Je neštěstím naší vesnice, že k tomuto programu v dřívějších dobách byli tehdejší mocipáni hluší. Letošního roku budou stroje pomáhat na poli drobným a středním rolníkům, nejen velkostatkům, jak tomu bylo dříve. Dnes máme 240 družstevních strojních stanic s 15 filiálkami, které mají 470 traktorů, 15 státných strojních stanic, na Slovensku 43 stanic. Máme 2.300 místních strojních družstev, která mají 1.750 traktorů. Do těchto stanic bylo přiděleno 3.772 vazačů, 1.166 obilních žacích strojů, 7.744 travních strojů a další tisíce jiných strojů, jako mlátiček, vyoravačů brambor, obracečů sena a pod. V provozu je 50 družstevních prádelen a dalších 30 se zřizuje. Na tyto prádelny byla věnována podpora ve výši 1,600.000 Kčs. Bylo otevřeno 1.220 dětských útulků, aby naše matky nemusely brát své děti na pole, jak tomu bylo dříve, a aby i děti byly řádně opatrovány. Na tyto útulky byla věnována podpora ve výši 12.220.000 Kčs. Celkovou bilanci nové zemědělské politiky uvidí zemědělci, až ji podáme souborně, a sami posoudí rozdíl, jak se o ně starali ti, kteří je měli jen za volební materiál, a jak jim skutečně pomáhá a usnadňuje jim práci nová zemědělská politika, vedená ministrem soudr. Ďurišem. (Potlesk.)

Aby zemědělských strojů mohlo být řádně použito, provádí se scelování. Z úhrnného počtu 4.200 obcí v pohraničí - zkonfiskovaná půda po Němcích - zbývá po odečtení ploch pastevních s velkými statky a dvory 3.500 obcí. Loni v červnu bylo započato se scelováním této půdy a do začátku března bylo sceleno 1.400 obcí. Srovnejte výkon šedesáti minulých let, kdy bylo sceleno jen 450 obcí. Do konce října t. r. má být sceleno 2.100 obcí, k čemuž se ministerstvo zemědělství zavazuje, aby splnilo přání osidlenců, aby letos každý z nich znal výměru i polohu svých pozemků. (Potlesk.)

Tím bude zakončena akce zemědělského osidlování. Potom se bude pokračovat se scelováním ve vnitrozemí. Náš zemědělec bude hodnotit ne planá slova a líbivé fráze, ale skutky, a toho si buďme plně vědomi. (Potlesk.) Všechna tato opatření budou mít již letos, ale hlavně v příštích letech vliv na zvládnutí úkolů, kladených na naše zemědělství.

Pokud jde o pracovní síly, je letos situace jiná, než byla v roce uplynulém. Až dosud přišlo do historických zemí na pomoc našemu zemědělství 29.250 maďarských pracovních sil ze Slovenska a 6.000 bulharských zemědělských pracovníků; připravuje se další nábor 6.000 bulharských zemědělských pracovníků, 15.000 zemědělských pracovníků z Rumunska a 2.000 z Italie. Účinnou pomocí je příchod našich krajanů z Volyně, kteří znamenají asi 30.000 pracovních sil v zemědělství. Kromě toho nastoupí k pracovní povinnosti asi 15.000 mladých lidí z ročníků 1927-1928. Z iniciativy komunistů se hlásí první brigády na opravy hospodářských strojů i na polní práce. (Potlesk.)

Otázka disparity cen a finanční situace zemědělců učinila krok vpřed nedávným prohlášením našeho předsedy vlády soudr. Gottwalda. Ceny zemědělských výrobků zůstanou pevné; některé ceny, jako na př. ječmene, brambor, olejnin, cukrovky, pšenice, sádelnatých prasat budou upraveny ve prospěch zemědělců. Sníženy budou ceny nejnutnějších potřeb, které zemědělec kupuje. Stává se tak po prvé v historii našeho zemědělství, že zlevňovat musí všechny ostatní sektory - mimo některé - a v zemědělství zůstávají ceny nesnížené. Tím je dokumentována snaha vlády, aby všichni pracující, tedy i zemědělci, měli prospěch z výsledků své tvrdé práce při obnově našeho státu. Na našich vesnicích jsme svědky určitých zjevů, že se reakční síly snaží zastřít tyto úspěšné výsledky práce našeho národa neodpovědným štvaním. Zemědělec nebude dělat v budoucnosti již nikdy ochránce kapitálu, nýbrž půjde vždycky ruku v ruce s ostatními pracujícími, protože se přesvědčil, že je to cesta správná. (Potlesk.)

