Slavnou sněmovnu jistě bude také zajímati,
co ze Sovětského svazu dovážíme
a co naproti tomu zase vyvážíme. Podle dosud
uzavřených kontraktů jde ve vývozu
především o dodávky našeho strojního
průmyslu, které pro první období platnosti
dohody dosahují hodnoty cca 700,000.000 Kčs, za
které dodáme hlavně turbokompresory, elektromotory,
lokomobily, bagry atd. Dále jsou to dodávky našich
hutí, které tuto sumu ještě převyšují.
Na částku kolem 400,000.000 Kčs byly učiněny
uzávěrky na technická zařízení
pro cukrovary a jiné průmyslové podniky.
Za více než 200 milionů Kčs byly sjednány
dodávky obráběcích strojů.
Kromě toho dodáme větší položky
skla, obuvi, tkanin, chmele, cukru, semen atd. Naše nákupy
v Sovětském svazu v období prvního
roku trvání dohody týkají se hlavně
surovin pro československé hutě, chemické
závody, podniky kožařské a gumárenské
v hodnotě cca 1200 milionů Kčs. Textilních
surovin obdržíme přibližně za 500
milionů Kčs, naftových produktů za
300 milionů Kčs. Dále byly učiněny
značné uzávěrky na dodávky
soli, zejména průmyslové, sádry pro
keramický průmysl a j., žíní,
štětin, střev, kožek a kožešin,
tabáku atd.
Jednou z našich největších těžkostí
po stránce obchodních styků se Sovětským
svazem je především doprava. Doprava, poštovní
styk, telegrafní styk, osobní styk, listovní
styk, to všechno je potřebí, aby bylo co nejpružnější.
Doposud, vážená sněmovno, dopravujeme
zboží ze Sovětského svazu přes
Zakarpatskou Ukrajinu, širokorozchodná železnice
šla doposud až do Mukačeva. V této době
se prodlužuje širokorozchodná železnice
z Mukačeva až do stanice Čierna u Čopu,
čili až na naše území československé,
a zřizujeme v této době veliká překladiště
pro dovoz a vývoz pro zahraniční obchodní
styk se Sovětským svazem.
Uzavřeli jsme se Sovětským svazem úmluvu,
podle které bude se díti doprava nákladů
i osob přes zakarpatskou oblast. Chtěl bych však
upozorniti na to, že doprava rudy a jiných surovin
děje se také přes Polsko, neboť širokorozchodná
železnice jde až do Osvěčimi v Polsku,
které je poblíže našich hranic, a přáli
bychom si, aby byla tato širokorozchodná železnice
prodloužena z Osvěčimi až k nám
do Ostravy, abychom nemuseli překládati tyto suroviny
velmi nákladně v Osvěčimi na naše
úzkokolejné železnice.
Nutno si také všimnouti toho, že při prodeji
našeho zboží nastala určitá stagnace,
protože naše vývozní firmy byly plně
zaměstnány přípravou dvouletky a nevěděly
dobře, jakým množstvím zboží
budou moci disponovat pro vývoz do Sovětského
svazu. Ale i to se nyní změní.
A tak vidíme, že obchodní styky se Sovětským
svazem se vyvíjejí velmi slibně, čímž
je prokázáno, že nejen spočívají
na potřebě obou států vzájemně
se doplňovat, nýbrž také, že předkládaná
dohoda o vzájemných dodávkách zboží,
o kterou se vzájemné obchodní styky obou
států opírají, je dobrým a
zdravým instrumentem.
Mimo těžký průmysl, který je
velmi silně zaměstnán dodávkami do
Sovětského svazu, měli bychom vřelé
přání, abychom i výrobky našeho
lehčího průmyslu a zboží denní
potřeby vyváželi ve větším
měřítku do Sovětského svazu,
a je na našich vývozcích a na našich jednatelích,
aby všichni projevili co největší účast
a co největší snahu, abychom zvýšili
obrat se Sovětským svazem na maximum.
Za živnostensko-obchodní výbor sněmovny
prosím slavnou sněmovnu, aby přijala tuto
dohodu tak, jak byla vládou předložena. (Souhlas.)
Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Schvaľovacie usnesenie má 1 odstavec a dám
o ňom hlasovať podľa zprávy výborovej.
(Námietok nebolo.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celým schvaľovacím
usnesením podľa zprávy výborovej, nech
zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo toto schvaľovacie
usnesenie podľa zprávy výborovej v čítaní
prvom.
Predsedníctvo usnieslo sa podľa § 54, odst. 1
rokov. poriadku, aby o tomto schvaľovacom usnesení
bolo čítanie druhé vykonané v tej
istej schôdzi.
Vykonáme preto ihneď druhé čítanie.
Ad 3. Druhé čítanie schvaľovacieho
usnesenia, ktorým sa schvaľuje dohoda medzi vládou
republiky Československej a vládou Sväzu sovietskych
socialistických republík o vzájomných
dodávkach tovaru, podpísaná v Moskve dna
12. apríla 1946 a uvedená v dočasnú
platnosť vládnou vyhláškou zo dňa
28. mája 1946, č. 157 Sb., (tlač 380).
