Vláda považuje za svou povinnost dokončiti historické dílo osídlení našeho pohraničí českými a slovenskými lidmi, převésti půdu a zemědělské usedlosti a živnosti do vlastnictví osvědčivších se osídlenců a zabezpečiti jim pomoc státu při budování nové a šťastné existence.

Do konce r. 1946 musí býti ukončen organisovaný odsun všeho německého obyvatelstva z naší republiky. V dohledné době bude také skončeno v podstatě osídlení našeho českého pohraničí. Bude tam po odsunu Němců žíti přibližně dva a půl milionu našich občanů.

Okamžitě se přistoupí k úpravě majetkově-právních poměrů Čechů a Slováků v pohraničí i ve vnitrozemí, zejména pokud jde o zemědělské usedlosti, drobné živnosti, rodinné domy a bytová zařízení. Bude vypracován návrh zákona, který umožní urychlený knihovní převod vlastnictví k půdě na nové zemědělské přídělce.

Národním správcům, kteří se osvědčili, jakož i jiným způsobilým uchazečům bude usnadněno nabýti vlastnictví k spravovanému živnostenskému majetku.

Při všech přídělových řízeních se bude počítati s placením úhrady ve splátkách snesitelných pro nabyvatele. Úspěšným národním správcům a uživatelům rodinných domů v pohraničí, kteří jsou tam řádně zaměstnáni, se poskytne právní nárok na příděl jimi spravovaných nebo užívaných majetků velmi zjednodušeným a zkráceným přídělovým řízením. Při oceňování rodinných domků se bude přihlížeti k sociálním poměrům uchazečovým. Obětem nepřátelské persekuce a války, jakož i jejich pozůstalým mohou býti poskytnuty zvláštní úlevy.

Příděly ze středních a velkých konfiskovaných majetků, pokud nebudou přičleněny k znárodněnému průmyslu, bude posíleno hospodářství obcí, okresů, zemí, družstev, jednotných organisací a jednotlivců. Při tom se bude přednostně pamatovati na to, aby vhodné objekty sloužily lidovým zařízením kulturním, sociálním, zdravotním a zotavovacím.

Vyrovnání závazků, spojených s konfiskovaným majetkem, se provede co nejjednodušeji a nejrychleji a nesmí brzditi urychlenou konečnou úpravu vlastnických poměrů v pohraničí. Všem řádně hospodařícím novým nabyvatelům majetku v pohraničí bude poskytována veškerá pomoc, aby na nově nabytém majetku mohli řádně hospodařiti.

Na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh některých kategorií zaměstnanců se bude v zájmu dokončení osídlení pamatovati příspěvkem z veřejných prostředků. Bude též postaráno o odstranění všech nedostatků v zásobování a výživě, jež dnes zhoršují stav v pohraničí proti stavu ve vnitrozemí.

Tato opatření zaručí nejrychlejší odstranění dosavadního rozdílu životních podmínek mezi vnitrozemím a pohraničím, zajistí navždy národní ráz pohraničí a vytvoří radostné prostředí hospodářské, sociální i kulturní.

Úspěšné osídlení pohraničí bude vláda podporovati také pomocí krajanů, kteří žijí dosud v cizině a usilují o návrat do osvobozené vlasti.

Vláda poskytne mimořádnou pomoc finanční i materiální těm oblastem v českých zemích, které byly za války zvlášť těžce poškozeny. Týká se to jmenovitě Opavska, Břeclavska, Brna, Plzně, Kralup, Sedlčanska s Neveklovskem, Vyškovska a jiných.

Zvláštní péči nutno také věnovati hospodářsky zanedbaným krajům v českých zemích, zejména v jižních Čechách, ve středním Povltaví a Podbrdsku, na Českomoravské vysočině, na Valašsku a Slovácku, kteréžto kraje dnes nemohou uživit svého obyvatelstva. Je třeba zastaviti vylidňování těchto krajů, zvýšiti životní úroveň jejich obyvatelstva tím, že v rámci dvouletého plánu bude tam zejména budována silniční síť, zlepšena silniční doprava, dokončena elektrifikace obcí za využití vodní energie a jihočeského lignitu a založen takový průmysl, který může využíti místních surovinových zdrojů a poskytne při tom poměrně největší možnosti zaměstnání, aniž vyžaduje opatření speciálních továrních budov a přísunu velkého množství surovin. S tohoto hlediska půjde zvláště o průmysl zpracující dřevo, o průmysl potravinářský, o výrobu hraček a zpracování kožišin, dále o optiku, jemnou mechaniku, elektromechaniku a o průmysl farmaceutický.

