Složka, která má na starosti koncentraci i distribuci peněžních prostředků, je naše peněžnictví.

Znárodněním akciových bank podle dekretu presidenta republiky č. 102/45 Sb. zahájili jsme plánovitou přestavbu našeho peněžnictví, a to jak ve směru organisačním, tak v jeho národohospodářské funkci.

Není to fráze, pravíme-li, že funkce našich bank se znárodněním podstatně změnila. V dřívějším soukromokapitalistickém pojetí rozhodoval v činnosti bank především motiv dosažení největšího zisku, pomocí něhož se snažily banky hromaditi kapitál a získávati posice v celém našem hospodářství. Národohospodářská potřeba byla vážena při rozhodování o politice těchto ústavů jen vedle tohoto hlavního účelu. Zajisté zájem národohospodářský i zájem výdělečný někdy vedly ke shodnému rozhodnutí. Ale my jsme nyní odhodláni nepřipustit, aby motiv ziskový převažoval nad hospodářskou potřebou, nýbrž naopak. Jsme přesvědčeni, že při hospodářsky zdravé a do plánu našeho hospodářství zapadající činnosti a při dobré organisaci bude se našim bankám dařit a dobře dařit. Ale široký obor získávání hospodářských posic ve prospěch jednotlivců a jejich skupin nyní z činnosti bank zcela odpadá. (Potlesk.)

Znárodněním akciových bank jsme zasáhli nejmocnější posice finančních kapitalistů a zároveň jsme zcela podřídili plánovanému hospodářství nejcitlivější a nejdůležitější část našeho peněžnictví. Ostatní, neznárodněné úseky našeho peněžnictví, budou rovněž plně podřízeny národohospodářským potřebám celku. Je toho již nyní nezbytně třeba, neboť peněžními ústavy proudí náš peněžní a kapitálový trh, který by měl hráti nejvýznamnější úlohu ve financování dvouletého hospodářského plánu. Již budovatelský plán vlády uložil ministru financí, aby učinil, případně připravil řadu opatření, kterými by byla účelně vybudována stavba našeho peněžnictví s vrcholným orgánem - Národní radou peněžnictví v čele. Se zřetelem k tomu je připravována osnova zákona, jímž se upraví otázka zřízení vrcholného celostátního orgánu peněžnictví. Již jsme také vypracovali osnovu vládního nařízení k provedení dekretu o znárodnění bank, jehož vydání nám umožní vydati jejich stanovy a dáti jim definitivní zodpovědné vedení podle zásad lidové demokracie a hospodářské potřeby. Při tom bude nutno řešiti i otázku koncentrace znárodněných bank. V zemích českých je nyní celkem deset ústavů, které náleží pod znárodnění podle bankovního dekretu, na Slovensku je takových ústavů šest. Dále bude nutno vymeziti zejména funkce pro jednotlivé sektory peněžních ústavů tak, aby jejich činnost se zhospodárnila, vzájemně harmonicky doplňovala a sloužila v největší míře našemu hospodářskému životu. Typickými ústavy pro financování provozu, zejména provozu znárodněných podniků, budou banky - národní podniky, zatím co investiční, zejména pak průmyslový úvěr bude obstaráván zvláštními investičními místy. O tom, jak má být organisováno poskytování investičních úvěrů, aby úprava byla co nejúčelnější jak s ohledem na investiční úvěr celostátního významu, tak na úvěr významu a rozsahu pouze regionálního, nebylo dosud rozhodnuto.

Vhodným způsobem postavíme pod státní vedení i peněžnictví družstevní. Německá úvěrní družstva v pohraničí byla hned po revoluci likvidována a jejich majetek propadl jako konfiskát ve prospěch státu. Tam, kde to bylo hospodářsky odůvodněno, byla zřizována úvěrní družstva česká. Je naší snahou, aby likvidace německých peněžních družstev, jakož i ostatních německých peněžních ústavů byla provedena podle připravených směrnic osidlovacího úřadu, tedy na podkladě celkového osidlovacího plánu, pokud možno levně a s největším urychlením, a dále aby český vkladatel těchto ústavů byl uspokojen.

