Po mém soudu mohou nám nyní - v neprůhledných cenových poměrech - stavební národní podniky poskytnouti pevné opěrné body, k nimž se budeme moci s důvěrou obrátiti a budeme si moci ověřiti seriosnost cen požadovaných soukromými podnikateli, jenom proto, že národní stavební podniky nebudou mít technickou možnost podplácet nesvědomité úředníky, neboť jejich hospodaření bude veřejně kontrolováno a tím konec konců odpadne příležitost k nepoctivosti vůči veřejnému stavebnictví. Národní stavební podniky také pomohou solidním stavebním firmám, které naštěstí existují v početné míře aby se vybavily z tlaku falešné stavovské solidarity a tak bude umožněno snížení stavebních nákladů a cen. Při tom v podstatě nijak existenčně neohrozí soukromé firmy, neboť práce bude dostatek pro všechny solidní podnikatele a množství podniků, které mají býti ustaveny jako stavební národní podniky, představuje jenom nepatrný zlomek celkového našeho průmyslu stavebnického.

Je pravda, že stavebnictví je jediný hospodářský sektor, kde nedošlo ke znárodnění, ale přece jenom je nutno uvážiti, že provedením konfiskací podle dekretu presidenta republiky byly i zde dány všechny objektivní předpoklady, aby i v tomto úseku byl vytvořen samostatný hospodářský sektor národních podniků, které pak mohou úspěšně konkurovat i hospodářskému sektoru soukromých stavebních podniků.

Samostatný problém ovšem je projektování a zadávání stavebních prací. V prvé řadě je nutno zlepšit úroveň projektů a rozpisů prací. V Americe i v Rusku se projektování věnuje daleko více péče než u nás; vše mají důkladně předem promyšleno až do posledního detailu. A u nás je pravý opak! Projekt se během stavby doplňuje, tím se práce zdržuje, mění se rozpisy, mění se tím i výše stavebních nákladů a vznikají komplikace, které jenom ztěžují provádění vlastních staveb.

Stojíme na prahu velikých stavebních investic a je nutné i na základě těchto skutečností zde provésti nutné opatření a zajistit tak plynné provádění všech staveb v rámci investic. Také způsob zadávání staveb veřejnou soutěží není ani zdaleka ekonomický. Bude nutné pomýšlet a uvažuje se už dnes o zavedení rozdělovny, která povede evidenci jak stavebních podniků podle jejich specifikace, tak také stavebních prací, a prostřednictvím této rozdělovny budou jednak přidělovány jednotlivé stavební práce, jednak budou kontrolovány projekty a provádění stavebních prací a zajistí se tak v prvé řadě, aby byly zaměstnány všechny stavební firmy, dále pak bude také zajištěna kontrola provádění prací a znemožní se tak to, k čemu v minulosti docházelo, že na úkor zvláště veřejných prací se obohatila řada nebo určitá skupina lidí.

Je třeba také zjednodušit celé zadávací řízení a celou agendu povolování staveb, dále pak zjednodušit vyvlastňovací zřízení všude tam, kde je to ve veřejném zájmu. Pan ministr vnitra již přislíbil, že zákon o zjednodušení vyvlastňovacího řízení bude zpracován; je však v zájmu stavebnictví, aby se to stalo velmi rychle. Co znamená zdlouhavé řízení, je jasně patrno, když se podíváme na provádění stavební obnovy podle zákona č. 86. Ukazuje se, že máme-li vůbec provésti stavební obnovu, musíme bezpodmínečně provést novelisaci zákona o stavební obnově.

