Čtvrtek 6. března 1947

(Začátek schůze ve 14 hod. 23 min.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, Tymeš.

Zapisovatelé Smejkal, Sova.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády Fierlinger; ministři dr Nejedlý, Nosek.

221 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

39. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na čtvrtek dne 6. března 1947 na 14. hod.

Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 357) o hornickém pensijním pojištění (tisk 441).

Předseda (zvoní): Zahajuji 39. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem dovolenou na dnešní schůzi posl. Ulrichovi, dr Hobzovi, Bartošovi, na dnes a zítra posl. Šlingovi, Vidovi, dr Řehulkovi, na tento týden posl. Pexovi, Kulichové.

Posl. Kobylka žádá o zdravotní dovolenou na dobu 3 týdnů od 3. března t. r. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená se uděluje.

Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž je:

Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 357) o hornickém pensijním pojištění (tisk 441).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Chleborád; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Chleborád: Pane předsedo, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o hornickém pojištění tisk 357 byl projednáván v subkomisi soc.-politického výboru a v soc.-politickém výboru dne 19. února 1947. Soc.-politický výbor po zevrubném projednání rozšířil působnost tohoto zákona na dalších přibližně asi 4.000 osob. Jde o horníky, kteří pracují na dobývání magnesitu, kaolinu, žáruvzdorných jílů, lupku, sádrovce a křemence, dále křemene, používaného pro výrobu průmyslových výrobků, a formovacích písků, pokud se tak děje po hornicku a je podrobeno hornopolicejnímu dozoru. Tato změna jest odůvodněna tím, že tyto hornické obory nebyly vyjmenovány v obecném horním zákoně proto, že při uskutečňování horního zákona nebyla dosud práce v těchto hornických oborech zahájena. Je proto spravedlivé, aby do tohoto zákona pojati byli i tito horníci.

Dále učinil soc.-politický výbor změnu v § 9, odst. 1, kterouž se vylučují z nároku na invalidní pensi lidé, kteří si přivodili invaliditu úmyslně nebo při spáchání trestného činu. To je samozřejmé. Změna podmínek práce, zkrácená se 180 příspěvkových měsíců na 120, jak ji usnesl soc.-politický výbor v § 11, jest odůvodněna fysickým stavem horníka, který po 35leté práci jest již fysicky vyčerpán a jeho zdravotní stav je neutěšený.

Změna v § 17 je odůvodněna tím, aby se výchovného dostalo opravdu jenom těm osobám, které se starají o děti. Změna v § 18 je nutna proto, aby se umožnilo mladým zaměstnancům v hornictví, pokud jsou toho schopni a je-li toho zapotřebí, odborné vzdělání bez újmy na sociálním pojištění. Změna § 20 jest odůvodněna sociálními důvody vdovy, která odchová více dětí. Změna v § 36 jest odůvodněna stejným nárokem na odbytné všech oprávněných. Změna v § 91, odst. 2 znamená zachování nároků z pojištění oněm horníkům, které uhlobaroni z hrabivosti pojišťovali jenom nemocensky nebo jim vraceli podíly, aby je tak vyřadili ze sociálního pojištění. Tato změna je tedy vyrovnáním starých křivd, spáchaných na hornících.

Připojený nový text v § 91, odst. 4, jak byl přijat v soc.-politickém výboru, zachovává nároky legionářů, které jim byly přiznány již za prvé republiky. Změna v § 95 je důsledek toho, že zákon má míti zpětnou platnost.

Paní a pánové, vládním návrhem o hornickém pensijním pojištění uskutečňuje Gottwaldova vláda další slib daný národu košickým programem a vládním programem ze dne 8. července 1946. Předložený vládní návrh o hornickém pojištění je až dosud nejvýznamnějším návrhem zákona; je to první etapa budování budoucího národního pojištění, a dnešní zasedání ústavodárného Národního shromáždění bude nejpamátnějším pro sociálně slabé vrstvy našeho národa a zejména pro horníky.

Dovolte mi, paní a pánové, abych při této příležitosti vzpomenul několika slovy velkého významu horníkovy práce, která je vlastně základem naší civilisace a kultury, základem budování celého našeho hospodářství. Bez hornické práce nebylo by dnešních průmyslových výrobků, nebylo by ocele, nebylo by dopravy, chirurgických nástrojů a léčiv, nebylo by skla, textilií, otopu a světla. Nebylo by rudy, nebylo by našich velkých železářských a továrních středisek a lidstvo by žilo mnohem primitivněji, protože dřevo nemůže nahradit tepelnou energii uhlí, nehledě ani k tomu, že by bylo již dávno spotřebováno. Je to speciálně práce horníků v uhelných dolech, která přináší našemu národnímu hospodářství nepostradatelnou surovinu pro další množství výrobků, ku př. dehtu, benzolu, naftalinu, dále pohonných látek, oleje, léků, desinfekčních prostředků, barviv, plynu a celé řady dalších výrobků.

