Úterý 1. dubna 1947

Žádáme trochu více realismu v rozpočtování, poněvadž nemůžeme přihlížeti k dalšímu nadměrnému zatěžování našeho hospodářství, ať už jde o kterýkoliv sektor našeho hospodářského života. Považujeme také za právo a povinnost parlamentu, rozhodovat skutečně, to znamená rozhodovat s přesností co největší o hospodaření státní správy. Uplynuly již tři měsíce letošního roku a vládě nezbývá mnoho času do doby, kdy by měla předložit rozpočet na příští rok. Připomínáme tento svůj požadavek dnes, kdy je ještě čas, a žádáme znovu s důrazem, aby vláda tentokráte přikročila včas k projednání rozpočtu a předložila nám jej nejpozději do poloviny měsíce září. Jenom včasné předložení rozpočtu umožní parlamentu řádné projednání, které je žádoucí z důvodů hospodářských i ze zásadních důvodů politických. Rozpočet na r. 1948 už nemůže býti promrskáván takovým způsobem, jak se to doposud dělalo. Není to zdravé hospodářsky a není to ani důstojné pro parlament. Máme za to, že všechny strany Národní fronty mají zájem na dokonalém projednání rozpočtu i na plném uplatnění parlamentu.

Bylo již oznámeno, vážení přátelé, předložení osnovy zákona o dani ze mzdy, který přinese určitou úlevu, ale nepřinese ještě úlevu plnou, neulehčí ještě zatížení u daně důchodové na úroveň, jaká byla před válkou. Snížením důchodové daně na předválečnou úroveň, t. j. tak, aby reálně stejné důchody, nyní nominálně třikrát vyšší, byly zdaňovány stejným procentem, by se snížilo zatížení nejnižších důchodů o 4.7%.

Snížení podle připravované osnovy zákona o dani ze mzdy snižuje zatížení nejnižších důchodů jenom asi o 2%. Aby zatížení důchodů bylo úměrné zatížení předválečnému, žádáme, aby sazby důchodové daně byly stanoveny tak, aby procentní zatížení důchodů bylo na úrovni předválečné.

Považujeme za nedůsledné a z důvodů hospodářské i správní účelnosti za pochybené, jestliže stát ponechává v platnosti spotřební daně, které zatěžují ceny důležitých potravin, a takto způsobené zdražení nejdůležitějších životních potřeb chce zase na druhé straně odčiňovat subvencováním cen. Zatěžuje se tím finanční správa i podniky a zvětšuje se potřeba státních intervencí.

Proč neodbourat, vážení přátelé, nejdříve nadměrné daňové zatížení a neomezit subvence jen na ty případy a na takový rozsah, který by byl považován za nutný pro zmírnění daňového zatížení? Nepovažujeme za správné zvykání podniků na subvence v době, kdy jsou tady všechny předpoklady pro to, že hospodářský vývoj půjde nahoru. Subvencování považujeme za správné v případech skutečně nezbytných a zejména v době, kdy si to prostě hospodářská situace vynutí.

Domníváme se, že tentokráte se k intervenční politice přistoupilo ukvapeně, příliš předčasně, když tu byly jiné možnosti, jak životní úroveň lidu zvýšit a jak zajistit i snížení cen, které bylo vládou vyhlášeno. Ceny měly být především sníženy na podkladě revise cenových kalkulací. Dále bylo podle našeho názoru nejenom hospodářsky, nýbrž i sociálně správnější, působit na snížení cen důležitých předmětů denní potřeby snížením, po případě úplným zrušením nepřímých spotřebních daní, snížením distribuční přirážky a omezeným poskytováním subvencí z výnosu daní; konečně pak i snížením daně důchodové na předválečnou úroveň, jak už jsem se o tom zmínil.

Tyto zdroje úhrady, nehledě ještě k dalším možnostem, by byly ke snížení cen postačily a naše hospodářství nemuselo být zatěžováno příspěvky do intervenčního fondu.

