Doterajšie skúsenosti so zákonom o stavebnej obnove nás presviedčajú o tom, že usnesením zákona sa prejde len pol cesty. K tomu, aby prejednávaný zákon umožnil už v tejto stavebnej sezóne rozvinúť stavebný ruch za podpory v ňom predvídanej, je potrebné, aby Ministerstvo sociálnej starostlivosti a na Slovensku Povereníctvo sociálnej starostlivosti zaistilo potrebné finančné prostriedky. Nie je neznámou skutočnosťou, že zaistenie polmiliardovej sumy pre ciele tohto zákona pre potreby Slovenska na tento rok nie je vecou jednoduchou.

Preto by bolo potrebné uložiť zvláštnou rezolúciou Ministerstvu sociálnej starostlivosti, aby do začiatku stavebnej sezóny, t. j. do 15. apríla 1947, zaistilo potrebný úver na tento rok u znárodnených peňažných ústavov a aby do toho istého termínu prerokovalo všetky podmienky, za ktorých peňažné ústavy uvoľnia potrebnú sumu, a to v prvom rade výšku úrokovej sadzby. Bez včasného zaistenia financovania hrozí nebezpečie, že premárnime pred nami stojacu stavebnú sezónu.

Niemenej dôležité je, aby sa Ministerstvo a Povereníctvo sociálnej starostlivosti postaraly o urýchlené pokračovanie pri poskytovaní štátnej podpory a štátneho príspevku podľa prejednávaného zákona. Žiadosti musia prejsť inštančným postupom od okresných národných výborov na Povereníctvo alebo Ministerstvo sociálnej starostlivosti, a to na predpísanom úradnom tlačive. Bolo by účelné, aby sa Ministerstvo sociálnej starostlivosti presvedčilo, či je toto tlačivo už pripravené, a keď nie, aby mu bolo uložené, že tieto tlačivá s príslušnými pokynmi musia byť záujemcom k dispozícií najneskoršie 15. apríla t. r. vzhľadom na krátkosť času bolo by účelné, aby lehoty pre prejednávanie žiadostí podľa toho zákona boly pre rok 1947 podstatne skrátené.

Obyvateľstvo východného Slovenska je podstatne zainteresované na tomto zákone. Mestá Michalovce, Prešov, Sabinov, Snina a Trebišov, ktoré majú podľa plánu postaviť v tomto roku 70 bytových jednotiek, by neboly schopné splniť na ne uloženú úlohu, keby zákon o štátnej podpore na bytovú výstavbu nezaistil financovanie týchto stavieb, ktoré sú na vojnou zničenom východnom Slovensku tak potrebné.

Preto je treba so zadosťučinením vítať ustanovenie zákona, ktoré umožňuje, aby obce a okresy kryly stavebný náklad až na 100 % štátom zaručenou hypotekárnou pôžičkou.

Možno plne súhlasiť aj s tým, že sa umorovanie stanoví anuitou 1 % z počiatočnej istiny a tým sa rozloží bremeno výstavby.

Ostatné ustanovenie zákona o spôsobe zaistenia štátnej podpory sú obdobné ustanoveniam zákona o obnove. Konštrukcia tejto podpory kladie podstatné bremeno na štát, teda na poplatníkov.

Obnos 5 miliárd, ktorý je rezervovaný zákonom na podporu bytovej výstavby, je o 500 miliónov vyšší, ako potrebný stavebný náklad na výstavbu 25.000 domov, predvídaných plánom. Ako už bolo spomenuté, skutočné stavebné náklady ďaleko prevyšujú preliminované stavebné náklady. Preto predstavuje suma 5 miliárd prakticky zaistenie stavieb len na rok 1947, keď sa nepodarí podstatné sníženie stavebného nákladu. I keď teda v tomto roku netreba predvídať ťažkosti, vyplývajúce z nedostatku peňazí získaných podľa zákona o podpore bytovej výstavby, treba počítať s tým, že preliminovaný obnos nebude stačiť na krytie výdavkov na bytové stavby v budúcom roku.

