Posl. Hladký: Vážená sněmovno!
Kraj od Ústí až ke Kadani a od Karlových
varů až k Chebu je krajem hnědého uhlí.
A dovolte mně, abych při projednávání
osnovy zákona o hornickém pojištění
vám alespoň několika slovy a ciframi řekl
něco o práci našich severočeských
horníků. Je to kraj, o němž básník
českého severu Cajthaml - Liberté napsal
verše: "Za Duchcovem divné pole, samé
jámy, břehy pouhé. V jamách hnije
černá voda, z břehů svítí
ohně dlouhé." A dále pak pokračuje:
"Bledý havíř k šachtě míří."
Je to kraj, z něhož proudí dlouhé vlaky
s nákladem uhlí až do Košic a po celé
republice, je to kraj, z něhož jedou dlouhé
kolony nákladních aut nejen do Prahy, ale i po celých
Čechách. Český sever pracuje. I po
velikém odsunu Němců dosáhl pozoruhodných
výsledků. Severočeský hnědouhelný
revír vytěžil v r. 1935 přes 11 milionů
tun uhlí, v r. 1946 při zmenšeném počtu
zaměstnanců přes 13 milionů tun uhlí.
(Potlesk.) Falknovský revír, který
je na tom ještě hůře, pokud se týče
zaměstnanců, vytěžil v r. 1935 přes
2,700.000 tun uhlí a v r. 1946 4,700.000 tun uhlí.
(Potlesk.)
U nás v severních Čechách se pracuje
převážně v otevřených
lomech a jenom z poměrně malé části
v hlubinných dolech. Podle nových plánů
těžebních má v nejbližší
budoucnosti skoro zmizet v našem mosteckém revíru
hlubinná těžba a jsou připravena anebo
se budují veliká rýpadla, bagry, které
budou dělat odkrývky až 150 m. Znamená
to neobyčejně ekonomické využití
uhle při těžbě a tím velký
příspěvek našemu národnímu
hospodářství. Práce na povrchových
dolech se zdá proti práci hlubinné lehkou,
avšak letošní zima, kdy mrzla práce v
rukou horníků, kdy byli vydáni všem
nepohodám povětrnostním, ukázala,
že práce na povrchu je stejně obtížná
jako práce hlubinná a že zaslouží,
aby byla stejně hodnocena jako ta práce hlubinná.
Co znamená hnědé uhlí, ukáží
vám tato čísla: v r. 1946 bylo vytěženo
skorem 14 milionů tun uhlí kamenného a 19,600.000
tun uhlí hnědého. Největšími
konsumenty hnědého uhlí z Mostecka jsou jednak
dráhy, pak drobný prodej asi 2 miliony tun, Stalinovy
závody 2 miliony tun a Ervěnická elektrárna
700.000 tun. Na severu se plánuje v brzku vybudování
dodávky plynu pro Prahu a okolí a další
výstavba velikých elektráren, jako v Komořanech
a jinde.
Pracovní morálka u severočeských horníků
je velmi krásná. Přes všechny překážky
stoupl výkon z 1,08 tuny v květnu 1946 na 1,81 tuny
na směnu v lednu 1947. (Potlesk.)
Sociální činnost v severočeském
revíru je také značná. Je vyvíjena
snaha o ubytování a zásobování
horníků. K 31. prosinci 1946 bylo celkem 34 ubytovacích
táborů s celkovou ubytovací kapacitou 13.000
lidí. A poněvadž jde o provisoria, buduje se
anebo se plánuje u severočeských dolů
výstavba domů, kolonií, vhodných domků,
aby přistěhovalci, repatrianti i ostatní
havíři severočeští za svou práci
slušně bydleli. A poněvadž snad ještě
v naší době má dojít ke zbourání
nebo odstranění celé řady obcí
a dokonce i částí měst v severočeské
pánvi, poněvadž právě pod těmi
městy a vesnicemi je to ohromné národní
bohatství, plánuje se nová výstavba
nejen Mostu, ale i celé řady dalších
obcí, a proto bychom velmi prosili, aby vláda v
budoucnu pomáhala, aby se ubytování horníků
zlepšilo a aby výstavba kraje těžce poškozeného
také bombardováním se upravovala.
Pracovních sil je nedostatek. v r. 1946 bylo získáno
přes 9.000 stálých pracovníků.
Upozorňujeme velmi důtklivě vládu,
má-li býti splněna dvouletka, že po
odchodu brigádníků, vojáků
a po konečném odsunu Němců v počtu
7.400 osob objeví se pouze na Mostecku nedostatek přes
9.000 horníků. Tak by ovšem nemohl tento revír
splnit dvouletý plán, jak je mu určen.
Hornictví je řemeslo, a proto věnuje správa
severočeských dolů - a, prosím, i
v jiných revírech, to nutno doznat - značnou
pozornost výcviku mladých horníků.
