Vláda vychází z přesvědčení, že zdrojem trvalého blaha národa a republiky je především práce. Nový, lidový, skutečně demokratický režim, který byl v osvobozené republice nastolen, podnítil velké pracovní úsilí širokých vrstev našeho lidu v městech i na venkově, a díky tomu se nám v prvém budovatelském roce podařilo vyhnouti se sociálním otřesům a překonati bezprostřední obtíže, způsobené okupací a válkou. Na tomto kladě můžeme vypracovati dvouletý plán obnovy a výstavby republiky pro léta 1947 až 1948. Stěžejní myšlenkou dvouletého plánu je zvýšiti výrobu investičních i spotřebních statků nad úroveň předválečnou a tak dosíci úměrného zvýšení životní úrovně našeho lidu.

má ke konci roku 1948 překročiti úhrnnou předválečnou úroveň o 10 % přes to, že odsunem Němců a Maďarů ubude našemu průmyslu značný počet pracovních sil.

K provedení dvouletého plánu v průmyslu bude nutno soustřediti hlavní úsilí především na ona průmyslová odvětví, která mají rozhodující význam a jejichž zpomalený vývoj by brzdil vývoj celkový. Jsou to: v oboru báňském - těžba uhlí, železné rudy a nafty, v oboru hutním - výroba surového železa a ocele, v oboru energetickém - výroba elektrické energie a plynu, v oboru kovodělném - výroba železničních nákladních vagonů a lokomotiv, traktorů, nákladních aut, hospodářských strojů, stavebních strojů, obráběcích strojů a zařízení pro mechanizaci těžby dříví, v oboru chemie - výroba pohonných látek a umělých hnojiv a hmot, v průmyslu spotřebním pak výroba textilií, obuvi a pneumatik.

Vycházíme-li z daného stavu a vezmeme-li v úvahu možnosti dalšího rozvoje výroby, můžeme předpokládat, že do konce r. 1948 dosáhneme této roční výroby:

v oboru báňském: u kamenného uhlí 16,7 milionu tun, čímž zvýšíme nynější těžbu o 17 %, takže se vyrovná nejvyšší předválečné těžbě z r. 1937; u hnědého uhlí 23,9 milionu tun, čímž zvýšíme nynější těžbu o 21 % a překročíme těžbu z r. 1937 o 33 %.

V oboru hutním: u surového železa 1,4 milionu tun, čímž překročíme nynější výrobu o 36 %, avšak nedosáhneme ještě nejvyšší výroby předválečné. U oceli 2,2 milionu tun, čímž překročíme nynější výrobu o 38 % a téměř dosáhneme nejvyšší předválečné úrovně.

V oboru energetickém: výroba elektrického proudu vzroste na 7.400 milionů kWh, to jest o 35 % proti nynějšímu stavu a o 75 % proti stavu předválečnému.

V oboru kovodělném: výroba železničních nákladních vagonů stoupne na 15.000 kusů, to jest o 150 % proti nynějšímu stavu a proti 1.400 vozům v r. 1937. Výroba lokomotiv se zvýší na 290 kusů, t. j. o 100 proti nynějšímu stavu a proti 70 kusům r. 1937. Výroba traktorů dosáhne 9.000 kusů, zvýší se tedy o 550 % proti nynějšímu stavu a proti 600 kusům r. 1937. Výroba nákladních aut se zvýší na 10.600 kusů, t. j. o 370 % proti nynější výrobě a proti 3.300 kusům r. 1937. Výroba hospodářských strojů bude zvýšena o 83 % proti nynějšímu stavu a dosáhne celkové hodnoty 1.100 milionů Kčs.

V oboru chemie: výroba domácích pohonných látek bude stupňována podle potřeb státu a hospodářské účelnosti. Stoupne o 69 % proti nynějšímu stavu a bude se rovnati celé předválečné spotřebě, zatím co před válkou této výroby u nás vůbec nebylo. Výroba umělých hnojiv má dosáhnouti u fosfátových hnojiv 400.000 tun a u dusíkatých hnojiv 300.000 tun.

Ve spotřebním průmyslu: výroba v textilu a výroba obuvi má býti stupňována co možno tak, aby bylo dosaženo výroby odpovídající výši předválečné spotřeby, a vývoz textilií, konfekce a obuvi má býti zvýšen tak, aby se hodnotou tohoto vývozu kryl náklad na dovoz potřebných surovin.

bude zvýšena tak, aby ke konci roku 1948 dosáhla úrovně předválečné a aby tak bylo možno krýti z domácích zdrojů větší část zvýšené potřeby potravin.

