Solidní obchod rovněž chápe veliký úkol, který mu plyne ze zjednodušení a zlevnění distribuce podle dvouletky. Solidní obchodníci konají sociální funkci a budou proto usilovat, aby skutečně sociální byla, t. j., aby se zboží dostalo ke spotřebiteli od výrobce co nejrychleji a co možno při nejnižších finančních nákladech. Chceme-li dvouletým plánem zvýšit životní úroveň národa, znamená to neustále snižovat ceny, a to nejen racionalisací výroby, nýbrž také racionalisací distribuce. Proto se obchodníci i sami budou starat o odstranění všech zbytečných článků distribučního řetězu. V zájmu celku i svém vlastním budou maloobchodníci usilovat o obnovení přímého styku s výrobcem, zejména se znárodněným průmyslem. Zvýšené úkoly a odpovědnost čekají obchodníky rovněž při postupném uvolňování přídělového systému a vázaného hospodářství.

Také v hostinství a lázeňství, ve všem tom, čím projevujeme své tradiční pohostinství, budou úkoly nemalé, i když nejsou ve vládním programu výslovně uváděny. Na těchto živnostnících bude, starat se o dobrou, vydatnou a levnou výživu, o řádnou rekreaci a přispět k zabezpečení nejdůležitějšího národního statku, zdraví pracujících. Na nich bude záležet, starat se o zvýšení péče o všechen pracující lid.

Ke splnění všech těchto úkolů bude také třeba zlepšit živnostenské organisace, především přebudovat povinné organisace řemesla, obchodu, cestovního ruchu, dopravy, jakož i hospodářské komory, tyto základní regionální organisace. Živnostníci jenom uvítají a sami k tomu přispějí, aby všechny tyto organisace byly zjednodušeny a zhospodárněny, odbyrokratisovány a zdemokratisovány k prospěchu ne jenom jednotlivců, nýbrž zejména celku.

Lidově demokratický režim vytvořil dobré předpoklady pro pochopení živnostnictva pro dvouletý plán také tím, že znárodněním peněžnictví a klíčového a těžkého průmyslu bylo odstraněno vykořisťování drobného podnikání velkokapitálem, který bezohlednou konkurencí a zneužíváním mocenských posic v peněžnictví drobné podnikání potlačoval. To umožňuje, že dvouletý plán nebude přinášet živnostnictvu jen povinnosti, nýbrž zaručí jim také spravedlivý podíl na svých výsledcích. Tak především je stabilisována měnovými opatřeními dobrá a hodnotná česká koruna, aby nebylo inflace ani deflace. Ve věcech daňových bude uskutečněna jednotná živnostenská daň a takový daňový systém, aby si poplatníci sami dovedli daně spočítat, bez advokátů a úplatků, a aby zdaněny byly především bezpracné důchody. živnostníci chtějí svému státu své daně poctivě platit, ale když je zaplatí, chtějí mít pokoj. Reorganisací veřejné správy musí být dosaženo toho, že úřady budou sloužit lidu i drobnému a střednímu podnikání, živnostníkům. Konečně se také naplněním dvouletého plánu zajistí a uskuteční jejich dávný požadavek - národní pojištění -, aby tak byl odklizen navždy přízrak žebrácké mošny na stará kolena, v nemoci, ve stáří či v úmrtí.

Tak chápou solidní obchodníci význam budovatelské dvouletky pro drobné a středí podnikání. Proto se i oni zapojili do nadšené dobrovolné všeobecné mobilisace práce, pracovali na brigádách, na polích, v šachtách a v lesích. Usilují o pořádek ve svých živnostech i živnostenských organisacích. Starají se, aby dobře a poctivě posloužili konsumentům, pomáhají překonávat obtíže zásobování, sdružují se proti parasitnímu velkoobchodu, potírají ve svých řadách nesolidní obchod, bojují proti šmelinářům, povalečům, fušerům, proti těm malým i proti těm velkým, proti živnostenským i politickým. Trpělivě dovedou rozmlouvat s netrpělivými zákazníky a moudře rozptylovat poťouchlé pochyby zpátečnických klevet a pomluv. Tak i oni vytvářejí předpoklady pro zahájení velikého díla budovatelské dvouletky a pro její zdárné naplnění. Vyrábět více, lépe a levněji znamená pro ně více zboží pro jejich dílny a obchody, znamená zvýšení koupěchtivosti zákazníků, znamená větší kupní sílu živnostenských výdělků.

Blahobyt, který je cílem budovatelského plánu, bude také blahobytem drobného a středního podnikání. Živnostníci jsou lidé prozíraví a dobří hospodáři. Proto dovedou dobře pochopit - přes všechny nástrahy zpátečníků - význam dvouletky, ještě lépe, než všechny jiné vrstvy pracujícího lidu, a proto, jako nebyli posledními v utrpení okupace, v boj i za národní svobodu a státní nezávislost, v práci a obětech od osvobození, nebudou také mezi posledními ani v plánované obnově a výstavbě našeho národního hospodářství, aby nebyli mezi posledními ani na podílu výsledků, úspěchu a zdaru budovatelského dvouletého plánu.

Předseda vlády Klement Gottwald zakončil svůj parlamentní projev žádostí k Národnímu shromáždění a k celé veřejnosti, aby se nedala svésti žádnou rozvratnickou demagogií. Nelze, jak pravil předseda vlády, na jedné straně žádati zlepšení materiálního postavení našich zaměstnanců ve veřejné a soukromé administrativě, a na druhé straně toto zlepšení znemožňovat udržováním nadměrného jich počtu.

Tato slova předsedy vlády by si měli vštípit především všichni ti, kteří dnes chodí mezi státní a veřejné zaměstnance a hrají si na jejich ochránce, štvou při tom na vládu a na jednotné odbory, protože prý jejich vinou platy státních a veřejných zaměstnanců nejsou upraveny tak, jak by to odpovídalo dnešní cenové hladině.

Naše republika potřebuje ve své správě a administrativě existenčně zajištěných, avšak také schopných a výkonných zaměstnanců. A jestliže chceme státním zaměstnancům vážně pomoci a ne je krmit lacinými sliby - jak se to dělalo za první republiky a jak to chtějí dělat někteří domnělí zastánci státních a veřejných zaměstnanců ještě dnes - jestliže to tedy míníme se státními zaměstnanci dobře, musíme především vědět, co jim můžeme slíbit, abychom to také mohli splnit, abychom nezklamali jejich důvěru.

Státní aparát je po personální stránce značně překrven. Následkem toho jsou veliká i čísla, která udávají výši personálních výdajů ve státním rozpočtu. Stoupl-li cenový index proti r. 1937/38 trojnásobně, pak průměrný plat státního a veřejného zaměstnance se zvýšil pouze více než dvojnásobně. Rozpočtové výdaje nám ukazují, že personální výdaje vzrostly proti r. 1938 téměř na čtyřnásobek, t. j. ze 6.172 milionů na 22 miliardy korun u aktivních zaměstnanců. To znamená, že se počet zaměstnanců značně rozmnožil. Zaměstnanci sami ovšem za tento stav nemohou, a bylo by se spíše ptáti, zda za to nenesou odpovědnost mnozí z těch vysokých úředníků, jichž povinností je potřeby zaměstnanců regulovat.

Tak či onak, musíme vycházet ze skutečnosti, že tu máme značný přebytek zaměstnanců a že číslo 180.000, které se veřejně uvádí, není nikterak přemrštěné. Je zřejmé, že musí dojít k restrikci, chceme-li v příštích dvou letech dosáhnout toho, co nám ukládá vládní program a ještě jasněji dvouletý plán, t. j. dosažení a překročení předválečné životní úrovně. Pracovní normál musí proto stoupnout i ve státních a veřejných úřadech a v podnicích. Úbytek zaměstnanců musí být nahrazen vyšším výkonem druhých. To všechno dá možnost zvýšit existenční úroveň státních zaměstnanců na patřičnou výši. Podaří-li se upravit personální výdaje na trojnásobek výdajů předválečných, t. j. ze 6 ¹/₄ miliardy na 19 miliard, a současně upravit personální stavy na stav předválečný, bude to znamenat, že platy státních a veřejných zaměstnanců budou moci být upraveny v průměru o 25 až 30 procent nahoru, t. j. tak, jak to odpovídá dnešnímu cenovému indexu, aniž by při tom bylo naše finanční hospodářství v nejmenší ohroženo. Taková je perspektiva, jakou můžeme dát státním a veřejným zaměstnancům do budoucna.

Mezi zaměstnaneckou veřejností je se zájmem diskutována otázka nového platového a služebního uspořádání. Tato záležitost musí být rozřešena tak, jak to naznačuje vládní program. Rozhodně už nelze pokračovat v opatřeních, jaká se na tomto poli až dosud prováděla. Nelze nadále novelisovat stará nařízení, upravující platové poměry zaměstnanců. Je totiž těžko vytvořit něco spravedlivého na tak špatných základech, na jakých byl v roce 1926 vybudován platový zákon č. 103. Jeho veliké slabiny ukázala t. zv. renominační akce, která měla zaměstnancům pomoci - odstranit křivdy z doby okupace. Zatím vsak vidíme, že byly jen nahromaděny křivdy nové. Ti zaměstnanci, kteří za okupace skutečně trpěli nízkou životní úrovní, vyšli naprázdno, a ti, kteří byli na tom platově nejlépe, dostávají nyní desetitisíce. Mezi zaměstnanci je proto nespokojenost, protože takové "odměny" dostávají vyložení kolaboranti. Ostatně očista ve státních a veřejných úřadech tvoří zcela samostatnou kapitolu. My komunisté nemůžeme souhlasit se stavem, jaký tu vznikl od revoluce, a považujeme uzákonění nové, definitivní úpravy za nejvýše naléhavé. Vládní program, k jehož splnění jsme se zavázali, nám to Ostatně zcela jasně ukládá.

Žádáme, aby vláda učinila opatření, aby t. zv. renominační akce a současně i akce nominační byly bezpodmínečně do konce tohoto roku ve všech úřadech skončeny, aby urychleně mohly býti zahájeny přípravy k vypracování nového řádu. Půjde o to, aby nový systém byl co nejspravedlivější a aby jeho zpracování byla věnována co největší péče, aby vzniklo dílo skutečně dobré a trvanlivé.

Považujeme za nezbytné, aby princip hodnocení práce a pracovního výkonu byl uplatněn u státních a veřejných zaměstnanců stejnou měrou jako u zaměstnanců soukromých, aby byla na věky odstraněna ona džungle zákonů a nařízení, upravujících služební a platové poměry našich státních a veřejných zaměstnanců, s jakou se nikde jinde ve světě nesetkáváme. Žádáme, aby v nových předpisech byla náležitě zdůrazněna odpovědnost úředníků, čím dojde k mnohým zjednodušením v dnes tak zdlouhavém úřadování, založeném na kolektivní neodpovědnosti. Chceme, aby i ve státní administrativě našli uplatnění schopní pracovití a aby jejich práce byla též náležitě oceňována, na rozdíl od těch, kteří sice snad dlouhá léta a na významných místech sedí, avšak žádné schopnosti ani píli nevykazují a schopným jenom překážejí. (Potlesk.)

My komunisté stavíme státní a veřejné zaměstnance do předních řad našeho pracujícího lidu. V příštích měsících bude nutno provést některá opatření, která budou muset zjednat nápravu dnešního stavu. Půjde při tom nejen o získání potřebných pracovních reserv pro naše hospodářství, ale i o ozdravení naší správy a administrativy. To bude třeba uzákonit za svorné spolupráce všech stran Národní fronty. My komunisté budeme dbát, aby zákon který upraví převod přebytečných zaměstnanců, jim poskytoval možnost dobrovolného rozhodování, aby jim zajistil patřičné umístění v hospodářství a při tom jim též zaručil dosavadní získané výhody v oboru nemocenského pojištění a pensijního zaopatření.

Jsme přesvědčeni, že státní a veřejní zaměstnanci splní více než kdo jiný svůj podíl na budování republiky. Komunistická strana Československa se postará ze všech sil, aby se jim za to dostalo i spravedlivé odměny. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu.

Nebude-li námitek, projednáme nyní 3. bod denního pořadu. (Námitky nebyly.)

Přikročíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Volba místopředsedů ústavodárného Národního shromáždění a jejich sliby.

Za resignovavší místopředsedy dr Böhma a dr Šoltésze nutno zvoliti nové dva místopředsedy.

Byl jsem požádán, aby volby tyto se pro zjednodušení vykonaly zdvižením ruky místo hlasovacími lístky.

§ 61, odst. 2 jedn. řádu připouští voliti zdvižením ruky, není-li námitek.

Jsou snad nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není, vykonáme tedy tyto volby zdvižením ruky.

Žádám o přečtení kandidátní listiny pro volbu 2 místopředsedů.