Splnění načrtnutých úkolů dvouletého plánu bude vyžadovati mobilisace všech tvůrčích sil národa a dobré politiky na různých úsecích hospodářského a veřejného života. Uveďme jen některé hlavní předpoklady pro splnění dvouletého plánu.

Přední předpoklad pro splnění dvouletého plánu je, abychom překonali nedostatek pracovních sil. Po odsunu Němců bude průmyslu, stavebnictví a zemědělství scházet nejméně půl milionu pracovních sil, především pro fysické práce. Tyto pracovní síly bude nutno získati stůj co stůj v rámci velké "národní mobilisace práce".

Účast každého jednotlivce na hospodářském budování státu se musí stát otázkou národní cti a vlastenectví. Učiníme vše, aby produktivní práce, zejména práce fysická, měla to čestné místo, které jí právem náleží.(Potlesk.) Zejména bude nutno: získati dostatečný počet pracovních sil pro ona výrobní odvětví, která mají pro dvouletý plán rozhodující význam, jako jsou průmysl báňský, výroba stavebních hmot, stavebnictví a zemědělství; postupně přeřaditi do výrobního procesu pracovníky přímo ve výrobě nezúčastněné a na dosavadních místech postradatelné, což platí pro pracovníky v poměru veřejném i soukromém; vrátiti kvalifikované síly do jejich původních povolání; získati pro produktivní práci ty, kdož dosud nepracují, ač pracovati mohou; zabezpečiti nejdůležitější odvětví výroby pracovním dorostem, zvýšiti počet pracujících žen a začleniti do pracovního procesu i osoby se sníženou pracovní schopností. Všechna tato opatření musí býti prováděna tak, aby se přechod k nové produktivní práci těmto pracovníkům co nejvíce usnadnil a aby se jim zabezpečila slušná životní úroveň.

Další prostředek, jak překonati nedostatek pracovních sil, je stupňování produktivity práce, to je zvýšení výkonu na hlavu a na směnu. Všude tam, kde je to možno, je třeba nahraditi práci ruční prací strojovou. Je nutno přejíti v největší možné míře k systému výkonnostních mezd a platů, odměňovati zvýšený výkon zvýšeným příjmem pracovníků a postarati se, aby příjem, plynoucí ze zvýšeného výkonu, nebyl pohlcován vysokým zdaněním. Vcelku se musí v rámci dvouletého plánu stupňovati produktivita práce a výkonnost pracovní síly o 40 % proti dnešnímu stavu tak, abychom do konce roku 1948 všude překročili předválečnou produktivitu práce a výkonnost co nejvíce.

Má-li se úspěšně provésti národní mobilisace práce, bude nezbytně třeba, aby se sjednotily všechny právní normy o řízení práce, aby se přistoupilo k řádnému vybavení úřadů ochrany práce, připravilo vydání Kodexu práce, důsledně prováděly předpisy pro evidenci a třídění pracovních sil a uskutečnila vhodná zákonná úprava svátků a památných dnů.

S mobilisací pracovních sil k produktivním pracím a se zvyšováním výkonnosti musí býti spojena účelná reorganisace našeho výrobního a distribučního aparátu.

Znárodněný průmysl nutno co nejdříve dobudovati a postaviti na zdravou finanční a obchodní základnu. Generální ředitelství znárodněných průmyslových odvětví spolu s ředitelstvími jednotlivých podniků jsou odpovědna za hospodárnost ve svěřených jim podnicích. Rozhodování o vlastních otázkách provozu se musí svěřiti těmto orgánům. Příslušné úřady jakožto orgány vrchnostenské budou po vypracování potřebných výrobních plánů soustřeďovati svoji činnost na kontrolu provádění těchto plánů a na všeobecné otázky prosperity podniků, jakož i celých znárodněných odvětví a nebudou zasahovati rušivě do organisace a řádného chodu podniků. Při obsazovaní vedoucích míst ve znárodněném průmyslu nesmí rozhodovati stranická příslušnost, nýbrž musí býti rozhodná odborná znalost a státní spolehlivost. (Potlesk.) Každý, komu je svěřena funkce ve znárodněném podnikání, bude míti osobní odpovědnost za dosažené výsledky, a budou ihned vyměněni ti, kdož se neosvědčí. (Potlesk.) Naproti tomu se za zvláště úspěšné výsledky dostane vedoucím pracovníkům mimořádné odměny. (Potlesk.)

