Žádáme trochu více realismu v rozpočtování,
poněvadž nemůžeme přihlížeti
k dalšímu nadměrnému zatěžování
našeho hospodářství, ať už
jde o kterýkoliv sektor našeho hospodářského
života. Považujeme také za právo a povinnost
parlamentu, rozhodovat skutečně, to znamená
rozhodovat s přesností co největší
o hospodaření státní správy.
Uplynuly již tři měsíce letošního
roku a vládě nezbývá mnoho času
do doby, kdy by měla předložit rozpočet
na příští rok. Připomínáme
tento svůj požadavek dnes, kdy je ještě
čas, a žádáme znovu s důrazem,
aby vláda tentokráte přikročila včas
k projednání rozpočtu a předložila
nám jej nejpozději do poloviny měsíce
září. Jenom včasné předložení
rozpočtu umožní parlamentu řádné
projednání, které je žádoucí
z důvodů hospodářských i ze
zásadních důvodů politických.
Rozpočet na r. 1948 už nemůže býti
promrskáván takovým způsobem, jak
se to doposud dělalo. Není to zdravé hospodářsky
a není to ani důstojné pro parlament. Máme
za to, že všechny strany Národní fronty
mají zájem na dokonalém projednání
rozpočtu i na plném uplatnění parlamentu.
Bylo již oznámeno, vážení přátelé,
předložení osnovy zákona o dani ze mzdy,
který přinese určitou úlevu, ale nepřinese
ještě úlevu plnou, neulehčí ještě
zatížení u daně důchodové
na úroveň, jaká byla před válkou.
Snížením důchodové daně
na předválečnou úroveň, t.
j. tak, aby reálně stejné důchody,
nyní nominálně třikrát vyšší,
byly zdaňovány stejným procentem, by se snížilo
zatížení nejnižších důchodů
o 4.7%.
Snížení podle připravované osnovy
zákona o dani ze mzdy snižuje zatížení
nejnižších důchodů jenom asi o
2%. Aby zatížení důchodů bylo
úměrné zatížení předválečnému,
žádáme, aby sazby důchodové daně
byly stanoveny tak, aby procentní zatížení
důchodů bylo na úrovni předválečné.
Považujeme za nedůsledné a z důvodů
hospodářské i správní účelnosti
za pochybené, jestliže stát ponechává
v platnosti spotřební daně, které
zatěžují ceny důležitých
potravin, a takto způsobené zdražení
nejdůležitějších životních
potřeb chce zase na druhé straně odčiňovat
subvencováním cen. Zatěžuje se tím
finanční správa i podniky a zvětšuje
se potřeba státních intervencí.
Proč neodbourat, vážení přátelé,
nejdříve nadměrné daňové
zatížení a neomezit subvence jen na ty případy
a na takový rozsah, který by byl považován
za nutný pro zmírnění daňového
zatížení? Nepovažujeme za správné
zvykání podniků na subvence v době,
kdy jsou tady všechny předpoklady pro to, že
hospodářský vývoj půjde nahoru.
Subvencování považujeme za správné
v případech skutečně nezbytných
a zejména v době, kdy si to prostě hospodářská
situace vynutí.
Domníváme se, že tentokráte se k intervenční
politice přistoupilo ukvapeně, příliš
předčasně, když tu byly jiné
možnosti, jak životní úroveň lidu
zvýšit a jak zajistit i snížení
cen, které bylo vládou vyhlášeno. Ceny
měly být především sníženy
na podkladě revise cenových kalkulací. Dále
bylo podle našeho názoru nejenom hospodářsky,
nýbrž i sociálně správnější,
působit na snížení cen důležitých
předmětů denní potřeby snížením,
po případě úplným zrušením
nepřímých spotřebních daní,
snížením distribuční přirážky
a omezeným poskytováním subvencí z
výnosu daní; konečně pak i snížením
daně důchodové na předválečnou
úroveň, jak už jsem se o tom zmínil.
Tyto zdroje úhrady, nehledě ještě k
dalším možnostem, by byly ke snížení
cen postačily a naše hospodářství
nemuselo být zatěžováno příspěvky
do intervenčního fondu.
Způsob řešení, jak byl vládou
navržen, má řadu závad. Vedle těch,
o kterých jsem se zmínil, t. j. toho kvapného
a proto ne dost svědomitého stanovení sazeb
vyrovnávacích příspěvků
a sestavení seznamu výrobků od příspěvkové
povinnosti osvobozených, je třeba počítati
také se skutečností, že vládou
usnesené opatření se projeví nepříznivě
ve státních příjmech jak u daně
z obratu, pro jejíž vyměřování
se sníží její vyměřovací
základna, tak i u daní přímých,
protože odváděním příspěvků
do vyrovnávacího fondu, které jsou odpočitatelnou
položkou, se zmenší čisté zisky
podniků.