Po mém soudu první věcí, kterou je nutno provést, bude, aby se zjednodušilo celé správní řízení také tím, že ministerstva zúčastněná na stavební obnově podle zák. č. 86 zmocní své zástupce u jednotlivých zemských národních výborů a odstraní se tak celá ta cesta, kterou konají spisy od ministerstva k ministerstvu. Dále pak 2. přenést provádění a kontrolu na úřady první instance a úřadům vyšší instance ponechati pouze vrchnostenský dozor. 3. zajistit finanční prostředky pro stavebníka již dříve než získá povolení k stavební obnově. Mám na mysli náklady, které jsou spojeny s vypracováním plánu. Jak známo, zákon o stavební obnově říká, že stavebník, jestliže žádá o státní podporu v rámci prvotního zákona o stavební obnově, musí předložit plány. Tyto plány si mnohdy vyžadují vysokých finančních nákladů a zákon sám nepamatuje na úhradu těchto potřeb.

4 Protože máme v celku asi 167.327 staveb lehce postižených, které byly hlášeny k 10. 10. 1946, a zákon o stavební obnově se na tyto lehce postižené budovy nevztahuje, bude nutné, aby působnost zákona byla rozšířena i na tyto objekty, a tím bude umožněna i obnova těchto zdánlivě sice leh postižených objektů, pro jejichž obnovu stavebník nemá dostatek finančních prostředků.

5. Rozšíření působnosti zákona bez výhrad také na konfiskáty, pokud nejde o objekty, které jsou ve státní správě a na jejichž obnovu a udržování je pamatováno již v rámci státního rozpočtu. Rychle a včas provedenou novelou bude umožněno provedení stavební obnovy a bude splněno to, co měl zákonodárce na mysli. Celý problém provedení dvouletého hospodářského plánu a tím i úkolu stavebnictví tkví nejen v tom, jak správně zajistíme dostatečné množství surovin, pracovních sil, dostatek pohotových finančních prostředků, správnou organisaci a disposici s nimi, ale také v tom, jak budeme umět získat nejširší lidové masy k účasti na velké práci budování nového státu, jak organisačně zajistíme nejen účast, ale i kontrolu provádění plánu se strany nejširších pracujících mas. Jen za účinné podpory těchto vrstev bude lze provést dvouletý hospodářský plán a provést tím také stavební úkoly vytyčené tímto plánem. A tady, myslím, vynikne veliký význam a úloha Revolučního odborového hnutí, veliký význam a úloha závodních rad, poněvadž bez pomoci těchto institucí bychom těžko splnili veliké úkoly tak, jak byly vytýčeny.

Státní rozpočet představuje pro nás první krok ke konkretisaci dvouletého hospodářského plánu a tak také je rovněž s naší strany chápán. Splněním stavebního programu bude splněn jeden z důležitých postulátů dvouletého hospodářského plánu. Bude v podstatě odlehčeno bytové tísni, byť by i nebyla bytová tíseň vyřešena vůbec. Obdoba toho bude stejně i v průmyslu a také veřejné správě dostane se aspoň část toho, po čem volá. I když nebudou rozřešeny problémy všechny, přece jenom to bude podstatný krok vpřed. Provedením dvouletého plánu ve stavebnictví, provedením celého stavebního bytového programu nebude ještě rozřešen problém bydlení vůbec a tento úkol bude patrně řešen až v příštím údobí, až v rámci příštího našeho dlouhodobého plánování. A tak státní rozpočet je pro nás jedním z prvních vážných kroků k provedení velkého dvouletého plánu, je pro nás jedním z prvních kroků k lepší a šťastnější budoucnosti, proto klub komunistických poslanců hlasuje pro rozpočet a jeho 18. kapitolu. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji dále slovo panu posl. Štěpánovi.

Posl. Štěpán: Slavná sněmovno!

