Věříme však, že všechny tyto potíže budou úspěšně překonány, záleží jen na tom, aby se povedla právě prováděná vnitřní reorganisace v celém rozsahu, jak byla plánována. Zaručí naprostou spolupráci mezi jednotlivými odbory, takže tento resort nebude napříště ukazovat veřejnosti ne dvojí, ale hned dokonce několikerou tvář jako doposud a přispěje neobyčejně významně k úspěchu dvouletky, jejíchž potřeb v prvé řadě chce dbát.

Věříme, že se uplatní ve spolupráci dvou tak význačných hospodářských ministerstev především snaha přispět k úspěchu našeho budovatelského plánu, přispět k splnění dvouletky, a proto za klub čs. soc. demokratické strany prohlašuji, že pro rozpočet obou resortů budeme hlasovat v jejich původním znění. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dalším řečníkem je p. posl. dr Kvetko. Dávám mu slovo. (Nebyl přítomen.)

Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. dr Steiner.

Posl. dr Steiner: Dámy a pánové, vážená sněmovno!

Již Košický program vlády Národní fronty Čechů a Slováků jasně mluvil o tom, že naše republika bude napříště státem národním, t. j. státem Čechů a Slováků. Proto za vydatného přispění Sovětského svazu a hlavně dík generalissimu Stalinovi počal již v porevolučních dnech odsun Němců z našeho území. Odsunem Němců byl náš stát postaven před nový problém, jak osídlit pohraniční území, které bylo tímto historickým aktem navždy očištěno od nepřátelské německé páté kolony. S plnou odpovědností přistoupila naše vláda k plnění velikého úkolu, k osídlení pohraničí českým lidem. Z krajů, které byly po staletí hospodářsky i kulturně ovládány Němci, se staly v necelém půldruhém roce kraje české. Liberec, Ústí n. L., Karlovy Vary a ostatní města jsou dnes městy českými. Všude zde zvučí naše krásná mateřština a po Němcích, kteří republiku v minulých dobách zrazovali, není ani potuchy. Jejich odsun byl v hrubých rysech skončen a zbytek bude v jarních měsících příštího roku odvezen tam, kam je srdce táhlo.

Právě tak, jako se nám podařilo vyřešit otázku nepřátelské německé menšiny, podařilo se nám stejně dobře osídlit pohraniční okresy slovanským živlem. Osídlovací akce se přes všechny své obtíže a překážky s úspěchem chýlí ke konci. Byla prováděna v duchu našich národních tradic, demokraticky a bez donucení. Čeští lidé, hlavně ti drobní, odcházeli na výzvu vlády do pohraničí dobrovolně a s vědomím, že jdou budovat nový život. Dnes můžeme konstatovat s hrdostí, že v pohraničí žije více než 2,200.000 českých obyvatel. Fakticky každá čtvrtá rodina odešla do pohraničí, aby pomáhala státu a národu na úseku skutečně nejnutnějším.

Naše strana již od samého počátku věnovala osídlovacímu dílu největší pozornost. Prohlašovala, že nemají pravdu ti, kteří tvrdí, že odsunem Němců bude naše národní hospodářství těžce postiženo. Dnešní stav dává našim slovům plně za pravdu. Naše strana se pečlivě starala a stará o zajištění našich nových hraničářů a většina zákonných opatření vyšla z naší iniciativy. Přesvědčili jsme všechny pochybovače, že myšlenka osidlovací nebyla utopií, nýbrž nezbytnou nutností, která velkou měrou přispěje k plnění dvouletého plánu. Za 18 měsíců od květnových dnů bylo vykonáno dílo vskutku gigantické. Dnes máme v pohraničí většinu továren v plném provozu, v městech i na vesnicích fungují české školy, zemědělství se stává prosperujícím a výnosným, a i úřady, o nichž v prvních porevolučních týdnech a měsících nebylo ani slechu, přispívají dnes k úplné konsolidaci pohraničních poměrů. Hlavně pohraniční průmysl, který tvoří ¹/₃ veškerého průmyslu naší republiky, snese ve výrobnosti plné srovnání s průmyslovou výrobou vnitrozemských závodů.

