Na stanovenou kvotu německých reparačních dodávek 3,5 % nebylo dosud dodáno nic a proto příjem z nich se ve státní pokladně zatím neobjevuje.

Konečně zbývá zmínit se o dvou větších příjmových položkách mimořádného rozpočtu, o srážkách cen zemědělských výrobků, které odvádějí větší zemědělské závody, a o odčerpaných cenových rozdílech u surovin a výrobků původu rostlinného a živočišného. Celoroční preliminář na obou těchto položkách činí 900 milionů Kčs, do konce září bylo na nich přijato 997¹/₂ milionu. Celý výtěžek z těchto položek má ovšem býti použit jednak na obnovu a zvelebení zemědělství u položky prvé, jednak na různé obnovovací, zvelebovací, podpůrné a jiné akce v oboru ministerstva výživy u položky druhé.

Sloučíme-li dosavadní příjmy rozpočtu řádného i mimořádného do úhrnné položky, vidíme, že bylo do konce září t. r. dosaženo celkového příjmu 28 miliard 310 milionů. Rozpočtová kvota za ³/₄ roku činí 28 miliard 344 miliony. V celku bylo tudíž v příjmech dosaženo rozpočtové částky až na nepatrný rozdíl 34 miliony Kčs.

Vývoj státních příjmů na veřejných dávkách a monopolech za uplynulá tři čtvrtletí roku 1946 dal vcelku za pravdu předpokladům našeho státního rozpočtu na tento rok. Je pro nás dobrým vysvědčením, že hned v prvém poválečném rozpočtu, kdy byla plynulost našeho rozpočtování přervána okupací, kdy nebylo téměř žádných srovnávacích dat a kdy byla změněna cenová a důchodová hladina, dovedli jsme v podstatě správně odhadnout sílu a vydatnost svého národního hospodářství i v tak těžkých podmínkách. Můj předchůdce v úřadě ministr dr Šrobár podtrhl tehdy ve svém rozpočtovém výkladu ve sněmovně, že při stanovení příjmů počítá se širokým dalším rozvinutím našeho hospodářského života. Je mi potěšením připomenout, že tento jeho zdravý a odůvodněný optimismus, který byl v odborném zahraničním tisku přijímán někde kriticky, byl však skutečným vývojem potvrzen.

Zmínil jsem se o poměrně příznivém vývoji státních finančních příjmů ve výkladu, který jsem podal rozpočtovému výboru sněmovny v říjnu tohoto roku. Nyní mám po ruce měsíční výsledky za leden až září t. r., tedy za tři čtvrti roku, a to výsledky, ze kterých byla vyloučena ta část veřejných dávek, která byla vybrána při celním projednání dodávek zboží UNRRA a plyne do zvláštních účelových položek, určených pro výtěžky akce UNRRA.

Podle takto upravených dat činily celkové státní příjmy na veřejných dávkách včetně finančních monopolů do konce září t. r. celkem 22 miliardy Kčs, z čehož bylo zaplaceno v nové měně zhruba 19¹/₂ miliardy, t. j. 88 %, a převodem z vázaných vkladů a účtů - podle § 17 dekretu č. 91/1945 Sb. - něco víc než 2¹/₂ miliardy, t. j. 12 %. Celkový výsledek 22 miliardy Kčs je o 2 miliardy 674 miliony Kčs, t. j. téměř o 14 % vyšší než předpokládaná rozpočtová částka za devět měsíců, která činí 19 miliard 367 milionů.

Na tomto výsledku se podílejí české země částkou téměř 19 miliard, Slovensko částkou něco nad 3 miliardy; rozdíl proti rozpočtu je v českých zemích poněkud příznivější - 14 % - než na Slovensku, kde činí 12 %. Poměr plateb v nové měně a plateb z vázaného bloku je v českých zemích i na Slovensku prakticky stejný.