Budeme usilovati o rozšíření všech forem placení bez hotových. Zákonnými i administrativními opatřeními budeme odstraňovat překážky jeho rozvoje, aby nejširší vrstvy našeho národa ho používaly ke svému i státnímu prospěchu. Dosavadní způsob, jímž je placení bez hotových prováděno, musí být zjednodušen a soustředěn u jediného místa. Pro občanstvo bude tento způsob placení znamenati značnou úsporu času a námahy; postaráme se, aby znalost tohoto způsobu pronikla do nejširší veřejnosti. Pro naše národní hospodářství pak si od něho slibujeme, že hotové prostředky, které dosud leží bez užitku v rukou soukromníků, poplynou do peněžních ústavů, kam patří, mají-li se aktivně zúčastnit v hospodářském životě.

Dalším prostředkem, jímž chceme po finanční stránce přispěti k rozvoji našeho národního hospodářství, je úprava úrokových sazeb. Osnovou zákona, která je již hotova, snažíme se na jedné straně levným úvěrem podporovat produkci, na druhé straně stanovíme sazby kreditní tak, aby smysl pro spořivost nebyl u občanů podlomen. Proto chceme ponechati u úsporných vkladů dosavadní dvouprocentní úrokovou sazbu. Při odstupňování sazeb debetních pak přihlížíme k potřebě zlevněného úvěru pro investiční a provozní zápůjčky se státní zárukou, příp. se zárukou Národního pozemkového fondu, jakož i pro úvěry podle zákona o stavební obnově. Rozpětí mezi oběma sazbami jsme snížili tak, aby peněžní ústavy mohly ještě z něho plně krýti svou režii, aby tedy jejich rentabilita byla zajištěna, čili naopak, aby nesprávně volenou sazbou nebyla ohrožena jejich finanční rovnováha. Poválečné zvýšení režie peněžních ústavů musí ovšem být odstraněno účelnou koncentrací peněžnictví, racionalisací provozu a snížením personálních nákladů.

Tato úprava úrokových sazeb znamená zároveň sjednocení úvěrových podmínek pro celé státní území.

Peněžních ústavů i pojišťoven se dotýká i poskytování levného úvěru na placení majetkových dávek. Poplatníkům, kteří nemají potřebných prostředků, zejména ani vázaných vkladů, jsme umožnili zaplatiti majetkové dávky použitím levného úvěru. Peněžní, případně pojišťovací ústavy budou podle vyhlášky ministra financí ze dne 15. října 1946, Úřední list č. 188, počítati z těchto úvěrů jen minimální sazbu 2 %.

V poválečném vývoji obchodů našich peněžních ústavů tvoří mezník měnová reforma. Kapitál tvořený po měnové reformě, tedy v nových penězích, plynul do peněžních ústavů jen pozvolna, přece však rychleji než se jevila potřeba úvěru. Od června 1946 jeví se však u bank urychlený vzestupný vývoj, zejména na položce dlužníků. Proto počáteční zjevy podbízení úvěrů, které se vyskytly u některých peněžních ústavů, zcela ustaly a dokonce došlo k odčerpávání prostředků uložených peněžními ústavy na žiru u Národní banky.

Přes to, že u venkovských ústavů po sklizni nepřiplývaly úsporné vklady tou měrou, jaká by odpovídala tržbě za tuto sklizeň, zlepšuje se v celku přece postupně poměr mezi vklady na běžné účty a vklady úspornými. Poměr ten se vyvíjel příznivěji v českých zemích než na Slovensku.

V československém pojišťovnictví byl rok 1946 obdobím úplné reorganisace na podkladě dekretu presidenta republiky č. 103/45 Sb. o znárodnění pojišťoven. Již dříve byly na místa pověřenců Ústřední rady odborů a zemských národních výborů, kteří spravovali pojišťovny od revoluce, postupně jmenovány národní správy, jejichž úkolem bylo udržeti plynulý chod ústavů; totéž opatření bylo učiněno ohledně pojistných podstat cizozemských pojišťoven.

V srpnu 1946 byla ustavena Pojišťovací rada a byl vydán její jednací řád. Právě v těchto dnech pak je publikována ve Sbírce zákonů a nařízení, případně v Úředním listě a Úradnom vestníku série opatření, podle nichž v práva a závazky znárodněných ústavů s výjimkou práv a závazků z pojistných kmenů v pohraničí vstoupí dnem 1. ledna 1947 pět národních podniků a bude tak skončeno přechodné období reorganisace našeho pojišťovnictví. Tato opatření jsou ve shodě s usnesením hospodářských odborníků Národní fronty. Plníme jimi zároveň závazek, který nám uložil budovatelský plán vlády, totiž abychom učinili opatření k účelné koncentraci znárodněných pojišťoven.

Úkol nám uložený plníme takto: dnem 1. ledna 1947 se zřizuje pojišťovna Slavia - národní podnik se sídlem v Praze, která bude pojišťovnou s převahou obchodu zemědělského; zároveň se zřizuje Pražská pojišťovna -národní podnik se sídlem v Praze, která bude ústavem s převahou obchodu průmyslového; u dalších nově zřizovaných ústavů, totiž u První československé pojišťovny - národního podniku se sídlem v Brně a u pojišťovny "Slovan" - národního podniku se sídlem v Bratislavě, je obchod podle těchto hospodářských sektorů rozvrstven přibližně stejnoměrně. Tyto čtyři podniky budou provozovati pojištění životní i pojištění proti škodám a úrazům (elementární). Posléze se zřizuje k témuž dni Nemocenská pojišťovna - národní podnik se sídlem v Praze, která se bude zabývati smluvním pojištěním nemocenským, dokud nebude zavedeno veřejnoprávní pojištění nemocenské osob samostatně hospodařících.

Vzájemná soutěž těchto národních podniků, pokud se jejich činnost rozvíjí na stejném poli, bude řízena Pojišťovací radou a bude tudíž prosta výstřelků, známých z minulosti; naopak, věřím, že bude podnětem ke stálému zdokonalování úrovně služby veřejnosti i ke snaze po dosažení nejvyšší hospodárnosti provozu v zájmu státu, pojistníků i zaměstnanců pojišťoven.

Dosah soustředění, ke kterému těmito opatřeními dospějeme, lze ukázati názorně na tomto příkladu: První československá pojišťovna - národní podnik vstupuje v práva a závazky 417 různých pojišťoven a pojišťovacích spolků a spravuje až na další práva a závazky resp. československé kmeny pojištění 109 pojišťoven a spolků.

Z výše zmíněných opatření byly vyňaty vzájemné pojišťovací spolky a jedna zapsaná pokladna pomocná, které provozují pojištění doplňující nebo nahrazující nároky z veřejnoprávního pojištění sociálního, jakož i Zemský pojišťovací fond, který sleduje podobné cíle.

Do pojišťoven - národních podniků nebylo zatím možno včleniti pojistné kmeny z doby nesvobody v pohraničním území, protože nejsou známy závazky pojistitelů z těchto kmenů; stane se tak až po ohlášení a sepsání těchto závazků na podkladě zákona, na jehož osnově se pracuje. Podle odhadů ministerstva financí nestačí majetkové hodnoty těchto kmenů na zdejším území k úhradě závazků z nich plynoucích; část toho krytí v hodnotách znějících na říšské marky (říšských pokladničních poukázkách a jiných říšských papírech) činí přes 75 milionů RM.

Úkolem nejbližší doby bude dovršiti právní sloučení dosavadních pojišťoven v pojišťovny - národní podniky skutečným sloučením jejich provozu. To znamená, že bude třeba dosavadní různé pracovní systémy jednotlivých pojišťoven převésti na systém jediný. Tato práce si však vyžádá ještě delší doby. Z dekretu o znárodnění soukromých pojišťoven zbude pak provésti náhradové řízení. Předpoklady pro to budou musit být opatřeny vydáním potřebných norem.

V hospodářském stavu našeho pojišťovnictví nacházíme obdobu se stavem našeho peněžnictví. Naše pojišťovny mají uloženo 1.300 mil. korun v říšských půjčkách, jejichž hodnotu stejně jako jiná pochybná aktiva (na př. pohledávky za německými pojišťovnami a zajišťovnami, jakož i za německými peněžními ústavy), je nutno nahraditi. Úrok z těchto "aktiv" ovšem odpadl. Ovšem poměr t. zv. fiktivních (říšských) aktiv vůči aktivům hodnotným je u pojišťoven příznivější než u peněžnictví. Také zastavení úrokování pohledávek, které měly pojišťovny uloženy u zdejších peněžních ústavů před měnovou reformou, a přechodné zastavení úrokové služby u státních dluhopisů pojišťovny postihlo.

V životním pojištění udržuje nová produkce pojištění vzestupnou linii obdobnou tvorbě vkladů u peněžních ústavů. Od měnové reformy bylo v českých zemích nově sjednáno: v listopadu 1945 2544 pojistek s pojistnou sumou 62 mil. Kčs, v prosinci 1945 4566 pojistek s pojistnou sumou 97 mil. Kčs, v lednu 1946 6453 pojistek s pojistnou sumou 126 mil. Kčs, v únoru 8795 pojistek s pojistnou sumou 162 mil. Kčs, v březnu 10.826 pojistek s pojistnou sumou 223 mil. Kčs, v dubnu 10.380 pojistek s pojistnou sumou 206 mil. Kčs, v květnu 11.355 pojistek s pojistnou sumou 241 mil. Kčs.

Počtem sjednaných pojistek se již blížíme číslicím z roku 1938, avšak úhrn pojistné sumy pojištění sjednaných v roce 1946 ve srovnání s obdobnými údaji předválečnými dosud neodpovídá zvýšení hospodářských čísel.

V pojištění proti škodám a úrazům bude úkolem nejbližší doby zvýšiti pojistnou ochranu hledíc k změněné cenové hladině. Pojistníci většinou nepřizpůsobili dosud pojistné sumy zvýšeným nákladům, které by bylo třeba vynaložiti na náhradu škody, takže požívají nedostatečné ochrany pojistné. Byla nadhozena myšlenka, aby normativní úpravou bylo nahrazeno jednání každého pojistníka s pojišťovnou o zvýšení pojistné sumy. Proti nepatrně zvýšenému prémiovému příjmu vzrostla však správní vydání osobní i věcná, což bude míti nepříznivý vliv na ziskové možnosti pojišťoven. Lze však očekávat, že snížení osobní i věcné režie v důsledku koncentrace, dále celkové vyrovnání hospodářských poměrů na nové cenové hladině povedou již v roce 1947 a ještě spíše v roce 1948 k dosažení rentability u pojišťoven.

Podal jsem Vám v hlavních rysech přehled našeho hospodářského vývoje v roce 1946. Dovolte, abych nyní uvedl, jak probíhal letošní rok v hospodářství státním.

