Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

Členové vlády: ministři dr Nejedlý, Nosek.

174 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Společná zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslankyň Hodinové-Spurné, Synkové, Machačové-Dostálové, Trojanové-Genykové, Zimákové, Šimonkové, Švermové, Ullrichové, Škrlantové, Syrovátkové, Weberové a druhů (tisk 463) na vydání zákona o daru Československé republiky dětem k svátku matek 1947 (tisk 572).

2. Společná zpráva výborů soc.-politického, právního, zemědělského a průmyslového o vládním návrhu zákona (tisk 425) o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil (tisk 564 ).

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): Zahajujem 51. schôdzu ústavodarného Národného shromaždenia. Dovolenú podľa § 2, odst. 4 rokov. poriadku dal som pre dnešnú schôdzu posl. dr Burianovi, dr Jelínkovi, dr Bartuškovi, Plojharovi, Nedomovi, Slívovi, Kempnému, Bezděkovi, Pavlánovi, Kaplanovi, Dečimu, Žáčkovej, Weberovej, dr Bartuškovi, dr Holému, Matulovi, inž. Janáčkovi, na tento týždeň posl. Jánovi Novotnému.

Prikročíme k rokovaniu o prvom odstavci poriadku, ktorým je

1. Spoločná zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslankýň Hodinovej-Spurnej, Synkovej, Machačovej-Dostálovej, Trojanovej-Genykovej, Zimákovej, Šimonkovej, Švermovej, Ullrichovej, Škrlantovej, Syrovátkovej, Weberove, a druhov (tlač 463) na vydanie zákona o dare Československej republiky deťom k sviatku matiek 1947 (tlač 572).

Zpravodajkyňou za výbor soc.-politický je pi posl. Synková, dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Synková: Paní a pánové!

Po prvé v historii našeho parlamentu zabývá se sněmovna zákonem, který stanoví, že Československá republika poskytne k svátku matek letošního roku dar z vděčnosti mnohačlenným rodinám v hodnotě 150 mil. Kčs. Připočítáme-li k tomu nedávno odhlasované zvýšení přídavku na děti a snížení cen, můžeme klidně říci, že ústavodárné Národní shromáždění letošního roku se přičinilo, aby naše maminky měly skutečně krásný svátek matek.

Litujeme upřímně, že naše hospodářské poměry nám nedovolují, aby dar byl poskytnut všem matkám v naší republice. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům bylo možno poskytnouti dar pouze matkám 5 a více dětí. Podle odhadu uvedeného v důvodové zprávě máme v naší republice celkem 85.000 takto početných rodin. Je všeobecně známo, že tyto početné rodiny se rekrutují převážně z vrstev nejchudších a proto také sociálně nejpotřebnějších. Podle údajů ministerstva sociální péče máme v republice pouze 25.630 rodin s 5 i více dětmi, které jsou v pracovním poměru, jsou nemocensky pojištěny a v důsledku toho dostávají také přídavky na děti. Z tohoto počtu připadá 13.280 rodin na Slovensko a jen 12.350 rodin na země české.

Podle toho se dá soudit, že zbývajících 60.000 mnohačlenných rodin jsou hlavně rodiny drobných zemědělců, živnostníků a částečně svobodných povolání. Poměr mezi Slovenskem a českými zeměmi bude pravděpodobně i zde stejný. Vezmeme-li dále v úvahu tu skutečnost, že i v zemích českých máme největší počet mnohačlenných rodin právě v krajích nejchudších, průmyslově zaostalých a hornatých, v krajích, o kterých se říká, že tam začíná kámen a končí chléb, dojdeme k závěru, že poskytnutý dar se dostane skutečně na správné místo. Nikdo z nás nemůže pochybovat o tom, že život těchto matek byl nepřetržitou řadou starostí, odříkání a obětí. Stačí, vzpomeneme-li jen let hospodářské krise, kdy statisíce rodin nezaměstnaných musilo žíti z dvacetikorunových žebračenek týdně, kdy matka mnohdy byla jedinou živitelkou celé rodiny. Vzpomeneme-li těch statisíců exekucí na zemědělské usedlosti a u živnostníků, potom pochopíme, že bylo skutečně velikým hrdinstvím vychovat v tak těžkých životních podmínkách národu věrné syny a dcery a lidské společnosti užitečné členy.

