Z toho důvodu byl předložen tento návrh, o němž jednal výbor soc. politický a výbor živnostensko-obchodní. Veškeré paragrafy této vládní osnovy byly jednomyslně schváleny a sociálně-politický výbor schválil v zájmu nerušené výchovy pekařského dorostu i vsuvku živnostensko-obchodnického výboru za § 2, totiž aby v malých podnicích, kde není možnost několika směn, bylo dovoleno, aby i osoby mladší 18 let, které jsou v posledním půl roce učebného poměru, byly zaměstnávány v přípravných pracích v pekárnách i v době noční. Dále byly další vsuvky v § 4, kde šlo pouze o jasné vymezení placení prací přes čas, a to jak prací nočních, tak i prací mimořádných. Konečně i v § 6 shodli jsme se na minimálních výměrách trestu - dosud v původní osnově byly jenom výměry maximální - aby byly úměrné předcházejícím trestům peněžitým. S tím souvisí i návrh na trest případného odnětí živnostenské koncese okresními národními výbory, kde odbor komise živnostensko-obchodnické přistoupil na požadavek výboru soc. politického s minimální dobou jednoho měsíce, nejvýš jednoho roku.

Doufáme, že tímto zákonem doplňujeme svou obecnou snahu, aby sociální spravedlnost patřila v budoucnosti všem občanům naší republiky. (Souhlas.)

Podpredseda dr Böhm: Zpravodajcom za výbor živnostensko-obchodný je pán posl. Přeučil. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Přeučil: Paní a pánové!

Řečník, který mluvil přede mnou, uvedl stanovisko soc.-politického výboru. Za výbor živnostensko-obchodní konstatuji, že zákon o úpravě pracovní doby v pekárnách, tak jak je nám vládou předložen, je opravdu zákonem naprosto nutným a potřebným, poněvadž vnáší bezpečný řád a jasno, i když by se snad v některém směru mohl zdáti tvrdým, zejména pokud jde o ustanovení, že noční klid v pekárnách je stanoven od 22. hod. do 6. hod. ranní. Vzhledem k tomu, že zákon pamatuje na výjimky a dává příležitost a možnost, aby přípravné práce u bílého pečiva byly konány již od 3. hod. ranní a při výrobě chleba již od půlnoci, je i hledisku odborné a praktické potřeby vyhověno, takže se stanoviska živnostensko-podnikatelského můžeme v tomto směru prohlásit, že zákon zcela a plně vyhovuje. Jak už řečník přede mnou uvedl, živnostensko-obchodní výbor poukazoval pouze na skutečnost, že v odst. 5, § 2 není výjimka, která by učňům mladším 18 let dovolovala v případě, že by byli vyučeni před 18. rokem, naučit se také t. zv. přípravné práce, když v pekárnách není dvojí směna. Proto jsme doporučili a navrhli onu větu, kterou, jak už řečník přede mnou přednesl, také soc.-politický výbor schválil.

Další zvláštní výjimky vypočítává § 3, právě tak jako i § 4, který stanoví předpoklady platové.

§ 5 mluví o dozoru a kontrole, která je v tomto případě naprosto nutná.

Konečně § 6 určuje výši trestu, při čemž postihuje nejenom zaměstnavatele, ale také i zaměstnance, který by navrhovaný zákon eventuelně porušoval. Také zde živnostensko-obchodnický výbor, stejně jako soc.-politický, shodl se na spodní hranici trestu, a to jak pro provinilce, tak i pro dozorčí osoby a orgány, kdyby neplnily své povinnosti.

Živnostensko-obchodnický výbor zkoumal jednotlivá hlediska zaměstnanců i zaměstnavatelů, a to jak podniků malých, soukromých, tak i podniků velkých, případně kolektivních, a doporučuje schválení osnovy, tak jak je předložena s oněmi uvedenými menšími změnami. Případné námitky z řad spotřebitelů, že snad není možné dostat čerstvé pečivo před ¹/₂ 8 hod. ranní, jsou vlastně odstraněny skutečností, že otvírací hodina obchodů potravinářských je u nás určena právě také na hodinu ¹/₂ 8. Stanovené přípravné práce a stanovené provedení skutečných prací od 6. hod. ranní postačí jak v podnicích velkých, tak i malých k tomu, aby do hodiny ¹/₂ 8 bylo zavčas čerstvé pečivo do krámů a prodejen dodáno. Z těchto důvodů prosím také jménem živnostensko-obchodnického výboru slavnou sněmovnu, aby předložený návrh zákona schválila. (Souhlas.)