Organisace našeho zahraničního obchodu dnes není ještě taková, jakou bychom si ji přáli míti. Ministerstvo zahraničního obchodu dospělo již k určité konsolidaci vnitřní a začíná vysílati své exponenty do ciziny. Vítáme toto opatření a potřebujeme je, protože studium zahraničních trhů a jejich analysa je předpokladem řádného pronikání na zahraniční trhy a poskytuje nám základnu pro naši obchodní politiku. Chtěl bych upozorniti na skvěle fungující ústavy pro studium zahraničních trhů v Holandsku, Belgii a Vel. Britannii. Bylo by si jen přáti, aby se ministerstvo zahraničního obchodu při výběru vhodných osob vždy řídilo výlučně kvalitou a ne politickou příslušností. Právě prováděná reorganisace v ministerstvu je výrazem zkušeností načerpaných v krátké době činnosti tohoto ústavu. Jsem opravdu rád, že mohu konstatovati, že slib pana ministra zahraničního obchodu z minulého roku, že v krátké době budou obnoveny obchodní smlouvy se státy nejen evropskými, ale i zámořskými, se plní. Zvláště bych chtěl vyzvednouti činnost naši delegace v Jižní Americe, která přináší nejen možnosti pro vývoz našeho zboží, ale i úvěry pro nákup surovin.

Náš zahraniční obchod však trpí dosud nevymezenou kompetencí ministerstva zahraničního obchodu. Je příliš mnoho styčných bodů a kompetenčních sporů s ministerstvy průmyslu, zemědělství a výživy. Kam to vede, ukázal nadbytek ovoce v létě a jeho nedostatek v zimě. Měli jsme totiž v některých raných druzích ovoce dobrou úrodu, hlavně v hruškách. Jelikož zboží následkem mimořádných klimatických poměrů rychle zrálo, vyskytly se v hruškové sezóně poruchy v odběru a distribuci.

Vzhledem na nynější obchodně-politické poměry v Německu, které bylo dlouholetým trvalým odběratelem raných hrušek, nebylo možno tam rychle vyvézti přebytky. Se strany vývozců byl sice proveden vývoz asi 300 vagonů hrušek do Švédska, Holandska a Velké Britannie, ale tento obchod skončil finančními ztrátami, hlavně pro neodborné zacházení se zbožím při sklizni a pro dlouhou dopravu.

Ostatní druhy ovoce, jako třešně, višně, meruňky, slívy, švestky a raná jablka, byly hladce umístěny na domácím trhu.

Z raného ovoce z ciziny bylo dovezeno pouze asi 2.000 tun z Maďarska na reparace, 600 tun z Maďarska na kompensace, 3.500 tun tyrolských jablek na kompensace a 700 tun jugoslávských podzimních jablek v clearingu.

Vzhledem k tomu, že dovozci čerstvého ovoce nesměli skoro 2 měsíce z ciziny nic dovézti, ztratili přerušením obchodních styků se svými dodavateli kontakt. Ačkoliv stále upozorňovali, že zimního ovoce, specielně jablek, bude nedostatek, nesměli pro zákaz úřadů žádné zboží předkupovati. Tento zákaz měl pro naše zásobování nepříznivé důsledky, z nichž bych chtěl uvésti aspoň tyto dva případy:

Jugoslavie měla bohatou úrodu zimních jablek. Přesto, že jugoslávská delegace byla několik týdnů v Praze a téměř prosila o větší zakázku, byl povolen dovoz teprve po dlouhých jednáních a velmi pozdě v množství 1.000 vagonů zimních jablek po 520 Kčs za 100 kg franco hranice Jugoslavie. Zatím však Jugoslavie jablka prodala jinam a my jsme dostali pouze 600 vagonů.

Před jablkovou sezónou byla zde delegace ze Švýcar a sjednala dodávku 2.000 vagonů zimních jablek. Zboží bylo velmi výhodně nabízeno, průměrně asi za 32 švýc. fr. za 100 kg, t. j. asi 360 Kčs. Bohužel, neobdrželi dovozci včas dovozní povolení a mezitím nastal ve Švýcarsku vzestup cen v důsledku velikého vývozu do Belgie, Francie a jinam. Teprve začátkem listopadu byl povolen kontingent 500 vagonů, které se však podařilo zakoupit za cenu 45 švýc. fr. za 100 kg, t. j. za 500 Kčs, franco švýcarské hranice.