Přes všechny tyto velké a historické úspěchy ozývají se v určitém tisku i na schůzích hlasy, které pro stromy nevidí les. Tyto hlasy nespokojenců a hlavně lidí, kteří chtějí úmyslně rozvracet klidnou výstavbu života v pohraničí, chtějí přesvědčit veřejnost, že v pohraničí vládne bezpráví a chaos. Snaží se dokazovat, že osidlovací akce byla od počátku špatně organisována a že nemá dobrých úspěchů. Z běžných případů a příhod dělají se velké události, které mají charakterisovat neúspěch osidlovací akce. Několik případů defraudací národního majetku má zlehčit veliké dílo a ohromnou práci, kterou denně vykonávají drobní čeští lidé ve svých nových domovech. Je přímou urážkou těch tisíců pionýrů našeho pohraničí, jestliže tyto jednotlivé trestné činy se paušalisují a v některých novinách se píše o pohraničí jako o území bez práva a bez spravedlnosti.

Dokonce v blízkosti našich státních hranic se rozšiřuje nedůvěra ve vládu, nedůvěra v lidovou demokracií, a hraničáři jsou vybízeni k tomu, aby brzdili rozvoj vládní politiky, která chce vésti k lepšímu zítřku. Těm, kteří ještě dnes nepochopili, jaký velký kus práce byl v pohraničí vykonán pílí a vlastenectvím českého člověka, prostého dělníka, úředníka a živnostníka, zemědělce i řemeslníka, chtěli bychom poukázati na poměry a obtíže roku loňského. A ptáme se jich: Což nevidíte ten rozdíl mezi poměry loňského května, června, července, srpna a nyní?

Jak vypadalo pohraničí loni?

Tři miliony Němců nepřátelsky a nenávistně naladěných proti novému českému osídlenci činilo život v pohraničí mnohdy i nesnesitelný. Válkou rozbitá města i domovy. Vzpomeňme si jenom na těžké zásobovací obtíže, na ztuchlý chléb a nedostatky v dopravě. Mnohde se tehdy ještě střílelo a v severočeských lesích Werwolfové nebyli žádnou vzácností. Nebylo českých lékařů. Nebylo škol. Nebylo učitelů. O kulturních podnicích, divadlech a biografech se tehdy nedalo ani mluvit. A přece do těchto neutěšených poměrů odcházeli čeští zemědělci a živnostníci, aby na výspě našeho státu chránili majetek naší republiky. Poslechli výzvy vlády a šli do poměrů podle jejich názorů velmi nejistých. Ale přece šli.

V té době nebylo ani potuchy po veřejné správě. Ve vesnicích i v městečkách byli jen Němci. A německý starosta vládl zde jako dříve. A jestliže dnes někteří neodpovědní činitelé pomlouvají a kritisují národní výbory v pohraničí a organisují proti nim štvanice, pak nechť s tito pánové uvědomí, kolik obtíží museli překonávat zástupci všech politických stran při své práci v orgánech lidové správy. Takových potíží, jakých byly v pohraničí stovky, vnitrozemí nikdy nepoznalo.

Kolik jen práce, kolik námahy bylo zapotřebí k dobře organisovanému odsunu Němců! Veškerá odpovědnost spočívala na orgánech národních výborů. Tento úkol byl vyplněn s úspěchem, jak o tom svědčí fakta i čísla. Bylo třeba přidělovat zemědělcům půdu, živnostníkům řemeslné a obchodní podniky, dělníkům a úředníkům rodinné domky. S jakým počtem zaměstnanců prováděly národní výbory tuto rozsáhlou agendu? Kvalifikovaného úřednictva bylo tenkrát v pohraničí velmi málo. A všechna práce a odpovědnost za ni byla zde opět přidělena členům orgánů lidové správy.

Do pohraničí přicházeli většinou lidé sociálně slabí, ať šlo o zemědělce nebo živnostníky. Tito občané nikdy předtím sami nevládli, nýbrž byli vrstvou, nad kterou bylo dříve vládnuto. A nelze se divit, jestliže se z počátku dopouštěli některých chyb a omylů. Jestliže se však ozývají hlasy, že národní výbory v pohraničí zneužívají své pravomoci, že překročují moc, kterou jim zákon uděluje, pak mohu z vlastní zkušenosti s tohoto místa prohlásit, že tomu ve většině případů tak není, a že pravdou je opak. Národní výbory v pohraničním území se dopouštějí té chyby, že nevyužívají plně pravomoci a kompetence, kterou jim dává vláda a kterou jim dává zákon. V tom je jejich dnešní velký nedostatek.

