Předseda Josef David.
Místopředsedové dr. Ševčík,
Hodinová-Spurná, Petr, Tymeš,
Komzala.
Zapisovatelé Smejkal, Sova.
Člen vlády ministr V. Kopecký.
207 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: tajemník NS dr. Madar;
jeho zástupci dr. Záděra, dr. Ramajzl.
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu zákona (tisk 69), jímž se mění
zákon ze dne 15. května 1946, č. 135 Sb.,
o daňové a důchodkové (poplatkové)
amnestii (tisk 429).
2. Zpráva výboru ústavno-právneho
o vládnom návrhu zákona (tlač 66)
o uznaní rozhodnutí v manželských veciach,
vydaných súdmi lebo úradmi v cudzine, v oblasti
československého právneho poriadku (tlač
107).
3. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 58)
o některých opatřeních v oboru obchodního
a společenstevního práva (tisk 108).
4. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 59)
o zrušení a o změně soudních
rozhodnutí o rozvodu nebo o rozluce z doby nesvobody (tisk
109).
5. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu zákona (tisk 55), jímž se doplňují
některá ustanovení zákona ze dne 24.
července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování
míst legionářům (tisk 127).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
státního zastupitelství v Novém Jičíně
za souhlas s trestním stíháním posl.
Hořínka (tisk 122).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
krajského soudu v Čes. Budějovicích
odd. VII. za souhlas s trestním stíháním
posl. Sedláka (tisk 123).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vojenského prokurátora v Bratislavě za souhlas
s trestním stíháním posl. dr. Staško
(tisk 124).
Předseda (zvoní): Zahajuji 14. schůzi
ústavodárného Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal
jsem pro dnešní schůzi posl. Mikulášovi,
Nepomuckému, dr. Falťanovi, Čulenovi,
Kaletovi, na tento týden posl. Tomáškovi,
na příští týden posl. dr. Josefu
Novákovi.
Posl. Žiak žádá za dovolenou do
15. listopadu. t. r. vzhledem k účasti na jednáních
v Budapešti ohledně přesídlení
Slováků a Čechů z Maďarska do
Československé republiky.
Navrhuji udělení této dovolené.
Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Na žádost výboru soc.-politického
přikazuji dodatečně tomuto výboru
vládní návrh zákona o rozhodčích
soudech pro úpravu některých závazků
národních podniků (tisk 57).
Kdo s tímto dodatečným přikázáním
vládního návrhu zákona (tisk 57) souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je vládní
návrh zákona o rozhodčích soudech
pro úpravu některých závazků
národních podniků (tisk 57) podle §
20, odst. 3 jedn. řádu přikázán
též výboru soc.-politickému.
Přistoupíme k projednávání
prvního odstavce pořadu, jímž je
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu zákona (tisk 69), jímž
se mění zákon ze dne 15. května 1946,
č. 135 Sb., o daňové a důchodkové
(poplatkové) amnestii (tisk 129).
Zpravodajem je pan posl. Janouš, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Zákon ze dne 15. května 1946, č. 135 Sb.,
jehož platnost má býti prodloužena osnovou,
kterou mám čest zde dnes zastupovati, je časově
i věcně spjat se zákonem ze dne 15. května
1946, č. 134 Sbírky, který se týká
dávky z majetku a dávky z přírůstku
majetkové hodnoty.
Počítalo se s tím, že platnost těchto
dvou zákonů bude vyhlášena současně,
že nabudou současně platnosti. Bohužel,
technickými překážkami při tisku
různých směrnic a pomůcek prodloužila
se doba, která byla potřebná pro tento tisk,
a tak zákon nabyl účinnosti až dnem
1. října 1946, čili do té doby již
prošla platnost zákona č. 135.
