Energetika na příklad, t. j. podpory na elektrisaci venkova, na zřizování plynovodů a pod. jsou pro Slovensko obsaženy v rozpočtu ministerstva techniky, pro země historické však v rozpočtu ministerstva průmyslu. Cejchovní a puncovní služba jest obstarávána na Slovensku ministerstvem techniky, resp. pověřenectvem techniky, pro české země ministerstvem průmyslu. Kulturní technika je zase pro změnu v českých zemích v resortu ministerstva techniky, na Slovensku v resortu ministerstva zemědělství. Zeměměřičství je rozděleno mezi ministerstvo vnitra, do jehož kompetence spadá zeměměřičský úřad, a ministerstvo financí v oboru měření katastrálního, ačkoliv tu jde o agendu čistě technickou, která s úkoly ministerstva vnitra nemá společného naprosto nic a s úkoly ministerstva financí souvisí jenom zdánlivě, daní pozemkovou. Přes to vše je součinnost jediného technického ministerstva s tímto rozsáhlým oborem technické práce z nepochopitelných důvodů zcela přerušena. Státní ústav meteorologický, jehož daleko největší část úkolů je zaměřena právě pro potřeby technické, je zase dosud v rámci ministerstva dopravy a náklady na čistě stavební úpravy letišť jsou rovněž v rámci ministerstva dopravy. Záležitosti stavební obnovy jsou rovněž neúčelně rozděleny mezi ministerstvo techniky a ministerstvo sociální péče.

Tedy jenom podle tohoto zběžného srovnání je posud po různých ústředních úřadech roztroušeno množství výlučně technických záležitostí vrchnostenského rázu, které vyžadují nákladů ve výši 1 miliardy 208 milionů Kčs. Je každému zřejmé, že by se ušetřilo jak na správních nákladech, tak i na nákladech občanstva, kdyby všechny tyto záležitosti byly vyřizovány přehledně a jednotně, z jednoho technického ústředního úřadu, z ministerstva techniky, jak to měl také zákonodárce, když toto ministerstvo zřizoval, na mysli.

Připravovaná parlamentní kontrolní a úsporná komise bude tady mít jeden ze svých vděčných a záslužných úkolů. Náš vládní program sleduje však, dámy a pánové, soustředění technické služby nejenom v ústřední, nejvyšší instanci, nýbrž uznal také potřebu zřízení technických úřadů nižších. Proto celá interesovaná veřejnost očekává, že pan ministr techniky s urychlením předloží ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení příslušný vládní návrh zákona, kterým se tyto samostatné technické úřady zřídí. Zavazuje nás k tomu nejenom výslovné znění vládního programu, ale také potřeba unifikace státní administrativy a celém státním území, neboť, jak známo, na Slovensku už svoje samostatné stavební úřady mají a velmi dobře se jim tam osvědčují.

Při řešení této otázky musíme přihlédnout k okolnosti, že vývojem válečných událostí a poválečných poměrů a pokrokem techniky vůbec dosavadní t. zv. technická oddělení při okresních národních výborech, která jsou pověřena výkonem stavební služby, prodělala hluboké strukturální změny. Z původních čistě administrativně-dozorčích oddělení politické správy se faktickým vývojem staly důležité instituce technicko-výkonné. A těmto od základu změněným poměrům nemůže přirozeně také odpovídat dnešní personální vybavení těchto úřadů, které je ještě založeno na systemisaci z roku 1928, kdy technická oddělení byla skutečně jenom bezvýznamným přívěskem na tehdy všemocné politické správě.

Není proto divu, že nemohou býti v rámci této organisace uspokojeny spravedlivé požadavky většiny zaměstnanců technické služby, a to nejenom pokud se týče sil inženýrských, nýbrž hlavně pokud se týče pomocných sil technických, zaměstnanců technických služeb, jako jsou cestáři, řidiči motorových vozidel a motorových silničních a jiných stavebních strojů, kterými musíme naše technické úřady v souhlase s pokrokem techniky stále ve větší míře vybavovati. Poněvadž je to proti stavu z roku 1928 celkem novum, je zaměstnána většina těchto vysoce kvalifikovaných odborných sil v poměru neregulovaném, smluvním. Při tom platové a služební poměry těchto smluvných zaměstnanců jsou vzhledem k dnešní výši životních nákladů značně neutěšené, a jak z příslušných rozpočtových položek ministerstva techniky vychází najevo, v jednotlivých zemích vykazují zarážející a ničím neodůvodněné rozdíly. Tak na př. na jednoho smluvního inženýra připadá průměrný hrubý plat měsíčně v Čechách 4.000 Kčs, na Moravě pouze 2.825 Kčs, ve Slezsku 5.250 Kčs a na Slovensku 6.650 Kčs. Na jednoho smluvního zřízence pro odborné služby připadá hrubý plat měsíčně v Čechách 2.500, na Moravě 3.300 a ve Slezsku 4.100 Kčs. Takových anebo podobných přímo křiklavých rozdílů ve služebním zařazení najdeme celou řadu, zejména také u zaměstnanců pragmatikálních.