Ve formě Národních svazů průmyslu a Národního ústředního svazu průmyslu musí býti vybudována účelná organisace, sdružující povinně jak podniky znárodněné, tak neznárodněné. Pomocí této organisace, jejíž aparát musí býti hospodárný a pružný, budou míti příslušné státní orgány možnost říditi plánovitě celá průmyslová odvětví, uváděti v soulad zájmy sektoru znárodněného a sektoru neznárodněného a včleniti je do celkového státního plánování, aniž se poruší zdravá soutěživost obou sektorů. Při této příležitosti prohlašuje vláda, že považuje znárodňovací akci ve výrobě za ukončenou.

Naléhavě je třeba přebudovati povinné zájmové organisace řemesel, živnosti a obchodu, aby jejich činnost byla zjednodušena a zhospodárněna, při čemž se v těchto organisacích musí demokraticky uplatniti vůle jejich členů a musí býti možno říditi celý velký sektor řemesel, živností a obchodu jak ve prospěch jednotlivých jejich členů, tak ve prospěch celku.

Vláda bude také podporovati družstevní hnutí, které se snažilo i v dřívějších dobách zmírniti organisovanou hospodářskou svépomocí závislost jednotlivého dělníka, isolovaného rolníka, drobného živnostníka i pracujícího inteligenta na kapitálově silných vykořisťovatelských vrstvách a které od samého počátku naší obnovené samostatnosti vyvíjí uznáníhodné pracovní úsilí na poli hospodářské výstavby státu. Aby bylo možno družstevnímu hnutí vymeziti jeho pracovní úsek v hospodářském plánu, je nutno, aby bylo jednotně organisováno a aby jeho vrcholný orgán měl dostatečnou pravomoc. Vláda proto všemožně urychlí vydání zákona o Ústřední radě družstev a odborných svazech družstev. Podnikne též potřebné kroky k vypracování nového družstevního zákona, který by nahradil již zastaralý a nedostačující zákon z r. 1873. Všechna tato péče o družstevnictví se bude prováděti tak, aby nebyla ohrožena soutěživost mezi družstevním a soukromým podnikáním.

Konečně pokládá vláda za nezbytné zjednodušiti a zlevniti distribuci tak, aby se zboží všeho druhu na cestě od výrobce k spotřebiteli nadměrně nezdražovalo a aby ze zlevnění i distribuce měli prospěch spotřebitel, výrobce i drobný obchodník. Je třeba odstraniti všechny články, které s národohospodářského hlediska jsou v distribučním řetězu zbytečné. Je nutno obnoviti přímý styk mezi výrobcem a maloobchodníkem a zavésti přímý styk mezi maloobchodníkem a znárodněným průmyslem všude tam, kde je to účelné. Soustava vázaného hospodářství v distribuci nechť je postupně uvolňována podle toho, jak to dovolí stav výroby průmyslové a zemědělské a zahraničního obchodu. (Potlesk.)

Vláda bude dbáti, aby v nejkratší době byla dokončena měnová reforma. K tomu cíli nutno urychleně zpracovati podklady pro soupis majetku a vyměřiti dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku podle zákona, na němž se usneslo Prozatímní Národní shromáždění. Tím se získá přehled o sociálním rozvrstvení majitelů vázaných vkladů a jiných majetkových hodnot, jakož i přehled o přebytečné, dávkami neodčerpané kupní síle.

Z vázaných částek, které zbudou po zaplacení dávek, budou postupně uvolnovňovány pevné částky ve výši, která bude stanovena tak, aby vyhovovala majetkovým poměrům vkladatelů a aby nevzniklo nebezpečí inflace. Zbytek vázaných vkladů bude vhodnou formou konsolidován.

