Při nakažlivé obrně vepřů činí výše odškodného ⁴/₅ ceny zvířete, a to ⁴/₅ tržní ceny, jde-li o telata a běhouny, a ⁴/₅ jatečné ceny u ostatních vepřů. Maso zvířete je však při obrně téměř nezměněno. Používá se ho k výrobě konserv, nebo se uvádí do oběhu ve vařeném stavu k výrobě tlačenky, případně i uzenin. Výtěžek rovná se proto zpravidla stoprocentnímu výtěžku pří normální porážce. Jde-li o vepře přes 50 kg, kteří se odškodňují jako vepří jateční. Zemědělci tedy vytěží při prodeji nuceně poražených vepřů přes 50 kg těžkých více, jestliže nákazu zatají, než jim podle citovaného nařízení poskytuje stát pří poražení těchto zvířat na úřední příkaz. Touto skutečností vzniklo nebezpečí zatajování nakažlivé obrny vepřů a obcházení předpisů veterinárně ochranných, což by mohlo mít za následek daleko větší ztráty, spojené s vyššími výdaji na odškodném.

Vzhledem k těmto okolnostem došlo již v roce 1946 k vydání vyhlášky nákazové pokladny ze dne 2. července 1946, č. 1487, Úřední list částka 116/1946, jíž se stanoví 20 procentní příspěvek k dosavadnímu odškodnění při nakažlivé obrně vepřů, takže odškodněný obdrží plných 100 % ceny, vypočtené podle odškodňovacích předpisů. K vydání uvedené vyhlášky došlo za předpokladu, že se ministerstvo zdravotnictví postará o patřičné zákonné ustanovení, podle kterého by bylo odškodné v plné výši 100 % uhrazeno ze státní pokladny. To se děje touto předlohou zákona.

Ne Slovensku se poskytuje odškodné podle zákona č. 72 Sb. zákona ze dne 18. dubna 1941 a oddílu 6 zákona z 1. července 1943, č. 100 Sb., o tlumení nákaz zvířat. Ministr zdravotnictví přislíbil, že předloží v brzké době osnovu jednotného zákona o odškodněních a podporách při nákazách a jiných nemocech zvířat, který bude platit v celém státě. Do doby, než se tento zákon uskuteční, budou v účinnosti dosud platné rozdílné předpisy v zemích českých a na Slovensku.

Tento zákon má veliký význam pro naše zemědělství i pro zásobování našeho obyvatelstva. Zemědělcům zmenšuje podnikatelské ztráty a zmenšením těchto ztrát vybízí zemědělce k zvýšení chovu vepřového dobytka a tím ke zlepšení zásobování našeho obyvatelstva. Nakažlivá obrna vepřů způsobuje našemu zemědělství stamilionové ztráty ročně.

Pokládám za svou povinnost apelovat s tohoto místa na naše výzkumníky a vědce v oboru veterinářském, aby svou intensivní prací získali taková ochranná opatření, která by zamezila šíření této zhoubné nemocí, ohrožující chov naších vepřů a výživu našeho obyvatelstva. Zdárný výsledek jejích práce uvítali by naši zemědělci s povděkem právě tak, jako uvítají tento zákon. Děkují jejich jménem ministerstvu zdravotnictví za jeho přípravu. Těším se, že nám v brzké době bude předložen jednotný zákon o odškodnění při nakažlivých chorobách hospodářských zvířat, platící pro celou republiku, a prosím slavnou sněmovnu, aby přijala tento zákon ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor zemědělský je p. posl. Bezděk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bezděk: Pane předsedo, paní a pánové!

Jako zpravodaj zemědělského výboru ústavodárného Národního shromáždění zaujal jsem k vládnímu návrhu stanovisko a doporučil jeho přijetí. Činím tak znovu v plenu této sněmovny. Až dosud bylo odškodnění pří ztrátách zvířat, vzniklých zvířecí nákazou, upraveno vládním nařízením ze dne 28. září 1943, č. 262 Sb. Tímto zákonem bylo stanoveno pří nakažlivé obrně vepřů odškodné ve výší ⁴/₅ ceny zvířete a tržní ceny, šlo-li o ostatní vepře. Poněvadž se masa pří obrně vepřů používá k výrobě konserv a výtěžek se pravidelně rovná 100 % normální jatečné ceny, vznikla tato situace: Při nucené porážce vepřů, postižených obrnou, bylo docilováno normálního 100 % zpeněžení, zatím co pří porážkách zvířat na úřední příkaz bylo docilováno náhrady jen ve výši ⁴/₅ ceny.