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. Nový: Ne.
Zpravodaj posl. Křepela: Nikoli.
Podpredseda Komzala: Kto v druhom čítaní
súhlasí so schvaľovacím usnesením
tak, ako ho ústavodarné Národné shromaždenie
prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku.
(Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo toto schvaľovacie
usnesenie tiež v čítaní druhom.
Tým je vybavený 3. odstavec poriadku.
Pristúpime k rokovaniu o štvrtom odstavci poriadku,
ktorým je
4. Zpráva výborov zahraničného
a živnostensko-obchodného o vládnom návrhu
(tlač 314), ktorým sa predkladá ústavodarnému
Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu
dohoda o vyclievaní juhoslovanských vín,
sjednaná výmenou nót zo dna 13. novembra
1946 (tlač 831).
Zpravodajcom za výbor zahraničný je p. posl.
Ing. Herl. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Herl: Slavné ústavodárné
Národní shromáždění!
Důvodová zpráva k vládnímu
návrhu, kterým se předkládá
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dohoda o vyclívání jihoslovanských
vín, sjednaná výměnou not ze dne 15.
listopadu 1946, podrobně vysvětluje, jak a proč
k tomuto vládnímu návrhu došlo. Když
podle vyhlášky ministra zahraničních
věcí ze dne 11. dubna 1946, č. 8 Sb., se
stala se souhlasem obou stran právně neúčinnými
celně - sazební ustanovení dodatkových
dohod k obchodní a plavební smlouvě mezi
Československou republikou a Jihoslavií ze dne 14.
listopadu 1928, ztratili Jihoslované výhodu smluvních
cel pro dovoz svých vín do Československé
republiky. Vzhledem k bezcelnosti dovozu vín do Československé
republiky po osvobození neměla tato okolnost podstatného
významu, poněvadž dovoz jihoslovanského
vína nebyl celně - tarifními opatřeními
bržděn. Když pak v druhé polovině
roku 1946 byla zavedena cla na dovoz vín z ciziny, objevila
se nutnost umožniti Jihoslovanům dovoz vína
za dřívější zlevněné
sazby. Na takovéto úpravě má zájem
nejen Jugoslavie, nýbrž také Československo,
poněvadž dovoz jihoslovanských vín slouží
částečně k zaplacení zboží,
které od nás Jugoslavie kupuje. Proto vyšla
československá vláda s ochotou vstříc
žádosti, kterou jihoslovanské velvyslanectví
v Praze předložilo jménem své vlády,
aby jihoslovanským vínům při jejich
dovozu do Československa byl opět poskytnut výhodný
celní režim.
Poněvadž tato celní úprava je v zájmu
rozšíření hospodářských
styků mezi dvěma přátelskými
státy, doporučuji, aby plenum ústavodárného
Národního shromáždění
vyslovilo souhlas s dohodou o vyclívání jihoslovanských
vín. (Souhlas.)
Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor živnostensko-obchodný
je p. posl. Vido. Udeľujem mu slovo.
Zpravodajca posl. Vido: Slávne ústavodarné
Národné shromaždenie!
Živnostensko-obchodný výbor prerokoval dňa
24. januára 1947 vládny návrh tlač
č. 314 o dohode pri vyclievaní juhoslovanských
vín.
Výmenou nót medzi štátnym tajomníkom
Ministerstva zahraničných vecí a splnomocneným
ministrom Federatívnej republiky Juhoslávie v Prahe
zo dňa 14. januára 1946 staly sa neplatnými
všetky ustanovenia, ktoré zvýhodňujú
dovoz juhoslovanského vína, pokiaľ ide o vyclievanie.
Novou výmenou nót zo dňa 15. novembra 1946
vyhovuje Ministerstvo zahraničných vecí prianiu
juhoslovanskej vlády, podľa ktorého vína
pri dovoze z Juhoslávie majú byť vyclievané
podľa starej smluvnej sadzby, a to:
Víno v sudoch 210. Kčs, víno vo fľašiach
420. Kčs za 100 kg.
Zásielky juhoslovanských vín musia byť
pri dovoze do Československa sprevádzané
nielen osvedčeniami o pôvode, ale i nálezmi
o rozbore. Keď prezrieme štatistiku dovozu vína
z Juhoslávie do Československej republiky v rokoch
1930-1938, zistíme, že najväčší
dovoz bol uskutočnený v r. 1931, teda v roku vrcholnej
hospodárskej depresie. Potom sa dovoz vína snižoval,
až sa v r. 1936-1937 ustálil okolo 10.000 hl do roka,
čiže 100 vagónov. Juhoslovanské vína
boly dovážané väčšinou na
rezanie.
Živnostensko-obchodný výbor uvážil
naše priateľské politické i obchodné
vzťahy k Federatívnej ľudovej republike Juhoslávii,
ako i to, že sa jedná o priznanie výhody, ktorá
už pre juhoslavské vína platila na základe
obchodnej a plavebnej smluvy zo dňa 14. novembra 1928 a
ktorú Československo priznáva aj v iných
zahranično-politických reláciách,
a usniesol sa plénu slávnej snemovne odporúčať
predbežný vládny návrh k prejavu
súhlasu. (Souhlas.)
Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá. Pristúpime k hlasovaniu.
Schvaľovacie usnesenie má 1 odstavec a dám
o ňom hlasovať podľa zprávy výborovej.
(Námietok nebolo.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celým schvaľovacím
usnesením podľa zprávy výborovej, nech
zdvihne ruku. (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo toto schvaľovacie
usnesenie podľa zprávy výborovej v čítaní
prvom.
Predsedníctvo usnieslo sa podľa § 54, odst. 1
rokov. poriadku, aby o tomto schvaľovacom usnesení
bolo čítanie druhé prevedené v tej
istej schôdzi.
Vykonáme preto ihneď druhé čítanie.
Ad 4. druhé čítanie schvaľovacieho
usesenia, ktorým sa schvaľuje obchodná dohoda
o vyclievaní juhoslovanských vín, sjednaná
výmenou nót zo dňa 15. novembra 1946 (tlač
381).
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. inž. Herl: Nejsou.
Zpravodajca posl. Vido: Nie je zmien.
Podpredseda Komzala: Kto v druhom čítaní
súhlasí so schvaľovacím usnesením
tak, ako ho ústavodarné Národné shromaždenie
prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku.
(Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo toto schvaľovacie
usnesenie tiež v čítaní druhom.
Tým je vybavený 4. odstavec poriadku.
Pristúpime k rokovaniu o piatom odstavci poriadku, ktorým
je
5. Zpráva výborov zahraničného
a živnostensko-obchodného o vládnom návrhu
(tlač 332), ktorým sa predkladá ústavodarnému
Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu
obchodná dohoda medzi republikou Československou
a republikou Libériou, podpísaná dňa
21. marca 1938 v Paríži a uvedená v dočasnú
platnosť vládnou vyhláškou zo dňa
8. apríla 1938, čís. 80 Sb. z. a n. z r.
1938 (tlač 382).
Zpravodajcom za výbor zahraničný je za omluveného
p. posl. dr. Uhlířa pani posl. dr. Horáková.
Dávam jej slovo.
Zpravodajka posl. dr. Horáková: Pane místopředsedo,
slavná sněmovno, paní a pánové!
Předložený vládní návrh
obchodní dohody mezi Československou republikou
a republikou Liberií je právní kontinuitou
smlouvy, která byla již uzavřena v roce 1938.
Nyní na popud zástupce Liberie v Londýně
z ledna 1946 byla naše vláda znovu požádána,
aby obnovila tuto dohodu, která udržovala obchodní
styky mezi republikou Československou a Liberií.
Podle zjištění neodporují poměry
dohodě ani formou, ani obsahem a proto doporučuje
zahraniční výbor, aby byla dohoda tak, jak
je ve vládním návrhu předložena,
ústavodárným Národním shromážděním
schválena.
Je nutno připojiti naději, že obnovení
smlouvy o obchodních vztazích mezi republikou Československou
a Liberií bude mít jistě také blahodárný
účinek, neboť odpadla konkurence Německa
a Japonska a Československá republika bude mít
opravdu možnost rozvinout a upevnit v Liberii své
trhy a rozšířit export svého zboží.
Již r. 1937 byl výsledek vztahů mezi republikou
Československou a Liberii dosti uspokojivý. Celkový
obchodní obrat činil 4 mil. dolarů ročně.
Na základě těchto skutečností
doporučuji znovu jménem zahraničního
výboru předložený vládní
návrh ke schválení. (Souhlas.)
Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor živnostensko-obchodný
je p. posl. Horn. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Horn: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Živnostensko-obchodní výbor projednal vládní
návrh obchodní dohody mezi Československou
republikou a republikou Liberií a jednomyslně se
usnesl - že stejných důvodů jako výbor
zahraniční - doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění
navrhované schvalovací usnesení k přijetí.
Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Pristúpime k hlasovaniu.
Schvaľovacie usnesenie má 1 odstavec a dám
o ňom hlasovať podľa zprávy výborovej.
(Námietok nebolo.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celým schvaľovacím
usnesením podľa zprávy výborovej, nech
zdvihne ruku. (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo toto schvaľovacie
usnesenie podľa zprávy výborovej v čítaní
prvom.
Predsedníctvo usnieslo sa podľa § 54, odst. 1
rokov. poriadku, aby o tomto schvaľovacom usnesení
bolo čítanie druhé prevedené v tej
istej schôdzi.
Vykonáme preto ihneď druhé čítanie.
Ad 5. Druhé čítanie schvaľovacieho
usnesenia, ktorým sa schvaľuje obchodná dohoda
medzi republikou Československou a republikou Libériou,
podpísaná dňa 21. marca 1938 v Paríži
a uvedená v dočasnú platnosť vládnou
vyhláškou zo dňa 8. apríla 1938, č.
80 Sb. z. a n. z r. 1938 (tlač 382).
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodajka posl. dr. Horáková: Nejsou.