K zájmu o naší kulturu druží se neméně živý zájem o vývoj našich nových poměrů hospodářských a politických. V rámci působnosti zahraničního ministerstva a zastupitelských úřadů snažíme se všemožně zájem tento uspokojiti všemi formami objektivní služby informační a propagační. Jsou to někdy úkoly nemalé a kladou na naše úřednictvo velké požadavky. Vidíme již dnes, co znamená na př. zmoci propagačně takový úkol, jako je příští sokolský slet, správné informování o dvouletce, našich potřebách vnitřních i vnějších a o našem vývoji novými směry. Při provádění tohoto úkolu je žádoucí, aby všechny příslušné orgány a činitelé koordinovali a účelně semkli svoje úsilí.

Nemohu zde podrobně rozbírati činnost, kterou rozvíjela během posledních dvanácti měsíců organisace Spojených národů ve všech svých oborech. Proto se pokusím podati jen stručnou charakteristiku činností tří z jejich hlavních orgánů, t. j. Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Hospodářské a sociální rady.

Rada bezpečnosti, která permanentně zasedá v sídle Spojených národů, má podle charty Spojených národů základní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Plníc tento úkol, jednala Rada bezpečnosti o řadě konkrétních politických otázek, z nichž zvláště jmenuji otázku Francova Španělska, případy řecké, dále to byl případ indonéský a otázka zaminování korfské úžiny. Rada bezpečnosti také rozhodovala o žádostech států o přijetí do Spojených národů a Valnému shromáždění doporučila Afganistan, Island a Švédsko, které pak byly Valným shromážděním jednomyslně přijaty.

Atomová komise, kterou zřídilo Valné shromáždění loni v lednu a v níž jsou zástupci všech jedenácti členů Rady plus Kanady, předložila po ročním jednání Radě bezpečnosti svou zprávu o tom, jak zajistiti atomovou energii jen pro mírové účely a jak účinně zabrániti jejímu zneužití jako zbraně hromadného ničení. Zdá se, že se obě hlediska, americké, formulované jako t. zv. Baruchův plán, a hledisko sovětské značně sblížila.

Velmi užitečnou práci vykonala osmnáctičlenná Hospodářská a sociální rada, která se 28. února sešla k svému čtvrtému zasedání, na němž byl za místopředsedu zvolen náš stálý delegát u Spojených národů. Československo je členem Hospodářské a sociální rady do konce tohoto roku. Představu o její činnosti dá nejlépe letmý výpočet nejdůležitějších otázek, které probírala ve svém plenu i ve výborech. Jsou to v prvé řadě naléhavé otázky souvisící s poválečnými poměry, jako obnova hospodářského života v zemích zpustošených válkou, problém uprchlíků a přemístěných, pokračování v různých oborech hospodářské a sociální činnosti, kterou dosud provozovala UNRRA - zejména jde o pokračování v mezinárodní pomoci pro děti - a jiné otázky. Mimo to projednala Hospodářská a sociální rada úpravu poměrů mezi Spojenými národy a zvláštními orgány, jako je Mezinárodní organisace práce, Organisace pro výchovu, vědu a osvětu - UNESCO Organisace pro výživu a zemědělství - FAO, a poměr mezi Spojenými národy a organisacemi mimovládními, pokud se hlásí o spolupráci, z nichž nejvýznamnější je Světová odborová federace, v níž je Československo zastoupeno Ústřední radou odborů.

Pod záštitou Rady byl vypracován status Mezinárodní zdravotní organisace, jejímž členem se stane i Československo.