Odevzdáním darů do rukou matek pomůžeme jim nejenom materielně, ale v očích celé široké veřejnosti vyzvedneme matku na tu výši, která jí v naší nové republice také přísluší.

Na národních výborech bude, aby odevzdávání darů se nestalo záležitostí čistě technickou, nýbrž aby to bylo uděláno slavnostním způsobem za účasti široké veřejnosti a význačných místních a okresních činitelů.

Po 27 let se slaví v Československu svátek matek. V dobách první republiky se stalo ustáleným zvykem, že druhou květnovou neděli k svátku matek se psalo mnoho vzletných článků o vznešeném poslání matky, ale nikomu z odpovědných činitelů nevadilo, že tytéž matky docela nevznešeně hladověly i se svými dětmi. A tak veškeré to plané horování neslo nezbytně na sobě punc pokrytectví. Nechceme a nesmíme se vrátit k podobnému druhu oslav. Mnoho se změnilo v naší nové lidově-demokratické republice. Člověk se stává nejcennějším materiálem. Do naší politiky byla vnesena odpovědnost a zmizelo pokrytectví. Svátek matek se stává skutečným svátkem teprve v naší svobodné, lidově-demokratické republice. A jestliže se v budovatelském programu Gottwaldovy vlády říká, že vláda bude věnovat mimořádnou pozornost péči o matku a dítě v nejširším slova smyslu a bude všemi prostředky podporovat opatření pro zvýšení populace, pak všechna dosavadní opatření ve prospěch našich rodin jsou nejlepším důkazem toho, jak lidově-demokratický režim chápe poslání matky, rodiny a její význam pro náš národ a jeho budoucnost.

Naše ženy chápou plně význam všech těchto opatření. Toto pochopení i dík vyjadřují ještě větší prací a budovatelským nadšením, kterým mohou být opravdu příkladem všem ostatním. A tak je jasné, že každý dar, každá koruna, kterou dáváme na tyto účely, se obrací ve prospěch celku, ve prospěch naší republiky a její budoucnosti.

A nyní mi ještě, paní a pánové, dovolte, abych vzpomněla těch českých matek, které zahynuly v koncentračních táborech, všech těch, které položily své životy v boji proti okupantům a kterým nebylo dopřáno sklízeti plody se stromu nové svobody a nové demokracie.

Vzpomeňme také těch českých matek, které, protože byly židovského vyznání, byly dne 8. března 1944 hromadně poslány do osvěčimského plynu. Je strašlivou skutečností, že z 9.000 židovských dětí přežilo hrůzy okupace sotva desetina tohoto počtu. A většina těch, které to přežily, se vrátily s těžce podlomeným zdravím. Také těmto matkám, kterým byl nabízen život, jestliže se odloučí od svých děti, a které raději volily společnou smrt s nimi, také jim patří naše hluboká úcta.

Paní a pánové, bylo by nevděkem, nevyzvednout pochopení a velké porozumění, které pro uskutečnění navrhovaného zákona projevil zástupce UNRRA. Také jemu patří náš dík.

Dodávám ještě, že soc.-politický výbor učinil v původní osnově některé změny po dohodě s výborem rozpočtovým. Navrhuji slavnému Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo tak, jak ji doporučuje soc.-politický výbor. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi za výbor rozpočtový, p. posl. Vítkovi.

Zpravodaj posl. Vítek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Je to jistě symbolické, že právě ve výročí květnového povstání projednala a schválila sněmovna několik zákonů, které nejlépe vyjadřují postuláty naší národní revoluce.