Podpredseda dr Böhm: K tejto veci je prihlásený pán posl. Křepela. Udeľujem mu slovo.

Posl. Křepela: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zákon o úpravě pracovní doby v pekárnách vítám co nejsrdečněji, neboť zavádí pořádek v tomto živnostenském a průmyslovém odvětví. Jelikož začátek pracovní doby v pekárnách podle tohoto zákona je určen na 6. hod. ranní, byly vysloveny obavy, že konsument nedostane k snídani čerstvé pečivo. Tyto obavy jsou částečně opodstatněné, neboť zaměstnanci, jdoucí do zaměstnání před 6. hod. ranní, čerstvé pečivo dostati nemohou. Dostanou je však v závodních jídelnách k přesnídávce. Ostatní konsumenti, zvláště pak školní mládež, dostanou je převážně již o ¹/₂ 8 hod. ranní, kdy je také otvírací hodina v potravinářských obchodech. Naproti tomu je po stránce sociální ustanovení této pracovní doby velkým přínosem, neboť pekařský mistr i jeho zaměstnanci mají rovněž nárok na noční odpočinek. Stížnosti konsumentů, že pečivo z předchozího dne je tvrdé, plně potvrzuji, ale vada nespočívá v tom, že pečivo je z předchozího dne, ale v materiálu, především v náhražce tuku. Budeme-li moci dávati do pečiva tuk, bude daleko lepší a déle vydrží čerstvé.

Zvýšení věkové hranice pro zákaz noční práce u mladistvých ze 16 na 18 let nutno uvítat, neboť pracovní podmínky v pekárnách jsou skutečně obtížné, avšak musíme mít na zřeteli také to, že učni musí se naučiti rovněž přípravným pracím, které podle § 2 tohoto zákona mohou být vykonávány v době od 12. hodiny noční při výrobě chleba a od 3. hodiny ranní při výrobě bílého pečiva.

Proto přijaté ustanovení, že učni v posledním půlletí učební doby budou přidrženi k těmto přípravným pracím, i když věková hranice bude nižší 18 let, lze uvítati, neboť potřebujeme z nich vychovati pracovníky dobré a zkušené.

K § 6, který jedná o trestání přestupků ve věci pracovní doby, mohu prohlásit, že jde o tresty skutečně vysoké, avšak jsou spravedlivé tam, kde pracovní doba bude vědomě porušována. Naprosto nutno souhlasit i s tím, že rovněž tak vysoké tresty stanoví zákon pro úřední osoby určené ke kontrole a neplnící své povinnosti.

U příležitosti tohoto zákona musím poukázati rovněž na celou řadu otázek, jež se hluboce dotýkají živnostenského stavu.

Je zejména naprostý nedostatek pracovních sil v živnostech řemeslných a obchodech. Síly, které v době okupace byly odvolány, se většinou na svá místa nevrátily; zůstaly z části v továrnách, odešly za národní správce nebo do státní a veřejné služby. Při tom všem provádějí v těchto dnech zájmové korporace zjišťování pracovních sil v tomto odvětví pro nasazení do zemědělství a uhelných brigád. Výsledek celé vyčerpávající práce je negativní, neboť podle zapsaných protokolů se projevuje opak: naprostý nedostatek pracovních sil.

Příliv dorostu do učení je tak nepatrný, že je nutno učiniti vše, aby později nenastal katastrofální nedostatek odborných sil v živnostenském podnikání.

Nutno rovněž věnovati větší péči živnostenskému učňovskému školství, které je značně zanedbáno a potřebuje lepšího vybavení jak po stránce učitelské, tak i věcné.