Rozpočtový výbor, když projednával
zákon č. 135, zaujal již tehdy zásadně
odmítavé stanovisko k jakékoli daňové
amnestii. Členové komunistické strany v rozpočtovém
výboru prohlásili již tehdy jasně, že
žádná další daňová
amnestie býti nesmí a nemůže a že
každá defraudace, tudíž i daňová
defraudace, je sprostou defraudací a jako taková
má býti trestána. Domníváme
se proto, že toto je poslední daňová
amnestie, a chtěl bych při této příležitosti
zdůrazniti, že dnešní exposé pana
ministra financí v rozpočtovém výboru
nám potvrdilo jeden zajímavý fakt, a to ten,
že daňová morálka vzrůstá,
že výnos daní a dávek za tento rok je
daleko lepší, než jak předpokládal
státní rozpočet. To opravňuje k tomu,
abychom mohli říci, že daňová
morálka je celkově daleko lepší, než
byla dříve, a že i z tohoto důvodu nebude
třeba v budoucnosti sahat k takovým opatřením,
k jakým sahá tato osnova.
Osnova má vlastně legalisovat činy, kterých
se dopustili naši občané za doby okupace tím,
že zkracovali výnos dávek, poněvadž
nechtěli platit okupantům. To také měl
rozpočtový výbor na mysli již při
prvém projednávání této osnovy
a proto pověřil mne jako zpravodaje, abych dnes
doporučil tuto osnovu zákona ze dne 15. května
1946 k prodloužení o další jeden měsíc.
Proč jenom o jeden měsíc? Poněvadž
kdyby byla prodloužena osnova navrhovaného zákona
o 60 dní, jako má platnost zákon č.
135, mohlo by se státi, že by řada poplatníků
spekulovala znovu a že by vážila, co je pro ně
výhodnější, zda přiznat zatajené
zisky podle daňové amnestie, anebo přiznat
zatajené zisky ve smyslu zákona č. 134. A
proto, abychom zamezili toto váhání poplatníků
a abychom nepřetěžovali zbytečně
již tak zatížené státní
finanční úřady, doporučovalo
ministerstvo financí pouze lhůtu 30 dnů.
Rozpočtový výbor tento názor ministerstva
financí plně akceptoval a doporučuje prodloužení
pouze o 30 dnů.
Pokud páni kolegové ze Slovenska měli určité
pochybnosti a nejasnosti o tom, dá-li se tento zákon
vztahovat v plné míře též na
Slovensko, rozpočtový výbor se touto otázkou
též zabýval a přijal příslušnou
resoluci. V resoluci je jasně řečeno, že
do budoucnosti musí býti zákony dělány
již s hlediska unifikačního, že musí
býti dělány jasně, aby ani na Slovensku
nevznikala pochybnost, zdali zákony, které přijímá
ústavodárné Národní shromáždění,
mají plnou platnost i na Slovensku.
Nebudu dále o této osnově mluvit, poněvadž
je to materie velmi známá. Jenom bych chtěl
zdůraznit, že rozpočtový výbor,
schvaluje tuto osnovu beze změny a schvaluje také
resoluci, která se týkala slovenských pochybností,
chtěl znovu dokumentovat, že má pochopení
pro přestupky, které byly učiněny
z dobré vlastenecké vůle, z vlasteneckého
cítění, že však napříště
nebude míti žádných ohledů na
daňové defraudanty a že daňová
defraudace musí býti trestána, jak už
jsem jednou řekl, jako sprostý zločin.
Rozpočtový výbor doporučuje z těchto
důvodů ústavodárnému Národnímu
shromáždění osnovu k přijetí
tak, jak vám byla předložena. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění zákon ze dne 15.
května 1946, č. 135 Sb., o daňové
a důchodkové (poplatkové) amnestii (tisk
129).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Janouš. Nejsou.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné
ve zprávě výborové.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
druhého odstavce pořadu, jímž je
2. Zpráva výboru ústavno-právneho
o vládnom návrhu zákona (tlač 66)
o uznaní rozhodnutí v manželských veciach,
vydaných súdmi lebo úradmi v cudzine, v oblasti
československého právneho poriadku (tlač
107).