Naším zájmom ovšem je, aby finančný plán dvojročného hospodárskeho plánu nebol rozrušený. Bude iste neúnosné, aby sa podstatne zvýšily investície pre stavbu bytov. Preto bude treba podrobiť otázku stavebných nákladov bytových stavieb dôkladnému skúmaniu.

Zákon o štátnej podpore na bytovú výstavbu je podstatným článkom pri zaisťovaní stavebného programu v rámci dvojročného hospodárskeho plánu. Sú dané všetky predpoklady, že svojou konštrukciou umožní hladké prevedenie bytových stavieb. Preto bude Klub poslancov Komunistickej strany Slovenska za návrh zákona hlasovať. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. Souček.

Posl. Souček: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Dnes byly sněmovně předloženy dva pro stavebnictví důležité zákony. Jedním z nich je vládní návrh zákona o některých opatřeních ve stavebnictví, souvisících s dvouletým hospodářským plánem, tisk č. 397. Při této.příležitosti chtěl bych upozornit na zarážející skutečnost. 1. ledna se započalo s prováděním dvouletého hospodářského plánu v průmyslu a již dnes lze říci, že dvouletka v průmyslu má nesporné úspěchy. Přes všechny objektivní těžkosti, přes všechny obtíže, které jsou důsledkem války a okupace, můžeme říci, že se nám povedlo zdolat tyto překážky.

Jak tomu však je s prováděním dvouletého hospodářského plánu ve stavebnictví? Není pochyby, že v tomto úseku hospodářského života budou objektivní těžkosti a obtíže. Mám na mysli hlavně obtíže, které vyvěrají z všeobecných hospodářských těžkostí doby. To je především nedostatek surovin a pracovních sil. Tyto obtíže jsou však v různé míře ve všech úsecích našeho hospodářského života a přesto byly splněny první úkoly, operativní plány pro úvodní měsíce dvouletého hospodářského plánu, zatím co ve stavebnictví byla předložena teprve dnes jedna z nejdůležitějších osnov zákona, která umožňuje teprve provedení přípravných prací k provádění dvouletého hospodářského plánu ve stavebnictví. Když uvážíme, že více než polovina investic ve dvouletce jsou stavební investice, je třeba se důrazně zeptat, co bránilo tomu, aby byla provedena nejjednodušší legislativní opatření k zajištění provedení dvouletého hospodářského plánu ve stavebnictví. Je třeba dotázat se ministerstva techniky, zda docenilo, jaký význam má pro stavebnictví provedení přípravných prací.

Zatím co v průmyslu provádění prací není závislé na povětrnostních poměrech, ve stavebnictví každý zmeškaný den nelze nahradit vůbec. A přes to všechno legislativní příprava prací pro dvouletku ve stavebnictví nebyla provedena včas.

Podporovali jsme snahu vytvořit úřad, v kterém by se soustředily všechny technické služby. Slyšeli jsme později stížnosti na omezenou kompetenci nově vybudovaného ministerstva techniky, a přece ve věcech nesporných toto ministerstvo nesplnilo svůj úkol. Vedle tohoto zákona veliký význam pro provedení dvouletého hospodářského plánu bude mít zákon o stavební obnově. Ja sám jsem při jiných příležitostech ukázal na potřebu novelisace tohoto zákona, ale ani tento zákon nebyl dosud upraven, ani tady ministerstvo techniky nesplnilo, co splnit mělo a co pan ministr slíbil. Vyslovuji proto vážnou obavu, zda bude vůbec možná včas zahájiti všechny příslušné stavební práce, jakmile k tomu budou dány povětrnostní podmínky.

Dnes máme tento stav: Přípravné a projekční práce nebyly provedeny jen proto, že nebylo známo, komu budou stavby povoleny. Dále pak nebyly známy podmínky, na kterých bude závislé provádění staveb. Mám na mysli, že četní stavebníci, zejména staveb bytových, zemědělských i průmyslových, jsou desorientováni ve věcech materiálního a finančního zajištění staveb. Nejsou až dosud informováni ani o příslušných konstrukcích staveb, jak byly zařazeny do operativních plánů.