Vrcholný orgán Spojených národů, Valné shromáždění, zasedal v Novém Yorku od října do prosince. Největším jeho úspěchem bylo podle názoru mého a mnoha jiných to, že svými konečnými výsledky utvrdilo uvolnění mezinárodního napětí, které tak tíživě leželo na pařížské konferenci a hrozilo i v počátečním stadiu zasedání Valného shromáždění. Napětí bylo v New Yorku rozptýleno, když došlo k dohodě na poradách Velké čtyrky, která současně tam rozhodovala o konečném znění mírových smluv s německými satelity. Tento vývoj, celým Valným shromážděním radostně uvítaný, jasně ukázal, co znamená pro mezinárodní politiku shoda velmocí. To, že se zlepšila vzájemná důvěra mezi nimi, umožnilo aspoň zásadně rozřešiti kardinální otázku úpravy a snížení zbrojení, v niž se došlo po vzájemných koncesích k jednomyslnému usnesení. Příspěvek Sovětského svazu k tomuto výsledku - za osobní účastí Molotova ve Valném shromáždění - byl zvláště význačný a bylo to s uznáním ostatními delegacemi kvitováno. Jde ovšem jen o začátek, ale doufejme, že snaha po dohodě bude pokračovati i v Radě bezpečnosti, kterou Valné shromáždění pověřilo vypracováním návrhů na kontrolu atomové energie a obecnou úpravu zbrojení. Rada bezpečnosti se věci již zabývá.

Shoda velmocí se účinně projevila i v otázce Francova Španělska. Všechny hlasovaly pro resoluci, kterou se Španělsko vylučuje z členství mezinárodních vládních organisací, pokud pracují se Spojenými národy. Dále se členové Spojených národů resolucí vyzývají, aby odvolali z Madridu své velvyslance a vyslance, a konečně se pověřuje Rada, aby uvažovala, co třeba podniknouti pro nápravu situace, kdyby v rozumné době nedošlo ve Španělsku ke změně.

Nejdiskutovanější politickou otázkou bylo tak zv. veto. Ač Sovětský svaz a s ním řada států, zvláště všechny státy slovanské, hlasovaly proti konečné resoluci, je výsledek vlastně úspěchem, předně v tom, že byly zamítnuty radikální náměty, aby bylo veto zrušeno, t. j., aby byla opuštěna zásada jednomyslnosti velmoci při hlasování v Radě bezpečnosti; za druhé v tom, že se všechny velmoci v rozpravě vyslovily pro plnou platnost zásady jednomyslnosti, alespoň pro přítomnou dobu.

Z hospodářských otázek probralo Valné shromáždění obšírný materiál, který připravila Hospodářská a sociální rada a jehož hlavní body jsem již uvedl v programu této Rady.

Pokud jde o t. zv. nesamosprávná území, schválilo Valné shromáždění několik úmluv, jimiž se podrobují poručenské soustavě Spojených národů některá území, která byla dosud ve správě Velké Britanie, Francie, Belgie, Australie a Nového Zélandu, jako mandáty Společnosti národů. Valné shromáždění zároveň ustavilo Poručenskou radu jakožto poslední hlavní orgán Spojených národů.

Důležitým bodem jednání Valného shromáždění bylo ovšem také schválení rozpočtů Spojených národů, a to dodatečně rozpočtu na rok 1946 ve výši 19 mil. dolarů a na rok 1947 v částce 27 ³/₄ mil. dolarů. Výše reservního fondu Spojených národů byla určena na 20 mil. dolarů. Československý podíl na rozpočtu za letošek a na reservním fondu činí 0.9 %. Dosáhli jsme tak značného snížení, poněvadž náš původní příspěvek činil 1.447 %.

Z právních otázek stojí za zmínku resoluce, kterou se prohlašuje za mezinárodní zločin t. zv. lidovražda, což znamená soustavné vyvražďování národních, plemenných a náboženských skupin, jak to prováděli nacisté. Dále uvádím resoluci, kterou se potvrzují zásady norimberské charty o stíhání válečných zločinců.

Velmi důležité pro další vývoj Spojených národů bylo rozhodnutí Valného shromáždění o tom, že definitivní sídlo Organisace bude v New Yorku.

Toto je jen letmý výběr z daleko rozsáhlejšího programu, který absolvovalo Valné shromáždění, a to v 34 schůzích plenárních - které brilantně řídil jeho předseda, náš nedávný milý host P. H. Spaak - a v nesčetných schůzích komisí, podkomisí a komitétů. Ujišťuji vás, že naše málo početná delegace byla více než naplno zaměstnána, což mi dosvědčí přítel Vlado Clementis, který nás pilně a účinně zastupoval v politické komisi a jejich podkomisích. Pokládám za svou povinnost, abych tu poděkoval za obětavou práci i ostatním našim delegátům a jejich spolupracovníkům.