Celkové příjmy předpokládané v řádném rozpočtu na rok 1946 dosahovaly do konce září 1946 částky 23 miliard 967 milionů Kčs. Z toho připadá na veřejné dávky částka 22 miliardy, zbytek - necelé dvě miliardy - jsou příjmy ostatní. Výsledek na veřejných dávkách je o 2 miliardy 675 milionů lepší, než činí rozpočtová kvota za 9 měsíců. Těmito výsledky dávkovými se budu v dalším zabývat podrobněji. Příjmy ostatní zůstávají zatím daleko za rozpočtem, zhruba o 2¹/₄ miliardy, čímž je přebytek na dávkových příjmech z větší části vyčerpán, takže celkově se jeví na příjmech řádného rozpočtu zatím malý výsledný přebytek 428 milionů Kčs. Výsledky příjmů jiných než dávkových však nejsou konečné, poněvadž se v nich ještě neprojevuje saldo státních podniků a mnohé položky nejsou definitivně proúčtovány; proto zatím nepodávám bližší rozbor této příjmové složky.

Příjmy rozpočtu mimořádného činily za tutéž dobu, t. j. do konce září 1946, 4 miliardy 343 miliony Kčs a jsou proti rozpočtové kvotě nižší o 462 miliony Kčs.

Největší příjmovou položkou mimořádného rozpočtu je výtěžek z dodávek UNRRA, který je preliminován částkou 3¹/₂ miliardy Kčs; do konce září bylo na tuto položku vyúčtováno v českých zemích 2 miliardy 580 milionů a na Slovensku 300 milionů, tudíž celkem 2 miliardy 880 milionů. Kromě toho přijde ve prospěch této položky částka 785 milionů, která do září byla vybrána při dovozu z dodávek UNRRA na clech a veřejných dávkách, jak se ještě dále zmíním. Připočteme-li tuto částku, vidíme, že koncem září chybělo do celoročního prelimináře na této položce toliko 135 milionů Kčs. Lze tedy předpokládati, že celkový výsledek akce UNRRA bude proti rozpočtu značně vyšší. Je dobře si při těchto číslech uvědomit, jak velikou pomoc UNRRA pro nás znamenala v naší výživě, v našem hospodářství a konečně v získání peněžních prostředků, které se na této rozpočtové položce soustřeďují a jsou určeny na sociální a zdravotní služby a na rehabilitaci a rekonstrukci našeho hospodářství.

Další velké příjmové položky mimořádného rozpočtu představují příjmy z Fondu národní obnovy a příjmy z reparací, které mají sloužit ke krytí záloh na náhrady válečných škod. Na každé z těchto položek je preliminována 1 miliarda Kčs. Na příjem z Fondu Národní obnovy bylo do konce září t. r. zatím odvedeno toliko 400 milionů. Konstatuji, že dosavadní výsledky konfiskace nepřátelského majetku nelze označiti za uspokojivé. Příčinu dlužno hledati v tom, že nebylo dosud ukončeno konfiskační řízení a ani nebyl řádně proveden soupis tohoto majetku. V obou směrech záleželo a záleží především na výkonnosti místních a okresních národních výborů, které dosud nesplnily úkoly uložené jim dekretem č. 108/1945 Sb. a příslušnými vyhláškami. Proto nebyl vývoj této příjmové položky uspokojivý a proto ovšem také nemohlo býti přikročeno k přídělu konfiskovaného majetku.

Na příjmu z reparací se zatím objevil toliko zlomek reparací maďarských.

Podle československo-maďarské dohody ve věci reparačních dodávek ze 6. dubna 1946 zavázalo se Maďarsko na stanovenou celkovou povinnost 30 milionů dolarů dodati nám v r. 1946 různé stroje, lodě, zemědělské výrobky a jiné zboží v hodnotě 4 milionů dolarů; v r. 1947 mají tyto dodávky činiti asi 6,500.000 dolarů. Až dosud nám Maďarsko dodalo zboží, hlavně ovoce, ropu a její deriváty, za 403.788 dolarů, proplatilo hotově 500.000 dolaru a v běhu je dosud nesúčtovaných předběžných dodávek asi za 422.000 dolarů, tudíž celkem za 1,325.788 dolarů. Docílené výtěžky za toto zboží plynou do státní pokladny a dosavadní jejich příjem činí 62,616.238 Kčs.