Spatřujeme v tomto řešení také
trochu nesociálnosti. Namísto abychom se snažili
odstranit mnohdy křiklavé sociální
rozdíly, které se stále ještě
projevují, jednak správně odstupňovaným
zatížením důchodů přímými
daněmi, úpravou mezd a platů a vůbec
odměn za práci všude tam, kde je tato úprava
nutná, zůstáváme při stávajícím
nesociálním systému nepřímých
daní a tuto nesociálnost zvětšujeme
ještě tím, že generelním snížením
cen nejdůležitějších životních
potřeb, bez současného odbourání
nadměrného daňového zatížení
a odstranění nespravedlivých rozdílů
v odměnách za práci, dáváme
všem stejně, bez rozdílu, jde-li o sociálně
slabého anebo o bohatého.
To všechno byly důvody, pro které jsme měli
k navrhované osnově i v parlamentních výborech
své výhrady. Nemohu nakonec, vážení
přátelé, jinak než znovu apelovat na
vládu, aby uvažovala o jiných vhodných
cestách, kterými by se odstranily důchodové
nerovnosti, kterých jsme svědky, zvláště
vhodnou kombinací diferencované politiky cenové,
mzdové a daňové praxe.
Musíme mít na zřeteli skutečně
všechny vrstvy našeho národa i našeho podnikání.
Musíme vidět neutěšenou situaci našich
veřejných a státních zaměstnanců,
našich pensistů, stejně tak jako potřebu
podpory našeho podnikání průmyslového,
řemeslného i obchodního přiměřeným
ulehčením daňového břemene,
jakož i nedostatečné odměňování
práce našich drobných a středních
zemědělců.
Zároveň pak jménem své strany žádám,
aby parlament byl předem vždycky informován
o návrzích na použití prostředků
zřizovaného intervenčního fondu a
běžně také informován o průběhu
hospodaření tohoto fondu. Při tom zdůrazňuji
zásadu, kterou jsme byli vedeni při některých
svých návrzích, že vláda má
mít právo zlepšovat a zmírňovat
ustanovení zákona, nikoliv však dostat taková
zmocnění, kterými by mohla zákon beztak
už tvrdý ještě zhoršovat.
Za předpokladu, že naše požadavky, po př.
doporučení a návrhy, které jsem uvedl,
budou respektovány, prohlašuji, že členové
klubu sociálně-demokratických poslanců
budou hlasovat pro návrh zákona, kterým se
zabezpečuje snížení cen některého
zboží lidové potřeby a ustálení
cen jiných důležitých statků,
tak, jak byl v konečné úpravě společně
předložen všemi výbory, které zákon
projednávaly. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu p. gen. zpravodaji dr Chytilovi.
Gen. zpravodaj posl. dr Chytil: Vzdávám se
slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 10 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 10 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se zabezpečuje snížení
cen některého zboží lidové potřeby
a ustálení cen jiných důležitých
statků (tisk 486).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Gen. zpravodaj posl. dr Chytil: Nikoliv.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
(Potlesk.)
Zbývá ještě hlasovati o resolucích
výboru rozpočtového, živn.-obchodního,
zemědělského a zásobovacího,
otištěných ve zprávě výborové.
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímají.
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Před ukončením schůze sdělují,
že podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dala
jsem dovolenou na dnešní schůzi posl. J. Novotnému,
dr Vojtěchu Erbanovi, dr Bernardovi.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala zítra
ve středu dne 2. dubna 1947 o 11. hodině
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového k návrhu poslanců Zápotockého,
E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, A. Klimenta, Kubáta
a Sovy (tisk 424) na změnu a doplnění zákona
ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb. o rodinných
přídavcích některých osob pojištěných
pro případ nemoci (tisk 490).
2. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o návrhu poslanců Zápotockého,
E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, A. Klimenta, Kubáta
a Sovy (tisk 451) na vydání zákona o změně
a doplnění zákona ze dne 13. prosince 1945,
č.159 Sb., o zvláštním přídavku
státním a některým jiným veřejným
zaměstnancům, jakož i poživatelům
státních odpočivných (zaopatřovacích)
platů (tisk 495).
3. Zpráva výborů zdravotnického, zemědělského
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 400) o odškodnění při
nakažlivé obrně vepřů (tisk 489).
4. Zpráva výborů branného a právního
o vládním návrhu zákona (tisk 462),
jímž se mění zákon ze dne 6.
března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých
právních poměrů důstojníků
a rotmistrů z povolání a o převzetí
některých osob do československé branné
moci (tisk 493).
Končím schůzi.