A proto prosíme pana ministra techniky, aby úpravě těchto neudržitelných poměrů věnoval svou pozornost a v rámci reorganisace veřejné technické služby položil základy nejen k náležitému vybavení nových úřadů technickými silami, nýbrž i k spravedlivé a jednotné úpravě platových a služebních poměrů zaměstnanců všech kategorií.

Z celé té problematiky kolem otázek souvisících s rozpočtem ministerstva techniky se mohu pro krátkost času zmíniti jen ještě o jedné. Když jsme letos na jaře v Prozatímním Národním shromáždění schvalovali zákon o stavební obnově č. 86 Sb., byli jsme přesvědčení, že jsme vytvořili zákonnou normu, která bude mocnou vzpruhou pro přechodnou obnovu stavebního ruchu vůbec a bytového stavebnictví zvlášť. Vždyť zákon dává státu právo použít státních záruk za stavební úvěry až do výše 10 miliard Kčs a poskytovat dalekosáhlé příspěvky na úrokovou službu z těchto zaručených zápůjček. Ve skutečnosti však tento zákon, alespoň v roce 1946, se nijak podstatně v oživení stavební činnosti neprojevil.

Hledají se příčiny tohoto očividného nezdaru zákona, kterých je jistě mnoho ale já se zde nemohu pochopitelně zabývati jejich rozborem - hledají se také nedostatky dokonce v zákoně samém, ale já si myslím, že se přitom zapomíná na jednu mocnou překážku rychlejšího postupu stavební obnovy, a to na těžkopádnost administrativy, která byla prováděním zákona vyvolána. Nikoho nemůže uspokojit, když v příslušných položkách rozpočtu ministerstva techniky na administrativní výlohy pro obnovu se pamatuje částkou 50 milionů a na vlastní podpory staveb pouze částkou 33 milionů Kčs. Prostředky určené na podporu a příspěvky podle zákona o stavební obnově jsou roztříštěny jednak do resortu ministerstva techniky a určeny zde na obnovu neobytných stavebních objektů, jednak do rozpočtu ministerstva soc. péče na obnovu stavebních objektů obytných.

Chci se zmínit o výsledcích a vyhlídkách stavebního ruchu, pokud se týče tvorby nových bytových jednotek. Rozpočet ministerstva soc. péče pro rok 1947 obsahuje na státní příspěvky podle § 22 zákona o stavebním ruchu v Čechách a na Slovensku celkem 33 milionů Kčs. Na Slovensku se kromě toho poskytují ještě jednorázové příspěvky stavební podle § 19. slovenského nařízení č. 128 z r. 1945, na něž je rozpočtena částka 268 mil. Kčs. Předpokládáme-li, že u příspěvků podle zákona o stavební obnově jde o projekty zcela nové, v roce 1947 teprve započaté, a že celkový státní příspěvek bude činiti 3 % ze stavebního nákladu ročně, znamenalo by to, že se počítá s celkovým rozsahem bytových staveb podle obnovy ve výši 1.368 mil. Kčs. V rozpočtu ministerstva techniky jsou kromě toho obsaženy náklady na výstavbu dalšího 1 tisíce bytových jednotek ve státních obytných domech částkou 195 milionů Kčs, takže celkem má býti věnováno na tyto účely 1.563 mil. Kčs. To znamená, že v rámci stavební obnovy a v rámci vlastní činnosti státu bude finančně zabezpečena stavba asi 9.000 až 10.000 bytových jednotek, ale podle dvouletého hospodářského plánu jsme se zavázali, že v r. 1947 vybudujeme celkem 50.000 bytových jednotek. O tento úctyhodný zbytek stavebního programu, t. j. asi o 40.000 nových bytových jednotek, musí se postarati některé státní, po příp. národní podniky, samospráva a soukromý stavební ruch družstevní nebo jednotlivecký. Za dnešních poměrů cenových je však jakákoli nestátní stavební činnost stavební akce vyloučena, protože ze stavebních nákladů by resultovalo nájemné ve výši pro nejširší vrstvy obyvatelstva naprosto neúnosné. A proto máme-li splnit svůj dvouletý hospodářský plán také v tomto sektoru, je nanejvýš nutné, aby ústavodárnému Národnímu shromáždění byl co nejdříve předložen k parlamentnímu schválení nový návrh zákona na podporu stavebního ruchu, který by jeho podporu řešil na podkladě obvyklých státních záruk a přímého vydatného státního příspěvku na úrok a úmor, na dluhovou službu.

Dámy a pánové, stavební ruch je vždycky důkazem konsolidovaných poměrů ve státě a zejména důvěry občanstva v jeho právní řád a vnitřní pevnost vládnoucího režimu. A proto až uvidíme zase v našich městech a městečkách stát lešení, radostnou stavitelskou práci, růst nová obydlí a nové podniky, uvěříme, že jsme definitivně na cestě k lepší a radostnější budoucnosti. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen.

Rozprava o finančním zákoně, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947, jakož i o prohlášení ministra financí, učiněném ve 23. schůzi dne 22. listopadu 1946, je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Firtovi.

Zpravodaj posl. Firt: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Jest na mně, abych dříve, než přistoupíme k hlasování, shrnul obsah naší debaty povšechné i podrobné.