Je tedy vážná obava, že teprve až budou vydány všechny směrnice, budou provedeny projekční práce. Je zde potom nebezpečí, že se projektanti se zřetelem na časovou tíseň nebudou moci náležitě zhostit svého úkolu. Jaké to má důsledky, toho je nejlepším důkazem budova, ve které právě zasedáme.

Z odborných kruhů vyšel návrh, aby ministerstvo techniky usnadnilo projekční činnost zejména při stavbách bytových vypsáním soutěže na stavební plány pro bytové stavby. Tato soutěž měla být vypsána k 1. únoru t. r. Soutěž měla navázat na směrnice a funkční plány, které byly vydány. Soutěží by se jistě dosáhlo propracovaných, moderním požadavkům vyhovujících, ekonomických typů bytů, které by stavebníci mohli v plném rozsahu přijmout a tím uspořit nejenom na čase, nýbrž i na nákladech na drahé projekty.

Tato soutěž však nebyla do dnešního dne vypsána a na našem ministerstvu techniky si nevědí rady, jak postupovat, a nejsou s to rozhodnout se v tak jednoduché a prosté věci.

Zákon sám ukládá ministerstvu techniky vypracování směrnic k provedení tohoto zákona. Nyní půjde o to, aby se páni v ministerstvu techniky uměli poučit ze všech těch svých vlastních nedostatků a pochopili, že ve stavebnictví čas může hrát a bude hrát roli vážnou, ba snad dokonce rozhodnou. Proto jsme se snažili, aby byl ministerstvu techniky resolučním návrhem stanoven termín, a já věřím, když se vyvine dostatek úsilí, že můžeme ještě získat ten čas, který byl takto zbytečně promrhán.

Navrhovatelé původního textu zákona usilovali o to, aby již tímto zákonem byla rozřešena roztříštěnost ve stavebnictví v jednotlivých obcích. Je třeba jenom litovat, že tato dobrá snaha autorů návrhu nenašla porozumění jak v technickém výboru, tak hlavně u pana zpravodaje tohoto zákona v technickém výboru. Byl by to nesporný krok vpřed a získali bychom již nyní v rámci dvouletého hospodářského plánu předpoklady pro příští plánováni, pro naše dlouhodobé plánování vůbec. My komunisté jsme však hlasovali pro návrh, jak byl v technickém výboru zpracován, hlavně proto, abychom nezdrželi již tak příliš pozdě vydaný zákon. Přes to se nám zdá nepochopitelné, že pan zpravodaj nenašel si dostatek příležitosti k tomu, aby své dodatečné návrhy nestavěl před nás v technickém výboru v poslední chvíli, ač mu bylo dáno dostatek možností, aby se zúčastnil všech příprav i propracovávání tohoto zákona.

V závěru bych chtěl říci, že tento návrh zákona, třebaže je předložen opožděně, může býti vhodným nástrojem k překonání všech zastaralých norem a umožní tak provedení dvouletého plánu ve stavebnictví. Ovšem to bude jenom za jednoho předpokladu, že totiž ministerstvo techniky pochopí to, co chápe každý laik, že ve stavebnictví jsou zcela jiné okolnosti než v jiných úsecích hospodářského života a že ve stavebnictví budeme a musíme bojovat s časem.

Proto jsem zmocněn, abych prohlásil, že klub poslanců komunistické strany Československa se zřetelem na naléhavou potřebu tohoto zákona souhlasí s tímto návrhem zákona v plném jeho znění. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Další řečníkem je p. posl. inž. dr Ješ. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. inž. dr Ješ: Paní a pánové!

Předešlí řečníci vyčerpali do značné míry otázky, které souvisí s projednáváním dvou důležitých osnov zákonů, které máme před sebou. A mohu se jistě k velké části jejich vývodů plně připojit. Zejména vřele oceňuji podrobný rozbor, který podal pan kol. Hatina. Správně poukázal na to, že otázka stavebnictví je především problémem organisačním. A po té stránce právě při projednávání osnovy zákona o opatřeních ve stavebnictví ve dvouletém plánu jsme měli v technickém výboru příležitost zabývati se právě touto stránkou, a je nutno ocenit velmi vysoko odbornou znalost a energii, kterou této věci věnoval zpravodaj pan inž. Janáček, jehož návrh na změnu druhé části tohoto zákona znamená podstatné administrativní zjednodušení při provádění těchto úkolů. Myslím, že právě v tom je dobře vidět, jaký význam má spolupráce parlamentu při tvorbě hospodářských zákonů, kde nelze spoléhat jenom na odbornou přípravu úřední, jež vždy vidí svoje úkoly s hlediska především resortního a nemá dosti porozumění pro potřeby široké veřejnosti, která mnohdy úpí pod tíhou administrativní těžkopádnosti.