Tím se stalo, že situace v zimním ovoci je nyní tato: Tuzemských zimních jablek je v historických zemích na skladě malé množství. Z jugoslávských jablek bylo nutno uvolniti určité množství zralejších druhů pro nemocnice a pod., takže je pro vánoční a zimní období na skladě u dovozců a velkoobchodů asi 400 až 500 vagonů. V poslední době byl povolen ještě malý dodatkový dovoz asi 1.000 tun jablek ze Švýcar. Z celkového dovozu ze Švýcar si vyreklamovalo Slovensko 25 %, takže máme v Čechách a na Moravě asi 700 vagonů jablek pro vánoční trh, počítáme-li ještě s některými drobnými dovozy odjinud. Připadá proto na každého konsumenta asi ³/₄ kg jablek.

Z toho je patrno, kdo je vinen; na obchodnících vina jistě nespočívá. Při tom se hledá ihned lék na to tím, že se má velkoobchod zestátnit, združstevnit a pod. Tak na př. ministerstvo výživy vypracovalo osnovu zákona o zřízení monopolních společností pro distribuci, dovoz a vývoz některých zemědělských produktů. Jsou názory, že máme nadbytek obchodů, což jest ovšem v podstatě pravda. Přitom se mají staré obchody zavírat, zato však obchody vzniklé za okupace s německou pomocí a nyní pod národní správou by se měly ponechat dále a pokud možno přeměnit v distribuční aparát znárodněného průmyslu.

Mohu připustiti, že ve vnitřní distribuci zboží jsme pány ve svém vlastním domě. Zcela jinak je tomu v zahraničním obchodě, na kterém jsme z valné části závislí. Zde potřebujeme pružného aparátu, iniciativního a pracovitého. Ta doba, kdy svět hledá naše zboží, brzy pomine a my se setkáme s velkou mezinárodní konkurencí. Nezapomeňme, že již dostáváme zprávy, že Německu bude povolen drobný průmysl, který tvoří velkou část našeho vývozu; tak je tomu ve skle, porcelánu, textilu atd. Dlužno zdůraznit, že zdar dvouletého hospodářského plánu závisí na vývoji našeho zahraničního obchodu.

A jak pokročilo organisování zahraničního obchodu? Ministerstvo dosud povolovalo prakticky dovoz a vývoz podle výsledků obchodně- politického jednání bez určitých zásad týkajících se firem nebo jednotlivců obchod provozujících. Dvouletý plán přikazuje ministerstvu obchodu, aby i v povolování dovozu a vývozu postupovalo podle plánu.

Všeobecně doporučovaný lék soustředěného nákupu se neosvědčuje a západní státy od tohoto systému nákupu upouštějí. Struktura sovětského nebo amerického hospodářství je jiná než naše a proto nelze aplikovati na náš zahraniční obchod ani systém sovětský ani systém americký.

Musíme najíti vhodnou formu, která by se hodila pro nás a odpovídala struktuře našeho hospodářství, kde na jedné straně máme sektor znárodněný a na druhé sektor soukromý.

Ministerstvo zahraničního obchodu připravuje návrh na soustředěný nákup některých surovin jako bavlny, vlny, přízí, kaučuku, kovů a pod. Soustředěný nákup však neznamená vždy nákup nejvýhodnější. Každý monopol potřebuje vybudování zvláštní kontroly, dobrá vůle a politické úvahy nestačí. Znalosti technické a odborné a poctivost jsou - ovšem spolu s prací - předpokladem zdaru každého podnikání.

Kromě toho nesmíme propadnouti bludu, že veliký obchodní podnik pracuje hospodárněji než podnik malý. Zvláště v zahraničním obchodě vyžaduje velký podnik lépe vybudované a obsáhlejší kontroly a tím jeví větší sklon ke zvýšení pevné režie než podnik malý. Kromě toho velký obchodní podnik ztrácí na pružnosti a svými kapitálovými možnostmi v době nedostatku zboží utlačuje odběratele, v době nadbytku zboží pak utlačuje dodavatele. Malý podnik, který závisí na majiteli nebo na několika vedoucích úřednících, prosperuje v zahraničním obchodě lépe, neboť se může specialisovati.