Jednou z příčin značného zatížení živnostníků a obchodníků je náš dosavadní systém potravinových lístků, bodů, poukazů atd. Desetitisíce lidí je zaměstnáno evidencí, stříháním a lepením těchto lístků, ministerstvy a národními výbory počínajíc a živnostníky a konsumenty končíc. Ptám se, slavná sněmovno, proč není tento systém, 15 měsíců po osvobození, zjednodušen? Proč v jiných státech, na př. ve Švýcarsku, má konsument pouze jediný potravinový lístek na celé zásobovací období na všechny druhy vázaných potravin? Když to jde jinde, proč by to nešlo také u nás? Zastaralý lístkový systém nemůže zůstat déle. Jinak bychom se museli domnívat, že u nás má někdo zájem na tom, aby setrval. Na příklad na přiděl cukru musí býti lepeny a stříhány 4 druhy ústřižků, na 19 dkg margarinu rovněž čtyři druhy ústřižků atd.

Kdyby náš statistický úřad nám zjistil číslo neproduktivních sil, zabývajících se různými výkony při tomto systému, bylo by to číslo velmi úctyhodné. Jde o desítky tisíc lidí. Při tom mohu prohlásit, že již dnes je řada potravin a zboží, které není třeba těžkopádně obhospodařovat, jako ovoce, zelenina, mléko, sýr, marmeláda a j. Existence trhových svazů a k nim připojených různých výsadních společností je značně pochybná.

Je zde řada oprávněných stížností potravinářských prodejen a možno již dnes mluvit o krisi tohoto odboru. Nedostatečné obchodní rozpětí u řady potravin je vyvažováno nadlidskou prací, která není 8 hodin denně, ale mnohdy 14 až 16 hodin. Je poukazováno na to, že obhospodařovací předpisy jsou příčinou mnohých nesnází. Ku př. obchodník je povinen přejímati brambory za maximální ceny, kdežto zemědělci přijíždějí do města a nabízejí je přímo spotřebitelům pod nákupní cenou maloobchodu. Těchto předpisů nedodržují závodní tržnice znárodněných podniků, které si brambory kupují přímo od velkostatku a prodávají je potom pod cenou. Maloobchodníkům se takovýto přímý nákup zabraňuje a ti potom v očích konsumentů vypadají jako zdražovatelé.

Potravinářští maloobchodníci těžce nesou dvojí kolej ve výdeji zboží UNRRA, neboť družstevní prodejny dostávají toto zboží až 6 týdnů dříve, čímž mají velký soutěžní náskok před soukromým obchodem.

V distribuci mléka to také neklape. V době okupace bylo uzavřeno mnoho mlékáren. Ty, které zůstaly, nejsou zařízeny na zvyšující se produkci a proto se volá po otevření těchto zavřených mlékáren. Tento stav se zhorší ještě více, jakmile dodávky mléka budou zvýšeny. Tendence budovat jenom veliké monopolní mlékárny není účelná, doplácí-li na to konsument. Při tom všem tyto mlékárny fungují jako sběrny a velkorozdělovači másla a vajec.

Máme nadprodukci sýrů. Tím, že drahé sýry odčerpávají tukové jednotky, dostává konsument mléko odstředěné. Na příklad cena sýru roquefort je vyšší než cena másla, při čemž v tomto sýru je jen 50 % tukových jednotek oproti máslu. Při tom všem jsou tyto sýry obhospodařovány a rozdělovačům a maloobchodníkům přímo vnucovány. Bylo by na čase, aby zde byla učiněna rychlá náprava, neboť na to doplácejí nejen obchodníci, ale především konsumenti.

