Vnější bezpečnost, ba přímo existence naší republiky se opírá o trvalé spojenectví a všestrannou spolupráci s naším mohutným spojencem, Sovětským svazem. (Dlouho trvající potlesk.) Stěžejním úkolem naší zahraniční politiky zůstává i nadále upevňování naší bezpečnosti. Fakt, že se Sovětský svaz stal naším sousedem - a to právě vstupem do Dunajské kotliny - nejen velmi účinně podporuje naši bezpečnost, ale umožňuje nám též, ba přímo nám přikazuje, aby se vedle našeho upřímného politického a vojenského spojenectví s ním a vedle našich už tradičních a stále se prohlubujících vzájemných styků kulturních věnovalo více úsilí též programovému rozšíření našich styků hospodářských.

Vláda bude dále rozvíjet a prohlubovat politické, hospodářské a kulturní styky s Velkou Britanií a se Spojenými státy, které v obou světových válkách poskytovaly velkou a cennou podporu našemu osvobozovacímu boji, dále s Francií, s níž máme mnohé společné zájmy, jakož i s ostatními demokratickými národy světa. Postupné zdolávání technických, dopravních, valutových a jiných obtíží umožní nám širší rozvití těchto styků, než jak tomu mohlo býti v prvním roce naší znovu dobyté svobody.

Naše zahraniční politika musí věnovat více pozornosti jak hospodářskému, tak i politickému vývoji Německa, zvláště jeho odnacisování, neboť Německo zůstane ještě po dlouhou dobu problémem světové politiky, na kterém máme životní zájem. Československo bylo první obětí německé agrese, a je proto oprávněno dožadovati se příslušné úpravy svých hranic s Německem i záruk, aby se tato agrese v žádné formě nemohla opakovat.

Vycházejíc z naší spojenecké smlouvy se Sovětským svazem, bude se vláda snažit dále budovat naši bezpečnostní soustavu proti možným pokusům o obnovu německé útočnosti. V tomto duchu byla uzavřena naše spojenecká smlouva s bratrskou Federativní demokratickou Jugoslavií a v tomto duchu chceme přispěti k dalšímu zajištění Evropy před recidivou jakýchkoli forem německého imperialismu uzavřením podobných smluv s dalšími státy se stejnými zájmy, budou-li k tomu dány předpoklady ve vztazích těchto států k nám.

Vláda bude usilovat o vytvoření takových vztahů zejména v poměru k sousednímu Polsku. Tyto vztahy mohou býti vytvořeny tenkrát, když i na straně polské nalezneme plné pochopení a respektování svých životních zájmů, z kterých nemůžeme nic obětovat. (Potlesk.)

V rámci slovanské orientace budeme utužovati politické a rozšiřovati hospodářské styky s demokratickým Bulharskem, jehož lid tak rázně zúčtoval s koburgovskými agenty německého imperialismu a vstoupil odhodlaně na cestu slovanské a demokratické politiky.

Vláda se bude i nadále snažit, aby přispívala - podle svých skromných možností - k odstranění příčin mezinárodních neshod a k budování trvalého světového míru.

Předmnichovské období ukázalo, že jedním z nástrojů k podněcování mezinárodního neklidu byla německá a maďarská menšina u nás. Odsun německé menšiny je dnes již jen otázkou organisační a technickou. Vláda bude trvati i na úplném rozřešení otázky maďarské menšiny, nejen v zájmu Československa, ale i v zájmu dobrého poměru k demokratickému Maďarsku. Zkušenosti nejen z minulosti, ale i v přítomnosti dokazují, že existence maďarské menšiny u nás udržuje revisionismus a maří klidný vývoj ve střední Evropě.

S Rumunskem chceme obnoviti své přátelské vztahy a také s demokratickým Rakouskem chceme upraviti svůj poměr v duchu dobrého sousedství.

V Organisaci Spojených národů a v jiných mezinárodních institucích, které mají sloužiti budování a zajištění míru a hospodářskému a finančnímu ozdravění poválečného světa, bude vláda loyálním a upřímným spolupracovníkem.

Ve snaze pevně zajistiti svobodu a nezávislost československého lidu v budoucnosti vychází vláda ze dvou základních předpokladů: předně z nutnosti zesíliti a co nejvíce vystupňovati vlastní branné úsilí československého lidu, za druhé z nutnosti doplniti jeho vlastní brannou pohotovost účinnou a spolehlivou pomocí zvenčí, zejména pomocí našeho věrného spojence, Sovětského svazu. (Potlesk.)

Vláda bude dále upevňovati a prohlubovati lidový a demokratický ráz armády a vychovávati armádu v duchu pokrokovém, demokratickém a antifašistickém. Bude pečovat o to, aby se v souladu s příslušným ustanovením košického programu o političnosti armády a na podkladě zkušeností zatím získaných prováděla intensivněji skutečně demokratická, národní a uvědoměle vlastenecká, ale především nadstranická, mravně-politická a státně-politická výchova všech příslušníků armády.