Krásných výsledků dosahují
v této výchově tak zvané učebné
provozy v Louce, Oseku, Břežánkách,
Komořanech a v Dřínově. Školy
jsou vedeny odbornými silami, vychovávají
se tam nejen horničtí učňové,
ale i kovodělní, kterých bude potřebí
v hornictví. Viděl jsem tyto školy i jejich
učitelské sbory při práci a musím
říci, že můžeme být skutečně
hrdi na toto naše hornické školství. Považuji
za nutné, abych s tohoto místa poděkoval
všem učitelům a mistrům na těchto
školách, abych poděkoval také učňům
za to, že vedle své látky, kterou mají
probrat ve školách, vykonávají ještě
velmi užitečnou práci na dolech. Krátce:
český hornicky sever pracuje. Právě
proto, vážené dámy a pánové,
jsme se dožadovali, aby osnova zákona byla pozměněna
vložením nepatrné předpony "ne"
v § 1, odst. 3, aby tím nebyl činěn
rozdíl mezi horníky v hlubinách a na povrchu.
Severočeští horníci si toho zasloužili.
Litujeme, že se tak nestalo, a prosíme, aby pan ministr
soc. péče při provádění
zákona přihlížel k obtížnosti
hornické práce v severočeských dolech
a pokud jde o horníky v severočeských dolech,
blahovolně postupoval při stanovení kategorie
A.
Musím bohužel odmítnout také názor
jednoho z pánů kolegů, který zde řekl,
že dáváme horníkům veliký
dar. Horníci zde nevystupují jako žebráci;
horníci zde vystupují jako rovnoprávní
pracovníci (Potlesk.), jimž náleží
právo na řádné hornické pojištění.
(Potlesk.)
Mnozí z těch, kteří stáli v
řadách bojovníků za zlepšení
hornického pojištění, nebudou účastni
těchto výhod. Jsou to horničtí pensisté,
kteří živoří se skrovnou pensí.
Velmi bychom se přimlouvali, aby vláda vzala v úvahu
osud těchto starých veteránů práce
a přišla nám brzy s námětem,
jak zlepšit osud hornických pensistů.
Dnešní den je dnem svátečním
pro všechny naše horníky. Vzpomínají
všech zápasů o zlepšení hornického
pojištění, vzpomínají všech,
kteří zahynuli při hornických katastrofách,
z nichž poslední byla 14. listopadu minulého
roku, kdy v Lomu u Mostu zahynulo 52 mužů na dole
Kohinoor; ale ani tato katastrofa neodradila naše havíře
od těžké práce, neboť tehdy správně
řekl ministr Laušman: "V hornictví
mohou míti úspěch jen celí muži,
jako jsou havíři."
Je to dnes památný den, který připadá
v předvečer svátku presidenta Osvoboditele
Tomáše G. Masaryka, presidenta, který
tak krásně v celém svém životě
dovedl oceniti práci dělníka a ceniti také
práci horníka. Byl to muž, který v době
veliké stávky horníků v lednu r. 1900
na Kladně řekl o práci horníků:
"Uhlí je nejhlavnějším podkladem
všeho průmyslového života, ale ono není
jenom zdrojem tepla a světla fysického, nýbrž
i světla duchovního. všecka kulturní
práce nebyla by možná bez práce uhlokopů."
(Potlesk.)
Dnešnímu jednání jsou přítomni
zástupci horníků různých revírů.
Chtěli bychom jim říci, aby vyřídili
doma, že ústavodárné Národní
shromáždění u vědomí významu
hornické práce pečlivě projednalo
tuto vládní osnovu, a i když stát poskytuje
značnou finanční pomoc k plnění
tohoto zákona, že jsme to udělali rádi.
Uhlí je základním předpokladem našeho
hospodářství; hornické práci
volám hornické "Zdař Bůh!".
(Potlesk.)
Místopředseda Tymeš: Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor
soc.-politický, p. posl. Chleborádovi.
Zpravodaj posl. Chleborád: Vzdávám
se slova.
Místopředseda Tymeš: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový,
p. posl. dr Šabovi.
Zpravodaj posl. dr Šabo: Vzdávam sa slova.
Místopředseda Tymeš: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 95 paragrafů, 6 částí,
nadpisy paragrafů, nadpisy částí,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 95 paragrafy, 6 částmi, nadpisy
paragrafů, nadpisy částí, nadpisem
zákona a úvodní formulí, podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. (Potlesk. - Poslanci povstávají.)
Tím ústavodárné Národní
shromáždění přijalo tuto
osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém. (Poslanci usedají.)
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Druhé čtení osnovy zákona o hornickém
pensijním pojištění (tisk 441).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Chleborád: Není změn.
Zpravodaj posl. dr Šabo: Niet zmien.
Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru
rozpočtového, otištěné ve zprávě
výborové.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala zítra
v pátek dne 7. března 1947 o 9 hod. 15 min.
1. Zpráva výborů technického, soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 353) o státní podpoře
na bytovou výstavbu (tisk 442).
2. Zpráva výborů technického a právního
(podle § 35 jedn. řádu) o vládním
návrhu zákona (tisk 397) o některých
opatřeních ve stavebnictví souvisících
s dvouletým hospodářským plánem.
3. Zpráva výborů soc.-politického,
právního a průmyslového o návrhu
posl. Pavlána, Kaplana, Cíglera, inž. Jankovcové
a druhů (tisk 266) na vydání zákona,
kterým se upravuje pracovní doba v báňském
průmyslu.
Končím schůzi.