My potřebujeme právě menší podniky, pružné, iniciativní a podnikavé. Je na ministerstvu, aby takové podniky podporovalo. Při tom je úkolem ministerstva, aby dbalo toho, aby nikde nevybočil obchod s cesty, určené mu zdarem našeho národního hospodářství. Začínají se vyskytovati stížnosti na podbízení na zahraničním trhu. Není lékem monopol, ale kontrola a řízení. Nejsme v řízeném hospodářství pro anarchii, ale pro pořádek. Platíme-li za ministerstvo zahraničního obchodu v rozpočtu z kapes všech poplatníků, musí býti ministerstvo zárukou, že se zahraniční obchod bude rozvíjeti tak, jak jej potřebujeme.

Ministerstvo si potřebuje vychovávati odborníky, a tu uvítám opravdu s radostí, že se pamatuje v rozpočtu na výchovu značným penízem.

Naše hospodářství je organisováno v ústředních svazech. Snadno se zjistí, že jako snad ve všech ministerstvech, i v ministerstvu zahraničního obchodu si úřad osobuje činnost, kterou by mohl se zdarem a laciněji vykonávati někdo jiný a úřad by mohl na tuto činnost jen dohlížeti. Povolovací oddělení ministerstva, je zavaleno prací a mohlo by si usnadniti činnost - na příklad kontrolu cen - přesunutím jejím na odborná místa v autonomních hospodářských organisacích.

Přejeme si proto, aby už byly předloženy osnovy o reorganisaci autonomních organisací hospodářských a - jak slíbil pan ministr vnitra v rozpočtovém výboru - i o kompetenci jednotlivých resortů. V tom spočívají největší obtíže. Projednává-li se jedna a táž věc na několika místech týmiž odborníky a úředníky jen z titulu různé kompetence pak je to mrhání lidskou prací - naším nejcennějším statkem - a časem. Nekonečné množství komisí, subkomisí, sekcí, poradních sborů a pod. není výrazem lidové demokracie, ale je výrazem menší organisační schopnosti.

Sledujeme-li statistiku zahraničního obchodu, konstatujeme s radostí neustálý vzestup, přes obtíže, které se zdály před rokem nepřekonatelnými.

Naše zemědělství je na zahraničním obchodě zúčastněno značným procentem a dlouholetý plán předpokládá další vzestup zemědělské výroby a tím účasti na zahraničním obchodu. Naše bramborářství poskytlo letos nečekaně slušný přínos v devisách. Zdárně provedená sklizeň řepy umožní vývoz cukru, možná v předválečném množství. Náš chmel a slad si uhájil své předválečné posice. Předpokládáme, že i jiné obory, jež zpracují zemědělské produkty, jako pivovary, továrny na konservy a lihovary, se brzy uplatní na zahraničních trzích a jejich zboží bude důkazem vyspělosti našeho zemědělského lidu.

Pokud se týká jednotlivostí v rozpočtu ministerstva zahraničního obchodu, není proti nim námitek, neboť jsme přesvědčeni, že jsou to peníze dobře investované, které se nám v brzké době budou rentovat. Jen se domnívám, že preliminovaný příjem 80 milionů Kčs z poplatků za vydávaná dovozní a vývozní povolení je nízký, neboť by odpovídal obratu zahraničního obchodu 16 miliard Kčs. Tento předpoklad musí býti vzhledem k dvouletému hospodářskému plánu aspoň čtyřnásobně zvýšen, takže ministerstvo zahraničního obchodu může počítat s účetní uzávěrkou podstatně příznivější. Bylo by radostné, kdyby se mohlo i o jiných resortech říci totéž. (Potlesk.).

Předseda: Uděluji dále slovo panu posl. Fraštackému.