Pan kol. Hatina správně upozornil, že nedokonalý stav našeho stavebnictví do značné míry je způsoben tím, že není řádně organisován, že zde máme velké množství odborných institucí, které nejsou nijak organisačně skloubeny. Je to způsobeno do značné míry tím, že za války okupantský režim zanesl nám do našeho hospodářství zcela nové principy organisační, nové instituce, které byly zcela násilným a neorganickým způsobem včleněny, aniž byly nějakým způsobem koordinovány s činností institucí dřívějších. Proto všechny odborné kruhy odedávna se již snaží o to, aby přesvědčily příslušné úřední a politické činitele, že je nutno vybudovat řádnou organisaci stavebnictví, která nemůže být podřizována ani normám platným nebo potřebným pro průmysl, ani pro řemesla, poněvadž stavebnictví není ani průmyslem, ani řemeslem, je to činnost zcela specifická, která má také svoje zcela zvláštní potřeby. Ta specifičnost spočívá především v tom, že tento obor pracovní vyrábí statky nemovité, není to výroba zboží běžného, a není možno organisovat jej jako průmyslovou výrobu. Každá stavba je v podstatě výkon individuální, potřebuje dlouhé a pečlivé přípravy jak technické, tak administrativní a právní, a není tu dobře možné použit oněch organisačních schemat, která vyhovují pro jiné obory. Proto je jistě žádoucí, aby v rámci organisace hospodářské, jejíž zásady byly již vládou schváleny, bylo pamatováno na zřízení samostatného ústředí stavebnictví, které by mělo možnost náležitě organisovat tento obor a postarat se o jeho zdokonalení, odstranění jeho nedostatků a lepší jeho službu veřejnosti.

S tím souvisí ovšem také důležitý problém administrativní ve veřejné správě, a to nejenom ve správě státní, ale také ve správě samosprávní. Bylo zde už panem kol. Součkem správně ukázáno na to, že zákon o stavební obnově nepřinesl doposud žádoucích výsledků a že to vázne zejména pro nedostatky administrativní.

Chtěl bych vám, dámy a pánové, ukázat, jak to prakticky vypadá a jak za dnešních poměrů, za platnosti dnešních předpisů a způsobů administrativních prakticky není možné, aby od rozhodnutí o provedení stavby k vlastnímu jejímu zahájení uplynulo méně než půl roku, a to za nejideálnějších předpokladů, když všechno klape jako na drátkách. Užiji k tomu přikladu z administrativy hlav. města Prahy, který jsem si podrobně dal ověřit. Představme si, že jde o rekonstrukci činžovního domu, který byl bombardováním porušen a vyhořel do základů, takže zůstaly stát pouze hlavní zdi a celá stavba musí být rekonstruována. Předpokládáme, že všechno je v pořádku a že bylo rozhodnuto, že tato stavba může být provedena.

