohoto zákona.

(2) Dluhy a břemena lze odečísti jen, pokud nesouvisejí s majetkem, který dávce z majetku není podroben. U fysických osob, které v tuzemsku v rozhodný der. (§ 43) nebydlely nebo tu nepobývaly déle jednoho roku, a u právnických osob, které neměly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní vedení), lze odečísti dluhy a břemena jen, pokud souvisejí s tuzemským majetkem.

(3) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují, nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:

1. Kčs 150.000.- pro poplatníka,

2. Kčs 150.000.- pro jeho manželku (manžela, družku),

3. Kčs 50.000.- pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).

(4) U poplatníků, uvedených v § 37, odst. 3, se sníží vyměřovací základ podle odstavce 1 za každý rok, o který věk poplatníka v rozhodný den konečný přesahuje 30 let, o další částku Kčs 10.000.-, nejvýše však o částku Kčs 300.000.-.

(5) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých tisíc korun dolů.

Dávka z majetku činí:

(i) Dávka z majetku se vyměří na podkladě přihlášky (§ 19) a zvláštního přiznání, jehož vzor vydá ministerstvo financí. Přiznání jest podati u berní správy, příslušné podle ustanovení § 32 do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Berní správa může tuto lhůtu výjimečně prodloužiti, ne však o více než o jeden měsíc. Delší lhůtu může povoliti jen finanční úřad II. stolice. První žádost o prodloužení lhůty jest kolku prosta.

(2) Přiznání k dávce z majetku jsou povinny podati osoby, které jsou podrobeny dávce (§§,42 a 61), jakož i osoby, které byly k tomu vyměřovacím úřadem zvlášť vyzvány.

(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetku připadající na přiznaný majetek ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přiznání (§ 63, odst. 1). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky rozhodný.

(2) Ustanovení § 40, odst. 2 až 5 platí tu obdobně.

(1) Podání přiznání může býti vynuceno, bez újmy trestů uvedených v § 71, odst. 2 až 8, pokutami až do výše Kčs 10.000, třeba opětovnými.

(2) Bylo-li přiznání vynuceno pokutou, předepíše se, bez újmy trestů uvedených v § 71, odst. 2 až 8, zvýšení až do výše 10% vyměřené dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku.

(3) Vláda stanoví na návrh ministra financí, kdy a za jakých podmínek může býti dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku vyměřena paušální částkou.

(1) Dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku vyměří berní správa, příslušná podle § 32 jako přihlašovací úřad. Dávku z majetkového přírůstku podle ustanovení § 35, odst. 3 vyměří berní správa, která by byIa příslušna, kdyby zůstavitel nebo dárce byl dosud na živu.

(2) Vyměření dávky z majetkového přirůstku a dávky z majetku oznámí berní správa poplatníkovi platebním rozkazem. Proti platebnímu rozkazu může poplatník podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení k finančnímu úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností.

(3) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se vyměří i v tom případě, připadá-li na majetkový přírůstek nebo majetek, o němž bylo podle ustanovení § 71, odst. 2, písm. a) vysloveno propadnutí nebo na jeho místě náhradní trest peněžitý.

(4) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se platí a účtuje u berního úřadu příslušného podle bydliště poplatníkova nebo podle jiných znaků uvedených v § 32.

(1) Ministerstvo financí může vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení delegovati k přijetí přihlášek nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku všeobecně jiné úřady, než úřady příslušné podle ustanovení § 32 a podle § 66, odst. 1.

(2) Ministerstvo financí může též v jednotlivých případech z důležitých důvodů na žádost poplatníkovu nebo z úřední moci delegovati k přijetí přihlášky nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku jiný úřad, než úřad příslušný podle § 32 a podle § 66, odst. 1.

(1) Dávky podle tohoto zákona se zapraví podle volby poplatníka:

1. hotově;

2. vklady u tuzemských peněžních ústavů, a to jak volnými, tak i vázanými;

3. tuzemskými cennými papíry, požívajícími sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního státního dluhu československého včetně dluhopisů, vydaných t. zv. Protektorátem a t. zv. Slovenskou republikou, dále cennými papíry znárodněných podniků;

4. uznanými nároky na náhradu válečných škod;

5. jinými majetkovými hodnotami, pokud státní správa má zájem na jich získání na místě placení. O přijetí jich na místě placení rozhodne ministerstvo financí nebo jím zmocněný úřad.

O ocenění hodnot, uvedených pod čísly 2 až 5, platí obdobně ustanovení §§ 44 až 60, nebo, má-li býti zapravena dávka z majetkového přírůstku, ustanovení § 25.

(2) Nebyly-li dávky zapraveny, mohou býti vklady a jiné peněžní pohledávky, přihlášené, padle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., výměrem berní správy, příslušné pro vyměření dá-vek (§ 66, odst. 1), převedeny až do výše 75% částek přihlášených podle ustanovení § 16, odst. 3, pí. m. a) a b) na úhradu dávek, které byly předepsány podle tohoto zákona vlastníkovi nebo hlavě rodiny, k níž vlastník přísluší (§ 16, odst. 6). K tomuto převodu není třeba souhlasu vlastníka vkladů (pohledávek), ani jejich exekučního zabavení. Výměr o převodu se doručí jak příslušnému peněžnímu ústavu (podniku), tak i poplatníkovi. Proti výměru může poplatník podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení. O odvolání rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností. Odvolání nemá odkladného účinku. Peněžní ústav (podnik) jest povinen žádaný převod ihned provésti. Ministr financí se zmocňuje, aby vyhláškou v Úředním listě stanovil, kterých jiných majetkových hodnot může býti k úhradě dávek podle tohoto zákona obdobně použito.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v tom případě, byly-li vklady, jiné peněžní pohledávky, po případě jiné majetkové hodnoty, jichž podle ustanovení poslední věty předchozího odstavce bude lze použíti obdobně k úhradě dávek, po 15. listopadu 1945 darovány jiným osobám nebo převedeny na případ smrti.

(4) K zapravení dávek, pokud je poplatník nebude moci uhraditi způsobem uvedeným v odstavci 1, č. 1 až 4 a v § 83, odst. 1, větě třetí, poskytnou peněžní a pojišťovací ústavy v rámci předpisů svých stanov a svých prostředků poplatníkovi úvěr za těchto dalších podmínek.

a) úvěr bude poskytnut ve vázaných vkladech nebo v majetkových hodnotách, uvedených v odst. 1, č. 3 a 4, které budou převedeny věřitelem přímo příslušnému bernímu úřadu. Listiny o poskytnutí tohoto úvěru jsou bezpodmínečně poplatku prosté;

b) úrokovou sazbu z tohoto úvěru stanoví ministr financí, pokud jde o Slovensko na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě. Úvěr budiž umořen nejdéle v 20 ti letech od poskytnutí zápůjčky. Dlužník jest povinen na požádání věřitele umořování zesíliti, zlepší-li se jeho majetkové nebo výdělkové poměry. Nevyhoví-li této povinnosti, může věřitel požadovati okamžité splacení celé zápůjčky;

c) zástavnímu právu, vloženému ve veřejné knize pro pohledávku z tohoto úvěru, přísluší přednost přede všemi knihovními závadami v rozsahu určeném v 70, odst. 1. Knihovní žádost ani vklad nepodléhají poplatkům. Věřitel vyžádá si od dlužníka jinou náležitou jistotu, nemá-li dlužník nemovitosti nebo není-li zajištění na nemovitostech dostatečné;

d) za ztráty z úvěru, které věřiteli bez jeho zavinění vzniknou z důvodu nedobytnosti, ručí podpůrně zvláštní fond, který bude zřízen v souvislosti s řešením měnově-finančních otázek. Do té doby, než bude tento fond zřízen, ručí podpůrně stát. Záruka se proplatí v týchž hodnotách, v kterých byl úvěr poskytnut. Částka, která bude fondem nebo státem z důvodu záruky zaplacena, je veřejnoprávní pohledávkou a platí pro ni všechna ustanovení o zajištění a vymáhání dávek.

Případné přeplatky dávek zaplacených tímto způsobem budou vráceny věřiteli na splacení poskytnutého úvěru, a to rovněž v týchž hodnotách, v kterých byl úvěr poskytnut.

(5) V případech, ve kterých žádný peněžní ústav neposkytne úvěr podle ustanovení odstavce 4, určí na žádost poplatníka ministerstvo financí, na Slovensku pověřenectvo financí, který peněžní ústav jest povinen úvěr poskytnouti.

(6) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s předsedou nejvyššího účetního kontrolního úřadu upravil vyhláškou v úředním listě způsob placení dávek podle tohoto zákona vázanými vklady, cennými papíry a pojistkami (dekrety č. 91/1945 Sb. a č. 95/1945 Sb.), po případě jinými majetkovými hodnotami, uvedenými v odstavci 1, č. 5, a aby týmž způsobem stanovil bližší podmínky záruky fondu, pokud se týká státu za úvěr podle ustanovení odstavce 4, písm. d), a aby upravil způsob placení dávek z tohoto úvěru.

(7) Poplatníkům, kteří přihlásili válečné škody podle dekretu presidenta republiky ze dne 31. srpna 1945, č. 54 Sb., o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod z působených mimořádnými poměry, po případě podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 67 Sb. n. SNR, o přihlašování škod, způsobených válečnými událostmi, poskytne vyměřovací úřad bezúročný odklad placení dávek až do výše 50% přihlášené částky do té doby, dokud nebude rozhodnuto o výši pohledávky, vyplývající z nároku na náhradu škody.

(1) Za dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku ručí příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6) v poměru, v jakém dávky, předepsané hlavě rodiny, připadají na majetkový přírůstek u jejich vlastního majetku nebo na jejich vlastní majetek. Ustanovení § 68, odst. 2 není tím dotčeno.

(2) Za dávku z majetkového přírůstku ručí obdarovaný (nabyvatel), jde-li o majetkové nabytí podle ustanovení § 35, odst. 1, písm, b) nebo e) a je-li dávkou povinen podle ustanovení § 36, odst. 3, písm. a) dárce (převodce).

(3) Zaplatila-li hlava rodiny předepsané dávky, může nárok na náhradu částky; která poměrně připadá na přírůstek majetku, pokud se týče na majetek osob společně s ní zdaněných, uplatňovati pořadem civilního práva proti těmto osobám. Vyměřovací úřad je povinen sděliti na požádání dotčených osob, kolik z celkového předpisu dávek připadá na přírůstek na majetku, pokud se týče na majetek jednotlivých účastníků.

(4) Za dávku z majetkového přírůstku, připadající na částky uvedené v § 8, č. 12, ručí osoba, v jejíž prospěch byla částka splacena.

(1) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku požívá na všech nemovitostech, které patřily v rozhodný den (§ 43) poplatníku nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16, odst. 6), zákonného zástavního práva do výše 30% obecné ceny nemovitosti. Toto zástavní právo předchází všem právům a pohledávkám váznoucím na nemovitosti.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se promlčuje do šesti let po roce, ve kterém prošla poslední zákonná nebo prodloužená platební lhůta. Promlčení se přetrhuje každým úkonem, kterým se zahajuje podle zákona soudní vymáhání dávek na nemovitosti; nová promlčecí lhůta počíná běžeti po projití roku, ve kterém byl proveden poslední exekuční krok anebo prošla poslední platební lhůta.

(3) Zástavní právo podle odstavce 1 trvá bez ohledu na to, zda vlastníkem věcně ručící nemovitosti je osoba dávkou povinná či nikoliv. Nabyvatel (kupec) věcně ručící reality, po případě zcizitel, může si od příslušného vyměřovacího úřadu vyžádati potvrzení o tom, že realita věcně neručí. Toto potvrzení, jsou-li pro ně dány předpoklady, jest vyměřovací úřad povinen kdykoliv vydati. Věcné ručení pak nemůže býti uplatněno ani v tom případě, zjistí-li se dodatečně, že potvrzení neodpovídá skutečnosti. Jinak se kupec věcně ručící nemovitosti zhostí věcného ručení pouze tím; že odvede část kupní ceny ve výši 30% obecné ceny nemovitosti příslušnému bernímu úřadu (§ 66, odst: 4).

(1) Trestného činu se dopouští ten, kdo ve věci vlastního majetku nebo majetku příslušníků své rodiny, jako držitel majetku nebo orgán pověřený jeho správou (§ 16, odst. 1) anebo jako zástupce nebo zmocněnec v rozporu (přiznání), v odpovědi na dotaz finančního úřadu, v opravném prostředku nebo v jakémkoliv jiném podání k finančnímu úřadu něco nesprávného uvede nebo potvrdí nebo něco, co jest povinen uvésti zatají, nebo do stanovené lhůty přihlášku (přiznání) nepodá, je-li takové jednání nebo opomenutí způsobilé zmařiti vyměření zákonné dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku nebo přivoditi její menší vyměření než zákonné.

Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 úmyslně, jsa si vědom toho, že toto jednání nebo opomenutí jest způsobilé vyměření zákonné dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku zmařiti nebo přivoditi vyměření menší než zákonné dávky, bude potrestán:

a) propadnutím majetku, který byl zatajen, dopustil-li se trestného činu vlastník majetku. Nemůže-li býti propadnutí vysloveno, na př. proto, že vinník zatajený majetek již nevlastní, uloží se náhradní pokuta ve výši obecné ceny zatajeného majetku. Také v případech. hodných zvláštního zřetele může býti na místě propadnutí vyslovená náhradní peněžitá pokuta ve výši obecné ceny zatajeného majetku. žádost za uložení náhradní peněžité pokuty jest podati u úřadu, který provádí trestní vyšetřování, a to nejdéle ve lhůtě k podání závěrečné obrany;

b) pokutou až do výše obecné ceny majetku, který byl zatajen, dopustila-li se trestného činu jiná osoba než vlastník majetku;

c) pokutou až do výše částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána, ve všech ostatních případech.

(3) Propadnutí majetku podle ustanovení odstavce 2, písm. a) nabývá účinnosti zároveň s odsuzujícím trestním nálezem, kterým bylo vyslovena, nebo vydáním výměru o povolení upuštění od dalšího trestního řízení. Majetek může býti ještě před vydáním nálezu nebo výměru zajištěn, při čemž k vydání zajišťovacího příkazu jako důvod stačí okolnost, že bylo proti poplatníkovi zahájeno platně trestní řízení podle tohoto zákona.

(4) Mimo tresty, uvedené v odstavci 2, budiž v trestním nálezu vyřčeno, že bude, nález bez odůvodnění uveřejněn na útraty vinníkovy v jednom nebo v několika časopisech. Vedle uveřejnění v časopisech nebo místo něho lze vyřknouti, že nález bude veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen v obci, v níž vinník bydlí.

(5) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu zákonnou dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku zkrátiti, anebo kdo použije při trestném činu uvedeném v odstavci 1 prostředků k oklamání úřadu zvláště způsobilých, bude potrestán, mimo tresty, uvedené v odstavcích 2 a 4, vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. Ustanovení odstavce 2 o náhradní pokutě vyjma případy, kde propadnutí nemůže býti vysloveno - zde však neplatí.

(6) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 z hrubé nedbalosti, bude potrestán pokutou až do výše 50% částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána.

(7) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 jinak z nedbalosti, než jak jest uvedeno v odstavci 6, bude potrestán pokutou až do výše Kčs 50.000.-.

(8) Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobil k trestnému činu uvedenému v odstavcích 2 nebo 5, bude potrestán neodvisle na potrestání přímých pachatelů, pokutou až do výše 50% částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána.

(9) O trestných činech uvedených v předchozích odstavcích provádí trestní vyšetřování a vydá trestní nález příslušná berní správa. Jde-li však o trestný čin podle odstavce 5, předloží případ nalézacímu senátu, který rozhodne o vině a trestu.

(1) Trestnost činů uvedených v § 71 zaniká, opraví-li vinník u příslušného úřadu nebo doplní-li své údaje, nebo učiní-li dodatečné podání, jímž byl podle zákona povinen a které opominul, a zároveň zaplatí, byla-li dávka zkrácena, tuto částku u příslušného berního úřadu. Musí tak učiniti dříve než byla u něho zahájena kontrola podle § 75 nebo dříve než bylo proti němu zahájeno trestní řízení podle tohoto zákona, podle zákona o daních přímých nebo podle zákona o dani z obratu.

(2) Trestnost činů uvedených v § 71, odst. 8 zaniká, oznámí-li návodce nebo pomahač, dříve než bylo proti němu zavedeno trestní řízení (§ 74), u příslušného úřadu, že se dopustil trestného činu.

Trestné činy uvedené v § 71, odst. 2 a se promlčují v 10 letech, ostatní trestné činy uvedené v § 71 v 5 letech.

(1) Trestní řízení se zahajuje kromě případu uvedeného v § 65, odst. 1 tím, že se uzavřená obsílka, vyznačující trestný čin a den, kdy se má obviněný dostaviti k výslechu, doručí obviněnému do vlastních rukou nebo že se jinak písemně nebo protokolárně sdělí obviněnému, že se proti němu zahajuje trestní řízení.

(2) Vydání trestního nálezu musí - vyjímajíc případy uvedené v § 65, odst. 1 tohoto zákona a v § 218 zákona o přímých daních předcházeti alespoň jeden výslech obviněného.

(3) Prvý výslech se ukončí tím, že vyšetřující úřad oznámí obviněnému protokolárně podrobně skutkovou podstatu trestného činu a všechny důvody podezření proti němu. Obviněný jest oprávněn se k tomuto sdělení ihned vyjádřiti, žádá-li o to, poskytne se mu za tím účelem 15 denní lhůta. O tom, že může žádati za tuto lhůtu, budiž obviněný poučen; že se tak stalo, budiž poznamenáno do jednacího protokolu.

(4) Obviněný jest oprávněn žádati za vydání oklepu protokolu o každém výslechu, a to bez rozdílu, jde-li o výslech skončený, či o části téhož výslechu, pokud byl přerušen. Byla-li obviněnému poskytnuta 15 denní lhůta ve smyslu předchozího odstavce, započne běžeti ode dne, jenž jde po dni doručení oklepu protokolu.

(1) Finanční úřady jsou oprávněny svými orgány konati u poplatníků dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku kontroly, týkající se všech okolností, které mají význam pro uložení těchto dávek. Za tím účelem mohou v rozsahu nutném pro zjištění základů uvedených dávek zejména:

a) nahlížeti v pracovních hodinách do obchodních a hospodářských knih, záznamů, zápisů, dokladů, korespondence a listin a vyslýchati zaměstnance,

b) prohlížeti v pracovních hodinách pozemky, budovy, obchodní, řemeslné a průmyslové provozovny, zařízení zásoby, jakož i jiné majetkové předměty.

(2) Poplatníci nebo jejich zástupci jsou povinni revisním orgánům podávati všechna vysvětlení, jichž je třeba k vyměření dávek.

(3) Jakékoliv jednání směřující k tomu; aby činnost revisních orgánů byla mařena nebo ztěžována, trestají - pokud toto jednání nezakládá skutkovou podstatu trestného činu stíhaného podle všeobecného trestního zákona pokutou do 500.000 Kčs nebo vězením do tří let nalezací senáty zřízené podle zákona ze dne 1. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 19 6, č. 226 Sb., a to v řízení předepsaném pro stíhání zkrácení přímých daní. Místně příslušným jest senát, v jehož obvodu bylo trestné jednání spácháno. Pro promlčení trestnosti a výkon trestu platí ustanovení § 206, odst. 2 až 4 zákona o přímých daních.

(1) Berní správa, příslušná pro vyměření dávek (§ 66, odst. 1), oznámí peněžním ústavům (podnikům), soukromým pojišťovnám a úschovnám, které byly pověřeny přijímáním nebo vyhotovováním přihlášek podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., ty majetkové hodnoty přihlášené podle ustanovení citovaného dekretu, které byly přiznány k dávce z majetkového přírůstku. Berní správa zároveň oznámí stav vkladových (věřitelských) účtů ke dni počátku účinnosti tohoto zákona, pokud tyto účty byly přihlášeny podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a b).

(2) Oznámení podle ustanovení odstavce 1 zašle berní správa, jal mile vyměří dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku, nebo jakmile zjistí, že tyto dávky vyměřeny nebudou.

(3) Peněžní ústavy (podniky), soukromé pojišťovny a úschovny

a) přezkoumají oznámení podle ustanovení odstavce 1 a neshledají-li závady, poznamenají přiznání majetkových hodnot, v těchto oznámeních uvedené, ve svých účetních záznamech. Oznámení pak uschovají po dobu nejméně 10 roků;

b) vrátí oznámení podle ustanovení odstavce 1, jsou-li neúplná nebo nesouhlasí-li z jiných důvodů s údaji jeho účetních záznamů. Oznámení vrátí berní správě, jež je zaslala ihned, jakmile se závada zjistí;

c) ohlásí majetkové hodnoty, o nichž jim oznámení podle ustanovení odstavce 1 do 31. prosince 1946 nedošla, do 31. ledna 1947 berním správám, v jichž obvodu měl vlastník těchto hodnot bydliště dne 1. listopadu 1945.

(4) V případech, uvedených v odstavci 3, písm. b) a c), lze s majetkovými hodnotami nakládati jen se souhlasem berní správy, příslušné podle citovaných ustanovení.

(5) Majetkové hodnoty, uvedené v odstavci 1, které nebyly přiznány k dávce z majetkového přírůstku, propadají ve prospěch Československého státu. Propadnutí nabývá účinnosti vydáním výměru o propadnutí. Výměr jest doručiti jak dosavadnímu vlastníku majetkových hodnot, tak i peněžnímu ústavu (podniku), soukromé pojišťovně nebo úschovně, které přijaly nebo vyhotovily o těchto hodnotách přihlášku podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb. Proti výměru může býti dosavadním vlastníkem majetkových hodnot podáno odvolání do 30 dnů po doručení výměru; o odvolání rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností.

(6) Ministr financí se zmocňuje rozšířiti vyhláškou v úředním listě oznamovací povinnost podle obdoby ustanovení odstavců 1 až 3 též na jiné majetkové hodnoty a na jiné subjekty, než které jsou v těchto odstavcích uvedeny, jde-li o majetkové hodnoty, k jichž uvolnění jest podle zvláštních ustanovení třeba průkazu o tom, že byly přihlášeny pro účely dávek podle tohoto zákona. Ustanovení odstavců 4 a 5 platí v takovém případě obdobně.

Ministerstvo financí může za účelem vyvarování se dvojího zdanění nebo zachování vzájemně stejného postupu s cizinou nebo provádění práva odvetného učiniti opatření odchylující se od ustanovení tohoto zákona. Opatření všeobecného rázu se vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení.

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, nejsou dávky podle tohoto zákona odčitatelny při jejich vyměření ani při, vyměření jiné přímé daně.

Dávky vyměřované podle ustanovení tohoto zákona nemohou býti podkladem pro vybírání přirážek samosprávných svazků.

Výnos dávek podle tohoto zákona jest určen výhradně k nápravě měny a plyne do fondu, který bude zřízen v souvislosti s řešením měnově-finančních otázek. Finanční správa jest povinna výnos těchto dávek účetně i pokladně spravovati odděleně od ostatních příjmů státních. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, na Slovensku Nejvyšší kontrolní dvůr, bdí v rámci své působnosti nad:přesným dodržení m těchto ustanovení.

(1) V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 213, odst. 2, § 276, odst. 3 a § 28, odst. 1.

(2) Pro výslech svědků, znaků a přezvědných osob platí ustanovení hlavy IX zák. o př. d. s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených v § 301, odst. 3, č. 1 a 3 a že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech, uvedených v § 301, odst. 4, č. 2 nemůže býti výpověď odepřena z důvodů, že by výpovědí vzniklo svědkům, znalcům a přezvědným osobám nebezpečí trestního stíhání nebo stihání pro trestní čin daňový, důchodkový nebo devisový; stihání pro trestné činy, které by takto vyšly najevo, nesmí však býti proti nim zavedeno.

Ministr financí se zmocňuje, aby vydával, na Slovensku na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, ve Sbírce zákonů a nařízení doplňující ustanovení, jež by zabránila případnému úniku majetku z přihlašovací povinnosti, nebo z povinnosti k dávce z majetkového přírůstku nebo k dávce z majetku.

(1) Dávkám podle ustanovení tohoto zákona nepodléhá majetek podniků, znárodněných podle ustanovení dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb., který jest uveden v § 8, odst. 3 dekretu č. 100/1945 Sb. Náhrada za znárodněný majetek podle ustanovení § 8 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/ 1945 Sb. se určí bez ohledu na dávky podle tohoto zákona, kterými jsou znárodněné podniky povinny. částka, odpovídající výši těchto dávek, bude však při poskytnutí náhrady podle ustanovení § 9 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. sražena a odvedena na úhradu těchto dávek. Osoba, které bude náhrada poskytnuta, nemá proti znárodněnému podniku žádného nároku z důvodu provedené srážky dávek.