Vláda apeluje na veřejnost, aby měla plné pochopení a důvěru v opatření vlády v oblasti měnové. Tato opatření směřují k tomu, aby se udržela stabilita měny, aby se zabránilo inflaci a aby tak konec konců byly též zhodnoceny dosud vázané vklady našich střádalů. Tato snaha vlády bude tím spíše korunována úspěchem, čím větší důvěru budou míti majitelé volných peněz k měnové politice vlády a čím více budou své peníze ukládati na vkladní a spořitelní knížky, aby tak umožnili, aby peníze byly dány do služeb velkého díla naší hospodářské obnovy. Vláda bude udržovati stabilitu měnové jednotky i v relaci k cizím měnám.

Finanční politika státu má zabezpečiti splnění dvouletého plánu po finanční stránce. Musí dbáti, aby chystané investiční práce, pro něž jsou k disposici pracovní síly, suroviny a pracovní prostředky, nebyly brzděny nedostatkem finančních prostředků. Musí dále dbáti, aby zvýšená výroba spotřebních statků našla odbyt. Rovnováhy mezi úhrnem poptávky po spotřebních statcích a nabídkou se dosáhne účelnou politikou cenovou a daňovou, po případě vypsáním národní půjčky.

Plánované investice nutno financovati jednak z vlastních prostředků podniku, jednak úvěrem u peněžních ústavů, dále pak z prostředků veřejných.

V souvislosti s dokončením měnové reformy bude třeba řešiti otázku úrokových sazeb a určiti jejich výši tak, aby odpovídala nynějšímu stavu národního hospodářství a podporovala jeho další rozvoj.

Rozpočtová politika musí směřovati k snížení schodků ve veřejné správě. Veřejná správa musí pracovati hospodárněji. Na druhé straně je nutno, aby vzrůstal národní důchod, aby se zlepšila daňová morálka a aby výnos daní stoupal.

Naše peněžnictví má býti zreorganisováno podle potřeb plánovaného hospodářství. Vedoucí myšlenkou bude přitom zásada soustředění všech kapitálových prostředků a jejich střední distribuce dvěma směry: investičním a provozním.

Aby bylo umožněno jednotné vedení znárodněného i neznárodněného peněžnictví, je třeba bez odkladu zříditi Národní radu peněžnictví s jejím oblastním vedením jakožto vrcholný orgán všech sektorů peněžnictví.

Ústřední správa bank jakožto řídící orgán znárodněných bank urychleně zkoordinuje činnost jednotlivých ústavů a bude pečovati o zjednodušení jejich organisace a provozu.

Znárodněné banky se soustředí na poskytování provozního úvěru. Národní podniky budou používati k financování svého provozu vždy pouze služeb jednoho peněžního ústavu. Ve styku mezi sebou a ve styku s veřejnými orgány budou národní podniky platiti - s výjimkou malých částek - jen převodem na běžných účtech. Své volné prostředky budou odvádět ihned na svůj běžný účet. Národní podniky si navzájem nesmějí poskytovati finanční úvěr, aby nebyl skreslen obraz jejich finanční situace.

Opatřeními legislativními, administrativními a propagačními bude vláda podporovat všechny formy bezpeněžního placení.

Agenda financování investic bude přikázána zvláštním investičním ústavům.

Tím, že se oddělí financování provozu od financování investic, dále specialisací bank podle výrobních sektorů a koordinací mezi bankami a ostatními druhy peněžních ústavů se vyloučí dosavadní nezdravá konkurence mezi nimi, takže budou moci lépe plniti svou novou funkci, rozšířenou o kontrolu národních podniků, s jejichž technickým provozem se při své specialisaci lépe obeznámí. Uvedenými opatřeními bude umožněna větší a jednodušší kontrola daňová, cenová a mzdová, jakož i kontrola rychlosti obratu zboží a výkonnosti a hospodárnosti národních podniků.

Aby také smluvní pojišťovnictví mohlo účelně plniti svůj úkol v celkovém plánovaném hospodářství republiky, je třeba provésti účelnou koncentraci znárodněných pojišťoven, čímž se dosáhne zejména také jejich zhospodárnění.