Národní výbory a místní organisace Jednotného svazu českých zemědělců musí si být vědomy, že je nutné již nyní vidět všechny nedostatky, neosetá a nezoraná pole a j. a dělat opatření, jaká jim tento zákon ukládá. Letošního jara vyjedeme na pole po prvé v rámci dvouletého plánu. Cesta, kterou jsme nastoupili, nebude lehká, i když je krásná. Bude třeba mnoho nadšení, vytrvalosti, hrdinů práce ve všem našem podnikání.

Mohu prohlásit za klub komunistických poslanců, že s tímto zákonem souhlasíme a budeme pro něj hlasovat. Naše nová republika opírá se o tvořivou práci lidu. Lid se chce s hrdostí dívat na vykonané dílo. Věříme, že tak vybudujeme nehynoucí památník věrnosti svému národu a oddanosti republice. (Hlučný potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším rečníkem je p. posl. Sluka. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Sluka: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Druhá světová válka a důsledek naší revoluce měly takový vliv na hospodářský, sociální a mravní život evropských národů, že je nemyslitelné, aby zemědělství, které už svou přirozenou povahou je snad konservativnější než na př. průmysl, řemeslo a živnosti, zůstalo stranou pronikavých, ba i revolučních proudů a reforem, a tak vidíme v řadě evropských států v Evropě východní, střední a dokonce i západní pronikavé zásahy do zemědělského hospodaření. Vidíme veliké pozemkové reformy ve státech balkánských, v Uhrách, Polsku, vidíme, jak do plánu obnovy ve Francii je pojato s velikou důležitostí zemědělství a jak v industriální Anglii kladou zemědělství s železnou přísností velké a nezbytné úkoly. Státy jsou si vědomy toho, že jejich občané trpěli následkem okupace několikaletou podvýživou a že zdravý růst národa je zasažen u samého kořene.

Je otřásající znát hlad v některých státech a stejně otřásající je znát statistiku nemocných tuberkulosou v jednotlivých evropských státech. Nemáme příčiny radovati se z toho, že zdraví našeho lidu jest nedotčeno. Pravý opak je pravdou. Jen namátkou byla konána lékařská prohlídka v jednom pražském úřadě a bylo shledáno, že převážná většina jeho zaměstnanců jest ohrožena tuberkulosou.

Jediným lékem proti tomu je zdravá, silná a vydatná strava. Tu nám může po blahodárném působení již končící se akce UNRRA zajistit a obstarat jen a jedině dobré, prosperující, řízené a plánované hospodářství. Byl by to nejednotný obraz vývoje našeho státního hospodářství, kdybychom rozvrhovali a plánovali jen v průmyslu nebo v jiných sektorech hospodářských a zemědělství kdyby zůstávalo stranou. To se nestalo a máme zde zemědělský výrobní plán, který bude již splněn. Máme všechny důvody věřit, že bude naším pracovitým a příčinlivým, svou půdu fanaticky milujícím selským lidem předstižen a tím zvedne vyživovací základnu našeho lidu na předválečnou úroveň. Musíme se přičinit, aby se již nikdy neopakovaly nezdravé zjevy liberalistického hospodářství předválečného, kdy jsme viděli při přebytku našich zemědělských produktů v horských krajích podvýživou trpící bledé děti a kdy jedinou stravou veliké části horského obyvatelstva byly skoro po celý rok brambory se zelím.

Chtěl jsem říci jenom tolik, že musíme dbát nejenom o to, abychom dostatečně vyráběli, nýbrž abychom i štědře a dostatečně rozdělovali plody naší zemědělské práce. Vláda to pochopila a už to dělá. Nařídila pronikavé snížení spotřebitelských cen zemědělských produktů, aniž ohrozila výkupní ceny. Tímto řešením rozhodla zdravě dvojí úkol: ceny zemědělských produktů i možnost jejich nákupu. Tato politika bude v budoucnu snad jedinou cestou, jak zajistit odbyt a co největší spotřebu výsledků naší vlastní zemědělské práce.

Z důvodů zde zmíněných byla předložena ministerstvem zemědělství osnova zákona o zajištění zemědělského výrobního plánu, která svým obsahem vyvolala řadu diskusí a polemik a vnesla do jisté míry neklid mezi zemědělský lid, poněvadž v ní byly hluboké zásahy do soukromovlastnických práv. Proto se osnova stala předmětem bedlivého studia vlády i zemědělského výboru ústavodárného Národního shromáždění. A teprve když prošla tímto dvojím sítem, stává se přijatelnou.

Předně změnila vláda její název. Zákon o zajištění zemědělského výrobního plánu přejmenovala na zákon o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu. Tím se chce naznačit, že vláda nemíní doporučovat při plánování nějaký vrchnostenský dozor, který je duchu našeho zákonodárství cizí, a že doporučuje spíše dobrovolnou sousedskou pomoc, anebo pomoc organisovanou státními autoritami, když by se první jevila nedostatečnou. Proto se v § 1 staví spolupráce rolníků do čela.

Dále zrušila osnova možnost zavádění národních správ místním národním výborem, abychom se vyhnuli výtce, že vlastní půdu stavíme na úroveň půdy konfiskované a pod. Kromě toho by ona možnost mohla vzbudit v neinformované cizině zdání, že československý zemědělec není dbalý svých povinností, anebo že jde o záměrné sabotáže a podrývání vládního programu. Opak je pravdou a srovnávajíce výši životního standardu našeho s životní úrovní v jiných evropských státech shledáváme, že v našich zemích vládne relativně spokojenost s výživou obyvatelstva. Je samozřejmé, že lví podíl na tom má nadšená práce našich zemědělců.

Ještě detailněji a v podrobnostech se zabýval každou větou zemědělský výbor ústavodárného Národního shromáždění a provedl řadu škrtů, změn a doplňků a přepracoval osnovu do té míry, že bude skutečnou pomocí a úlevou našemu venkovu. Jako novum zavádí pomoc jiných stavů při uskutečňování zemědělského výrobního plánu. Aby bylo rozuměno, zavádí ji pouze literně, slovy zákona, když už dříve před tím de facto se tato pomoc dála v mezích nařízení a vyhlášek. Takto se předložená osnova stává zákonem, závazným pro všechny občany, schopné tělesných prací. Jistě přinese své dobrodiní, neboť právě příslušníci jiných stavů dovedou tímto způsobem ocenit těžkou zemědělskou práci a nadto přispěje tento zákon ke sblížení různých stavů se stavem selským na jedné straně a ke sblížení měst a vesnic na straně druhé.

Původní osnova neznala zvláštnost přepracované osnovy, jevící se nám obhospodařováním zanedbané půdy v režii místního národního výboru. Zákonodárce má na zřeteli ty případy, kde v řídce obydlených krajích jednotlivec si hůře opatřuje pracovní prostředky a sám je plně zaměstnán na vlastním hospodářství. V původní osnově nebylo zmínky o výpomoci zemědělskými družstvy a strojními stanicemi, a přesto jsou tato zařízení majetkem kolektivním nebo dokonce státním. Bude tedy třeba dožadovat se v těchto případech pomoci na prvním místě. Doufejme, že při jejich množícím se počtu bude jejich výpomoc všestranná a nestranná a že skutečně v prvním roce dvouletky nezůstane ani píď zemědělské půdy neobdělána. Živý inventář a jeho používání cizími osobami by se mohl lehko stát předmětem svárů a hádek. Proto se omezuje výpomoc potahy jen na případy zcela zvláštní, a stanoví se nadto, že pouze potahy koňské a volské jsou dotčeny touto povinností. Kromě toho vzhledem k choulostivosti těchto ustanovení dává se původnímu vlastníku právo určiti osobu k obsluze potahu. Toto právo se pak zcela důvodně rozšiřuje i na používání mrtvého inventáře.

S živým inventářem souvisí úzce otázka stájí. Důvody veterinární i důvody hospodářské donutily výbor k tomu, že škrtl z původní osnovy ustanovení o používání stájí cizími osobami, ač v mezích dobrovolnosti a dobré sousedské shody se ani tomuto problému nemohou klást meze, naopak to lze doporučit. Podobně možno chápati původní ustanovení o použivatelnosti strojů a potahů mimo dosah majitele. Bylo by absurdní lpěti na doslovném znění zákona tam, kde na základě dobrovolnosti a dobré dohody lze dosáhnout výpomoci mezi obcemi téhož okresu nebo i mezi sousedními okresy, zvláště když to povaha strojů nebo i potahů dovoluje. Naopak by bylo velkou národohospodářskou škodou, kdyby v jedné obci ležel inventář ladem, zatím co druhá by jej nutně potřebovala. Je ovšem moudré, že toto prekérní ustanovení nebylo pojato do zákona a že to můžeme aspoň touto cestou snad v některých případech doporučiti.

Právem stanovil zemědělský výbor, že odměna za propůjčení inventáře má se díti ve formě práce, ať již jakékoliv, poněvadž často jenom práce, a nikoliv peníze, může prospět ke zdárnému provedení sklizně.

Výpomoc stroji a vůbec inventářem kompensuje se tu prací. Původně navrhovaná pokuta, vyměřená tomu, kdo přemění bez souhlasu ornou půdu na půdu jinak obhospodařovanou nebo nesplní ohlašovací povinnost, byla zmírněna na polovinu, a rovněž tak v případě, že byl někdo již pro takový čin trestán nebo vznikla z jeho jednání větší škoda.

Přepracovaná osnova počítá právem všude se spoluúčastí a spolurozhodováním zájmových zemědělských organisací. Jest vítati také to, že zákon se bude vztahovat na celé území Československé republiky. Slovenska se týká tento zákon spíše pokud jde o užívání strojů a rekultivaci ploch tak, aby se pole válečná proměnila v pole úrodná.

Osnova zavádí dosud neznámý pojem nuceného pachtu, ale to už je v povaze samého plánu, že si stanoví přesné cíle, těchto cílů nesmlouvavě dosahuje a k tomu užívá v případě krajní nezbytnosti i donucení. Ale to není nic nového v plánování. Prvek donucení a povinnosti, pokud se týká práce, se bude vztahovat na všechny občany tohoto státu, jak o tom pojednává osnova zákona o mobilisaci pracovních sil. Není ani myslitelno, aby v lidově demokratickém státě stáli někteří jeho členové stranou pracovního ruchu.

Čs. soc. demokracie podala k původní osnově řadu doplňků a připomínek a ve svorné spolupráci s ostatními stranami Národní fronty předkládáme slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění definitivní znění zákona. Zmizela mnohá strohost z původní osnovy, mnohé hrany byly obroušeny a najmě zmizel rozkazovací tón a prvek donucení, které jsou v rozporu s pojetím lidové demokracie. Zákon takto navržený znamená přínos pro naše zemědělství a jistě rozmnoží výtěžky zemědělské práce a zajistí lidu chléb. Z toho důvodu bude i čs. sociální demokracie pro tento zákon hlasovat.

Doufám, že touto osnovou zahajujeme aktivnější pozornost k zemědělské práci, k těžkostem, které náš zemědělec prožívá. S prosperitou zemědělského podnikání a s dokonalým zvládnutím všech jeho úkolů je spjata výživa našeho národa. Upozorňuji slavnou sněmovnu, že i nadále je třeba, aby zemědělským otázkám věnovala také vedoucí kompetentní místa zvýšenou pozornost. Obracím se s tohoto místa také na celou československou veřejnost, aby pochopila, že zvládnutí zemědělských úkolů není jen zájmem zemědělců, nýbrž celé československé veřejnosti, což musí ovlivňovat také nazírání městských vrstev na zemědělský stav a jeho potřeby. Nikdo nemůže obviňovat našeho zemědělce, že by nechtěl plniti své povinnosti vůči národu, a každý se může při podrobnějším zkoumání poměrů v zemědělství přesvědčit, že se zde volá o pomoc z vážných důvodů tam, kde zemědělci ani krajním vypětím svých sil na zdolání své práce, kterou mají rádi, nestačí. Doufám, že naše veřejnost a slavná sněmovna tento problém doby pochopí a přinese našemu zemědělství další pomoc ke zdárnému zdolávání jeho velkých a těžkých úkolů. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. Mikuláš. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Budiž mi dovoleno říci k projednávané osnově několik připomínek. Otázka pomoci zemědělcům úzce souvisí s problémy cenovými. Soudím, že otázkám cenovým se v našem plánovaném hospodářství nevěnuje, žel, dostatečná pozornost a péče. Můžeme to sledovat od samého počátku. Prvním nástinem a náznakem plánovaného hospodářství u nás jest košický vládní program. O cenách se tu činí zmínka, t. j. naznačují se ceny pouze v jednom jediném případě, a to u zemědělských výrobků. V kapitole XIII košického vládního programu si vláda určila stanoviti pevné normy pro povinné dodávky zemědělských výrobků podle velikosti hospodářství a jakosti půdy a pro tyto dodávky stanoviti nízké ceny výkupní, aby stát měl možnost zásobiti levnými potravinami armádu, dělnictvo a městské pracující obyvatelstvo. Pro zemědělské výrobky, zbylé zemědělci po splnění dodávek za nízké ceny, měly býti podle košického programu stanoveny jiné, vyšší ceny, za které by zemědělec mohl tyto zbylé výrobky volně prodávati. Další odstavec košického programu svědčí, že skutečně byl takový plán. Praví se tu, že vláda stanoví pevné a širokým vrstvám národa dostupné, tedy nízké ceny za normované příděly nejdůležitějších potravin, které si může každý doplňovat svobodným nákupem na volném trhu. Víme, že tato část košického programu nebyla vůbec provedena. Ona totiž - to nutno uznat - nemohla býti provedena, a pokud v r. 1945 byla připuštěna možnost volného prodeje po splnění kontingentu, nemělo to praktického významu. Nezbytné dodávkové kontingenty byly totiž nutně tak vysoké, že zemědělcům po jejich splnění, pokud vůbec bylo možné, pro zamýšlený volný trh nic nezbylo. Ostatně nebyl také žádný volný trh vůbec připuštěn, naopak, jako černý trh byl správně stíhán. Zbyly tedy jen nízké ceny za dodávky, jež byly ještě odstupňovány pro různé velikostní skupiny, ač ve vládním programu to nebylo vůbec zamýšleno.

V listopadu 1945 bylo provedeno tak zvané generální vyrovnání cen, mezd, tarifů atd. známým průměrným trojnásobkem stavu z r. 1938. Poněvadž však při tom nebylo přihlíženo k tomu, že v r. 1938 nebyl správný poměr mezi cenami jednotlivých statků, zejména mezi cenami výrobků zemědělských a průmyslových, znamenalo to nutně nepříznivé postižení zemědělství, tím spíše, že byl překročen trojnásobek u řady statků, kterých je zemědělství odběratelem. Na této skutečnosti nic nemění okolnost, že u některých zemědělských výrobků, na příklad u živočišné výroby, byla provedena úprava i více než trojnásobkem. Zemědělství jako celek bylo uvedenou úpravou postiženo. Poukázal jsem na to v této slavné sněmovně již v r. 1946 ve své řeči k vládnímu prohlášení, jež tu dne 8. července 1946 přednesl pan ministerský předseda Gottwald. Uvedl jsem tehdy: "Teoreticky je zemědělcům, zejména do 20 ha, náležitě pomoženo; podle mínění nejvyššího úřadu cenového docela tak, že by se mělo u nich daňově odčerpat. Projevilo se to také při letošním jednání o cenách obilí, při čemž se vážně doporučovalo snížení cen za výrobky živočišné. V praksi to však vypadá takto: V roce 1933 prodal zemědělec 380 kg živé váhy prasat - průměrná cena byla tehdy 7 Kč za 1 kg - a pořídil si za strženou částku hospodářský vůz. Dnes, po všech zvýšeních cen živočišné výroby, zejména prasat - 29 Kčs přes 110 kg, 26.50 Kčs od 70 do 110 kg a 23 Kčs do 70 kg u zemědělců do 20 ha - musí tento zemědělec prodat 685 kg prasat přes 110 kg těžkých nebo 755 kg prasat 70-110 kg těžkých nebo 869 kg prasat do 70 kg, aby si za strženou částku pořídil hospodářský vůz. Podobný poměr či nepoměr je u všech potřeb, které zemědělec kupuje. Ukazuje se, že výše cen sama o sobě není rozhodující a směrodatná a že není správné označovat pouze cenu, za kterou zemědělec prodává, a zvýšení tržby plynoucí ze zvýšení této ceny za konečný výsledek pro rozhodnutí, zda se zemědělcům pomáhá či nikoliv. Rozhodující je správný poměr cen. Takového správného poměru - žel - tu stále ještě není, ač jeho dosažení bylo již také v programu předešlé vlády proklamováno. Platí to o cenách všech zemědělských výrobků, včetně výrobků živočišných, o nichž se s oblibou tvrdí, že jsou dobré. Je to zřejmé z porovnání, které jsem uvedl. Platí to také o všech velikostních skupinách zemědělských podniků. Míra nepřízně cenových poměrů je u skupiny do 20 ha poněkud menší než u skupin ostatních. Taková je skutečnost a pravda. Udělování různých podpor na tomto stavu nic nemění."