Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromážděni přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru rozpočtového, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resoluci souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je

4. Zpráva výborů branného a právního o vládním návrhu zákona (tisk 462), jímž se mění zákon ze dne 6. března 1946, c. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci (tisk 493).

Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Kubát. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kubát: Slavné národní shromáždění, paní a pánové!

Branný výbor projednal ve své schůzi dne 27. března vládní návrh zákona, jímž se mění zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci.

Návrh jedná o prodloužení účinnosti zákona č. 72/46 - pokud jde o rozhodnutí o povolání do činné služby - o jeden rok. Zákon č. 72 totiž stanovil pro rozhodnutí o povolání do činné služby, po příp. o ponechání v činné službě nebo převzetí do čs. branné moci lhůtu jednoroční po vyhlášení zákona, t. j. do 13. dubna 1947, poněvadž zákon byl vyhlášen dne 13. dubna 1946. Protože odvolací komise zřízená podle § 17 zákona č. 72/46 nemohla do této doby skončit své práce, navrhuje osnova, která je dnes předkládána ke schválení, prodloužení o jeden rok, t. j. do 13. dubna 1948, do kteréžto doby bude odvolací komise s to zpracovati všechny případy vojenských gážistů, jež jí byly předloženy.

Z velkého počtu odvolání - odvolací komisi bylo totiž předloženo asi 4000 odvolání důstojníků a rotmistrů do rozhodnutí komise přijímací - je zřejmo, ze přijímací komise postupovaly při prověřování vojenských osob z povolání rigorosně a plnily tak celkem objektivně úkol tak významný, jako je očista naší armády.

Jako zpravodaj přesvědčil jsem se také u některých případů, jak bylo rozhodováno komisi přijímací i odvolací. Konstatuji, že odvolací řízení bylo prováděno v některých případech značně liberálně a tam, kde nebyla odbojová činnost nebo chování v době okupace zcela jasné, rozhodla spíše ve směru mírnějším než přísnějším. Ti, kdož prožili dobu okupace doma, nechtějí jistě býti pomstychtivými muži, ale očista armády je tak důležitým faktorem pro zajištění jejího zdárného vývoje, její mravní sily pro případ ohrožení bezpečnosti státu, že všichni ti, kdož vychovávají dorost našeho národa k branné pohotovosti vojenskou službou, měli by býti skutečnými vzory statečných a mravně ušlechtilých lidi.

Víme o nedostatku důstojnictva a rotmistrů, nemůžeme však souhlasit, aby byli do armády převzati lidé, kteří se ku př. nemohli zúčastnit pražského povstání se zbraní v ruce, poněvadž prý to bojová situace kolem jejich bytu nedovolovala. v jiném případě považuje se za aktivní činnost v povstání skutečnost, že příslušný gážista se dal ihned po příchodu sovětských jednotek do jednoho moravského města těmto jednotkám k disposici. (Výkřiky.) Za spolupráci s Němci a kolaboranty se nepovažuje ku př. okolnost, že někdo sloužil až do konce okupace věrně Háchovi a přihlásil se dobrovolně o rakouská vyznamenání v době okupace, zatím co za republiky tato vyznamenáni nepřiznal. Ti, kdož pracovali v domácím odboji, zejména ve směru zpravodajském, byli někdy nuceni stýkati se s Němci a kolaboranty, chtěli-li získati od nich informace. Jejich bojová a zpravodajská činnost musí však býti v tomto případě tak veliká, aby z ní jasně vysvítalo, že zmíněné styky pěstovali jenom v zájmu odboje. Znám případ, kdy důstojník - legionář, který odešel počátkem okupace do výslužby a pracoval zpravodajsky a bojově po celou dobu okupace, byl odsouzen lidovým soudem pro styk s Němci, při čemž celá jeho velká odbojová činnost, v niž skončil jako velitel partyzánské jednotky, sloužila lidovému soudu jenom k tomu, aby upustil od jeho potrestáni. Jak ostře proti tomu vynikají některá liberální rozhodnutí odvolací komise, ať jde o vojenské gážisty české nebo slovenské.

Prodlužujeme-li proto funkci odvolací komise podle zákona č. 72/46 o jeden rok, činíme tak s upozorněním na úmysly zákonodárce při projednáváni zmíněného zákona a žádáme, aby o všech případech bylo rozhodováno spravedlivě, avšak s plným zřetelem na vysoké bojové a mravní hodnoty, které občanstvo právem požaduje od velitelů své lidové armády.

Branný výbor navrhuje vám, paní a pánové, přijetí navrhovaného zákona ve znění vládní osnovy. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Václav David. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. V. David: Slavná sněmovno!

Zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci pojednává ve své prvé části o povolání do činné služby a ponechání v činné službě některých důstojníků a rotmistrů z povoláni, v části druhé o převzetí některých osob do československé branné moci jako důstojníků nebo rotmistrů z povolání.

Část třetí obsahuje řadu všeobecných ustanovení: § 12 pojednává o tom, kdo nemůže býti do činné služby povolán, § 16 stanoví, že přihlášky přezkoumají přijímací komise, a § 17 dává možnost těm, o nichž se přijímací komise usnesla, aby buď nebyli povoláni do činné služby, nebo v této službě nebyli ponecháni, nebo do československé branné moci nebyli převzati, odvolati se k odvolací komisi, zřízené u ministerstva národní obrany. § 25 uvedeného zákona stanoví, že rozhodnutí o povolání do činné služby nebo o ponecháni v činné službě nebo o převzetí do československé branné moci mohou být učiněna nejpozději do jednoho roku od jeho vyhlášení.

Jak uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu tisk 462, došlo odvolací komisi, zřízené podle § 17 zák. č. 72/1946 Sb., asi 400o odvoláni. Komise zahájila svou činnost loni na podzim a ukazuje se, že s tak velikým množstvím odvolání nemohlo by býti ve stanovené lhůtě, t. j. do 13. února 1947, hotova.

Projednávaná osnova navrhuje proto změnu § 25 zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., v tom smyslu, aby rozhodnutí mohla býti podle uvedeného zákona učiněna do dvou roků od jeho vyhlášení.

Právní výbor ústavodárného Národního shromáždění zabýval se vládním návrhem tisk 462 ve schůzi dne 31. března 1947 a rozhodl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění schválení osnovy beze změn.

Dodatkem vyslovuji přesvědčení, že příslušné vojenské orgány budou bez ohledu na počet došlých odvolání postupovati tak, jak o tom mluví společná zpráva výborů branného a ústavně-právního ze dne 1. března 1946, i připojená resoluce.

Očista naši branné moci od těch vojenských osob z povolání, které se v době okupace nechovaly tak, jak bylo možno i nutno od nich očekávati, musí býti v zájmu republiky i v zájmu armády samé provedena důsledně a do konce. Zde není možno postupovati benevolentně, lehkomyslně omilostňovati provinilce, dělati koncese nedemokratickým a reakčním, lidu cizím živlům. Náš lid má a chce míti i v budoucnu k armádě nejlepší poměr, zahrne ji láskou a všemožnou podporou. Musí však mít jistotu, že v armádě nebude trpěn nikdo, kdo si nezaslouží cti být jejím příslušníkem. Naše armáda musí být s lidem srostlá, lidu oddaná, lid v ni musí stále vidět svého přítele a ochránce, výkvět fysických i mravních sil národa. Naše armáda musí být prostě moderní lidovou a demokratickou armádou. Jen takovouto armádu si náš český a slovenský národ zaslouží. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. Jsou snad nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromážděni přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usneseni předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci (tisk 493).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Kubát: Nejsou.

Zpravodaj posl. Václav David: Nikoliv.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Před ukončením schůze sděluji, že dal jsem dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu posl. dr Vojt. Erbanovi, dr Bernardovi, Benešovi, dr Veverkovi.

Paní poslankyně, páni poslanci! Dovolte, abych vám všem poděkoval za práci, kterou ústavodárné Národní shromáždění do období letošních velikonoc vykonalo v subkomisích, ve schůzích výborových a schůzích plenárních. Tato dobrá práce dává mi právo přáti vám radostných svátků velikonočních a osvěžujícího oddechu v nedlouhé přestávce naších sněmovních prací.

Velikonoce jsou tradiční příležitostí, kdy oslavujeme památku vzkříšení a triumf života nad smrtí. V míru Červeného kříže znovu vzpomeneme mrtvých, kteří zemřeli za naší i spojeneckou věc, za vítězství pravdy a práva nad násilím.

K vznešené myšlence velikonočního míru Červeného kříže připojuje se i naše ústavodárné Národní shromáždění v pevné víře, že teprve tehdy nastane den vzkříšení pro všechny, až trvalý a spravedlivý mír zakotví mezi všemi národy, státy a světadíly. Kéž se tak stane brzo a kéž letošní velikonoční svátky tento nejvyšší úkol a nejvyšší hodnotu připomenou znovu všem lidem dobré vůle po celém světě!

Tož ještě jednou, paní poslankyně a páni poslanci, všecko dobré k nastávajícím velikonočním svátkům. (Potlesk.)

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze byla svolána písemně nebo telegraficky.

Končím schůzi.