Slavná sněmovno! Již rozpočet na r. 1946 byl sestaven tak, že se skládal ze tří hlavních bloků výdajů a příjmů: z výdajů a příjmů ústředních, zemí českých a Slovenska. Tak byl sestaven i rozpočet na r. 1947. Povšimneme-li si této sestavy, vidíme, že výdaje ústřední činí v rozpočtu 25 miliard a jsou kryty 8,8 miliardy příjmů, takže resultuje schodek 16,8 miliardy. Výdaje zemí českých činily 35,7 miliardy a příjmy 30,4 miliardy, schodek 5,3 miliardy. Výdaje Slovenska 15,3 miliardy, příjmy 9,1 miliardy, schodek 6,2 miliardy. Celkový schodek činí tedy 28 miliard.

Tu jsme u problému, který jsem již v rozpočtovém výboru nadhodil. Chtěl bych k tomu říci znovu, že není zásadně možné, abychom napříště předstupovali před veřejnost s rozpočtem, aniž bychom byli dohodnuti o tom, jak přispějeme my Češi a vy Slováci k úhradě na tu společnou střechu republiky. Pan ministr financí poukázal na to ve svém exposé takto: Schodek ústředního hospodářství činí 64,86 % úhrnu výdajů tohoto úseku. To je způsobeno skutečností, že v zásadě dosud není ústavně vyřešena otázka úhrady ústředních výdajů a že jako ústřední příjmy jsou rozpočtovány jen příjmy ústředních orgánů, zejména výnos ústředních podniků tabákové režie. Zajištění rovnováhy nejen rozpočtové, ale i pokladní je tedy do budoucna otevřeným úkolem.

Pan ministr to řekl zpříma a jasně. Podle mého názoru je nemožné, aby tato kolona vykazovala vůbec navenek jakýkoliv schodek, který budí nebezpečné zdání, že mnohem přednější jeví se nám Čechům a také vám Slovákům úhrada nákladů na sociální péči, školy, rozhlas i na divadlo než na hlavu státu, na obranu státu, na orgány bezpečnostní, na hlídání hranic finančními orgány atd. Tato kolona, slavná sněmovno, nesmí v příštím prelimináři vykazovati schodek. Nezapomínejme, že o rozpočet každého státu se velmi interesují politické a vojenské kruhy v zahraničí.

Pan dr Šrobár ani p. dr Dolanský tento problém nemohli a nemohou rozluštit. To je problém hospodářské a finanční dohody mezi Čechy a Slováky, o níž se representanti obou národů musí dohodnouti stůj co stůj. Musí se přesně dohodnouti, z jakých pramenů příjmů budou přednostně krýti výdaje ústřední nebo jakou kvotou přispějí na hrazení výdajů ústředních Češi a jakou Slováci. Musí se tak státi velmi brzy, protože světová veřejnost hlavně v této věci je velmi citlivá a posuzuje pevnost státních celků podle toho, zdali vůbec a jak rozřešily národy, tvořící jednotný stát, tento problém.

Musí se tak státi také proto, aby napříště nemohli Slováci obviňovat Čechy, že Slovensko vyjídají, a aby Češi zase nevyčítali Slovákům, že na Slovensko doplácejí. Proto tato otázka je základní otázkou nové ústavy. Rozřešíme-li ji, pak se o ostatních partiích ústavy jistě snadno dohodneme. Nevyjasněný stav této otázky trvá již přes rok a nebyl učiněn, pokud jsem informován, ani pokus o její vyřešení. Již v souvislosti s plánem dvouletky měli se její konstruktéři zabývati touto politicko-finanční otázkou, bez jejíhož rozluštění nemůže býti dosaženo politické konsolidace státu. Tak jsem tento problém, který je po mám soudu základním problémem nové ústavy, formuloval v rozpočtovém výboru. K nějakému konkrétnímu řešení této otázky v rozpočtovém výboru nedošlo a přece k jejímu vyřešení dojíti musí, a to rychle. Není možno, aby český národ nesl sám tíhu ústředních výdajů. Chceme-li všichni upřímně, aby republika byla navenek silná a pevná, pak musíme jak my Češi, tak i vy Slováci dáti jí k tomu dostatečné prostředky, každý národ podle svých skutečných sil.