Celkově posuzováno je tedy vývoj příjmů na veřejných dávkách ve srovnání s rozpočtem v českých zemích i na Slovensku přibližně shodný. Třeba tu vzíti v úvahu jako příznivý zjev, že rozpočtové předpoklady v českých zemích, preliminované poměrně velmi vypjatě, se zatím splnily a že lze totéž říci i o rozpočtových předpokladech na Slovensku, které ovšem v relaci k výsledkům z minulých let byly nasazeny do rozpočtu v částkách poměrně nižších, než tomu bylo u českých zemí. Tato rozpočtová opatrnost u slovenských příjmů byla odůvodněna rozsáhlostí plochy, která byla na Slovensku přímo zasažena válkou a takto v daňové kapacitě oslabena.

a) Přímé daně.

Výnos skupiny přímých daní v částce 9¹/₂ miliardy představuje 43 % všech příjmů na veřejných dávkách a je v celku o 22¹/₂ % nad rozpočtem. Zde se jeví určitý rozdíl mezi českými zeměmi, u nichž přebytek nad rozpočtovou částku činí téměř 26 %, a Slovenskem, kde tento přebytek dosahuje toliko 7¹/₂ %. Do určité míry lze tento rozdíl vysvětlit skutečností, že v českých zemích prováděly letos berní správy vyměření daní za válečná léta 1943 až 1945, z čehož resultoval určitý příliv plateb - zejména z vázaného bloku - na částky, které z těchto předpisů nebyly za okupace kryty platbami na prozatímní povinnost. Ovšem i na Slovensku připadá z letošního výnosu přímých daní značná část na náležitosti za dobu před 1. lednem 1946, což se projevuje v poměrně vysokých platbách z vázaného bloku; na tyto platby připadá totiž z výnosu přímých daní na Slovensku více než 32¹/₂ %, kdežto v českých zemích toliko necelých 21¹/₂ %. V českých zemích šlo patrně o úhrady dodatečných předpisů za rok 1945 a léta předchozí, na Slovensku pak o zvýšenou úhradu nedoplatků za tuto dobu. Z těchto úvah vyplývá, že jednak inkaso běžné povinnosti za rok 1946 je na Slovensku o něco volnější než v českých zemích, jednak že pravděpodobný objem náležitosti na rok 1946 bude na Slovensku o něco menší. Uvážíme-li, že jde o zdanění hospodářského výtěžku roku 1945 a že tedy na Slovensku byly daňové základy v důsledku vyšší cenové a důchodové hladiny posunuty do vyšších čísel než v českých zemích, musíme předpokládati, že se tu výrazně uplatňují nepříznivé vlivy válečných škod slovenských. Určité zvolnění plateb na povinnost za rok 1946 nastalo také proto, že nemohly býti vydány platební rozkazy na daně, k nimž se předepisují přirážky samosprávných svazků. Osnova o úpravě finančního hospodářství těchto svazků, která má tento nedostatek odstranit, byla parlamentu již předložena; po jejím schválení bude možno stanoviti platební povinnost na přirážkách k přímým daním za rok 1946 a vydati platební rozkazy na daně podléhající přirážkám. Na Slovensku k tomu přistupovala ještě určitá nevyjasněnost, pokud jde o zvláštní daň výdělkovou. Tato daň byla pro české země dekretem č. 97/1945 Sb. změněna v daň nepřirážkovou, do jejíž sazby byla výše přirážek inkamerována; na Slovensku naproti tomu zůstala tato daň ve své původní konstrukci jako daň, ke které se vybírají samosprávné přirážky. Bylo vedeno jednání o to, aby tato nejednotnost byla odstraněna nebo aspoň částečně vyrovnána určitými úpravami práva platného na Slovensku. Doufám, že v nejbližší době budu moci podati vládě návrh na vyřešení této věci, která je důležitá s hlediska jednotného daňového zatížení subjektů této daně v celém státě, zejména pokud jde o národní podniky.

b) Daň z obratu.