Způsob řešení, jak byl vládou navržen, má řadu závad. Vedle těch, o kterých jsem se zmínil, t. j. toho kvapného a proto ne dost svědomitého stanovení sazeb vyrovnávacích příspěvků a sestavení seznamu výrobků od příspěvkové povinnosti osvobozených, je třeba počítati také se skutečností, že vládou usnesené opatření se projeví nepříznivě ve státních příjmech jak u daně z obratu, pro jejíž vyměřování se sníží její vyměřovací základna, tak i u daní přímých, protože odváděním příspěvků do vyrovnávacího fondu, které jsou odpočitatelnou položkou, se zmenší čisté zisky podniků.

Spatřujeme v tomto řešení také trochu nesociálnosti. Namísto abychom se snažili odstranit mnohdy křiklavé sociální rozdíly, které se stále ještě projevují, jednak správně odstupňovaným zatížením důchodů přímými daněmi, úpravou mezd a platů a vůbec odměn za práci všude tam, kde je tato úprava nutná, zůstáváme při stávajícím nesociálním systému nepřímých daní a tuto nesociálnost zvětšujeme ještě tím, že generelním snížením cen nejdůležitějších životních potřeb, bez současného odbourání nadměrného daňového zatížení a odstranění nespravedlivých rozdílů v odměnách za práci, dáváme všem stejně, bez rozdílu, jde-li o sociálně slabého anebo o bohatého.

To všechno byly důvody, pro které jsme měli k navrhované osnově i v parlamentních výborech své výhrady. Nemohu nakonec, vážení přátelé, jinak než znovu apelovat na vládu, aby uvažovala o jiných vhodných cestách, kterými by se odstranily důchodové nerovnosti, kterých jsme svědky, zvláště vhodnou kombinací diferencované politiky cenové, mzdové a daňové praxe.

Musíme mít na zřeteli skutečně všechny vrstvy našeho národa i našeho podnikání. Musíme vidět neutěšenou situaci našich veřejných a státních zaměstnanců, našich pensistů, stejně tak jako potřebu podpory našeho podnikání průmyslového, řemeslného i obchodního přiměřeným ulehčením daňového břemene, jakož i nedostatečné odměňování práce našich drobných a středních zemědělců.

Zároveň pak jménem své strany žádám, aby parlament byl předem vždycky informován o návrzích na použití prostředků zřizovaného intervenčního fondu a běžně také informován o průběhu hospodaření tohoto fondu. Při tom zdůrazňuji zásadu, kterou jsme byli vedeni při některých svých návrzích, že vláda má mít právo zlepšovat a zmírňovat ustanovení zákona, nikoliv však dostat taková zmocnění, kterými by mohla zákon beztak už tvrdý ještě zhoršovat.

Za předpokladu, že naše požadavky, po př. doporučení a návrhy, které jsem uvedl, budou respektovány, prohlašuji, že členové klubu sociálně-demokratických poslanců budou hlasovat pro návrh zákona, kterým se zabezpečuje snížení cen některého zboží lidové potřeby a ustálení cen jiných důležitých statků, tak, jak byl v konečné úpravě společně předložen všemi výbory, které zákon projednávaly. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. gen. zpravodaji dr Chytilovi.

Gen. zpravodaj posl. dr Chytil: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 10 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 10 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zabezpečuje snížení cen některého zboží lidové potřeby a ustálení cen jiných důležitých statků (tisk 486).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Gen. zpravodaj posl. dr Chytil: Nikoliv.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Zbývá ještě hlasovati o resolucích výboru rozpočtového, živn.-obchodního, zemědělského a zásobovacího, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Před ukončením schůze sdělují, že podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dala jsem dovolenou na dnešní schůzi posl. J. Novotnému, dr Vojtěchu Erbanovi, dr Bernardovi.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 2. dubna 1947 o 11. hodině

s pořadem:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, A. Klimenta, Kubáta a Sovy (tisk 424) na změnu a doplnění zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb. o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci (tisk 490).

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, A. Klimenta, Kubáta a Sovy (tisk 451) na vydání zákona o změně a doplnění zákona ze dne 13. prosince 1945, č.159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 495).

3. Zpráva výborů zdravotnického, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 400) o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů (tisk 489).

4. Zpráva výborů branného a právního o vládním návrhu zákona (tisk 462), jímž se mění zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci (tisk 493).

Končím schůzi.

(Konec schůze v 19 hod. 22 min.)




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP