Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromážděni přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru
rozpočtového, otištěné ve zprávě
výborové.
Kdo s touto resoluci souhlasí, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
čtvrtého odstavce pořadu, jímž
je
4. Zpráva výborů branného a právního
o vládním návrhu zákona (tisk 462),
jímž se mění zákon ze dne 6.
března 1946, c. 72 Sb., o úpravě některých
právních poměrů důstojníků
a rotmistrů z povolání a o převzetí
některých osob do československé branné
moci (tisk 493).
Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Kubát.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Kubát: Slavné národní
shromáždění, paní a pánové!
Branný výbor projednal ve své schůzi
dne 27. března vládní návrh zákona,
jímž se mění zákon ze dne 6.
března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých
právních poměrů důstojníků
a rotmistrů z povolání a o převzetí
některých osob do československé branné
moci.
Návrh jedná o prodloužení účinnosti
zákona č. 72/46 - pokud jde o rozhodnutí
o povolání do činné služby -
o jeden rok. Zákon č. 72 totiž stanovil pro
rozhodnutí o povolání do činné
služby, po příp. o ponechání
v činné službě nebo převzetí
do čs. branné moci lhůtu jednoroční
po vyhlášení zákona, t. j. do 13. dubna
1947, poněvadž zákon byl vyhlášen
dne 13. dubna 1946. Protože odvolací komise zřízená
podle § 17 zákona č. 72/46 nemohla do této
doby skončit své práce, navrhuje osnova,
která je dnes předkládána ke schválení,
prodloužení o jeden rok, t. j. do 13. dubna 1948,
do kteréžto doby bude odvolací komise s to
zpracovati všechny případy vojenských
gážistů, jež jí byly předloženy.
Z velkého počtu odvolání - odvolací
komisi bylo totiž předloženo asi 4000 odvolání
důstojníků a rotmistrů do rozhodnutí
komise přijímací - je zřejmo, ze přijímací
komise postupovaly při prověřování
vojenských osob z povolání rigorosně
a plnily tak celkem objektivně úkol tak významný,
jako je očista naší armády.
Jako zpravodaj přesvědčil jsem se také
u některých případů, jak bylo
rozhodováno komisi přijímací i odvolací.
Konstatuji, že odvolací řízení
bylo prováděno v některých případech
značně liberálně a tam, kde nebyla
odbojová činnost nebo chování v době
okupace zcela jasné, rozhodla spíše ve směru
mírnějším než přísnějším.
Ti, kdož prožili dobu okupace doma, nechtějí
jistě býti pomstychtivými muži, ale
očista armády je tak důležitým
faktorem pro zajištění jejího zdárného
vývoje, její mravní sily pro případ
ohrožení bezpečnosti státu, že
všichni ti, kdož vychovávají dorost našeho
národa k branné pohotovosti vojenskou službou,
měli by býti skutečnými vzory statečných
a mravně ušlechtilých lidi.
Víme o nedostatku důstojnictva a rotmistrů,
nemůžeme však souhlasit, aby byli do armády
převzati lidé, kteří se ku př.
nemohli zúčastnit pražského povstání
se zbraní v ruce, poněvadž prý to bojová
situace kolem jejich bytu nedovolovala. v jiném případě
považuje se za aktivní činnost v povstání
skutečnost, že příslušný
gážista se dal ihned po příchodu sovětských
jednotek do jednoho moravského města těmto
jednotkám k disposici. (Výkřiky.)
Za spolupráci s Němci a kolaboranty se nepovažuje
ku př. okolnost, že někdo sloužil až
do konce okupace věrně Háchovi a přihlásil
se dobrovolně o rakouská vyznamenání
v době okupace, zatím co za republiky tato vyznamenáni
nepřiznal. Ti, kdož pracovali v domácím
odboji, zejména ve směru zpravodajském, byli
někdy nuceni stýkati se s Němci a kolaboranty,
chtěli-li získati od nich informace. Jejich bojová
a zpravodajská činnost musí však býti
v tomto případě tak veliká, aby z
ní jasně vysvítalo, že zmíněné
styky pěstovali jenom v zájmu odboje. Znám
případ, kdy důstojník - legionář,
který odešel počátkem okupace do výslužby
a pracoval zpravodajsky a bojově po celou dobu okupace,
byl odsouzen lidovým soudem pro styk s Němci, při
čemž celá jeho velká odbojová
činnost, v niž skončil jako velitel partyzánské
jednotky, sloužila lidovému soudu jenom k tomu, aby
upustil od jeho potrestáni. Jak ostře proti tomu
vynikají některá liberální
rozhodnutí odvolací komise, ať jde o vojenské
gážisty české nebo slovenské.
Prodlužujeme-li proto funkci odvolací komise podle
zákona č. 72/46 o jeden rok, činíme
tak s upozorněním na úmysly zákonodárce
při projednáváni zmíněného
zákona a žádáme, aby o všech případech
bylo rozhodováno spravedlivě, avšak s plným
zřetelem na vysoké bojové a mravní
hodnoty, které občanstvo právem požaduje
od velitelů své lidové armády.
Branný výbor navrhuje vám, paní a
pánové, přijetí navrhovaného
zákona ve znění vládní osnovy.
(Potlesk.)
Předseda: Zpravodajem za výbor právní
je p. posl. Václav David. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. V. David: Slavná sněmovno!
Zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o
úpravě některých právních
poměrů důstojníků a rotmistrů
z povolání a o převzetí některých
osob do československé branné moci pojednává
ve své prvé části o povolání
do činné služby a ponechání v
činné službě některých
důstojníků a rotmistrů z povoláni,
v části druhé o převzetí některých
osob do československé branné moci jako důstojníků
nebo rotmistrů z povolání.
Část třetí obsahuje řadu všeobecných
ustanovení: § 12 pojednává o tom, kdo
nemůže býti do činné služby
povolán, § 16 stanoví, že přihlášky
přezkoumají přijímací komise,
a § 17 dává možnost těm, o nichž
se přijímací komise usnesla, aby buď
nebyli povoláni do činné služby, nebo
v této službě nebyli ponecháni, nebo
do československé branné moci nebyli převzati,
odvolati se k odvolací komisi, zřízené
u ministerstva národní obrany. § 25 uvedeného
zákona stanoví, že rozhodnutí o povolání
do činné služby nebo o ponecháni v činné
službě nebo o převzetí do československé
branné moci mohou být učiněna nejpozději
do jednoho roku od jeho vyhlášení.
Jak uvádí důvodová zpráva k
vládnímu návrhu tisk 462, došlo odvolací
komisi, zřízené podle § 17 zák.
č. 72/1946 Sb., asi 400o odvoláni. Komise zahájila
svou činnost loni na podzim a ukazuje se, že s tak
velikým množstvím odvolání nemohlo
by býti ve stanovené lhůtě, t. j.
do 13. února 1947, hotova.
Projednávaná osnova navrhuje proto změnu
§ 25 zákona ze dne 6. března 1946, č.
72 Sb., v tom smyslu, aby rozhodnutí mohla býti
podle uvedeného zákona učiněna do
dvou roků od jeho vyhlášení.
Právní výbor ústavodárného
Národního shromáždění
zabýval se vládním návrhem tisk 462
ve schůzi dne 31. března 1947 a rozhodl se doporučiti
ústavodárnému Národnímu shromáždění
schválení osnovy beze změn.
Dodatkem vyslovuji přesvědčení, že
příslušné vojenské orgány
budou bez ohledu na počet došlých odvolání
postupovati tak, jak o tom mluví společná
zpráva výborů branného a ústavně-právního
ze dne 1. března 1946, i připojená resoluce.
Očista naši branné moci od těch vojenských
osob z povolání, které se v době okupace
nechovaly tak, jak bylo možno i nutno od nich očekávati,
musí býti v zájmu republiky i v zájmu
armády samé provedena důsledně a do
konce. Zde není možno postupovati benevolentně,
lehkomyslně omilostňovati provinilce, dělati
koncese nedemokratickým a reakčním, lidu
cizím živlům. Náš lid má
a chce míti i v budoucnu k armádě nejlepší
poměr, zahrne ji láskou a všemožnou podporou.
Musí však mít jistotu, že v armádě
nebude trpěn nikdo, kdo si nezaslouží cti být
jejím příslušníkem. Naše
armáda musí být s lidem srostlá, lidu
oddaná, lid v ni musí stále vidět
svého přítele a ochránce, výkvět
fysických i mravních sil národa. Naše
armáda musí být prostě moderní
lidovou a demokratickou armádou. Jen takovouto armádu
si náš český a slovenský národ
zaslouží. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 články, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. Jsou snad
nějaké námitky? (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 články, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromážděni přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usneseni předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn.
řádu vykonáme ihned druhé čtení.
Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění zákon ze dne 6.
března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých
právních poměrů důstojníků
a rotmistrů z povolání a o převzetí
některých osob do československé branné
moci (tisk 493).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Kubát: Nejsou.
Zpravodaj posl. Václav David: Nikoliv.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Před ukončením schůze sděluji,
že dal jsem dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu
posl. dr Vojt. Erbanovi, dr Bernardovi, Benešovi,
dr Veverkovi.
Paní poslankyně, páni poslanci! Dovolte,
abych vám všem poděkoval za práci, kterou
ústavodárné Národní shromáždění
do období letošních velikonoc vykonalo v subkomisích,
ve schůzích výborových a schůzích
plenárních. Tato dobrá práce dává
mi právo přáti vám radostných
svátků velikonočních a osvěžujícího
oddechu v nedlouhé přestávce naších
sněmovních prací.
Velikonoce jsou tradiční příležitostí,
kdy oslavujeme památku vzkříšení
a triumf života nad smrtí. V míru Červeného
kříže znovu vzpomeneme mrtvých, kteří
zemřeli za naší i spojeneckou věc, za
vítězství pravdy a práva nad násilím.
K vznešené myšlence velikonočního
míru Červeného kříže připojuje
se i naše ústavodárné Národní
shromáždění v pevné víře,
že teprve tehdy nastane den vzkříšení
pro všechny, až trvalý a spravedlivý mír
zakotví mezi všemi národy, státy a světadíly.
Kéž se tak stane brzo a kéž letošní
velikonoční svátky tento nejvyšší
úkol a nejvyšší hodnotu připomenou
znovu všem lidem dobré vůle po celém
světě!
Tož ještě jednou, paní poslankyně
a páni poslanci, všecko dobré k nastávajícím
velikonočním svátkům. (Potlesk.)
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští
schůze byla svolána písemně nebo telegraficky.
Končím schůzi.