Dosavadní výnos daně z obratu v částce 4¹/₄ miliardy Kčs -posuzováno v celku - se téměř přesně kryje s rozpočtem; české země zůstávají o necelá 2 % pod rozpočtovou částkou, kdežto Slovensko vykazuje přebytek skorem 12 %, což lze vysvětliti vyšší vypjatostí rozpočtové částky v českých zemích. Daň z obratu se osvědčuje jako velmi pružný státní příjem, který se ihned a automaticky přizpůsobuje změnám v soustavě hospodářských čísel. Její vývoj letos je velmi příznivý - zvláště červencová splátka byla mimořádně vydatná a podle denních příjmů státní pokladny lze odhadovati, že podobně uspokojivá byla i splátka říjnová, která bude přesně vyúčtována až koncem listopadu t. r. Daň z obratu byla vždy dobrým ukazovatelem vývoje vyměřovaných přímých daní v příštím roce; můžeme proto míti určité naděje, že se tato souvislost projeví i ve výnosu přímých daní v r. 1947, pokud ovšem nebude v r. 1946 u podnikatelů nepříznivě vychýlena korelace těžeb a nákladů, z níž vyplývají ziskové základny daňově.

c) Cla.

Výnos cel, který po vyloučení částky, vybrané z dodávek zboží UNRRA, činil v celém státě toliko 75 milionů Kčs, zůstává prozatím hluboko pod rozpočtovou kvotou: schodek činí 361¹/₂ milionu Kčs, t. j. téměř 83 %; situace je v podstatě stejná v českých zemích i na Slovensku.

Je to přirozený důsledek přechodných mimořádných opatření, která byla v oboru celní správy nutná, abychom se vyrovnali s tísnivými hospodářskými poměry bezprostřední poválečné doby. V zájmu umožnění dovozu nedostávajících se předmětů denní spotřeby i výrobních prostředků byla v prvém pololetí 1946 suspendována téměř všechna cla vládním nařízením ze dne 14. prosince 1945 č. 152 Sb.

Postupující konsolidace hospodářských poměrů však dovolila, aby ve druhém pololetí tohoto roku byly ponechány v platnosti celní sazby aspoň u většiny hotových výrobků. Příslušná úprava cel byla provedena vládním nařízením ze dne 21. června 1946, č. 141 Sb. Tímto opatřením byla sice ponechána zotavující se domácí výrobě nezbytná celní ochrana, avšak zároveň byl umožněn bezcelný dovoz předmětů výživy v zájmu plynulého zásobování obyvatelstva potravinami; rovněž zůstala suspendována cla na suroviny, polotovary a pomocné látky potřebné pro oživení výroby průmyslové a cla na dovoz krmiv i hnojiv na podporu i zvýšení výnosu výroby zemědělské. Toto opatření nemálo přispělo též ke zdravému vývoji cen. Slibně stoupající rozsah zahraničního obchodu v souvislosti s tím, že asi u dvou třetin položek celního sazebníku zůstaly ve druhém pololetí v platnosti celní sazby stanovené celním sazebníkem, projevuje se v postupně stoupajícím výnosu cel. Kdežto v prvé polovici roku vynášela cla měsíčně jen málo nad 1 milion Kčs, stoupl výnos v červenci již na 15¹/₂ milionů, v srpnu činil 29 milionů a v září něco přes 25 milionů. Lze očekávati, že v posledním čtvrtletí si cla udrží tuto vzestupnou tendenci, roční výnos ovšem zůstane pod rozpočtem.

Vzhledem k uvedeným mimořádným opatřením, jakož i vzhledem k tomu, že dodávky zboží UNRRA se ve výnosu cel neprojevují, bylo by prozatím chybné činiti z dat o celních příjmech jakékoliv závěry o našem zahraničním obchodě. Zde jsou a po určitou přechodnou dobu i zůstanou jedině směrodatnými výsledky statistiky tohoto obchodu.

Je spravedlivé, abych význam práce celního sektoru, třebaže se ve výnosových číslech neobjevuje, zhodnotil dodatkem, že celní správa projednává všechny dodávky zboží UNRRA a že v souvislosti s tím vybrala od ledna do září t. r. na clech, dani z obratu a nepřímých daních celkem více než ³/₄ miliardy Kčs, kterážto částka plyne, jak jsem již uvedl, na zvláštní účelové položky celé akce UNRRA. Kromě toho zdolala celní správa s úspěchem též úkoly, jež na ni byly kladeny při projednávání transportů odsunovaných Němců.

d) Nepřímé daně.