Tak oba včera přijaté zákony o zaknihování konfiskovaného majetku a o sňatku vojenských osob, jakož i tento zákon o daru Československé republiky dětem k svátku matek v r. 1947, o němž referuji za výbor rozpočtový, uskuteční další požadavky naší národní revoluce.

Jaké poznání z toho plyne? Že všechno to, co bylo proklamováno, stává se také postupně skutkem. Jestliže budovatelský program Gottwaldovy vlády praví, že se bude věnovati mimořádná pozornost péči o matku a dítě v nejširším smyslu a že se budou všemi prostředky podporovati opatření pro zvýšení populace, pak vidíme, že tento program nespadl pod stůl, ale že se krok za krokem plní. Náš lid přijímá tyto skutečnosti s uznáním a proto také vynakládá velké úsilí, aby i výstavba hospodářství pokračovala úspěšně a aby dvouletý plán byl splněn, neboť to dává nejlepší záruku, že i všechny ostatní oprávněné požadavky lidu budou uskutečněny.

Paní a pánové! Podle tohoto iniciativního návrhu zákona má býti poskytnut jednorázový dar dětem k svátku matek v roce 1947, a to rodinám počínaje od 5 dětí výše, při čemž výše daru stoupá s počtem dětí. Hranice stáří dětí jest omezena do 18 let. Poskytne se tedy rodinám s 5 dětmi dar v hodnotě 1.500 Kčs, se 6 dětmi 2.000 Kčs a na každé další dítě pak vždy o 1.000 Kčs více. Na těchto darech bude se podíleti 85.200 rodin a celkový náklad činí 150 milionů Kčs.

Je nepochybné, že dar přijde ponejvíce k dobru mnohačlenným, sociálně nejslabším rodinám. Ohlédneme-li se jen trochu zpět, uvidíme nejlépe, co bylo již z oné kapitoly budovatelského programu, která mluví o péči o matku a dítě, vykonáno. Vidíme zákon o příspěvcích na děti a zákon o zvýšení těchto příspěvků, a to jak pro dělníky, tak i pro soukromé, veřejné i státní úředníky, vidíme dar ministerstva sociální péče všem dětem dvouletky, vidíme zákon o péči o mládež, vidíme zákon o snížení cen nejdůležitějších životních potřeb, připravovaný zákon o snížení daně ze mzdy, zákon včera projednávaný o sňatcích vojenských osob a v souvislosti s tím o zajištění vyživovacího příspěvku, a konečně zákon, který právě projednáváme.

Vidíme tedy celou řadu opatření, která znamenají praktické uskutečňování péče o matku a dítě. Je to pěkný výčet zákonných opatření, která podstatně zlepšují materielní postavení rodiny již v druhém roce po válce, a řekněme hned, že by toho mohlo býti ještě více, kdyby všichni plně podporovali uskutečňování vládního programu. Kdyby se zejména někteří lidé místo vymýšlení nejrůznějších překážek a obtíží zapojili do výstavby nové republiky a účastnili se aktivně na provádění dvouletého plánu. Neboť rychlý vývoj našeho hospodářství umožní ještě rychlejší vzrůst životní úrovně našeho lidu.

Důvodová zpráva říká, že touto jednorázovou akcí má se rodinám s větším počtem dětí vyjádřiti zájem a vděčnost Československé republiky za to, co přinesly státu a národu. A tu právě vzpomínám na to, co tu řekl pan poslanec Vojta Beneš při projednávání zákona o péči o mládež, když líčil, jak kdysi matka přišla s houfem dětí k starostovi a zoufale prosila o pomoc. A pan starosta ji odbyl: "Co je mi do toho, ať se o ně stará, čí jsou". Tak se tedy vyjadřovala dříve vděčnost matkám za to, co přinesly státu a národu. A jen ten, kdo je nepřítelem našeho nového pořádku, nechce vidět, že tyto doby patří minulosti a že se již nikdy nevrátí.

