Místopředseda Tymeš: Dávám slovo panu zpravodaji k odst. 2 za výbor technický, p. posl. inž. Janáčkovi.

Zpravodaj posl. inž. Janáček: Slavná sněmovno!

Zákon č. 192/46 Sb. o dvouletém hospodářském plánu ukládá našemu stavebnictví mimořádně velké úkoly, neboť z plánovaných investic pro léta 1947-1948 skoro 57 % připadá na investice povahy stavební. Posuzujeme-li tyto úkoly podle výše částek, které mají býti podle dvouletky na jednotlivé druhy staveb vynaloženy, dospíváme rozborem zákona. č. 192/46 k těmto výsledkům:

Stavby obytné vyžádají si nákladu celkem 14 miliard Kčs, stavby veřejných budov, vodohospodářské stavby, silniční a jiné veřejné stavby nákladů 10,2 miliardy Kčs, na stavby pro průmysl připadá 7,53 miliardy Kčs, na stavby pro zemědělství 1,54 miliardy Kčs, na stavby železniční 5,62 miliardy Kčs a na stavby pro dopravu vodní, leteckou a pro účely poštovní správy konečně částka 0,84 miliardy Kčs; tedy celkem stavebních investic má býti provedeno za 39,73 miliardy Kčs.

To je zajisté i při dnešních vysokých cenách za stavební práce úkol úctyhodný a mimořádný. Uvážíme-li při tom trvající nedostatek některých vázaných stavebnin, zejména cihel. stavebního železa a neméně tíživý nedostatek pracovních sil, který se ve stavebnictví zvláště nepříznivě projevuje, nebude se zajisté nikdo divit, že stavebnictví v jeho celku právem označujeme za jeden z úzkých profilů našeho hospodářského plánu.

Vláda a celá naše odborná veřejnost jsou si proto stejně vědomy toho, že tyto mimořádné úkoly ve stavebnictví a jeho trvající obtíže můžeme překonati zase jenom mimořádnými opatřeními, pro která má právě projednávaný vládní návrh zákona zjednati právní předpoklady. Tato mimořádná opatření musí se zřejmě nésti v zásadě dvojím směrem:

Předně směrem administrativně-organisačním. Úkolem opatření tohoto druhu je především dosíci toho, aby všechny pohotové materiálové i pracovní reservy byly soustředěny především a výlučně na stavební úkoly stanovené dvouletým hospodářským plánem tak, aby se předešlo rozptylování těchto prostředků nežádoucím směrem, a dále aby byly odstraněny všechny překážky rázu formálně-správního i s hlediska podřadných zájmů soukromoprávních, které by mohly urychlenému provádění stavebního programu dvouletky se postaviti do cesty. Těmito úkoly se zabývají části I, II, III a V vládního návrhu zákona.

Za druhé půjde o opatření rázu technického, jimiž se má zaručit úsporné provádění všech staveb s hlediska vynaložených stavebnin, pracovních sil i finančních prostředků, a to cestou dalekosáhlé racionalisace a hromadné výroby staveb samých i jednotlivých dílů, v neposlední řadě však i cestou ekonomisace stavebních projektů, jak o tom před chvílí právě výstižně mluvil kolega inž. dr Ješ, za současného využití všech známých a dosažitelných výsledků technického pokroku a technické vědy. Těmito úkoly se zabývá IV. část navrhovaného zákona.

Z uvedeného rozsahu látky, kterou předložená osnova zákona zpracovává, je na první pohled patrno, že její těžisko je spíše v předpisech administrativně-organisačních, kterým jsou věnovány poměrně rozsáhlé čtyři části zákona. Nemůžeme se ovšem ubrániti dojmu, že vlastní jádro problému stavební dvouletky by se mělo hledati spíše v opatřeních technického rázu, kterým je věnována obsahově poměrně kusá část čtvrtá.

Mám vůbec dojem, že vstupujeme do dvouletky jaksi bez náležité technické přípravy, pokud se týče organisace výroby základních stavebnin, příprav pro hromadnou výrobu normalisovaných a typisovaných součástí staveb, stavebních strojů, a že stejně je ještě mnoho nejasného v názorech na technicky dokonalé, účelné a hospodárné řešení základních projekčních úkolů, zejména pokud se týče staveb pozemních a zvláště staveb bytových.

Bylo by si proto přáti. aby ministerstvo techniky plně a dokonalou měrou užilo zmocnění, kterého.se mu po této stránce ustanoveními § 15 navrhovaného zákona dostává.

Technický výbor pojednal o tomto vládním návrhu zákona ve dvou schůzích, a to dne 4. a 5. března, a dospěl při tom ke konformnímu usnesení s výborem právním. Nebudu se, vážené dámy a pánové, podrobně zabývat jednotlivými změnami a doplňky, na kterých se výbor při tom usnesl a dohodl s výborem právním, a poukazují v tomto směru na tištěnou společnou zprávu obou výborů, kde jsou tyto změny a doplňky i se stručným odůvodněním detailně uvedeny.

Dovolte mi, abych pouze přehledně zde vyzvedl jen několik nejdůležitějších zásad, kterými se při tom výbor řídil:

Část I splňuje zejména po změnách v § 1 vládního návrhu, které technický výbor doporučuje, požadavek, aby všechno stavební úsilí v celém rozsahu stavebnictví bylo koncentrováno na úkoly dvouletého plánu. Bude tudíž v letech 1947-1948 možno prováděti zásadně pouze ony stavební investice, které jsou zařazeny ve dvouletém hospodářském plánu, případně i stavby mimo tento plán, pokud při nich budou splněny předpoklady § 6, odst. 3 zákona č. 192 z roku 1946, to je pokud potřebné stavební hmoty a pracovní síly budou kryty z místních zdrojů. Výjimky z této zásady, a to pouze pro stavby naléhavě nutné z důvodů hospodářských, bezpečnostních, sociálních nebo zdravotních, může povoliti pouze ministerstvo techniky, na Slovensku pověřenectvo techniky.

Volně bude možno prováděti pouze nezbytné udržovací práce, pokud k nim potřebné hmoty budou k disposici na volném trhu, anebo budou kryty v mezích zpracovatelských kontingentů jednotlivých stavebních řemesel.

Technický výbor byl si vědom toho, že všeobecně zanedbaný stav stavebních objektů v důsledku nedostatečného jich udržováni za války a v prvním roce po válce bude vyžadovati prováděni takovýchto udržovacích prací v dosti značném měřítku. Navrhuje proto současně, aby v rámci plánované výroby cihel a pálené krytiny dalo ministerstvo průmyslu k disposici stavebnímu podnikání přiměřené množství těchto vázaných hmot pro účely provádění oněch nezbytných udržovacích prací.

Část II projednávaného zákona má zaručit, aby se stavební vývoj obcí, v nichž mají býti podle dvouletky provedeny nové stavby pozemní, dál organicky, hospodárně a se zřetelem na náležité využití dosavadních veřejných investic, jako jsou cesty, vodovody, kanalisace, elektrovodní síť atd.

Předpisoval proto původní vládní návrh, aby u obcí přes 5000 obyvatel, případně i u obcí menších, které pro jejich hospodářskou důležitost budou ministerstvem techniky k tomu určeny, s platností od 1. května 1947, na Slovensku od 1. července 1947 smělo býti dáno stavební povolení pro nové stavby jen tenkrát, má-li taková obec za vyhovující uznaný regulační plán, anebo pořídí-li si a docílí-li schválení náhradního upravovacího náčrtku.

Technický výbor uváživ, že vzhledem k dalekosáhlým a přímo struktuálním změnám v hustotě osídlení našeho státu a v sociální skladbě obyvatelstva, ke změnám v organisaci a umístění průmyslové výroby většina dosavadních regulačních plánů měst a obcí nemůže novým poměrům již vvhovovat a že by pořízení navrhovaných náhradních náčrtů, pro něž stejně chybí základní technicko-hospodářské předpoklady, si vyžádalo poměrně dlouhé doby, takže by včasné provedení staveb podle dvouletého plánu bylo značně ohroženo, usnesl se na podstatném zjednodušení navrhovaných opatření plánovacích tak, jak je to obsaženo v nově stylisovaných §§ 3 a 4 zákona.

Vážené dámy a pánové, jsme přesvědčeni, že ustanoveními o stavebních obvodech podle nového § 3, jež určí okresní národní výbory po slyšení příslušných místních lidových orgánů, budou v jednoduchých případech provádění pozemních staveb, kterých je poměrně nejvíce, zájmy ucelené a hospodárné výstavby obcí plně kryty. Povinnost pořízení upravovacích náčrtů se ponechává podle nového § 4 jen pro případy složitější, kde jde o rozsáhlejší stavební akce, a to opět bez ohledu na velikost obce.

Toto zjednodušení je diktováno snahou, aby se celá stavební akce podle dvouletého plánu neutápěla pouze v pouhém plánování, nýbrž abychom všade tam, kde jsou pro to dány předpoklady, mohli skutečně ještě letos na jaře začít doopravdy stavět.

Při tom všem nepouštíme s mysli potřebu krajinného plánování a regulačních úprav našich obcí do budoucna, pro něž musíme však předem připravit právní podklad novelisací zastaralých předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů. Mají-li mít kromě toho takovéto projekty skutečnou vnitřní hodnotu, bude k jich vypracování zapotřebí delší doby a důkladných studijních příprav.

V části III, která jedná o opatření stavenišť i cestou převodu práva vlastnického nebo zrušení nebo omezení jiných věcných práv váznoucích na pozemku, jakož i cestou nuceného uložení práva stavby, snažil se technický výbor přijetím nového odstavce 4 k § 7 - původnímu § 9 - dosíci toho, aby pro účely staveb podle dvouletého plánu bylo možno urychleně získat i pozemky, které jsou majetkem zkonfiskovaným podle příslušných dekretů presidenta republiky, případně nařízení Slovenské Národní rady, aniž by bylo nutno vyčkávati na ukončení vlastního řízení o rozdělení tohoto konfiskovaného majetku. Tento způsob získávání vhodných stavenišť bude mít, vážené dámy a pánové, zvláštní význam zejména u našich obcí a měst v pohraničí, stejně tak jako v některých osidlovacích okresech ve vnitrozemí.

Upozorňuji, že i právě projednávaný návrh zákona o státní podpoře na obytné stavby ve svém § 32 s možností udělování podpor na stavby na takových pozemcích, i když nebudou ihned převedeny do vlastnictví stavebníka, počítá.

V části IV vládního návrhu provedl technický výbor podstatné rozšíření zmocnění ministerstva techniky, pokud se týče povolení odchylek od platných technických předpisů stavebních řádů a statutů. Při tom vycházel však technický výbor z názoru, že úspory stavebních hmot i nákladů třeba hledati především ve zhospodárnění staveb po stránce konstruktivní a výrobní, nikoliv však na úkor hygienického vybavení bytů a jejich příslušenství. Snaze po urychleném zahájení stavebních prací dal technický výbor projev ve své resoluci, kterou žádá, aby potřebné směrnice, které má ministerstvo po této stránce vypracovati, byly vydány s největším urychlením ještě před započetím stavební sezóny.

Při projednávání § 16 zákona, kterým se nově pro účely staveb podle dvouletky upravují některé předpisy zákona č. 107/1946 Sb. o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot, dospěl technický výbor k názoru, že se jeví potřeba novelisace tohoto zákona též v tom směru, aby zásady platné pro správu stavebních kontingentů a pro příděl stavebních hmot byly upraveny na Slovensku obdobně jako v zemích historických. Také v tomto směru doporučuje technický výbor přijetí resoluce, která je připojena k tištěné zprávě výboru.

Myslím, že urychleným a včasným schválením dvou v dnešním zasedání projednávaných vládních předloh o státní podpoře na obytné stavby a tohoto návrhu na některá opatření ve stavebnictví v rámci dvouletého hospodářského plánu učiní ústavodárné Národní shromáždění vše, co na něm jest, aby byl dán předpoklad pro úspěšnou stavební činnost v příštích dvou letech.

Teď mají slovo povolané státní a samosprávné úřady, naši technici, projektanti i.stavitelé, náš průmysl stavební i naše stavební řemesla, všichni zaměstnanci zúčastnění ve stavebnictví ať přímo či nepřímo, stejně tak jako kapitáni našeho světa finančního. Je v zájmu národa a státu, aby se při vzájemné souhře všech těchto činitelů budovatelské dílo skutečně podařilo. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dávám slovo zpravodaji za výbor právní, p. posl. dr Jelínkovi.

Zpravodaj posl. dr. Jelínek: Slavná sněmovno!

Projednání vládního návrhu zákona tisk 397 ukázalo dvě skutečnosti: především tu skutečnost, jak může býti významná spolupráce parlamentu a odborných výborů při projednávání vládních návrhů, a za druhé, jakou pohotovost časovou může parlament, je-li toho třeba a má-li dobrou vůli, prokázat.

Po právní stránce chtěl bych konstatovat, že vládní návrh vychází z projednání výboru technického i právního zdokonalen a zlepšen. Se změnami, které provedl technický výbor, seznámil vás ve souvislosti se zprávou pan zpravodaj technického výboru. Za právní výbor bych rád konstatoval, že právní výbor provedl především změnu v tom směru, že rozšířil možnost vyvlastnění také pro stavby podle § 2, odst. 1, že doplnil vládní návrh pokud jde o určení obecné ceny náhradního pozemku. Upozornil také velmi správně na okolnost, že vládní návrh nepočítá se ztrátou, zničením a zavlečením pozemkových knih a doplnil v tom směru předložený návrh. Výbor se také snažil snížiti obecnou cenu vyvlastňovaných pozemků, aby staveniště pro stavby podle dvouletého hospodářského plánu nebyla předmětem spekulace. Jistě jeho doplněk není úplný, přijaté znění je kompromis. Kromě toho vyslovil názor, že ve statutárních městech mají vykonávati kompetenci, kterou dává zákon okresním národním výborům, ústřední národní výbory.

Mám jako zpravodaj právního výboru vážné pochybnosti, a se mnou i většina právního výboru, zda je dobře a úplně koncipována materie o nuceném zřizování práva stavby. Budeme musiti při projednání speciálního zákona uvážiti, co by bylo třeba doplniti, aby právo stavby i zejména v cestě vyvlastnění tvořené se stalo významným nástrojem boje proti spekulaci s pozemky a novou formou stavebního ruchu.

Na předlohu, která je, paní a pánové, nyní ve vašich rukou, se netrpělivě čeká. Ve znění, jaké vyšlo z práce výborů, je osnova vážnou snahou odstraniti mnohé překážky, které mohou státi v cestě splnění dvouletky v oboru stavebnictví a způsobiti, aby plnění dvouletého plánu přispělo k výstavbě našich obcí. To pochopil právní výbor. Uznal časovou tíseň a s porozuměním pracoval na osnově tak, aby mohla být na pořadu dnešní schůze.

Jeho jménem vám doporučuji návrh zákona schváliti s upřímným přáním, aby zákon, jak je v intencích vlády i těch, kdo na něm spolupracovali, spolu s předchozí osnovou splnil naděje do něho kladené a přispěl k splnění dvouletého hospodářského plánu v oboru stavebnictví. (Potlesk.)