Výbor ústavně-právní projednal ve schůzi, konané dne 15. května 1946, vládní návrh zákona (tisk 438), o trestání některých provinění proti národní cti.

Podle § 3 dekretu presidenta republiky čís. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, promlčují se činy trestné podle § 1 dekretu v 6 měsících. Lhůta se počíná ode dne spáchaného činu, u deliktů spáchaných před účinností dekretu pak dnem počátku jeho účinnosti, t. j. dnem 26. listopadu 1945.

Vládní návrh zákona vycházel ze zjištění, že u soudů (mimořádných lidových soudů) je ještě mnoho neprojednaných trestních případů, z nichž část bude nepochybně odstoupena okresním národním výborům k řízení podle dekretu čís. 138/1945 Sb., které by už nebylo možno projednati, kdyby došly příslušnému okresnímu národnímu výboru po 26. květnu 1946.

Ústavně-právní výbor konstatoval, že vedle těchto případů je velké množství spisového materiálu u správních úřadů a orgánů, týkajících se případu stihatelných podle dekretu čís. 138/1945 Sb., které nebude možno technicky zvládnouti tak, aby řízení bylo možno zahájiti před uplynutím dosavadní promlčecí lhůty.

Poněvadž provedení důsledné očisty je v naléhavém zájmu veřejném a poněvadž by nebylo spravedlivé, aby stíhání takových deliktů - může jíti i o závažnější skutkové podstaty - bylo vyloučeno jenom proto, že se o nich okresní národní výbor dozvěděl teprve po uplynutí promlčecí lhůty podle předpisů dosud platných, usnesl se ústavně-právní výbor pozměniti vládní návrh zákona a zjednati právní podklad pro stíhání i těchto případů.

Dále bylo konstatováno, že je nutno, aby byla stanovena časová hranice pro zahájení příslušného trestního řízení tak, aby řízení u činů, o nichž okresní národní výbor nabude vědomosti ze spisů, jež jsou v den 26. května 1946 u soudu (mimořádného lidového soudu), veřejného žalobce, správního úřadu (orgánu) a budou mu odstoupeny teprve po tomto dnu, bylo zahájeno před skončením účinnosti zákona ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., a skončí-li tato účinnost před 31. prosincem 1946, nejdéle do tohoto dne. Tato lhůta byla uznána za vyhovující, aby bylo možno tyto věci technicky zvládnouti.

Ústavně-právní výbor žádá o přijetí návrhu zákona se změnami, na kterých se usnesl.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

V § 3 dekretu č. 138/1945 Sb. se připojují na konci tyto věty:

"U činů o nichž okresní národní výbor nabude vědomosti ze spisů, jež jsou v den 26. května 1946 u soudu (mimořádného lidového soudu), veřejného žalobce, správního úřadu (orgánu) a budou mu odstoupeny teprve po tomto dnu, počíná se promlčecí lhůta dnem, kdy tyto spisy dojdou příslušnému okresnímu národnímu výboru. Trestní řízení musí však býti zahájeno před skončením účinnosti zákona ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., skončí-li tato účinnost před 31. prosincem 1946, nejdéle do tohoto dne."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 26: května 1946 a platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr vnitra.