Lidé se učí, rostou v práci a nová naše lidovědemokratická republika jim dává možnost takového růstu a vývinu. Lid, který je zdrojem veškeré moci v našem státě, si vládne sám, bez jakýchkoli prostředníků v národních výborech. A to je hlavní důvod t. zv. kritiky pohraničních poměrů.

Při této příležitosti je dobře se zamyslit nad institucí národních správců. Tyto orgány, zřízené dekretem číslo 5 z loňského roku, jsou jen dočasné. Přesto, že vykonaly veliký kus svědomité a poctivé práce pro republiku, jsou stále terčem vtipů a napadání. Je pravda, že určité malé procento národních správců jsou lidé nepoctiví a nehodní. Celek však nezklamal a republice nesmírně pomohl. Byli to poctiví národní správcové na živnostech i na průmyslových objektech, kteří se svými zaměstnanci zachránili republice miliardové hodnoty. (Potlesk.) Těžko bychom si mohli představit pohraničí, kdyby se hned po revoluci neujali svých funkcí národní správcové. Jestliže ještě dnes humoristické časopisy, kabarety, tisk i divadla paušálně ironisují jejich práci, pak to činí neprávem a zlomyslně. Nebýt poctivých národních správců, nebylo by klidného a spořádaného života v dnešním pohraničí.

Ukazuje se na ojedinělé případy nepoctivosti. Ale ruku na srdce. Nejsou nepoctiví lidi i ve vnitrozemí? Nehájili jsme nikdy a hájit nebudeme zloděje a lidi zištné. Dožadujeme se s důrazem odstranění všech těch lidí, kteří nemyslí na blaho republiky, na blaho národa a kteří se na úkor celku obohacují. (Potlesk.) Národní výbory a bezpečnostní orgány dovedou odkrývat tyto nepřátele národa a umějí je také trestat. Očistě pohraničí však nepomůže povšechné paušalisování, jak je čteme v některém tisku.

V pohraničních oblastech nám roste nový typ českého člověka, typ skutečného hraničáře. Vytváří se zde skutečně lidové a demokratické prostředí. V pohraničí nenajdeme těch ostrých sociálních rozdílů, které jsou ještě ve vnitrozemí. Nejsou tu velkokapitalisté, neboť velké podniky byly dekretem č. 108 konfiskovány ve prospěch Československé republiky. Drobné živnosti a rodinné domky budou v pohraničí přiděleny těm, kteří si jich plně zaslouží za svou dosavadní obětavou práci. Stejně tak je tomu se zemědělským majetkem.

Jestliže mluvíte s nezaujatým hraničářem, dozvíte se, že se mu žije lépe a volněji než dříve. Zemědělský dělník nebo deputátník, který nikdy nedoufal, že se může státi samostatným hospodářem, stal se za nepatrnou úhradu vlastníkem české hroudy. On stejně jako jeho předkové dřel na cizím a nyní pracuje na svém a může plně zabezpečiti svou rodinu, připraviti lepší život svým dětem. Nikdo z těchto osídlenců nevěří podvratným řečem, které jsou stále roztrušovány kolem vlastnických dekretů, vydávaných ministerstvem zemědělství. Naši noví osídlenci v pohraničí vědí však dobře, že vláda Národní fronty plní a splní všechno, co slíbila ve svých programech a prohlášeních. (Potlesk.)

Určitý tisk si vzal také za úkol dokazovati naší veřejnosti, že pracovní morálka v pohraničních závodech je nízká, že se v podnicích nepracuje a většinu času propolitisuje. Doporučoval bych těm, kteří skládají a píší své zprávy o pohraničí v pražských redakcích, aby si zajeli podívat se do falknovských dolů, do Stalinových závodů, do ašských textilek. Tam by se přesvědčili o pravém opaku. Falknovské doly předstihly předválečnou těžbu uhlí o 17 % již loňského roku v listopadu. Nebýt Stalinových závodů, byla by ochromena veškerá naše automobilová doprava. Kovodělné závody v pohraničí stejně jako závody na zpracování dřeva předstihly v letošním srpnu výrobu z roku 1935.

Také o pracovních brigádách mladých lidí, kteří přispěchali pomoci našim hraničářským zemědělcům, se mluví a píše s velkým despektem. Velká většina těchto mládežnických brigád pohraničním zemědělcům skutečně pomohla a velmi se zasloužila o zajištění plynulé výživy národa. Mladí lidé z měst se naučili zemědělským pracím a po svém návratu mluví o pohraničí s nadšením. Bylo by poučné, kdyby ministerstvo zemědělství vydalo číselný přehled, co bylo těmito brigádami sklizeno.

Je potřebí říci všem, kteří stále a stále vidí a hledají nedostatky osidlovací akce a kteří svým postojem a neproduktivní kritikou chtějí vyvolati v pohraničí chaos, že jejich stanovisko je naprosto nesprávné a že se svorně řadí k těm, kteří nepřejí rozkvětu nové republiky a šťastnějšímu životu pracujícího lidu. Vládní program třetí vláda národní fronty Klementa Gottwalda se v jedné ze svých kapitol obšírně obírá naší osidlovací politikou a jasně říká, že během dvouletého plánu má býti dokončeno velké a historické osidlovací dílo. Oč jde v tomto posledním stadiu osídleni? Jde hlavně o to, aby se do pohraničních oblastí dostalo ještě přibližně 70.000 pracovních sil do průmyslu, které jsou tam nutny pro splnění dvouletého plánu. Tomuto naléhavému a důležitému úkolu věnuje naše strana veškerou pozornost a věřím, že ve spolupráci s ostatními stranami Národní fronty tento vážný úkol splněn bude. Bude z toho míti prospěch celý národ, celý stát.

V tomto období pokládá naše strana za nutné vyřešiti řadu majetkoprávních úprav, po kterých pohraničí už volá. V těchto dnech jsou projednávány v parlamentních výborech dva vládní návrhy, jejichž uzákonění podstatně přispěje ke stabilisaci majetkoprávních poměru v pohraničí. Od těchto osnov si naši noví hraničáři slibují velmi mnoho a věří, že některé ožehavé problémy mohou býti jimi hladce vyřízeny ku prospěchu všech těch, kteří se osvědčili při budování nového života v pohraničí.

Jde především o vládní návrh zákona tisk č. 119, kterým má býti přidělován zkráceným řízením do vlastnictví drobný živnostenský majetek a rodinné domky. Předpokládáme, že tato vážná osnova bude ústavodárným Národním shromážděním projednána urychleně. Vláda totiž ve svém programu určuje, že se má okamžitě přistoupiti k úpravě majetkoprávních poměrů Čechů a Slováků v pohraničí, zejména pokud jde o zemědělské usedlosti, drobné živnosti, rodinné domky a bytová zařízení. Ve vládním programu, který byl slavnostně schválen 8. července 1946 celým ústavodárným Národním shromážděním, praví se doslovně:

"Národním správcům, kteří se osvědčili, bude usnadněno nabytí vlastnictví k spravovanému živnostenskému majetku. Úspěšným národním správcům, jakož i uživatelům rodinných domku v pohraničí, kteří jsou tam řádně zaměstnáni, se poskytne právní nárok na příděl jimi spravovaných nebo užívaných majetků velmi zjednodušeným a zkráceným přídělovým řízením."

Všichni tito národní správci na živnostech očekávají plným právem, že vláda i parlament splní svůj příslib. Totéž očekávají i uživatelé rodinných domků.

Odmítáme a nemůžeme dovolit, aby byl v pohraničí vyvoláván nepokoj a chaos zprávami, že tito osvědčení budovatelé českého pohraničí nemají nároku na získání majetku, který spravují. V tomto případě bojuje komunistická strana za spravedlnost pro tisíce drobných českých lidí, kteří už prokázali, že jsou dobrými hospodáři a dobrými budovateli. Při tom komunisté nezapomínají ve svých návrzích na zasloužilé bojovníky za svobodu národa ve druhé světové válce. Je pustá pomluva tvrdit, že by naše strana chtěla poškozovati tyto osvědčené vlastence, zahraniční vojáky, politické vězně, partyzány a příslušníky illegálního domácího hnutí. Jak by mohli komunisté poškozovati zájmy těchto vyzkoušených bojovníků proti fašismu, když většina těchto opravdových vlastenců v době illegality i nyní je organisována v naší straně? Jsme pevně rozhodnuti postarati se o všechny tyto přednostní uchazeče, umístiti je a dát jim možnost získání drobného živnostenského majetku i rodinných domků, neboť jejich nesmrtelné zásluhy nemohou být a také nebudou národem zapomenuty. Komunisté jsou jistě první, kteří by nedovolili, aby byli tito přednostní uchazeči poškozeni, a jestliže se jim vytýká nezájem, ba dokonce nepřátelský postoj, pak jsou to výtky nejenom směšné, ale skutečně nízké.

Národní správci v pohraničí prošli ohněm mnoha kontrol, zkoušek i komisí. Zachránili republice ohromné majetky, investovali do svěřených podniků nejen svou velkou práci, ale často i své vlastní peníze, upravili své živnosti, které Němci poškodili na inventáři i na budovách. Jsme přesvědčeni, že do přídělu budou zahrnuti jenom ti, kteří se plně osvědčili, kteří nezapomněli, že hospodaří pro národ a pro státní pokladnu a ne pro vlastní kapsu. (Potlesk.)

Komunistická strana Československa bude usilovat o to, aby drobné živnostenské podniky byly poskytovány nabyvatelům za takovou úhradu, která by jim byla přijatelná. Nabytý majetek se nesmí stát předmětem spekulace a přídělcům musí býti vydány takové nabývací listiny, které by opravňovaly k okamžitému zaknihování majetku. Těmito opatřeními se uspíší konsolidace poměrů v pohraničí a budou dány hlavní předpoklady k tomu, aby byla setřena hranice, která dělí pohraniční kraje od vnitrozemí.

Stejně důležitou osnovou, která se současně projednává v parlamentních výborech, je návrh zákona o osidlovacím příspěvku. Tímto zákonem mají být ve smyslu vládního programu uhrazeny z veřejných prostředků mimořádné stěhovací a zařizovací výlohy některým kategoriím zaměstnanců. Chtěl bych s tohoto místa poděkovat vládě i ministerstvu financí za to, že uvolňuje pro tento účel částku ve výši jedné miliardy v době, kdy státní pokladna nemá přebytků a kdy každý haléř, dříve než je vydán, bývá na dlani několikrát obrácen. Všichni pracující hraničáři jsou za tuto podporu vládě Národní fronty opravdu vděčni. Vyplácením osidlovacích příspěvků budou odstraněny mimořádné výlohy stěhovací i zařizovací, které měli někteří naši osídlenci se svým přestěhováním do pohraničí.

Je třeba s tohoto místa také uvésti všechno to, co bylo vykonáno pro nové osídlence a pro konsolidaci poměrů v pohraničí. V měsíci lednu t. r. byly vyhláškou osidlovacího úřadu stanoveny nižší činže a nájemné z důvodů sociálních a osidlovacích. Dnes v každém městě pohraniční oblasti s výjimkou středu měst lázeňských je nájemné v konfiskovaných domech o 25 % nižší než ve vnitrozemí a toto snížení je ještě vázáno na to, že nájemné nepřesahuje u normální rodiny 18 %, u rodiny početné 15 % důchodu, při čemž tato procenta budou ještě podstatně snížena. Toto opatření má skutečný revoluční obsah v dosavadní bytové péči, neboť poprvé se výše nájemného odvozuje od důchodu nájemníka. Konfiskovaný nemovitý majetek nemá a nebude sloužit pouze potřebám jednotlivců, nýbrž ho bude použito na zdokonalení sociálního, hospodářského i kulturního života. Proto se má značná část tohoto majetku dostati orgánům veřejné správy a veřejným institucím. Osidlovací úřad vydal vyhlášku číslo 1587, která přinese neobyčejný prospěch místním, okresním i zemským národním výborům, jakož i veřejnoprávním korporacím. Přídělem konfiskovaných domů a jiných zařízení zvýší se kulturní a sociální úroveň pohraničních vesnic a měst, které se stanou po této stránce brzy vzorem vnitrozemským místům. Budou dány předpoklady pro zřízení dětských školek, jeslí, sociálních poraden, kulturních domů a pod.