Vláda bude utvrzovati jednotu armády jako celostátní organisace, společné Čechům a Slovákům. Pokud jde o poměrné zastoupení Slováků v armádě, hodlá vláda, navazujíc na košický program, tento problém rozřešiti postupně.

Vláda klade největší důraz na upevnění vojenské kázně v armádě. Bez této kázně by armáda nemohla se zdarem plniti své úkoly. Velitelský sbor musí býti vzorem v dodržování kázně a v konání povinností. Výchovu ke kázni nutno opříti o vysoké státní, národní a demokratické uvědomění.

Vláda postaví armádu a brannost našeho lidu na nový ústavně-právní podklad. Postará se o vypracování osnov příslušných zákonných opatření, kterými se upraví význačné postavení armády v našem státním a národním životě. Navrhne vydání zvláštního zákona o služebních a požitkových poměrech příslušníků armády. Na podkladě těchto legislativních opatření vypracuje pak vojenská správa do dvou let nové základní řády a předpisy pro armádu; bude v nich využito válečných zkušeností vlastních, jakož i nejmodernějších zkušeností jiných armád, zejména Rudé armády.

Vláda bude bdíti nad důsledným prováděním zákona o očistě armády. Důsledné provedení očisty armádu jen posílí.

Vláda ustanoví nový systém jmenování, povyšování a ustanovování důstojníků, ve kterém se bude přihlížet především k velitelským schopnostem, k úspěchům v práci a ke kvalifikaci s hlediska státní, národní a demokratické spolehlivosti.

Zvláštní pozornost věnuje vláda výchově a školení důstojníků. Nutno uspíšiti přeškolení velitelů všech stupňů podle nových válečných zkušeností.

Vojenská správa bude doplňovati důstojnický sbor ze všech pracujících vrstev československého lidu mladými lidmi pevného mravního charakteru, vysokého národního, státního a demokratického uvědomění a velitelských schopností.

Vláda bude pokračovati v řešení palčivých otázek stavovských a sociálních. Půjde při tom o péči o vojáky a jejich rodiny, o pozůstalé po padlých, o invalidy a o zajištění důstojné existence aktivním účastníkům našeho druhého odboje doma i za hranicemi. Vláda, plníc vůli lidu, dá armádě vše, čeho potřebuje. Vláda ani lid nebude litovati sebevětších obětí, kde jich bude třeba, zejména bude-li armáda svým rychlým rozvojem a demokratickou orientací skýtati záruku, že v rozhodující chvíli bude na místě. (Potlesk.)

Vláda bude účinně podporovati všechny snahy o zvýšení všeobecné brannosti národů Československa. Bude pečovati o pěstování a šíření myšlenky brannosti a praktického branného výcviku mimo armádu, a to jak mužů, tak i žen ve všech vrstvách obyvatelstva. Klade zvláštní důraz na brannou výchovu ve školách všech stupňů. Přeje si, aby se Svaz brannosti jako celostátní organisace branného úsilí mimo školu stal širokou masovou, lidovou organisací, která podchytí hromadnými akcemi miliony obyvatel. Vláda si vytkla za cíl dobudovati československou armádu tak, aby byla lepší a silnější než dříve a aby byla s to úspěšně plniti zvětšené úkoly, jež se na moderní armádu kladou.

Slavné ústavodárné Národní shromáždění! Předkládajíc tento svůj budovatelský program je si vláda vědoma, že jeho splnění nebude snadné. Abychom vybředli ze zhoubného dědictví německé okupace a války a přivedli lid a republiku na bezpečnou cestu trvalého vzestupu, abychom zejména v příštích dvou letech odstranili následky těžkých ran zasazených našemu národu krutým nepřítelem během téměř celých sedmi let, abychom v těchto dvou letech postupně dosáhli předválečné životní úrovně našeho lidu a ji překonali - k tomu bude třeba mnoho námahy, mnoho práce.

My však tento úkol zvládneme. Zvládneme jej, budeme-li nahoře i dole jednotni, bude-li soutěž mezi námi nesena jen snahou dosáhnouti prvenství v práci pro blaho národa a republiky a podaří-li se nám jednotně a svorně vzbuditi v našem lidu velké budovatelské a pracovní nadšení. (Potlesk.)

Věříme našemu lidu. Víme, že nemá rád planých slibů a pokryteckého lichocení. Víme že miluje pravdu. A pravda je ta, že příští dvě léta budou ještě tvrdá a těžká léta, že se ještě v mnohém budeme muset uskrovnit a mnohem více než dosud pracovat.