V distribuci lahvového piva to také neklape, zvláště na Ostravsku. Tam dělník a horník nedostane koupit lahvové pivo proto, že jediný pivovar nestačí na distribuci. Mohl by si ulehčit situaci tím, že by do distribuce zařadil stáčeče piva, jejichž provozovny byly uzavřeny za okupace. Ti se však marně domáhají jakékoli náhrady aneb zařazení do celého distribučního procesu. Vidíme nežádoucí zjev ve vzrůstu pití lihovin. Jednou z příčin toho je nedostatek lahvového piva a potom velmi často chabá jakost piva vůbec. Nemyslím, že stanovení dřívější uzavírací hodiny v živnostech hostinských a kavárenských tento stav zlepší. Na př. expositura ZNV v Ostravě ustanovila ve své oblasti zavírací hodinu všech restauračních a kavárenských místností o nedělích na 22. hodinu. Majitelé těchto živností nemohou býti trestáni za něco, na čem sami viny nenesou. Celý týden čekají na sobotní a nedělní obchod, který se jim nyní omezuje. Vypadá to jako omezení ve válečném stavu. Co tomu řekne cizinec, když v celé oblasti, která je převážně turistickou, neboť jsou zde Beskydy a Jeseníky, nedostane o nedělích po 22. hodině ani jídla ani nápoje, protože veškeré podniky tohoto druhu jsou uzavřeny?

Zcela právem přilehlé okresy při slovenské hranici poukazují na odlišné poměry v zásobování na Slovensku. Namnoze volná distribuce na Slovensku je příčinou toho, že se jezdí na Slovensko na nákup a podporuje se černý obchod.

Dále se poukazuje na vysoké bodování některých druhů zboží UNRRA, takže na př. zeleninové konservy se stávají neprodejnými.

Se značnými obavami pohlížejí na situaci za nadcházející zimy obchodníci s uhlím. Stanovené snížení dávek v přídělu uhlí pro otop v domácnostech, které jsou pro tuto zimu nižší než v roce předchozím, může býti příčinou toho, že mnoho našich rodin bude v zimě mrznout. Proto je nejvýše nutné, aby vláda této okolnosti věnovala zvýšenou pozornost.

Volání po zjednodušení daňového systému, zvláště pak po paušalisaci daně obratové, nutí nás k tomu, aby v tomto směru byly provedeny veškeré práce urychleně.

Veškeré obchodnictvo vítá přípravné práce ministra vnitřního obchodu, směřující k reorganisaci Ústředního svazu obchodu a jeho složek. Doufá, že v brzké době bude moci demokratickou volbou ustanoviti své zástupce ve svých zájmových korporacích.

Mohu prohlásit, že živnostníci a obchodníci jsou připraveni na úkoly, které jim ukládá budovatelský dvouletý plán vlády, avšak nutno také věnovati více pozornosti jejich nesnázím a odstraňovati je. (Potlesk.)

Podpredseda dr Böhm: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu p. zpravodajcovi za výbor soc.-politický, posl. dr Bláhovi.

Zpravodaj posl. dr Bláha: Nemám žádných dalších připomínek a navrhuji, aby zákonná osnova byla schválena tak, jak je vytištěna.

Podpredseda dr Böhm: Dávam slovo k doslovu p. zpravodajcovi za výbor živnostensko-obchodný, posl. Přeučilovi.

Zpravodaj posl. Přeučil: Připojuji se k návrhu soc.-politického výboru.

Podpredseda dr Böhm: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 8 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože nie je pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej.

Námietok niet. (Námietok nebolo.)

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 8 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokovacieho poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 3. Druhé čítanie osnovy zákona o úprave pracovnej doby v pekárňach (tlač 75).

Sú nejaké návrhy opráv lebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Bláha: Nemám oprav.

Zpravodaj posl. Přeučil: Nemám připomínek.

Podpredseda dr Böhm: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom,

nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený 3. odstavec poriadku.

Teraz prikročíme k prejednávaniu štvrtého odstavca poriadku, ktorým je.

4. Zpráva výborov soc.-politického a zemedelského (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu zákona (tlač 54), ktorým sa doplňuje zákon zo dňa 16. mája 1946, č. 121 Sb., o zaistení pracovných síl pre poľnohospodársku výrobu v rámci národnej výstavby štátu (tlač 74).

Zpravodajcom za výbor soc.-politický je pi posl. Hodinová-Spurná, udeľujem jej slovo.