Debata v plenu potvrdila, že se rozpočtový výbor nemýlil ve své charakteristice rozpočtu na rok 1947 a ve svých závěrech, že je nutno pomocí parlamentní úsporné komise, o niž bude zákon schválen příštího týdne, nastoupit cestu k úsporám ve veřejném našem hospodářství. Řekl jsem při zahájení debaty v plenu, že přes všechny své kritické poznámky a poznámky svých kolegů ve výboru můžeme s klidem říci, že máme pocit, který jsme neměli na jaře tohoto roku, že máme pevnější půdu pod nohama a že se máme oč opřít. Řekl jsem také, proč. Naše kritika ve výboru a můj rozbor cifer investičních nebyl pesimismus neprůbojného obchodníka, jak to nazval pan kol. Spáčil, obchodníka, který nechce podnikati nic ze strachu z dluhů a který si chce na svou podnikatelskou činnost teprve našetřiti. Jsem toho názoru - který, myslím, platí pro každý režim - že průbojný, t. j. dobrý, poctivý a cílevědomý hospodář, ať už je jím jednotlivec nebo stát, je ten, který si vypůjčí na investice pravé, t. j. investice, které slibuji buď rentabilitu podnikovou nebo aspoň rentabilitu veřejnou. Je přece velký rozdíl, koupí-li si podnikatel na dluh stroj, jímž rozmnoží počet dosavadních strojů a tím zvýši produktivitu, nebo koupi-li si na dluh stroj pouze jako náhradu za stroj vyřazený a tím udrží pouze svoji dosavadní rentabilitu, nebo koupí-li na dluh přepychový koberec pro svoji úřadovnu. (Potlesk.) V prvém případě jde o investici pravou, v druhém případě pouze o obnovu a v třetím o odsouzeníhodný přepych a lehkomyslnost. Nešlo a nejde také o žádný pesimismus, nýbrž o vyjádření vůle, snažiti se o nápravu věci, a to těch, které po nápravě tak naléhavě volají. V tom jsme všichni zajedno a tato naše jednotná vůle je předznamenáním příštího hospodářského vzestupu. A to, slavná sněmovno, je potěšitelný výsledek našeho jednání o rozpočtu na rok 1947. Jak jsem řekl, nepochybuji o tom, že přinese užitek republice a jejímu lidu.

Prosím slavné Národní shromáždění, aby schválilo návrh finančního zákona, jímž se stanoví rozpočet na rok 1947, a jeho přílohy spolu s připojenými resolucemi, jak je navrhuje rozpočtový výbor. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

O osnově finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947, míním dáti hlasovati takto:

nejprve bychom hlasovali o dílčích rozpočtech vlastní státní správy, které jsou zařazeny do l. skupiny rozpočtu, a při hlasování bychom postupovali podle pořadí rozpočtových kapitol.

O jednotlivých státních podnicích, které tvoří II. skupinu rozpočtu, hlasovali bychom vždy při kapitole onoho resortu, do jehož působnosti ten který podnik patří. Takto se postupně vykoná hlasování o II. skupině státního rozpočtu při kapitolách l. skupiny rozpočtové.

O III. skupině rozpočtu budeme hlasovati při kapitole 25 ze skupiny I.

Pak dojde k hlasování o nadpisech státního rozpočtu na rok 1947 a o celkových přehledech všech tří rozpočtových skupin rozpočtu.

Nakonec bychom hlasovali o finančním zákoně.

Jsou nějaké námitky proti ohlášenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. (Zvoní.)

Kdo souhlasí s kap. 1 ze skupiny I, President republiky a kancelář presidenta republiky, ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 1 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 2 ze skupiny I, Ústavodárné Národní shromáždění, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 2 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 2a) ze skupiny I, Slovenská národní rada, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 2a) ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 3 ze skupiny I, Předsednictvo vlády, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 3 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 3a) ze skupiny I, Predsedníctvo Sboru povereníkov, a s § 25 ze skupiny II, Štátne tlačiarne, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Kap. 3a) ze skupiny I a § 25 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 4 ze skupiny I, Ministerstvo zahraničních věcí, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 4 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 5 ze skupiny l, Ministerstvo národní obrany, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 5 ze skupiny l je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 6 ze skupiny I, Ministerstvo vnitra - Povereníctvo vnútra, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 6 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 7 ze skupiny l, Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem - Povereníctvo spravodlivosti s najvyšším súdom, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 7 ze skupiny l je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 8 ze skupiny I, Ministerstvo pro sjednocení zákonů, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 8 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 9 ze skupiny I, Nejvyšší správní soud - Najvyšší správny súd, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 9 ze skupiny I je schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 10 ze skupiny I, Ministerstvo školství a osvěty - Povereníctvo školstva a osvety, a s § 10, Státní statky zemědělských škol, § 11, Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 12, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 13, Žabčický školní závod zemědělský, § 14, Zemědělský školní závod Vysoké školy veterinární v Brně-Nový Dvůr, § 24, Ústav pre školský a osvetový film a s § 27, Štátne nakladateľstvo ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)