Nechť nás v tomto pracovním úsilí povzbuzuje vzpomínka na naše drahé mučedníky, na naše padlé, kteří zemřeli, aby národ mohl opět svobodně žít. Budujíce šťastnou a svobodnou Československou republiku plníme jen jejich odkaz, jakož i příkaz těch, kdož nás na naše místa vyslali. Slibme si, že budeme hodnými strážci odkazu našich mrtvých a svědomitými vykonavateli příkazu živých. (Poslanci povstávají. - Hlučný dlouho trvající potlesk. - Poslanci opět usedají.)

Předseda: Byl mně podán návrh poslanců Štětky, Frant. Langra, Vičánka, dr Böhma, Hladkého, dr Šoltésze a druhů, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby rozprava tato zahájila se v 5. schůzi ústavodárného Národního shromáždění ve středu dne 10. července t. r.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Konstatuji, že sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky, Frant. Langra, Vičánka, dr Böhma, Hladkého, dr Šoltésze a druhů, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby rozprava tato zahájila se v 5. schůzi ústavodárného Národního shromáždění ve středu dne 10. července t. r., prosím, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu tak, aby pro celou rozpravu činila pro každý klub tolikrát 2 minuty, kolik má klub členů, nejméně však na klub 60 minut.

Na poslance mimo kluby připadá dohromady 20 minut. Hospitanti se počítají do počtu členů klubu.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich.

Řečnická lhůta je tedy podle tohoto návrhu stanovena.

Žádám paní a pány poslance, aby pokud možno přesně dodržovali ustanovení jedn. řádu.

Zvláště žádám, aby vždy byla dodržována sněmovnou stanovená řečnická lhůta.

Řečníci nechť se hlásí buď ústně u předsedy v plenu sněmovny nebo písemně.

Při přihlašování nechť vždy současně sdělí, zda se hlásí na stranu "pro" či "proti".

Upozorňuji dále na odst. 3 § 45, podle kterého mohu jinému členu téhož klubu, mluvil-li již některý jeho klubovní kolega, uděliti slovo teprve tehdy, až promluví přihlášení řečníci těch klubů, jejichž člen dosud k věci nemluvil.

Podle odst. 4 téhož paragrafu mohou si sice řečníci po oznámení toho předsedovi klubu vyměniti místa, žádám však, aby řečnické přihlášky dály se po řádné rozvaze, aby pořad řečníků nemusil býti stále měněn a aby zbytečně nemusily býti měněny učiněné disposice.

Sněmovní kancelář upozorní včas každého řečníka, kdy přijde na řadu. Přesto prosím přihlášené poslance, aby svoje pořadí si sami střežili a aby se zbytečně nevzdalovali ze zasedací síně a jejího nejbližšího okolí v době, kdy jim má býti uděleno slovo.

Tím je vyřízen odst. 2 dnešního pořadu.

Klub poslanců čs. strany lidové oznámil, že ve schůzi klubu, konané dne 8. t. m., byli zvoleni tito další místopředsedové klubu: posl. Vičánek, posl. Soukup.

podle § 2, odst. 4 dal předseda na dnešní schůzi posl. Evženovi Erbanovi a Pavlánovi.

Na návrh předsedův udělila sněmovna hlasováním posl. dr Ducháčkovi dovolenou k studijnímu zájezdu do Francie na dobu 1 měsíce.

Interpelace posl. dr Veverky min. vnitra (tisk 2).

Počátkem schůze:

Vládny návrh zákona, ktorým sa rozširuje na územie Slovenska platnosť dekrétu prezidenta Republiky zo dňa 27. októbra 1945, č. 116 Sb., o zmene zákona zo dňa 25. júna 1926, č. 122 Sb., a vládneho nariadenia zo dňa 17. júla 1928, č. 124 Sb., o úprave platov duchovenstva cirkví a náboženských spoločností štátom uznaných, prípadne recipovaných a o platovom prídavku k najnižšiemu ročnému príjmu duchovenstva (tlač 5).

Návrhy:

posl. Smejkala, Ant. Gottvalda na vydání zákona o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (tisk 1),

posl. Aug. Klimenta, Jury na vydání zákona o trestní ochraně znárodněných podniků a podniků pod národní správou (tisk 4).

Poštou rozeslány dne 2. a 3. července 1946

vládní návrhy:

zákona, jímž se mění zákon ze dne 22. ledna 1946, č. 24 Sb., o dočasné příslušnosti ve věcech náležejících soudům porotním a kmetským (tisk 3),

zákona o prodloužení účinnosti dekretů presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví (tisk 6),

ústavního zákona, jímž se mění ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. dubna 1945, č. 1 Sb., o nové organisaci vlády a ministerstev v době přechodné (tisk 8).