Skupina nepřímých daní, co do vydatnosti v pořadí třetí za přímými daněmi a za daní z obratu, vykazuje po vyloučení částek, připadajících na nepřímé daně při dovozu zboží UNRRA, celkový výsledek 3 miliardy 700 milionů, který zůstává zhruba o 8 % za rozpočtovým předpokladem. Tento schodek se objevuje celý v českých zemích, kde činí něco přes 11 %, a je částečně vyrovnán přebytkem na Slovensku, kde jsou výsledky proti rozpačtu o více než 18 % lepší. Tyto rozdíly jsou ovšem účetní a jsou vyvolány hlavně tím, že na Slovensku je do nepřímých daní započítán částkou 133 milionů Kčs výnos daně z lihu, která byla vybrána v lednu a únoru do doby účinnosti zákona č. 30/1946 Sb. V českých zemích naproti tomu je fiskální výnos lihu za tyto dva měsíce obsažen ve skupině monopolů, do které se od 1. března 1946 zařadil i výnos lihového monopolu. Vyloučíme-li pro srovnání tuto částku ze slovenského výnosu nepřímých daní, vyplyne i zde schodek přibližně shodný s poměrným schodkem v zemích českých.

Vcelku lze říci, že z významnějších nepřímých daní splnily se výnosové předpoklady u daně z cukru a u daně z masa, která vzhledem k zlepšení přídělových dávek masa vykazuje proti rozpočtu přebytek téměř 62 %. Naproti tomu zůstala ve výsledcích značně pozadu za rozpočtem daň z minerálních olejů - zhruba o 36 % - a také daň z piva - o 8¹/₂ %. Příčinou schodku u daně z piva není ovšem daňové zatížení, nýbrž nízká stupňovitost piva a konkurence plně kvalitního vína a lihovin, k nimž se - bohužel - konsum do značné míry obrátil. Úprava ceny pitného lihu a tím i lihovin z počátku října t. r. a zavedení piva o vyšší stupňovitosti snad přispěje ke zvýšení konsumu piva. Tento obrat ve spotřebě alkoholických nápojů byl by s hlediska národního zdraví velmi žádoucí. Rozpočtového předpokladu také nedosáhla nová daň z cigaretového papíru, u níž schodek proti rozpočtu činí 38 %. Bylo to způsobeno poměrně vyššími příděly hotových cigaret. Nepříznivý vliv na výnos skupiny nepřímých daní měla ovšem okolnost, že zákon č. 162/1946 Sb. odložil účinnost ustanovení o dani z uhlí do 31. prosince 1946 a že také placení a vymáhání daně z umělých a jedlých tuků bylo v tomto roce administrativními opatřeními odloženo. Podle rozpočtu očekával se na těchto dvou daních za tři čtvrtě roku výnos 306 milionů, kdežto skutečný výnos připlynul toliko na Slovensku za měsíce leden a únor a na doplatcích ve výši 14 milionů. Okolnost, že se tyto dvě daně zatím nevybírají, znamená tedy pro skupinu nepřímých daní proti rozpočtu ztrátu 288 milionů Kčs, která se téměř vyrovná celkovému schodku v této skupině, který činí 319 milionů Kčs.

Přihlédneme-li k těmto skutečnostem, můžeme výnosové výsledky nepřímých daní považovati za zcela uspokojivé. Jsou nám dokladem, že ve statcích, na něž se nepřímé daně připínají, vyvíjí se výroba celkem v předpokládaných rozměrech a také že se osvědčila nová jednotná úprava československého práva v oboru nepřímých daní a monopolů, provedená zákonem č. 30/1946 Sb. s účinností od 1. března 1946.

Tato úprava je provisoriem, které má za účel překlenouti údobí, jehož finanční správa nezbytně potřebuje k úplné reorganisaci nepřímých daní ve směru, který nyní vytkl budovatelský program vlády. Tímto přechodným opatřením byl sledován dvojí cíl:

1. aby bylo dosaženo zvýšení státních příjmů, a

2. aby byl zjednodušen jak celý systém nepřímých daní, tak i hlavní technická ustanovení jednotlivých daní.