Ke konci resumuji: Rozpočet běžných výdajů musí býti dále radikálně snížen za pomoci kontrolní a úsporné komise, která musí býti k tomu cíli vybavena patřičnou pravomocí. Při sjednávání peněz na investice úvěrem musí býti dodržena normální cesta a nesmí býti žádným způsobem použito method úvěrové expanse. Konečně musí býti co nejdříve přikročeno k řešení otázky úhrad ústředních výdajů zeměmi českými a Slovenskem v zájmu tohoto výrazného znaku opravdové státní jednoty uvnitř i navenek, jak včera slavnostně prohlásil posl. dr Kočvara, všech Čechů a Slováků v naší republice Československé. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Hořínek. Dávám mu slovo.

Posl. Hořínek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

V rozpočtu ministerstva vnitřního obchodu vzhledem k nynější tíživé hospodářské situaci není plně zhodnocena péče o důležitý obchodní sektor a také o důležitý podnikatelský stav, když vidíme celkové výdaje 108 mil., zatím co jiné ministerstvo vydává pouze na chov koní částku jen o málo menší. Bylo by skutečně velmi záhodno, aby v příštích letech bylo na vnitřní obchod více věnováno.

Pokud se týká dílčích výdajů, musím s politováním konstatovati, že na podporu zestárlého, zchudlého a nemocného živnostnictva je věnována jen velmi malá částka. Máme spoustu starých chudých živnostníků, kteří si nemohli nic na své stáří ušetřit, a jediná možnost pro ně, získat nějaký příspěvek od svého ministerstva, je nyní velmi malá. Na koho se dostane a kolik, když ministerstvo ještě zmenšilo to málo, co vloni bylo pro ten účel určeno? Člověku je trpko u srdce, když vidí, že pro jednu koňskou závodní stáj jest v rozpočtu položka 400.000 Kčs a pro naše zchudlé, přestárlé a nemocné živnostníky nebo jejich vdovy pouze o 300.000 Kčs více. Na sociální péči o živnostnictvo je pamatováno také málo, pouze 1 mil. Kčs. To značí, že drobným živnostenským podnikatelům, kteří se dostali nezaviněně do tísně, a těm, kteří byli v podnikatelských možnostech poškozeni, se dostane velmi málo. Kolik pak bude těch dlouhodobých provozních nebo investičních zápůjček a na koho se dostane, když i tuto položku ministerstvo proti loňsku z úsporných důvodů snížilo! A co výchovná péče o živnostensky dorost? I tu ministerstvo snížilo o 100.000 Kčs proti loňsku. 700.000 Kčs pro všechny naše učně v celé republice? Stačí to pro jejich učňovské a kupecké školy a stačí to pro přípravu dorostu k samostatnému podnikání? A dále na hospodářskou péči o živnostenský dorost jest určeno 2 mil. 800 tisíc Kčs. To patrně stačí na všechna zařízení k udržování učňovských domovů, besídek, rekreačních táborů, to stačí na zabezpečení přílivu dorostu, zejména v úseku osidlovacím. Proč se jim tak málo dává? Což je zapotřebí přispívati jim tak málo, když na druhé straně dáváme jugoslávským dětem 30 mil. korun? Nevyčítám, když je bída, tak je potřeba pomoci, ale naše děti také potřebují, a jsou naše. Tedy v prvé řadě na ně pamatujme.

V další položce, péče o spotřební a obchodní družstva, se zvyšuje částka na 2,200.000 Kčs. Tyto peníze budou rozděleny podle volné úvahy ministerstva. Poněvadž obchodních družstev je nepatrný počet, bude většina těchto peněz určena patrně výhradně jen spotřebním družstvům, jak již sama důvodová zpráva uvádí, že zvýšená spotřeba jest odůvodněna programovým rozvojem družstevnictví, čehož bude možno dosíci zejména poskytováním levných dlouhodobých zápůjček, dále převzetím záruk za družstva podle zákona a podporou družstevního školství a jiných opatření v zájmu družstevnictví.

Předem prohlašujeme, že se nestavíme a nemůžeme stavěti proti družstevnictví ani spotřebnímu, ani zemědělskému, ale chceme stejně přiměřenou pomoc i pro podnikáni soukromé. Nemůžeme dosti dobře pochopiti, jak se na jedné straně zvyšuje částka pro spotřební družstva a na druhé straně se snižuje potřeba na vybavení provozoven jednotlivých oborů živnostenského nebo obchodního podnikání, kterého je třeba za účelem zvýšení úrovně a možností některých podnikatelských odvětví, a další částka na živnostensko-organisační snahy odborové a na částečné krytí nákladů s odbornou kursovní činností, na organisaci a podporu studijních zájezdů praktiků ze řad živnostnictva a obchodnictva a na jiné akce k podpoře živnosti. Tímto směrem se nese nejen finanční podpora spotřebních družstev-konsumů, ale také i podpora morální a povolovací, jak právě vidíme, neboť valí se nová lavina nových a nových spotřebních konsumů.