Zpravodajem je pan posl. dr. Kočvara, dávám
mu slovo.
Zpravodajca posl. dr. Kočvara: Vážená
snemovňa!
Značný počet našich národných
príslušníkov nútený bol pre macošské
hospodárske, sociálne a pred prvou svetovou vojnou
i politické pomery vysťahovať sa do cudziny.
Ako z týchto emigrantov, tak i z príslušníkov
našej zahraničnej armády z druhej svetovej
vojny mnohí uzavreli manželstvo v cudzine. Zaiste
sa vyskytnú prípady, že v manželských
veciach týchto našich národných príslušníkov
budú rozhodovať cudzozemské súdy, poťažne
úrady a že títo naši národní
príslušníci vrátiac sa natrvalo do svojej
vlasti budú vyvodzovať právne následky
z takýchto cudzozemských rozhodnutí. Nemusí
ísť však len o našich národných
príslušníkov.
Týmito momentami odôvodnená je potreba úpravy
sem sa vzťahujúcich právnych noriem, a to tým
väčšmi, že tieto normy nie sú v celom
štáte konformné. V českých zemiach
niet v podstate žiadnych zákonných ustanovení
o uznaní cudzozemských rozhodnutí v manželských
veciach; je to len súdna prax, opretá o exekučný
poriadok, kdežto podľa zákonného článku
XXXI z roku 1894, platného na Slovensku, "v manželskom
spore československého štátneho občana
zo Slovenska účinný je len rozsudok slovenského
súdu."
Ústavno-právny výbor prerokoval dňa
19. septembra 1946 predložený vládny návrh
sem sa vzťahujúceho zákona, osvojil si ho bez
zmeny spolu s dôvodovou zprávou a navrhuje slávnemu
ústavodarnému Národnému shromaždeniu,
aby ho spolu s dôvodmi schválilo. (Súhlas.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 10 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 10 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 2. Druhé čítaní osnovy zákona
o uznaní rozhodnutí v manželských veciach,
vydaných súdmi lebo úradmi v cudzine, v oblasti
československého právneho poriadku (tlač
107).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajca posl. dr. Kočvara: Nie sú.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odstavce pořadu, jímž
je
3. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 57)
o některých opatřeních v oboru obchodního
a společenstevního práva (tisk 108).
Zpravodajem je pan posl. Krajčír, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Krajčír: Paní a pánové!
Okupace v posledních letech nesla s sebou kromě
hospodářského ochuzení našich
zemí též velikou vlnu germanisační.
Tato germanisační tendence zasáhla též
obchodní a společenstevní rejstříky.
Proto je žádoucí, aby tyto německé
zápisy co nejdříve zmizely. To se musí
státi rychle, bez velkých formalit a nákladných
aktů. Zejména není třeba při
této očistě vyžadovat spolupůsobení
notářů.
Zápisy do obchodních a společenstevních
rejstříků je dotčen veřejný
zájem, avšak vzhledem k tomu, že navrhovaná
osnova počítá se součinností
soudů, je jak veřejný zájem, tak důležitý
zájem soukromý tímto ustanovením dostatečně
kryt. U společnosti akciové, společnosti
s ručením omezeným a u družstev je změna
zápisu podle platných předpisů spojena
se změnou stanov. Pro změnu stanov má se
šetřiti určitých zákonných
předpisů a proto podle dosavadního právního
řádu bylo by třeba svolávat valné
hromady. Podle navrhované osnovy této náležitosti
není třeba šetřiti. Ke změně
zápisu stačí svolení soudu. Tímto
svolením budou i stanovy změněny. Valné
hromady svolávají se zpravidla ne častěji
než jedenkrát ročně. Jelikož je
žádoucí, aby purifikace byla provedena co nejdříve,
je třeba ustanoviti, aby této formality nemuselo
býti šetřeno. Nelze ani konečně
očekávati, že by se valné hromady této
změně, pokud ještě snad nebyla provedena,
bránily.