Při té příležitosti chci rovněž vzpomenouti, že jsme udržovali v linii naší obecné zahraniční politiky stálé styky se všemi delegacemi, s nimiž nás podle povahy otázek pojily společné názory a zájmy; s delegacemi velmocí v prvé řadě a zvláště pak s delegací Sovětského svazu a ostatních slovanských států.

Dříve než uzavřu kapitolu o Spojených národech, chtěl bych krátce odpověděti na otázku, zda organisace Spojených národů je instituce prospěšná a životná. Bez váhání pravím: ano, a dodávám, že je to instituce nezbytná pro mír a pokrok ve světě.

Z toho všeho vyplývá pro Československo povinná účast při jednáních mezinárodních, jejichž úkolem je poválečné uspořádání světového hospodářství, jako je na př. mezinárodní organisace obchodní a jiné. O zásadách této organisace se jednalo na poradách Přípravného výboru v Londýně na podzim minulého roku a bude se pokračovat v dubnu v Ženevě. V rámci této zamýšlené mezinárodní konference o obchodě a zaměstnanosti chceme uplatnit naše celně-tarifní požadavky, o nichž se bude jednat se 17 státy. Žádáme-li odstranění celních překážek od jiných zemí, nemůžeme pochopitelně sami činit překážky ke škodě jiných států, s nimiž obchodujeme. Proto jsme pro postupné odstraňování těchto překážek, ovšem za předpokladu, že bude při tom brán zřetel na některé naše zvláštní poměry. Československo však i při svém velkém zájmu o obchod s ostatními 17 pozvanými státy nesmělo zapomenouti na to, že skoro dvě třetiny jeho zahraničního obchodu se uskutečňovaly se státy, které se dosud jednání nezúčastnily a které mohou být v poměru k zamýšlené mezinárodní obchodní organisaci tak zvanými nečlenskými státy. Musíme mít též na zřeteli i tu okolnost, že naše válkou a okupací poškozené hospodářství potřebuje ještě nějaký čas k přechodu do hospodářství mírového.

Pokud jde o dohody s jednotlivými státy, neustálenost mezinárodní hospodářské situace nedovoluje ještě uzavřít dlouhodobé smlouvy, platné několik let. Přece však se poměry podstatně zlepšují a naše hospodářsko-politická činnost je velmi čilá a stále se zvětšuje. Se Sovětským svazem byla uzavřena dohoda o vzájemné výměně zboží na dobu jednoho roku, která se však může automaticky prodlužovati. V rámci této dohody došlo ke značné výměně zboží, takže Sovětský svaz je naším největším dovozcem a ve vývozu je na druhém místě. Je naděje, že v dohledné době uzavřeme místo obchodní smlouvy z r. 1935 novou obchodní a plavební dohodu.

Náš hospodářský styk s USA se v roce 1946 zvolna zvětšoval, ale nedosáhl ještě takového významu a rozsahu, jaký měl v předválečných letech. Od USA jsme dostali úvěr 20 milionů dolarů na nákup bavlny a 2 miliony na nákup tabáku. Jak je známo, úvěr 50 milionů dolarů na nákup t. zv. válečných přebytků nám byl zastaven a mohli jsme z něho nakoupit jen asi za 8 milionů dolarů zboží. Před konečným uspořádáním je záležitost náhrady nároků, které mají naši občané v západních Čechách z nebojové činnosti armády Spojených států.

U Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj se ucházíme o větší úvěr, který by nám umožnil rychlejší znovuvybudování našeho válkou poškozeného hospodářství a ulehčil úkoly naší dvouletce.

Dohodli jsme se s příslušnými představiteli Spojených států, že v krátké době uzavřeme novou obchodní smlouvu, a doufáme, že i ta přispěje k zvýšení našich hospodářských vztahů k Spojeným státům tak, jak by to bylo žádoucí.

Naše hospodářské styky s Velkou Britannií se vyvíjejí zcela slibně. Byl nám umožněn dovoz různého zboží tím, že velká Britannie nám poskytla úvěr 5 milionů liber a později 2¹/₂ mil. liber na nákup přebytečného válečného materiálu. Slibně se vyvíjí i náš vývoz do Velké Britannie, a to i takových druhů zboží, které jsme před tím nevyváželi. Obchod s Kanadou je obdobně oživen kanadským úvěrem, jenž byl v podstatě ujednán už naší vládou v emigraci. Jde o částku 19 milionů dolarů.

Jinak náš vývoz do dominií a britských osad je dosud brzděn různými dovozními omezeními, avšak doufáme, že postupně i tu dosáhneme zlepšení, jak se to už v posledních týdnech začalo projevovat v obchodních stycích s Australií a Novým Zélandem.

Poměrně uspokojivě se vyvíjí obchodní styk s Francií, a těžkosti technického rázu, které se vyskytují, jsou odstraňovány periodicky jednáním smíšených komisí. V posledních měsících byla uzavřena celá řada dohod s různými státy, jako s Nizozemím, Belgií, Uruguayí, severskými státy, Švýcarskem, jakož i s celou řadou jiných států, s nimiž máme vesměs dobré přátelské styky.

Poměrně velmi příznivě se vyvíjejí naše hospodářské styky se státy Blízkého a Dalekého východu. Ve všech zemích je velký zájem o naše výrobky a obchodní morálka našich vývozců si v těchto dalekých zemích získala dobré jméno a bude záležet na nich, aby si je udrželi. Naše obchodní dohody byly přizpůsobeny novým poměrům a obnoveny až na některé státy, jako Syrie, Libanon, Irak, s nimiž byl však obchodní styk též navázán. V minulém roce činil nás vývoz do zemí Blízkého a Dalekého východu asi 700 mil. Kčs, dovoz asi 350 mil. Kčs. Největší výměnu zboží máme z východních zemí s Tureckem a Egyptem. Je potěšitelné, že přes velké transportní těžkosti jsme v minulém roce vyvezli skoro za 40 mil. Kčs zboží do Číny a za 45 mil. Kčs do Britské Indie. Můžeme očekávat, že v tomto roce budou naše styky s východními zeměmi ještě o mnoho větší a brzy překročí i předválečný rozsah.

Zvlášť velký důraz klademe na prohloubení hospodářských styků s menšími sousedy, jakož i se státy jižní a jihovýchodní Evropy. Bohužel tyto styky narážejí často na velké těžkosti, vyplývající hlavně z té okolnosti, že tyto státy byly válkou poškozeny tak jako my, anebo ještě ve větším rozsahu, jsou nyní zchudlé, a často nemůžeme najít za náš vývoz do těchto zemí potřebnou protipoložku pro svůj dovoz.

Ačkoli jsme sami chudí, poskytujeme pomoc tam, kde je potřebná a kde pomoci můžeme, neboť jsme si vědomi toho, že hospodářské styky jsou základem pro upevnění ostatních vztahů. Tak na příklad jsme poskytli hospodářskou pomoc Rumunsku, Bulharsku a Jugoslavii; vyvezli jsme cenné potraviny do Rakouska a Německa. I Maďarsku jsme poskytli pomoc tím, že jsme prodloužili lhůtu reparačního plnění ze šesti na osm let. S Polskem a Jugoslavií jsou v běhu jednání a doufám, že se v každém směru úspěšně skončí.

Před velký problém nás staví otázka dopravy, která je pro nás jako vnitrozemní stát životně důležitá. Za přepravu se často od nás požaduje zboží, kterého máme dosud sami nedostatek, anebo hodnotné devisy. Spojenci nám byli hlavně při transitu z mořských přístavů hodně nápomocni v minulosti, a i když se nyní vyskytují různé těžkosti, doufáme, že s jejich pomoci si pro budoucnost uspokojivě vyřešíme i tyto otázky. Jako osudoví sousedi Německa máme v rámci svých potřeb zájem na obchodním styku s ním. I když nemáme námitek proti tomu, aby německé hospodářství bylo v rozumných mezích obnoveno, nemůžeme dopustit, aby se tak stalo na úkor našich hospodářských potřeb. V lednu se vedla jednání se spojeným pásmem britsko-americkým a tato jednání budou ještě obnovena během března. Německo je naší transitní cestou pro styk se státy západní a severozápadní Evropy a do značné míry se zámořím. Snažíme se navázat hospodářská jednání i se sovětským pásmem.

Pokud jde o dopravu vodní, poměrně nejlépe funguje na řece Labi. Z našich během války zavlečených vozidel nám Sovětský svaz část už uvolnil a o uvolnění ostatních jsou v běhu jednání. Taktéž vláda USA dala zásadní souhlas k uvolnění našich plavidel na horním Dunaji. Nevyřešena je dosud otázka našich plavidel, počtem asi 102, na řece Odře. O uvolnění se vedou jednání s Polskem a SSSR.

V letecké dopravě provedlo Československo ratifikaci mezinárodní konvence, jejíž zásady se uplatňují ve všech bilaterálních smlouvách, v nichž uplatňujeme s úspěchem náš požadavek, aby se Praha stala centrem evropských leteckých spojů. Hlavním úkolem blízké budoucnosti bude navázat pravidelné letecké spojení se zeměmi Blízkého a Dalekého východu. Slibným počátkem bylo uzavření letecké dohody s Tureckem.

Naše hospodářské styky s cizinou jsou často ovlivňovány i otázkou náhrady za znárodněný majetek. Rozumná cizina uznává naše právo provést sociální a hospodářské reformy v našem státě, a to hlavně s ohledem na naší zvláštní situaci, do níž jsme se dostali následkem nepřátelské okupace, drancování a uchvacování našich hodnot okupanty. Cizina však požaduje od nás, což je přirozené, náhradu za znárodněný majetek. Ministerstvo zahraničních věcí ujistilo cizozemské zájemce, že v rámci platných zákonů hodlá náš stát bez průtahů uspokojit oprávněné nároky cizích věřitelů. Při ministerstvu financí je od prosince zřízena pro tyto otázky zvláštní komise. Celý komplex otázek odškodnění za znárodněný majetek byl už vyřešen dohodou se Švýcarskem, která bude co nejdříve předložena k ústavnímu projednání. Doufáme, že co nejdříve dojde k vyřešení těchto otázek i se Spojenými státy na základě memoranda a jednání, která jsme měli s vládou USA. Potom zajisté přestanou nepříznivé kritiky, které byly často neodůvodněně rozšiřovány, hlavně našimi bývalými občany. Myslím, že co nejdříve budou vyřešeny tyto otázky i v poměru k jiným státům, s nimiž vedeme předběžná jednání, jako s velkou Britannií, Francií, Holandskem, Belgií, Švédskem a Norskem. Praktické provádění dohod, které hodlám uzavřít, může narážet na technické obtíže, ale můžeme dát ujištění, že oprávněné nároky chceme bez průtahů uspokojit. Očekáváme, že cizina přijme s porozuměním náš postup a že nám poskytne ulehčení při našem zahraničním obchodu a při získávání potřebných platebních možností. Jedině vývozem ovšem můžeme získati prostředky k placení - a vyvážet budeme moci, jakmile se budeme moci navrátit k vývozu našeho typického zboží.

Naše hospodářská politika vykazuje přes velké potíže poválečné nesporné úspěchy. Bude záležet na nás doma, abychom dobré jméno, které v cizině máme, zvýšenou produkci udrželi. Myslím nejen na produkci kvantitativní, ale i kvalitativní. Na světových trzích trvá stále ještě hlad po zboží všech druhů, avšak co nejdříve počne boj o trhy. Musíme pracovat tak, abychom byli schopni soutěže nejen ve výrobě, ale i v obchodě.