Tu musím veřejně pranýřovat tuto akci nově otvíraných konsumů. Na všech stranách pojednou vyvstávají nesčetné nové konsumy, m. j. Vsetín, Mor. Beroun, Runářov, Ludmírov, Drahanovice, Přáslavice atd. Zejména musím poukázati na poslední dva křiklavé případy v obcích Drahanovice a Přáslavice, kde jde o obce s 1.000 obyvatel a kde jsou 4 obchodníci smíšeným zbožím, takže je tím o řádné a plynulé zásobování zcela postaráno. Nikdy tyto konsumní prodejny o povolení otevření nežádaly, ba naopak učinily tak proti zamítavému stanovisku hospodářských skupin a obchodní a živnostenské komory, ba dokonce proti vůli okresního národního výboru. Tyto prodejny jsou otvírány přes to, že ministerstvo vnitřního obchodu vydalo dne 1. srpna t. r. tento výnos: "V dnešní době, kdy veškeré úsilí musí býti věnováno pracovnímu procesu, vzniká stále dosti nových obchodních živností. Tím se odčerpávají síly, kterých jest možno použít produktivněji v jiných oborech lidské práce. Ministerstvo vnitřního obchodu žádá proto okresní národní výbory, aby nové živnosti obchodní, jakož i nové družstevní prodejny nebyly dočasně povolovány. Výjimku tvoří případy, kdy plynulé zásobování obyvatelstva nezbytně vyžaduje vzniku nové obchodní živnosti nebo převodu stávajícího živnostenského oprávnění a zejména jde-li o osoby, jimž zákon přiznává výhodnější postavení při nástupu živností".

Tak říká výnos, ale jinak praxe. Pro konsumy, zdá se, toto nařízení vůbec neplatí, jak patrno z vyřízení rozkladu okresního národního výboru v Litovli, a neplatí také ani pro samo ministerstvo vnitřního obchodu. O existenci konsumů se stará, ale o existenci obchodníků ne. Žádáme proto v tomto směru bezpodmínečné dodržování jak Košického, tak i nynějšího vládního programu, kde je družstevní podnikání postaveno na roven podnikání soukromému ve všech právech i povinnostech. Ministerstvo si musí nutně uvědomit, že je ministerstvem nejen družstev a konsumů, ale hlavně obchodu, jak říká sám název, a musí proto postupovat naprosto nestranně, a co hlavního, spravedlivě.

Při této příležitosti zároveň co nejrozhodněji odmítáme soustavné štvaní a útoky různých také-politických činitelů, kteří ve svých projevech urážejí zejména drobné řemeslníky a obchodníky, ty, kteří jsou vlastně základem celého našeho hospodářského podnikání a bez jejichž práce se naprosto nemůžeme obejít.

Dále je nutno se též zmíniti o jedné části obchodnictva, která byla zcela suchou cestou úplně likvidována. Jsou to obchodníci dobytkem, kteří vyhláškou pana ministra zemědělství č. 1329 ze dne 16. května t. r. byli z obchodování úplně vyřazeni. Byli vyřazeni lidé, kteří vlastní živnostenské listy, jsou pro obchod zařízeni a jsou zkušenými obchodníky. Několik tisíc lidí s rodinami ztrácí existenci. Provádění obchodu dobytkem prostřednictvím jen zemědělských družstev znamená prakticky monopolní obhospodařování dobytka. Že jakýkoliv monopol nejde k duhu a ve prospěch zemědělců, je naprosto jasné, a proto se proti tomuto zásahu pana ministra zemědělství zemědělci vesměs brání.

V Zemědělských novinách bylo oznámeno, že p. ministr Ďuriš věnoval zemědělskému družstvu v Horšově Týně a zemědělskému družstvu v Kadani po 200.000 Kčs. Nebylo uvedeno, na jaké účely. Máme důvodnou obavu, že státních peněz bude použito k sanaci hospodářských družstev, což bychom velmi neradi viděli. Jsem zásady, nechť každý obchoduje za své, a kdo ztráty zaviní, nechť je také zaplatí. (Potlesk.) Poctivý obchodník a poctivý družstevník nikdy nepožaduje od státu, zejména v dnešní těžké době, ani haléře. Je také nutno, aby se stejně měřilo zemědělským družstvům i soukromému obchodu zemědělskými plodinami. Oba dva tyto hospodářské sektory musí býti postaveny na stejnou basi a zachována vůči oběma naprostá spravedlnost.