Prvého cíle bylo dosaženo, jak je vidět z výnosových výsledků, které jsem uvedl. Vyplynulo to jednak z celkem příznivého vývoje výroby statků nepřímými daněmi postižených, jednak z valorisace sazeb.

Ke konci roku 1945 byly totiž zvýšeny prodejní ceny výrobků ve srovnání s rokem 1938 průměrně asi třikráte. Vzhledem k tomu valorisovala finanční správa také sazby jednotlivých nepřímých daní stejnou měrou, t. j. průměrně trojnásobně proti roku 1938. Vyšší než trojnásobná valorisace byla provedena toliko u masa - dřívější sazba byla neúměrně nízká - a u piva - zde byla ponechána sazba z doby okupace - jakož i u vína, kde prodejní cena rovněž stoupla na trojnásobek z roku 1938.

Pokud jde o administrativní zjednodušení přímých daní, jsou dosavadní zkušenosti rovněž dobré.

Dřívější správa nepřímých daní byla poměrně nákladná. Příčina byla jednak v jejich systému, jednak v jejich technických a kontrolních ustanoveních. Daní bylo mnoho, některé z nich však jen nepatrně výnosné; bylo proto i mnoho daňově kontrolovaných subjektů, což vyžadovalo široce založenou službu kontrolní a na straně poplatnictva řadu osob, zaměstnaných daňovou agendou. Daně, které měly relativně největší režii, t. j. daň z limonád, sodových a minerálních vod, daň z vodní síly, daň z přípravků ke kypření těsta a potravní daň na čáře byly proto zrušeny. Kromě toho se nevybírá až do vyjasnění hospodářských poměrů daň z motorových vozidel a daň z jízdného za hromadnou dopravu osob motorovými vozidly, které rovněž měly administrativně těžko zvládnutelnou konstrukci.

Daň z lihu byla přeměněna ve státní finanční monopol a nově byla zavedena daň z cigaretového papíru. Z daní s nižším výnosem podržel zákon jen takové, jichž je třeba jako ochrany proti přesunu od spotřeby zdaněné ke spotřebě nezdaněné - daň z kyseliny octové, daň ze škrobového cukru - nebo takové, při nichž výroba je prováděna toliko v málo podnicích - šumivé víno -takže vybírání daně je jednoduché a je spojeno jen s minimální režií.

Podstatného zjednodušení bylo dosaženo také některými změnami v danově-technických ustanoveních jednotlivých daní. Především sluší tu poukázati na nový, jednotný způsob placení nepřímých daní za všechny poplatné úkony, vykonané v jednom měsíci, jedinou platbou do konce následujícího kalendářního měsíce. Tím se zmenšila práce u důchodkových kontrolních úřadů, které dříve musily vésti účty jednotlivých poplatníků a zpracovávati ročně pro všechny nepřímé daně úhrnem několik milionů šekových vplatních lístků. Nově zavedeným jednotným způsobem placení bylo dosaženo také zjednodušení pro poplatníky, jimž se vyšlo vstříc i tím, že daňové záznamy byly co nejvíce navázány na záznamy, které poplatníci již vedou k účelům podnikovým.

Velikého zjednodušení bylo dosaženo zejména u daně z masa, která byla v českých zemích zapojena na platný systém distribuční v regulovaném hospodářství dobytkem a masem.

Rovněž zdaňování vína nevyhovovalo pro svůj zastaralý systém, který spočíval ve vybírání daně v maloobchodě. Proto byla konstrukce daně změněna na daň z vinného moštu. Tím se omezil počet kontrolních úkonů na jediné zjištění daňového základu u výrobce moštu a pak již jen na příležitostné dohlídky u poplatníků, zda své platební povinnosti učinili správně zadost.

Ke zjednodušení třeba připočísti také omezení předpisů o továrním ohražení a o technickém dozoru pouze na největší daňové plátce.

V oboru daňového řízení bylo přesunuto veškeré běžné rozhodování na finanční úřady I. stolice; zemským finančním úřadům ponechána pak agenda odvolací, kontrolní, revisní a ministerstvu financí pak jen činnost normotvorná.