(2) Dávky, vyměřené podle ustanovení tohoto zákona národním podnikům, utvořeným podle dekretu č. 102; 1945 Sb., se považují v náhradovém řízení podle oddílu lI. tohoto dekretu za závazky akciových bank (§ 1, odst. 2 dekretu č. 102/1945 Sb.) ke dni, ke kterému se náhrada vypočte. Podléhá-li však u těchto národních podniků dávkám též majetek, ke kterému se nepřihlédne při výpočtu náhrady, nelze z vyměřených dávek považovati za závazek akciové banky podle ustanovení předchozí věty částku vyšší, než jaká z dávek poměrně připadá na majetek, ke kterému se při výpočtu náhrady přihlédne.

(3) Dávky, vyměřené podle ustanovení tohoto zákona pojišťovnám uvedeným v dekretu č. 103/194 Sb., považují se při stanovení náhrady za majetkové újmy, vzešlé znárodněním podle tohoto dekretu, za pasivum (§ 18 dekretu č. 103/1945 Sb.) pojišťovny (§ 23, odst. 5 dekretu č. 10 /1945 Sb.). Ustanovení poslední věty předcházejícího odstavce platí obdobně.

(4) Vláda se zmocňuje, aby upravila způsob placení dávek znárodněnými podniky, uvedenými v odstavci 1, jakož i národními podniky a pojišťovnami, uvedenými v odstavci 2 a 3, odchylně od ustanovení tohoto zákona, bude-li toho v zájmu řádného jejich podnikání třeba.

(5) Náhrada za znárodněný majetek, která přísluší podle ustanovení § 8 dekretu č. 100/ 1945 Sb. a podle § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. fysickým nebo právnickým osobám, zahrne se do konečného stavu majetku těchto osob v té výši, jak byla určena podle ustanovení odstavce 1, věty druhé. Částka, sražená z této náhrady na dávku z majetkového přírůstku podle ustanovení odstavce 1, věty třetí, započte se však na dávku z majetkového přírůstku, kterou jsou tyto osoby povinny. Nejsou-li osoby, jimž náhrada přísluší, dávkou z majetkového přírůstku vůbec povinny, nebo jsou touto dávkou povinny v částce nižší než jaká byla podle ustanovení odstavce 1, věty třetí z náhrady sražena, bude jim rozdíl vrácen, a to z prostředků, jež byly získány k účelům uvedeným v § 80.

(6) Ustanovení odstavce 5 platí obdobně též pro dávku z majetku.

(1) Trestní řízení pro trestné činy podle vyhlášek ministra financí, vydaných podle zákona ze dne 22. listopadu 1945, č. 147 Sb., o mimořádných opatřeních k účelům evidence majetku, nebude zavedeno za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného činu, oznámí do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona u příslušného finančního úřadu všechny okolnosti spáchaného trestního činu a jsou-li přihláškou povinny (§ 16) - podají v zákonné lhůtě správnou a úplnou přihlášku podle tohoto zákona (19). Za téže podmínky bude zavedené trestní řízení a do vyhlášení tohoto zákona pravoplatně neskončené zastaveno.

(2) Tresty (upouštěcí částky), které nebyly zcela nebo zčásti vykonány, se promíjejí.

(3) Propadnutí majetku podle ustanovení 1, odst. 1, písm. k) zákona č. 147/1945 Sb., po případě jemu odpovídající ustanovení jednotlivých vyhlášek, nelze vysloviti a vyslovené výroky o propadnutí se zrušují.

Daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, nebude se počínajíc 1. lednem 1946 vybírati.

V případech, ve kterých se v tomto zákoně stanoví působnost ministra financí, vykonává ji na Slovensku, pokud není výslovně stanoveno jinak, v dohodě s pověřencem financí.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti koncem měsíce, v němž budou vydány tiskopisy přihlášek (přiznání) podle ustanovení §§ 18 a 63 a v Úředním listě uveřejněny směrnice o ocenění majetku podle ustanovení §§ 47, 50, 51 a 53: Tento den účinnosti vyhlásí ministr financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

(2) Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.