Tato skutečnost měla za následek, že obrna vepřů byla namnoze zatajována, že docházelo k obcházení veterinárních předpisů a opatření obrany, aby zemědělce nepostihlo ztrátové zpeněžení pří porážce vepře na úřední příkaz. Tato situace si vynutila vydání zákona o odškodnění pří nakažlivé obrně vepřů, který stanoví 20 % příspěvek k dosavadním ⁴/₅ odškodného, takže bude docíleno plného 100 % odškodnění, jako se dosahuje při normálním jatečném zpeněžení.

Při této příležitosti bych chtěl zhodnotiti naši živočišnou produkci a zmínit se o některých jejích problémech. Živočišná výroba je tak význačnou složkou naší zemědělské produkce, že je třeba věnovati tomuto odvětví výroby co největší pozornost. Neposuzuji význam naši živočišné výroby jen s hlediska dnešní situace, ale i s hledisek budoucího vývoje. Nechci hodnotit význam živočišné výroby ani s hlediska národní výživy a národního hospodářství. Posuzujeme-li naši živočišnou produkci s hlediska výživy, musíme konstatovat, že tato část zemědělské výroby bude stále více stoupat. Nutno uvážit, že jsme svědky postupného odklonu obilovin a rostlinné výživy, zatím co stoupá spotřeba masa a tuků, t. j. sádla i másla. Člověk žije poněkud jinak, než žil před několika desítkami let. Požadavky kladené na člověka jsou stále větší. Zvyšuje se jeho duševní námaha a proto potřebuje lidské tělo více jemnější a lehko stravitelné potravy, t. j. potravy bílkovité. Tuto dokonalejší a hodnotnější potravu může dát právě živočišná produkce. Živočišné produkty představuji po stránce kalorií a výživnosti produkty mnohem hodnotnější a lehčeji stravitelně, než jsou produkty rostlinné, moučné, t. j. uhlohydrátové. Proto musíme mít zájem na rozvoji živočišné produkce s hlediska národní výživy.

Stejně veliký význam má živočišná produkce pro zemědělce s hlediska tržby. Živočišná produkce představuje zvlášť u drobných a středních zemědělců, jmenovitě v horských chudších krajích, převážnou část tržby a hospodářských prostředků. Pro zajímavost bych zde uvedl statistiku jedné obce v našem kraji, kterou jsem si opatřil v hospodářském roce 1944-45. I když zde jde o ceny před měnovou úpravou a o dobu válečnou, přes to data, která vám zde uvedu, budou velmi názorná a přesvědčivá.

Obec, ve které jsem statistická data zjišťoval, má rozlohu 2.202 ha a je v ni 300 zemědělských závodů o průměrné velikosti 7,34 ha, z čehož připadá na zemědělskou půdu jen 6,35 ha. V obci převládají drobné a střední zemědělské podniky. Do 5 ha je zde 122 zemědělských závodů, od 5 do 10 ha 131 závodů, od 10 do 15 ha jen 39 závodů a na větši závody připadá jen 8 podniků.

V hospodářském roce 1944-45 byla tržba za 663.495 l mléka 1,161.116 Kčs, za 1477 q hovězího masa 1,181.680 Kčs, za 635,70 q vepřového masa 762.840 Kčs, za 228.654 kusů vajec 208.216,30 Kčs; celkem tedy bylo za živočišnou produkci utrženo 3,313.852, 30 Kčs.

Za 1463 q chlebových obilnin bylo utrženo 292.600 Kčs, za 1576 q krmného obilí 266.900 Kčs, celkem za produkci rostlinnou 559.500 Kčs.

Zde vidíme, jak veliký a rozhodující je podíl živočišné výroby na tržbě zemědělce. Na jedné straně 3,313.852,30 Kčs tržby za živočišné výrobky a na druhé straně jen 559.500 Kčs na tržbě za rostlinnou produkci. Tento rozdíl by byl jistě ještě větší, kdyby dodávky krmného obilí nebyly v době okupace vynucovány a kdyby mohlo být zkrmeno. Rozdíl by ještě více vynikl, kdybychom vzali zřetel na nynější ceny živočišných výrobků, které byly poměrně více zvýšeny než obili.

Již dříve jsem řekl, že na živočišné výrobě jsou závislí především střední a drobní zemědělci, kteří v poměru k rozloze své půdy měli vždy nepoměrně více dobytka a zvířectva než velkostatky, jež se zase více věnovaly polnohospodaření. Péče o živočišnou výrobu je tudíž v prvé řadě péčí o drobné a střední zemědělce.

A nyní bych se chtěl zmínit o tom, jak velký význam má živočišná výroba s hlediska národohospodářského. Náš vyspělý zemědělec neprodukuje jen konsumní zboží a jatečný dobytek. Náš zemědělec je chovatelem, který produkuje vysoce kvalitní chovný materiál. v mnohých směrech zaujímáme vedoucí místo v Evropě. Na příklad v chovu prasat se můžeme měřit i se zahraniční konkurencí. Četné návštěvy zahraničních odborníků a jejich úsudky jsou toho nejlepším dokladem. Naše zemědělství nepočítá do budoucna jen s produkty konsumního materiálu, nýbrž i s produkcí kvalitního materiálu chovného. Tento chovný materiál potřebujeme k výměně nevýkonných chovů domácích a na další rozšíření produktivních kontrolovaných chovů. Zvedneme-li všeobecně kvalitu našeho dobytka, zvedneme tím i jeho produktivnost, zlevníme tím výrobu a dodán e našemu konsumu větší množství živočišných výrobků. Vedle toho musíme počítat s vývozem chovného materiálu, který nedovede produkovat většina ostatní ciziny. vývoz chovného materiálu může představovat pro naše národní hospodářství nesmírné přínosy a cenné devisy. V tomto odvětví jsme dosud mohli rozvinout vývoz s ohledem na domácí potřebu velmi málo. Viděli jsme však u sladu, brambor, cukru a jiných zemědělských výrobků, že znamenají pro náš vývoz velmi značné položky. Tyto produkty často představovaly podstatnou část, dokonce i většinu našeho vývozu.

Uvědomujeme-li si tento veliký význam živočišné produkce pro zemědělství, pro národní hospodářství i výživu národa, pak je nutno, abychom tomuto odvětvi naší zemědělské výroby věnovali také všechnu pozornost, které zasluhuje.

Chci-li mluvit o potřebách naši živočišné výroby, našeho chovatelství, jsem postaven před celý komplex problémů a úkolů, které volají po naléhavém řešeni. Jednáni o dnešním zákoně o odškodném při obrně vepřů je jenom malou částečkou toho, co je třeba v živočišné výrobě řešit.

Chceme-li dále zvelebovat naši živočišnou výrobu, musíme v prvé řadě položit na pevný základ kontrolu užitkovosti a dědičnosti. Tuto kontrolu můžeme budovat na milodarech, poskytovaných od případu k případu. V zásadě bych byl pro povinnou kontrolu užitkovosti a dědičnosti, kterou by měl financovat stát, podobně jako kontroluje živnosti a průmysl. Za všech okolnosti je při nejmenším třeba udržeti v platnosti prováděni vládního nařízení o kontrole užitkovosti a dědičnosti, podle kterého polovinu výloh hradí stát a polovinu chovatelé. Je překvapující, že na kontrolu užitkovosti a dědičnosti peníze nejsou, a na jiné, méně důležité věci jsou. Nutno si uvědomit, že kontrola užitkovosti a dědičnosti je hybnou pákou celé zvelebovací činnosti a základem dalšího zvyšováni výrobnosti.

Podobně je třeba, aby bylo novelisováno vládni nařízení čís. 361/41 o plemenitbě hospodářských zvířat, a to doplněním zákonem o licenci plemenic. Jsme svědky toho, že se ustanovení zákona o plemenitbě nedodržují, a to ani místními, ani okresními i zemskými národními výbory, a že namnoze jsou trpěni t. zv. černí plemeníci, čímž se vnáší do našich chovatelských snah úplný rozvrat a chaos.

Neméně důležitým problémem jsou nakažlivé choroby a zdravotní stav našich zvířat. Chovy skotu jsou ve velké míře zamořeny tuberkulosou, a to často i v oblastech s vyspělými chovy. Tuberkulosa krav je tak rozšířena, že to až zaráží. Je zde velké nebezpečí přenesení a rozšíření tuberkulosy na lidi a děti. Tento problém zasluhuje největší pozornosti. Je třeba organisovat hromadnou tuberkulinaci, aby mohl být vadný dobytek soustavně vyřazován a vyměňován.

Dále je třeba řešiti otázku neplodnosti skotu. Neplodností skotu vznikají obrovské národohospodářské ztráty i ztráty na národní výživě. Neplodnost vyžaduje rovněž soustavné potírání a léčení, zvlášť když jde většinou o případy snadno léčitelné. Dalšími chorobami, které je nutno soustavně léčit a potírat, je obrna prasat a červenka. Ztráty na prasatech, jak mi dneska ráno řekl předseda Nepomucký, jsou tak veliké a zarážející, poněvadž jsou to statisícová čísla. Náš konsum je uhynutím nedorostlých prasat ročně připravován o veliké množství masa a sádla.