Další nápravu bychom rádi viděli v distribuci uhlí. Zima na krku, a není čím topiti. Zatím co na domácnost je předepsáno v některých krajích 7 q uhlí, některé znárodněné průmyslové podniky přenechávají svým zaměstnancům množství o 100 % vyšší. Opět bují jako loni s uhlím šmelina. Příděly nejsou, ale volně za drahé peníze se uhlí dostane.

Situace v zásobování textilním zbožím: Zvýšený nedostatek textilního zboží v maloobchodě v předvánoční době a četné stížnosti se strany odběratelů vyvolaly zvýšenou pozornost úředních činitelů a spotřebitelů. Údaje, které poskytl pan ministr průmyslu, že jest vyrobeno textilního zboží za 9 miliard, jsou nepřesné, neboť obsahují také různé průběžné položky, takže docházíme k přibližné celkové výrobě 6 miliard za rok 1946. Celková výroba podle skutečnosti vypadá tak, že na jednoho spotřebitele připadá v textilu částka 600 až 700 Kčs ročně. Je patrno, že textilního zboží bylo vyrobeno nedostatečné množství a přibližně pouze každý druhý spotřebitel by mohl vyčerpati předpokládanou částku na odběr textilu. Při přesné specifikaci vyrobeného zboží docházíme k poznání, že však ani tato zmenšená dávka nebyla vyrobena plánovitě a nemohlo jí být zcela využito. Textilní trh zaznamenal během letošního roku tři vlny nadbytku textilního zboží a vleklou krisi odbytu některých druhů jiných. V měsíci lednu a únoru se objevilo na trhu nadměrné množství pokrývek, v jejichž výrobě ministerstvo průmyslu bezplánovitě pokračovalo. Zároveň s tímto nadbytkem přikrývek, které byly uvolněny a staly se neprodejným zbožím, objevilo se velké množství flanelu, který byl právě tak uvolněn, a konečně v měsíci dubnu a květnu velké množství lněného zboží, jako ložního prádla a lněného kepru, které vysokou cenou a množstvím tvořilo nadbytek na trhu. Bylo by zajímavo zpětným šetřením zjistiti, jakou část celkové výroby tvořily tyto nadbytečné výroby, které sice trh po delší době zkonsumoval, ale které pravděpodobně znemožnily plynulé zásobování v jiných druzích textilního zboží. Naprostý nedostatek byl u podšívek, šatovek, košil, punčoch a ponožek. Příčina nedostatku jednoho a nadbytku druhého byla zaviněna nesprávným plánováním.

Také kontrola není přesná. Vidíme to z toho, že když vypukla dnešní textilní aféra, nemohou páni revisní orgány podati přesná čísla o výrobě a odbytu. Po způsobu let válečných stanoví ministerstvo průmyslu klíč, podle kterého je textilní výrobce povinen dodávati svoji výrobu v poměru 50 % konfekčnímu průmyslu, 30 % obchodu a 20 % řemeslu. Takto stanovený prodejní klíč nejen neodpovídá povaze našeho, spotřebitele, který v míru nakupoval 73 % zboží metrového a pouze 27 % konfekčních výrobků, nýbrž vyvolává sám o sobě nedostatek metrového zboží. Znárodněný konfekční průmysl dostává často taková kvanta zboží, že není schopen je zpracovati. Jest proto naprosto nutno příště kontingent textilií spravedlivě rozdělit. Nedostatek zboží, vyvolaný jednak nedostatečnou výrobou a za druhé nesprávným plánováním, vyvolal průvodní zjevy, které se objeví při každém nedostatku zboží i při všech zásobovacích krysích, totiž že se rozbujel černý obchod a že jsou porušovány cenové předpisy ve formě příplatků u výrobců. Trváme na přísném potrestání všech těch velkošmelinářů, kteří se něčím v tomto směru provinili.

Nedostatky se jeví hlavně tím, že se zejména mezinárodnímu černému obchodu společně s některými našimi darebáky podařilo podloudně vyvézti velké množství textilu do ciziny, hlavně do Maďarska, Polska a část i do Německa. Další závadu máme v tom, že některé naše továrny z jedné suroviny vyrobí horší zboží než jiné z téže suroviny. Deputát si dělníci neponechávají, nýbrž jej často rozprodávají. Přímo katastrofální je nedostatek podšívek, krejčí budou muset dělníky propustit a situace se má zlepšit až v dubnu. Také kaliko není. Barchet se vyrábí řídký a ze lnu, není vůbec teplý, naopak chladný a příliš drahý. Další velkou závadou je nedostatek zahraničního úvěru na dostatečný nákup surovin, aby se mohlo zboží vyrobiti.