Paní a pánové, odhlasováním tohoto iniciativního návrhu zákona komunistických poslankyň, který byl převzat jako návrh poslankyň celé Národní fronty, vyjadřujeme nejupřímnější blahopřání všem těm českým a slovenským matkám, jejichž rodiny se budou podíleti na daru k letošnímu svátku matek. Naše stejně upřímné blahopřání k svátku matek patří však i všem ostatním našim matkám, které se nebudou podíleti na tomto zákoně, neboť i jejich potřeby budou stále sledovány a v duchu budovatelského programu postupně uskutečňovány. Pokládám si za velikou čest, že mohu jménem rozpočtového výboru doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění tento návrh zákona i s připojenou resolucí k odhlasování. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: K tejto veci sú prihlásení rečníci. Zahajujem preto rozpravu. Rečníkmi sú pi posl. Trojanová-Genyková a posl. Zeminová.

Udeľujem slovo pi posl. Trojanovej.

Posl. Trojanová-Genyková: Slavná sněmovno, paní a pánové!

K projednávanému vládnímu návrhu tisk 463, který vzešel z iniciativního návrhu komunistických poslankyň a byl převzat celou Národní frontou, bych chtěla říci toto:

Tento vládní návrh, který dnes projednáváme, je dalším zlepšením v péči o matku a dítě. Tím se znovu ukazuje, že košický vládní program, který říká, že největší péče bude věnována matkám a dětem, je vládou Klementa Gottwalda do důsledků plněn. Je to již řada zákonů a opatření, kterými se ulehčuje život žen-matek. Především je to hospodářské zrovnoprávnění žen, které je důsledně prováděno tím, že za stejnou práci je vyplácen stejný plat jak pro muže, tak i pro ženy. Přídavky na děti, které na návrh Ústřední rady odborů byly podstatně zvýšeny s platností od 1. I. 1947, odčiňují mnoho křivd páchaných na mnohačlenných rodinách. Je to poprvé v dějinách Československé republiky, kdy o rodiny s více dětmi je tímto způsobem postaráno. Byly u nás doby, kdy jen pro děti státních zaměstnanců, a to jenom pro první dvě, byl dán výchovný příspěvek, ale pro ostatní děti nebylo nic. Dnešní péče dokazuje, že lidově demokratická republika si váží rodičů, kteří dávají státu to nejcennější - nového člověka. Dnes již matky mnoha dětí nemusí schovávat děti za sukně, aby je nebylo vidět, aby nebylo vidět jejich bídu, nýbrž mohou se jimi právem pyšnit. Nyní natrvalo odstraňujeme, aby na matku, která má více dětí, bylo pohlíženo jako na méněcenného člověka, jak tomu bylo v minulosti proto, že mnoho dětí bylo téměř výhradně jen v chudých rodinách. Děti nebyly vítanými hosty u stolu života. Je pochopitelné, že ženy se bály roditi do nejistoty a bídy, roditi jen proto, aby přibývalo úmrtnosti. Neměly jistotu, že budou svým dětem moci dáti alespoň to nejnutnější, čeho k životu potřebují. Dítě, které se v bolesti rodí, nerodí se proto, aby zemřelo, nýbrž proto, aby žilo. 17.000 nemluvňat, která nám dosud do roka umírají, má právo žít. Dík velké péči a uvědomovací kampani, kterou provádí lidově demokratická republika a kterou věnuje těmto otázkám, klesá nám kojenecká úmrtnost, takže na příklad v Praze v roce 1938 zemřelo 99 z 1000 narozených dětí, naproti tomu loňského roku z 1000 narozených dětí zemřelo 58. Ovšem to je jenom v pražském kraji. Máme u nás v Československu ještě kraje, kde kojenecká úmrtnost je velmi vysoká, a my se snažíme odpomáhat, co je v našich silách.