Hlavní slabina naší výživy je dosud nedostatek tuků a masa. Je proto nutno věnovati pozornost především zvýšení a zlepšení stavu našeho domácího zvířectva, jakož i zvýšení osevu a stupňování výnosu pícnin a olejnatých plodin. Musíme se snažit, aby do konce roku 1948 byla proti nynějšímu stavu zvýšena výroba hovězího masa o 35 %, vepřového masa o 100 %, vepřového sádla o 100 %, másla o 10 %, mléka o 75 % a vajec o 50 procent. Předpokladem pro zvýšenou živočišnou výrobu je pak pronikavé zvýšení dnešního hektarového výnosu všech druhů rostlinné výroby.

Hlavní předpoklad pro zvýšení živočišné i rostlinné výroby je mechanisace a elektrifikace zemědělství, aby se tak nahradil úbytek pracovních sil. Už ta skutečnost, že pouze v českých zemích je nově k disposici českým zemědělcům na 1,300.000 ha zemědělské půdy, obdělávané dříve Němci, a okolnost, že na této půdě se zřizuje přes 100.000 nových českých selských usedlostí, ukazuje, že k obdělávání celé rozlohy naší zemědělské půdy potřebujeme většího počtu pracovních sil.

Proto bude úkolem dvouletého plánu v zemědělství zříditi ve všech okresech okresní strojní stanice a vybaviti je nejnutnějším počtem traktorů a velkých hospodářských strojů. Stejně tak bude nutno rozšířiti síť místních a obvodních zemědělských strojních družstev a doplniti jejich inventář hodnotnými hospodářskými stroji, jako samovazači, vyoravadly řepy s odkrajováním hlav, vyoravadly brambor se zachycováním vyoraných brambor, mlátičkami s řezačkou a výfuky, rozmetadly chlévské mrvy, nakládacími stroji na seno, sázecími stroji na zeleninu, sázecími stroji na brambory, vylušťovači jetelin, půdními frézami, cirkulárkami, přenosnými dojicími stroji, líhněmi, elektrickými kvočnami, pařicími kolonami, pračkami na prádlo a ždímačkami.

Pro jednotlivá zemědělská hospodářství budou dány na trh malé hospodářské stroje, zejména: sázecí stroje na brambory, řezačky, přenosné elektromotory, žací stroje travní a obilní, pohrabovací a obracecí stroje na seno, dojicí stroje menšího typu, zařízení na skládání sena a slámy, jízdní kola a pneumatiky.

V oblasti elektrifikace venkova bude úkolem dvouletého plánu připojiti na elektrovodnou síť co největší počet venkovských obcí, zejména na Slovensku, kde dosud ani polovina obyvatelstva neužívá elektrického proudu. Vláda je si ovšem vědoma, že ani provedením těchto opatření nebude se moci zcela uhradit úbytek pracovních sil, a proto bude hledati nové způsoby, jak zaopatřiti našemu zemědělství potřebné stálé spolupracovníky.

Aby mohlo býti řádně využito traktorů a strojů a aby se jednotlivým hospodářům usnadnily polní práce, bude vláda podporovat dobrovolné scelovaní půdy a navrhne nový zákon, jímž by scelování pozemků bylo zjednodušeno, zlevněno a zdemokratisováno. Tím se rovněž uvolní kvalifikované pracovní síly pro osídlení hlavně v pohraničí. V pohraničních obcích s převážnou většinou nových nabyvatelů půdy budou scelování a arondace povinné, aby se už předem zabránilo roztříštění jednotlivých usedlostí na množství trpasličích parcel. Při tom se také zajistí náležitá výměra půdy pro budoucí stavební rozvoj měst a obcí, jakož i pro průmyslové plánování.

Pokud jde o otázku půdy ve vnitrozemí, považuje vláda za nutné předně urychleně zakončiti konfiskaci půdy zrádců a kolaborantů podle košického vládního programu a podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., nařízení Slovenské národní rady č. 104/145 Sb. n. SNR a příslušných pozměňujících norem. Za druhé bude třeba provésti revisi všech případů, kdy při prvé pozemkové reformě zabraná půda byla propuštěna ze záboru, ač podle zákona do záboru patřila. Za třetí hodlá vláda také přikročiti k revisi přídělového řízení při t. zv. zbytkových statcích. Takto získanou zemědělskou půdu zamýšlí vláda jednak přiděliti drobným přídělcům z řad rolníků, domkářů a bezzemků, jednak ji zachovati v celých objektech jako vzorné výzkumné, pěstitelské a šlechtitelské stanice ve veřejné správě.

Pro racionálnější využití lesního bohatství, jehož největším majitelem je stát, bude správa státních lesů a statků přebudována na podobných základech, na jakých jsou budovány národní podniky. Dále hodlá vláda organisovati veřejnou lesní službu dohlédací pro dozor nad všemi lesy a lesními hospodářstvími. Vláda bude podporovati urychlené budování lesních školek. Navrhne vydání nového demokratického honebního zákona, který mimo jiné výkon myslivosti a právo honitby dá do rukou zemědělců, lesních zaměstnanců a ostatních vrstev pracujícího lidu, a to za podmínky, že se toto právo musí vykonávati podle uznaných mysliveckých zásad a se zřetelem na udržení stavu lovné zvěře a na potřeby zásobování obyvatelstva.

Vláda se postará, aby se novými zákony zajistilo zvětšení vodních a lesních ploch účelně dislokovaných a aby se zabránilo změně klimatických poměrů v některých oblastech a nebezpečí vznikání stepi. Vláda bude podporovati budování vodovodní sítě na vesnicích.

Náš lesní majetek bude obhospodařován tak, aby se co nejdříve nahradily škody, jež na něm způsobili okupanti, a aby sloužil všem těm úkolům, k jejichž plnění se lesního bohatství ve státě užívá. Dále je nutno zajistiti řádné osídlení pohraničních vesnic pracovními silami, potřebnými pro obhospodařování velkých komplexů lesů v pohraničí.

je další stěžejní bod dvouletého plánu. Chronická bytová nouze byla zostřena zákazem staveb za okupace a válečnými událostmi, kterými bylo zničeno nebo poškozeno přes 220.000 domů.

Aby se vyhovělo nejnaléhavější poptávce po bytech, je nutno do konce r. 1948 opraviti nebo nově postaviti nejméně 125.000 bytů. Především je třeba na podkladě zákona o stavební obnově opraviti všechny poškozené domy, při čemž zvláštní pozornost nutno věnovati krajům a místům, válkou nejvíce postiženým. Obnova bude prováděna v rámci generálního plánu tak, aby se zdravý a organický rozvoj obcí a měst, postižených válkou, uskutečňoval podle určovacích nebo upravovacích plánů. Při stavbě obytných domů bude vláda podporovati iniciativu všech složek našeho života: stavebních a bytových družstev při stavbě družstevních domů, národních podniků při stavbě závodních bytů, obcí při stavbě obecních bytů, jednotlivců při stavbě rodinných domů atd.

V rámci dvouletého plánu je nutno odstraniti též škody na veřejných budovách, vzniklé okupací a válkou. Nutno zahájiti velké veřejné stavby nové, zejména v oblasti železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, jakož i telekomunikací. Sem náleží i urychlení příprav pro stavbu nové parlamentní budovy. Třeba vypracovati plán velkorysých staveb vodohospodářských, zejména hydroelektráren.

Aby naše průmyslová výroba mohla splniti požadavky kladené na ni dvouletým plánem, musí se provésti velké stavební investice nejméně ve výši 5 miliard Kčs. Rovněž v zemědělství, má-li náležitě stupňovati výrobu živočišnou, budou se musit provádět nové hospodářské stavby.

Ke splnění takového programu stavební obnovy je nezbytno, aby výroba stavebních hmot - cementu, stavebního železa, cihel, vápna, stavebního dříví atd. - dosáhla do konce r. 1948 při nejmenším předválečného stavu. Zároveň je třeba položiti základ k industrialisaci a mechanisaci stavebnictví, aby se postupně přecházelo od práce převážně rukodělné k práci strojové. S tímto úkolem souvisí také vybudování stavebního výzkumnictví, výroba a upotřebení nových stavebních hmot, tovární výroba stavebních součástí a pod.

Aby stavební obnova byla finančně zajištěna, je nutno se postarati o dlouhodobý stavební úvěr a o jiná vhodná finanční opatření. Technické služby je třeba soustřediti v nejvyšší instanci - v ministerstvu veřejných prací, v první instanci pak v řádně vybavených nebyrokratických technických úřadech a zároveň se musí zjednodušiti stavebně-právní předpisy. Bude také nutno nově upraviti vyvlastňovací řízení a tím umožniti splnění tohoto stavebního programu.

Se zvýšením průmyslové a zemědělské výroby, jakož i stavebního ruchu v rámci dvouletého plánu nutno těsně spojiti zlepšení veškeré naší dopravy - železniční, vodní, silniční i letecké - tak, aby dopravní výkon dosáhl úrovně z r. 1937. Zejména je třeba soustřediti při ministerstvu dopravy státní politiku dopravní. Aby se to usnadnilo, budou státní podniky dopravní organisovány ve formě národních podniků.

V dopravě železniční urychlíme a co nejdříve zakončíme opravy železničních zařízení (nádražních budov, železničních dílen a výtopen, vrchních staveb a železničních mostů), která byla poškozena anebo zničena válečnými událostmi, a dokončíme rozestavěné železniční stavby. Hlavní pozornost při tom nutno soustřediti na nejdůležitější železniční tepny, spojující nás se zahraničím, zejména se Sovětským svazem. Výkonnost košicko-bohumínské dráhy musí býti zvýšena a na československo-sovětských hranicích se musí vybudovati výkonná překladiště. Vnitřní provoz drah bude zracionalisován a tak bude dosaženo podstatných úspor osobních i věcných, zejména v oběhu vozidel a ve spotřebě topiva a jiného materiálu.

