Z obsahu interpelace nejenom vysvítá, že páni
interpelanti nejsou správné informováni o
důvodech, které vedly ministerstvo zemědělství
k tomu, aby vydávalo přídělcům
dekrety o vlastnictví půdy, a o právním
významu těchto dekretů, nýbrž
také, že ztrácí věcné
hledisko; neboť mluví, že: "Považujeme
takovéto vydávání dekretů za
zbytečné, neboť dávají tušiti
jen propagační účel; ve skutečnosti
národnímu správci nic neposkytují
a nepřispívají ke konsolidaci poměrů."
Důvody, pro které bylo nutno přistoupiti
k vydávání dekretů o vlastnictví
půdy jsou tyto:
Většina uchazečů o půdu podle
dekretu č. 28/1945 Sb., ujala se půdy konfiskované
v pohraničí podle dekretu č. 12/1945 Sb.
zprvu ve vlastnosti národních správců,
ustanovených podle dekretu č 5/1945 Sb. Větším
těchto národních správců se
osvědčila a bylo o ní také při
přezkoušení zjištěno, že vyhovuje
všem požadavkům, které dekret č.
28/1945 Sb. klade na přídělce toliko poměrně
nepatrná část národních správců
musila býti odstraněna ze své funkce, protože
se neosvědčila nebo protože bylo zjištěno,
že nevyhovuje požadavkům zákonem kladeným
na přídělce. Toto odstraňování
nevhodných národních správců
vyvolalo přirozeně jisté zneklidnění
i u těch, kteří se osvědčili
a také jinak mají všechny náležitosti
pro příděl podle dekretu č. 28/1945
Sb. Tohoto přirozeného zneklidnění
bylo využito nepřáteli naší nové
pozemkové reformy, kteří rozšiřováním
různých bezpodstatných pověstí
snažili se zneklidnění národních
správců stupňovati. Tomu bylo nutno čeliti.
Ostatně národní správa podle dekretu
č. 5/1945 Sb. je myšlena jako dočasná,
která má býti zrušena, jakmile účelu
jí sledovaného bylo dosaženo.
Pokud jde o osídlení podle dekretu č. 28/1945
Sb. byla jeho prvá etapa skončena, když pro
půdu konfiskovanou podle dekretu č. 12/1945 Sb.,
byly vybrány vhodné osoby, vyhovující
požadavkům, které klade na přídělce
uvedený dekret, a když se tyto osoby ujaly správy
konfiskovaného zemědělského majetku.
Po přezkoušení jejich správy a osobních
náležitostí nebylo důvodu, proč
by se jejich funkce jako národních správců
měla ještě prodlužovati a proč
by neměli nemovitosti, které dosud spravovali jako
národní správcové, spravovati na příště
na vlastní účet, zejména když
od toho lze důvodně očekávati, že
na půdě zkonfiskované bude hospodaření
ještě více zintensivněno.
To vedlo ministerstvo zemědělství k tomu,
aby osvědčivším se a vyhovujícím
národním správcům počala vydávati
na nemovitosti dosud jimi spravované jako. národními
správci dekrety o vlastnictví půdy. Bylo
by nepochopením právního významu těchto
listin, kdyby bylo o nich tvrzeno, že nejsou závazné.
Nemůže býti pochybnosti o tom, že dekrety
ty jsou veřejnoprávními akty ministerstva
zemědělství a tedy že jsou schopné
právní moci a když byly řádně
doručeny, že jsou pravoplatné. Skýtají
tudíž přídělcům právní
jistotu, že za podmínek v dekretu uvedených
stanou se i knihovními vlastníky konfiskované
půdy, na které hospodaří, byť
i jednotlivé přidělené parcely nejsou
v dekretu zevrubně označeny. Dekrety o vlastnictví
půdy nebyly míněny jako listiny, podle kterých
přídělcům bude vloženo do knih
pozemkových vlastnické právo k přiděleným
nemovitostem, neboť taková listina by vyžadovala
podle § 432 a 433 o. z. o. a v §§ 26 - 27 a §
33, písm. d) knih. zák. přesné označení
parcel a jejich výměry, což u 140.000 případů
není možno technicky provést za pár
měsíců. Účelem dekretů
proto je zajistit vlastnické právo pro přídělce
ještě dříve, nežli jejich vlastnické
právo bude zaknihováno. Je to proto zásluhou
ministerstva zemědělství, že tak urychleně
prosazuje zájmy přídělců. Sluší
poznamenati, že i podle zákonů o prvé
pozemkové reformě nabyl přídělce
vlastnického práva k přídělu
bez vkladu do pozemkových knih a bez hmotného odevzdání
(N. s. č. 16.856, č. 9,862 a č. 7.960).
Podobně podle výslovného ustanovení
§ 5, odst. 2 dekretu č. 28/1945 Sb. přechází
přidělená půda dnem převzetí
držby do vlastnictví přídělce.
Aby tedy přídělce nabyl vlastnického
práva k půdě jemu přidělené,
k tomu nepotřebuje, aby mu bylo vlastnické právo
do knih pozemkových vloženo. O vklad svého
vlastnického práva do knih pozemkových nepotřebují
se přídělci starati, neboť podle §
10, odst. 2 dekretu č. 28/1945 Sb. jest povinností
Národního pozemkového fondu, aby obstaral
zápisy nutné k uskutečnění
přídělu.
Mohu ubezpečiti pány interpelanty, že ministerstvo
zemědělství nebude ukončovat 20 let
pozemkovou reformu jak se to dělo, když o téhle,
pro naše rolníky, národ a stát tak důležité
otázce, rozhodovali páni velkostatkáři.
Ubezpečuji také pp. interpelanty, že ministerstvo
zemědělství se nenechá zdržovati
v této spravedlivé věci ani žádostí,
aby nebyly konfiskovány a parcelovány statky rozvratných
a protislovanských řádů německých
rytířů a stanoviskem orgánů
některých stran, aby uvnitř státu
se neprováděl dekret o konfiskaci a parcelaci půdy
zrádců. Ministerstvo zemědělství
nebude také svedeno s cesty na jedné straně
interpelacemi národně-socialistické strany,
jestli "jsou zejména panu ministrovi zemědělství
známy zákulisní kroky za účelem
zrušení zabavení majetku býv. řádů
německých rytířů" - na
druhé straně žádostí, aby majetky
řádu německých rytířů
nebyly konfiskovány a parcelovány, vycházející
z téže strany.
Pokud jde o rozhořčení demokratické
strany, že dekrety ministerstva zemědělství
prý neznamenají vlastnické právo,
poznamenávám jen tolik, že samotné povereníctvo
pro pozemkovou reformu, právě nyní předložilo
SNR návrh na udělování podobných
dekretů: Dále prosím tytéž pány
interpelanty, aby usilovali u povereníctva pro pozemkovou
reformu o urychlení pozemkové reformy na Slovensku,
kde dodnes byla ponechána půda v rukou Maďarů.