Tedy 1. března t. r. se odhodlá majitel, že přistoupí k provedení obnovy, a pověří architekta vypracováním rekonstrukčních plánů. Ty musí být v náčrtku schváleny městskou komisi pro obnovu, která také musí schválit konečný projekt. Projekt stavby je práce velmi obsáhlá a odpovědná a předpokladem, aby se vůbec mohlo pracovat, je, aby projektant znal přesně všechny předpisy a směrnice, kterými se musí řídit již v náčrtku, který předkládá ke schválení. Když uvážíte, že konečný projekt ještě před vyhotovením musí dáti k přehlédnutí a že se musí vyhotovit náležitý počet exemplářů stavebních plánů, tedy doba jednoho měsíce na tuto práci je jistě minimální. 1. dubna dodá projektant zadávací plány tak, že je možno žádat o stavební povolení. 3. dubna je podána tato žádost v podatelně stavebního referátu, zapsána do protokolu a indexu, postoupena spisovné k připojení prior a 5. dubna je dána referentu na stůl, jenž 8. dubna ji zašle přes výpravnu k vyjádření stavební policii, kam přijde 10. dubna. Když se díváte do kalendáře, shledáte, že jsou právě velikonoční svátky a že by se muselo pracovat také na Bílou sobotu. 10. dubna referent prozkoumá plány, navrhne vypsání komise, odpojí jedno pare a zašle je regulačnímu úřadu k posouzení, zda vyhovuje regulačnímu plánu a zastavovacím předpisům. Návrh se vrátí zase přes dvě podatelny 15. dubna právnímu referentu, který 16. dubna dá rozeslat prostřednictvím podatelny, výpravny a magistrátní doručovatelny pozvánky účastníkům komise. Ta má lhůtu 8 dnů; sejde se 24. dubna, projedná žádost bez jakýchkoli obtíží a připomínek a doporučí okamžité povolení, takže 25. dubna právní referent vypracuje předklad pro radu ústředního národního výboru. 2. května se pak musí tento předklad ve 250 exemplářích pro 30člennou radu předložit presidiu. Toto velké množství exemplářů je takový šiml, podle kterého všichni členové rady si vyžadují větší počet exemplářů proto, aby je zase mohli dáti k posouzení eventuálně svým klubům a expertům. 6. května se návrh projedná v komisi pro regulaci a výstavbu města a konečně 9. května ve schůzi rady ústředního národního výboru, předpokládajíc, že schůze právě v tu dobu je svolána. 12. května postoupí referent žádost - jelikož jde o náklad větší než 200.000 Kčs - ministerstvu techniky k projednání přídělu hmot. Tato žádost podle zkušenosti se vrátí po vyřízení nejdříve za měsíc, t. j. 12. června, takže 13. června ji dostane referent na stůl a vypracuje koncept povolovacího výměru. 14. června je koncept aprobován a dán výpravně k zhotovení čistopisu, 18. června je čistopis výměru předložen k podpisu a dán spisovně k vymazání v protokole a výpravně k expedici, takže 24. června je výměr doručen žadateli. Žadatel mezitím nezahálel, nýbrž si opatřil rozpis prací, který slouží za podklad nabídkového řízení, a tedy hned, jakmile vyřízení dostane, 25. června, vyzve několik firem k podání nabídek, a musí jim dát k tomu.také lhůtu. 9. července dojdou tyto nabídky a zpracují se, takže 14. července je možno podat u stavebního úřadu pro obnovu města žádost o povolení státní záruky. Opět to jde podatelnou a spisovnou, 16. července dostane referent žádost a vzhledem k její komplikovanosti potřebuje na její zpracování týden, takže 23. července ji může postoupit ministerstvu sociální péče; tam přijde nejméně přes dvě podatelny, spisovny a výpravny nejdříve tak, že ji dostane referent 30. července. Žádost musí býti podrobně zkoušena referentem technickým a právním, načež je předložena komisi složené ze zástupců ministerstev soc. péče, vnitra a financí, která podle zkušenosti potřebuje na rozhodnutí 3 týdny, tedy do 20. srpna, kdy rozhodnutí je vypraveno zase přes spisovnu, výpravnu atd., takže žadateli je doručeno 23. srpna. Máme tedy, jak pozorujete, letní sezónu už za sebou. Teprve pak může žadatel jednat s peněžním ústavem o poskytnutí stavebního úvěru, což si vyžádá nejméně jednoho týdne, takže k zadání stavby podnikateli může býti přistoupeno 1. září. Teď by tedy mohl podnikatel začít, ovšem také nemá ty zedníky a kopáče někde uložené ve skladišti, musí si je uvolnit, musí zařídit disposice, objednat materiál, takže dejme tomu v půli září, v nejkrásnějším případě, může začít se stavbou.