Chystá se zákon o znárodnění obchodních domů. Předem varuji, byl by to průlom do obchodního podnikání. Obchodnictvo se všeobecně staví proti, poněvadž správně chápe, že by se to ani u něho nezastavilo. Obchod jsou tykadla státu do celého světa a cizina je příliš citlivá vůči podobným experimentům. Jde asi o pět obchodních domů. Kdo má o ně zájem? Dva jsou v českých rukách, dva pod národní správou a jeden patří americkému státnímu občanu. Věc samu sleduje s velkým zájmem americký velvyslanec a je to také jedna z příčin odmítnutí americké půjčky. Proslýchá se, že u jednoho z nich je 50 milionů pasiv. Má proto na něj doplácet stát? Proto pozor! Má-li někdo chuť něco znárodňovat, tedy mu poradím: nechť znárodní konsumy!

Dále požadujeme demokratické a brzké volby do hospodářských obchodních skupin a živnostenských společenstev. Mohly-li již býti volby do parlamentu, mohou již býti konečně i do těchto živnostenských institucí tak, jak si to obrovská většina obchodnictva a živnostnictva přeje.

Konečně přicházím také na rozpočet, a to na subvenční miliony. V rozpočtu na rok 1947 jsou položky, které zajisté nepřijme naše veřejnost a zejména poplatnictvo s velkou radostí. Jsou tam totiž u jednotlivých ministerstev položky pod označením "podpory nebo subvence a příspěvky podle volné úvahy". Je zajímavo sledovati, jaké výše dostupují: Předsednictvo vlády 100.000 Kčs, předsednictvo Sboru povereníkov 50.000 Kčs, ministerstvo zahraničních věcí 1 milion Kčs, ministerstvo vnitra 4,600.000 Kčs, ministerstvo spravedlnosti 120.000 Kčs, ministerstvo školství 405 milionů Kčs, ministerstvo "dobrých" informací (Potlesk.) 150 milionů Kčs, ministerstvo zemědělství 180 milionů, ministerstvo výživy 26 milionů, ministerstvo průmyslu 14 milionů, ministerstvo vnitřního obchodu 20 milionů, ministerstvo techniky jen 2 miliony, ministerstvo dopravy 16 milionů, ministerstvo pošt vůbec nic, ministerstvo sociální péče zato 679 milionů, ministerstvo zdravotnictví 55 milionů, ministerstvo financí, které nám předchází příkladem, jenom 150.000 Kčs.

Vážená slavná sněmovno, celkem to činí jednu miliardu 554 milionů, které jsou určeny jednotlivým ministerstvům na subvence podle volné úvahy, kromě těch subvencí, které jsou určeny již k účelům jiným. Je nesporné, že je nutno poskytnouti určité částky pro různé nepředvídané výdaje našim ministerstvům k disposici podle volné úvahy, ale částka jedna a půl miliardy je příliš vysoká a u našeho poplatnictva je naprosto nepopulární.

Ještě se příliš dobře pamatujeme na subvenční systémy z dob první republiky a byli bychom, neradi, aby se subvence dostaly těm, kteří mají široké lokty, drzé čelo, známosti a po případě legitimaci určité politické strany. (Potlesk.) Rozhodně v příštím rozpočtu tak vysoké položky podle volné úvahy schvalovati nebudeme.

Slavná sněmovno! Rozpočet státu má býti vždy sestaven tak, jak se na řádného hospodáře sluší, totiž v rovnováze. Není-li, svědčí to o naší nehospodárnosti a to je, prosím, velmi vážná věc. Řekněme si to přímo a otevřeně. Byly-li však určité okolnosti příčinou, že se v předloženém rozpočtu nedaly provésti žádné změny, chovám naději v novou úspornou a kontrolní parlamentní komisi, která musí konati svoji povinnost svědomitě, tak, aby s ní občané byli spokojeni. Musí se jí podařit dosáhnout ve výdajích značnějších úspor. Je to naprosto nutné, poněvadž je tu neuhrazeno 28 miliard Kčs. Jiné východisko není. Kapitál na vnitřním trhu není, zahraniční půjčka je jednak nepravděpodobná a jednak pro úrokovou sazbu neúnosná. Proto se musíme snažit stůj co stůj dostat rozpočet do rovnováhy. Jsme tím povinni své odpovědnosti, svému svědomí a také svému národu jako jeho zvolení zákonodárci! (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze. Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v sobotu dne 14. prosince 1946 o 9. hodině

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé (tisk 244), kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947 (tisk 260), a rozprava o prohlášení pana ministra financí, učiněném v 23. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 22. listopadu 1946.

Končím schůzi.