V dopravě vodní zvětšíme na největší možnou míru lodní park, budeme urychleně pokračovat ve splavňování Vltavy a Labe, zreorganisujeme dunajskou plavbu, dobudujeme bratislavský a komárenský přístav, připravíme prodloužení oderské vodní cesty do Moravské Ostravy a budeme pokračovati ve studijních pracích o kanále Dunaj - Odra - Labe. V souvislosti se splavňováním a úpravou toků řek dokončíme, resp. provedeme také energetická díla, zejména: klíčovskou přehradu u Zbečna, přehrady na Vltavě u Lipna, na Lužnici u Bechyně, na Nežárce u Krkavce, na Svratce u Víru, na Dřevnici u Zlína, na Odře u Spálova a mnohé jiné, ať započaté, či projektované.

V dopravě silniční je třeba na nejdůležitějších silnicích nahraditi provisorní mostní konstrukce konstrukcemi definitivními, odstraniti nedostatky silnic vzniklé jejich zanedbáním za okupace a války a rozšířiti síť autobusové dopravy osobní, jakož i síť automobilové dopravy nákladní.

V dopravě letecké nutno pak vybudovat vlastní letecký park pro leteckou dopravu domácí i mezinárodní a zlepšiti zařízení letišť tak, aby se mohla státi středoevropským střediskem světové letecké dopravy.

patří rovněž k důležitým úkolům dvouletého plánu. Soudržnost a jednota státu nezbytně vyžadují, aby se hospodářská úroveň Slovenska urychleně přibližovala hospodářské úrovni českých zemí. (Potlesk.) Znamená to vytvořiti předpoklady, aby surovinových a energetických zdrojů, jakož i reserv pracovních sil mohlo býti plně využito k rozšíření starého a k vytvoření nového moderního průmyslu na Slovensku.

Pokud jde zejména o využití energetických zdrojů na Slovensku, bude nutno urychleně budovat už rozestavěné hydrocentrály a údolní přehrady na řekách Moravě, Váhu a Oravě, u Dubnice, Kostolné, v Novém Meste nad Váhom a v Piešťanech, zahájiti připravené již stavby údolní přehrady u Dobšiné a hydrocentrály na Váhu u Kraľovan a na Černém Váhu, urychleně provésti projekční a přípravné práce a zahájiti stavby hydrocentrál u Stropkova, na Váhu u Hlohovce, u Seredi, u Šaly nad Váhom a Skalce, jakož i stavbu údolní přehrady u Svidníku, a vybudovati tepelnou elektrárnu v Novácích v souvislosti s chemickým zužitkováním nováckého uhlí. Všechny tyto nové elektrárny mohou býti dokončeny do konce r. 1952 a jejich výkon více než zdvojnásobí výrobu elektrické energie na Slovensku.

Aby se mohlo plně využíti dosavadního průmyslu a vybudovati průmysl nový, je třeba především podstatně zvýšiti těžbu rud a uhlí a zmodernisovati důlní zařízení. V kovodělném průmyslu jde především o rekonstrukci a modernisaci závodů v Dubnici, Podbrezové, ve Filakově, v Trenčianských Biskupicích a v Krompaších, dále pak o postupné vybudování několika nových moderních kovodělných závodů, zejména o dokončení stavby nové loděnice v Komárně. Bohatství dřeva bude nutno racionálně využíti chemickým a mechanickým zpracováním; k tomu je třeba zmodernisovati dosavadní závody a zakládati nové, a to zvláště na východním Slovensku. Při tom bude zapotřebí pro využití dřevního bohatství Slovenska zlevnit a racionalisovat dopravu dříví. Rovněž tak nutno rozšířiti průmysl stavebních hmot na středním a východním Slovensku. V oboru chemickém nutno zajistiti chemické využitkování slovenského uhlí, zříditi výrobu dusíkatého vápna, budovati průmysl umělých hmot a založiti farmaceutický závod. Zvláště aktuální je budování moderního potravinářského průmyslu, který má na Slovensku surovinovou základnu.

Rozšíření průmyslové základny Slovenska se dosáhne jednak přemístěním závodů z českého pohraničí, jednak přímými dlouhodobými investicemi, které jsou nezbytné, aby se Slovensko mohlo hospodářsky rychle vyrovnat českým zemím.

Mimo to je nutno, aby se v rámci dvouletého plánu věnovala zvláštní pozornost a podpora stavební obnově Slovenska, aby tak do konce r. 1948 byla zakončena rekonstrukce zničených obcí a měst.