Je třeba nejen léčiti tyto choroby a zavésti povinné očkovaní prasat proti července, ale je také třeba čelit všem těmto nákazám, budovat zdravotní výzkumné ústavy, zkoušet různé vakcinace. V jiných státech, zvláště v Sovětském svazu, je věnována těmto otázkám mnohem větši péče než u nás.

Dnešní situace na vesnici je často svízelná. Je naprostý nedostatek veterinářů, a pokud jsou, jsou zavaleni různými povinnostmi policejně zdravotními na rozdělovnách, takže jim na vlastní zvěrolékařskou praxi nezbývá času. Tento stav je neudržitelný a povede k dalšímu úpadku zdravotního stavu dobytka, nebude-li účelně a rychle řešen.

Nemoci dobytka je třeba předcházet i dobrým ustájením. V našem kraji mám zkušenosti, že na př. obrna prasat se vyskytuje poměrně velmi málo u kontrolovaných chovů, které jsou vesměs dobře a hygienicky ustájeny. Je třeba zlepšovat chlévy, vepřince, budovat vyhovující kurníky, stavět letni boudy i pro prasata, budovat pastviny a výběhy. Tímto způsobem prospějeme velmi účinně zdravotnímu stavu našeho hospodářského zvířectva a předejdeme mnohé choroby a nákazy. Bohužel, možnosti těchto staveb a adaptací jsou nesmírně omezené. Není stavebního materiálu, ani finančních prostředků. Jsem často svědkem toho, že by zemědělci prováděli alespoň drobné úpravy a opravy stájí a vepřinců, ale nemají přídělu železa, cihel a jiného potřebného materiálu.

Konečně jsou zde i problémy cenové, které budou nepříznivě ovlivňovat naši živočišnou výrobu. Budou-li v budoucnosti zajištěny uspokojivě ceny živočišných výrobků tak, aby tato výroba nebyla ztrátová, pak půjdeme v tomto směru k dalšímu rozmachu. Zemědělci nežádají žádných podpor ani milodarů, žádají jen spravedlivou odměnu za svoji práci, a to za práci těžkou a bezpříkladně obětavou. Obdrží-li zemědělci spravedlivou odměnu za svoji práci, pak si vše ostatní vytvoří svou vlastní přičinlivostí, svou bezpříkladnou houževnatosti a pracovitostí.

Z těchto závažných důvodů, které j sem uvedl, doporučuji, aby návrh zákona byl přijat a 20 % příspěvek k odškodnému byl hrazen ze státních prostředků, jak návrh zákona předpokládá. Přijetí tohoto zákona sice zvýši státní výdaje asi o 1,200.000 korun v rozpočtu veterinární správy, tato částka je však pro ni zajištěna v rozpočtu. Na druhé straně bude tato rozpočtová částka vyvážena mnohými klady. Nebude důvodů k zatajování nákazy při obrně prasat, jak se dálo, ani k obcházení veterinárních opatřeni. Tím bude zabráněno dalšímu rozšiřování nákaz, které by našemu zemědělství i celému našemu národnímu hospodářství i národní výživě přinesly nesmírné škody a ztráty. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Vítek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vítek: Pane předsedo, paní a pánové!

Osnova zákona o odškodněni při nakažlivé obrně vepřů pozměňuje dosavadní stav, který se ukázal nedostatečný. Oba zpravodajové, jak zpravodaj výboru zdravotnického, tak i výboru zemědělského, dostatečně vysvětliti důvody pro její uzákonění. Rozpočtový výbor se osnovou zabýval se stanoviska nákladů. Výdaje státu se uzákoněním této osnovy zvýší o 1 milion dvě stě tisíc Kčs. Tuto částku lze považovati za zajištěnou v rozpočtu veterinární správy pro rok 1947. Výbor při tom zjistil, že toto opatřeni je jen prozatímní, než bude vypracována osnova, která by platila pro celé území Československé republiky. Z toho důvodu také přijal rozpočtový výbor resoluci, která se týká této otázky na Slovensku.

Jménem rozpočtového výboru proto navrhuji, aby osnova byla přijata tak, jak byla vytištěna, i s připojenou resolucí. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů (tisk 489).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Desenský: Není jich.

Zpravodaj posl. Bezděk: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vítek: Nejsou.