Život horníka nebyl však nikdy závidění hodný. Zejména v 19. století a na počátku uhelné těžby v době rozmachu průmyslového kapitálu byl horník bezprávným předmětem bezmezného vykořisťování, jehož vykřičníkem navždy zůstanou ztroskotané existence, známé pod jménem "bratránci". Byly to trosky lidí, které uhlobaroni vykořistili do úplné nahoty, takže zabaleni v pytlovinu strašili bídou na ulicích měst Duchcova a Mostu. Takové byly sociální poměry horníků ještě před 45 lety. Vykořisťování, třídní a národní útlak postavil horníky v devadesátých letech do popředí v otázce sociálních a národních bojů s německými majiteli dolů a rakouským feudalismem.

Za prvé republiky horníci těžce nesli, že těžký průmysl a doly byly ponechány dřívějším majitelům, a v důsledku toho následující těžká krise v letech 1928-1938 postihla horníky přímo katastrofálně. Proto horníci po utrpení šestileté okupace a války nejradostněji uvítali 5. květen 1945. V těžkých porevolučních dobách, kdy tak mnozí využívali dané situace k osobnímu obohacení, a to zejména v pohraničí, horníci šli do šachet, aby z trosek, které nám zde zanechali okupanti, vytvořili nový základ pro novou, lidově demokratickou republiku.

Horníci nám dali, paní a pánové, již dosti příkladů o tom, že to s budováním naší republiky myslí dobře. Bylo to zejména v letošní zimě, kdy si horníci sami a dobrovolně prodlužovali pracovní dobu, pracovali národní směny, aby udrželi náš průmysl, domácí otop na potřebné výši, aby zajistili splnění dvouletého plánu hospodářské obnovy.

Jsem horník, znám život a přání horníků a mohu vás, paní a pánové, ujistit, že každá snaha vedoucí k pokroku a spravedlivému řešení otázek našeho národního, kulturního a hospodářského života nalezne u horníků plné pochopení a podporu jak mravní, tak duševní.

Bylo to tehdy nejvýše pokořující, když zmrzačený nebo zestárlý horník, práce již neschopný, na sklonku svého plodného života s čepicí v ruce prosil své kamarády o almužnu, jak jsme toho bývali dříve často svědky, a to dokonce i za prvé republiky. Uskutečněním národního pojištění rozšířeného na všechny vrstvy pracujícího lidu, i na osoby samostatně činné, jehož první etapou je právě projednávané hornické pojištění, odstraníme tyto nespravedlivé a pokořující zjevy z minulých dob. Odstraníme tak starost pracujících z nejisté budoucnosti, práce se stane radostnější a vydatnější ku prospěchu celého národa.

Lituji jenom, paní a pánové, že hospodářská situace a obtíže administrativně technické nedovolují dosud vybudování národního pojištění pro všechny vrstvy pracujícího lidu současně. Tak jako blahobyt národa, tak také národní pojištění je závislé na tom, aby se předem vytvořily hospodářské předpoklady pro jeho uskutečnění, které spočívají nakonec v řádném rozvoji zvýšené výrobnosti našeho průmyslu a zemědělství, jak byl předpokládán dvouletým plánem. Nemalou měrou je uskutečnění národního pojištění závislé také na tom, aby národní důchod nebyl odssáván neúměrnými zisky ve výrobě a distribuci, dále na zhospodárnění státní a veřejné správy a rozumné vnitřní organisaci nositele národního pojištění. K vytvoření hospodářských předpokladů pro uskutečnění národního pojištění je proto především potřebí, aby všechny strany Národní fronty upřímně řešily napadlé hospodářské problémy bez postranních úmyslů a úzkých stranických cílů. Po zkušenostech s dřívějším soukromým podnikáním a jeho důsledky v letech 1928 až 1938 včetně zrady, kterou na našem národě spáchali představitelé dřívějších majitelů dolů a továren, musí si všechny strany Národní fronty uvědomit, že je-li zde opravdová snaha vytvořit v dohledné době předpoklady pro národní pojištění všech pracujících, je nutno vycházet z hospodářské základny národních podniků, ve kterých má národ jedinou záruku spravedlivého řešení všech hospodářských a sociálních problémů. Každá opačná snaha, vedoucí k oslabení národních podniků nebo znemožňující řízení distribuce ve prospěch soukromého sektoru, je překážkou na cestě vývoje nastoupeného naší národní revolucí, a proto také překážkou pro uskutečnění národního pojištění.

Dosavadní hospodářský vývoj vytvořil prozatím předpoklady k tomu, že můžeme dnes přikročiti k uskutečnění první etapy národního pojištění. A tu bych chtěl říci, že to není protěžování horníků, že právě oni jsou první na řadě. Je to především potřeba pracovních sil a udržení dosavadních pracovních sil v hornictví, a to zvláště v dnešní době, kdy na uhelné těžbě je závislý celý další vývoj, hospodářské budování státu.

To byly důvody, které vedly ministerstvo sociální péče k tomu, že se začalo s národním pojištěním právě u horníků. Není to ani lpění na tradici hornického pojištění, které staví horníky v oboru sociálního zákonodárství do popředí, ale skutečnost, že v prostředí, ve kterém horník pracuje, bude se i nadále setkávat s mimořádným risikem své práce přes všechna hornopolicejní a bezpečnostní zařízení. Dále je to zvláštní ráz hornické práce, který staví horníky do popředí v národním pojištění. Již v dávných dobách, v dobách naprosté nesvobody, uznávaly vrchnosti risiko hornické práce a trpěly vzájemně podpůrné zařízení zmrzačených havířů, jejich vdov a sirotků. Tak ku př. již ve 13. století, v době t. zv. jihlavské, byl vydán první horní řád, kterým byla uznávána mimořádná důležitost a nebezpečnost hornické práce. Ve 14. až 16. století, v t. zv. době kutnohorské a jáchymovské, musela uznat vrchnost a král důležitost hornické práce a dali horníkům jakési výsadní právo, aby si zajistili jejich práci. Staré absolutistické Rakousko se odhodlalo, jistě z pohnutek velmi vážných, již v roce 1854 postavit hornické bratrské pokladny na zákonný podklad. Také vláda prvé republiky uznala, že je v zájmu nejen horníků, ale také v zájmu státu, aby horníci byli zvláštním způsobem a včas zajištěni pro případ invalidity a stáří a v případě jejich úmrtí také jejich pozůstalí. Bylo to nebezpečí hornické práce v útrobách země, které nutilo havíře k tomu, že již v nejstarších dobách sáhli k svépomoci a sváděli těžké boje o sociální vyrovnání risika své práce. Nikdy však, ani za prvé republiky, nedovolovalo soukromo-kapitalistické hospodářství splnění těchto samozřejmých požadavků. Až teprve nyní, za Gottwaldovy vlády Národní fronty se havíři dočkají zaslouženého a jistě spravedlivého zajištění zbytku svého života. Dočkají se zajištění svých rodin a sirotků pro případ své smrti.

V závěru chtěl bych, paní a pánové, zdůraznit, že zahrnutím báňských úředníků do zákona o hornickém pojištění bude konečně prolomena staletími vytvořená hráz kastovnictví v sociálním zákonodárství a manuální pracovníci po prvé v našich dějinách budou prakticky postaveni na roveň pracovníkům ducha. Dále zdůrazňuji, že vydání na sociální zaopatření pracujících je investicí, která se bude v národě rentovat radostnějším životem pracujících, bude se rentovat národnímu hospodářství zvýšenou a kvalitnější prací. Jsem přesvědčen, že horníci v budoucnu splní svou povinnost vůči národní a lidově demokratické republice.

Navrhuji, aby plenum ústavodárného Národního shromáždění přijalo zákon o hornickém pojištění, tisk 357, ve znění přijatém výborem sociálně-politickým. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Šabo. Dávám mu slovo.

Posl. dr Šabo: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Rozpočtový výbor schválil a doporučil k prijatiu vládny návrh zákona o horníckom penzijnom poistení so všetkými zmenami a doplnkami, na ktorých sa usniesol výbor sociálno-politický a poveril ma, aby som vám podal výborovú zprávu. Členovia rozpočtového výboru si plne uvedomovali pri rokovaní o predloženom vládnom návrhu zodpovednosť za finančnú, menovite výdajovú stránku, ktorá bude znamenať nesmierne zaťaženie štátnej pokladnice a prial by som si, aby v tomto smere ste i vy, panie poslankyne a páni poslanci, boli naplnení pocitom rovnakej zodpovednosti pri rozhodovaní v pléne, aby táto odpovednosť prenikla i do širokých vrstiev pracujúceho ľudu, ktoré budú požívať ovocie tohto významného zákona.

Navrhované banícke penzijne poistenie je výrazom našej novej štátnej skutočne sociálnej politiky. Nie je len čírou vymoženosťou pracujúceho ľudu a akýmsi ústupkom, ktorým sa má zmierniť sociálna nespravodlivosť a neistota a vykúpiť spokojnosť a ochota k práci. Ale je jedným z mnohých veľkorysých opatrení, ktorým sa poskytuje našim baníkom, našim horníkom, našim hrdinom najťažšej fyzickej práce vedome to, čo im plným právom patrí vzhľadom na mimoriadny význam ich práce pre celé hospodárstvo a vzhľadom na mimoriadne pracovné prostredie a riziko. Zo samotnej povahy baníckej práce podáva sa samočinne, že je to v prvom rade obetavá práca pre blaho spoluobčanov, pre blaho celku. A preto baníci celkom oprávnene môžu očakávať, že celok, štát sa postará vhodným spôsobom o spravodlivé vyrovnanie a rozdelenie pracovného rizika a výsledkov práce celého národa a o účinné zabezpečenie pre prípad invalidity, staroby a v prípade úmrtia aj o zabezpečenie ich pozostalých.

Najvhodnejšou formou tohto zabezpečenia je účinné sociálne poistenie, ktoré musí primerane kryť stratu alebo pokles dôchodku živiteľa rodiny pre prípad práceneschopnosti dôchodkom, ktorý zaručuje nielen minimálnu, ale i slušnú, pre pracujúceho človeka dôstojnú životnú úroveň postihnutých.

Navrhovaná úprava baníckeho penzijného poistenia je prvým krokom k uskutočneniu programového národného poistenia a jednou zo složiek nášho úsilia o výstavbu spravodlivejšieho sociálneho a hospodárskeho poriadku.

Banícke penzijné poistenie nie je však len opatrením sociálne-politickým, ale aj dôležitým opatrením národohospodárskym. V konečnom výsledku smeruje ono aj k zmierneniu výrobnej a pracovnej kríze v našom baníctve tým, že bude blahodarne pôsobiť na zvýšenie prílivu nových pracovných síl a na udržanie a zaistenie osôb pracujúcich v baníctve.

Predložený návrh zákona znamená podstatné zlepšenie dávkového systému a rozšírenie okruhu poistencov v prospech pracujúcich vrstiev v baníctve a to s určitým preferovaním pracujúcich pod zemou.

Keď potom zlepšená úprava dávkového systému, ako aj rozšírenie okruhu poistencov vyžaduje v dôsledku rozsiahleho zvýšenia výdavkov aj novú úpravu úhradového systému a povinnosť štátu prispievať v značnej miere na úhradu zvýšených výdavkov, nutno s tým súhlasiť, i keď to bude znamenať značné zaťaženie štátnej pokladnice, hraničiace až s neúnosnosťou. V tomto smere úspornosť by rozhodne nebola na mieste.

Po stránke úhradovej znamená navrhovaná úprava baníckeho penzijného poistenia úplný prelom voči doterajšiemu stavu. Kým doteraz vo všetkých odvetviach nášho dôchodkového sociálneho poistenia bolo toto založené na zásade samostatnosti, podľa ktorej mala hodnota všetkých úhradových prostriedkov kryť úhradu všetkých výdavkov nositeľa sociálneho poistenia pre celú budúcnosť, zatiaľ pri tejto novej úprave baníckeho penzijného poistenia zvolil sa rozpočtový úhradový systém, ktorý má zabezpečiť každoročnú pokladničnú rovnováhu a likviditu medzi výdavkami a príjmami nositeľov sociálneho poistenia, pri čom štát preberá na seba záväzok uhradiť každoročný schodok štátnym príspevkom.

V tomto smere bude naše rozhodovanie ďalekosiahlej zodpovednosti, lebo zaťažujeme naše budúce generácie rozsiahlym zaťažením štátnej pokladnice, ktoré možno len aproximatívne odhadnúť na základe dnešného stavu všetkých hospodárskych skutočností, ktoré prichádzajú do úvahy pre odhad, tak ako to urobili osnovatelia tohto zákona v tabuľkách pripojených k dôvodovej zpráve.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP