Naše děti rostou již ve změněných poměrech pro lepší, radostnější svět. A je zajímavé si povšimnout toho, že v bohatých rodinách je ještě dodnes systém jednoho, nejvýše dvou dětí. A ptáme se, proč není v těchto rodinách více dětí? Víme, že to není proto, že by je v rodině neuživili, ale proto, že ještě dodnes je bohatým matkám umožněno, aby v soukromých sanatoriích si mohly dát potajmu provést kriminální potrat bezpečně a hygienicky. Máme-li populaci provádět, ne jenom o ní mluvit, musíme se i s touto otázkou vypořádat. Dnes se již nemusejí ženy-matky obávat přírůstku do rodiny, protože poměry se u nás lepší a život se stává radostnější. Dnes čtvrté dítě, které je teprve populačním přírůstkem, neznamená pro rodinu zatížení, které dříve bylo na úkor celé rodiny. Podstatné těžkosti a starosti matek odstraňuje snížení cen a připravovaná daňová reforma. Těmito opatřeními se zvyšuje životní úroveň našeho lidu již v prvním čtvrtletí naší dvouletky. Matky-hospodyně to při svých nákupech velmi pociťují a jsou vládě vděčny za zvýšenou životní úroveň, kterou mohou dát svým rodinám.

Ministerstvo zemědělství věnuje velkou pozornost péči o zemědělské ženy-matky. Letos dává ministerstvo zemědělství znovu 3 miliony Kčs na zřízení žňových útulků, 4 miliony Kčs na pračky, aby i ženy v zemědělství měly více času ke své práci a mohly pracovati bez obav o své děti, které jsou v útulcích v úplném bezpečí.

Poměr k matce vůbec v Československé republice je dnes zcela jiný, než tomu bývalo dříve. Matka, která dala národu více dětí, si zaslouží největší péče a uznání. Vzpomínám na rodinu cihlářského dělníka Halíře ze Stěžer u Hradce Králové. Tato rodina má 11 dětí ve stáří od 1 do 15 let. Jak žila tato rodina, která byla odkázána na výdělek sezonní práce otce-cihláře? Ještě v minulém roce žila tato rodina v jedné místnosti takřka bez nábytku, protože jedna postel, stůl a několik židlí není možno považovati pro 13člennou rodinu za bytové zařízení. Dík kolektivní pomoci, která se postarala o to, aby rodina dostala především alespoň větší byt se zařízením, byla jí ulehčena starost o výchovu dětí. Děti, které byly polonahé, dík této pomoci dostaly to nejnutnější, co potřebovaly.

Rodinný příspěvek na děti umožňuje matce, aby se i výživa dětí zlepšila, aby z nich vyrostly zdravé a silné děti, které národ potřebuje. Tolik úcty si zaslouží matka, která sama bez cizí pomoci vedle práce v domácnosti vychovává 11 dětí - a takovýchto matek máme u nás víc než šest set! Dnešní zákon je díkem těmto matkám za jejich dřinu, za jejich starost, která dík dvouletému plánu je o to menší, že nehrozí příšera nezaměstnanosti a že již nikdy nebude žena-matka jedinou živitelkou rodiny, jak tomu bývalo dříve.

Zákon, který právě přijímáme, uskutečňuje pomoc, která přijde do nejchudších rodin. Přijde v den svátku matek, který budeme slavit radostně v lidově demokratické svobodné republice. Když vzpomínáme oslav před válkou, musíme vidět, že tehdy měli největší zisk ze svátku matek papírníci a květináři, ale matkám v žádném směru nebylo pomoženo odstranit anebo alespoň zmenšiti starost o výživu a výchovu dětí. Rádi dáme našim maminkám kytičku, ale při tom jim chceme dát víc, chceme, aby letošní svátek matek byl krásnější a radostnější. Bude ve znamení díků matkám za jejich péči, ve znamení zlepšené životní úrovně, kterou zaručují nové zákony, ve znamení, že v dětech je národ věčný. Matky budou letošní svátek matek slaviti s přesvědčením, že péče o matku a dítě bude stupňována, a nebudou se obávati dáti národu více dětí. Že se tato přání matek vyplní, toho záruka je v tom, že naše sociální politika v lidově demokratickém státě je zaměřena především na největší péči, která je věnována člověku a jeho zdraví jako největšímu statku. (Předsednictví převzal místopředseda Tymeš.)

Letošní oslavy budou tím radostnější, že právě v květnových dnech před dvěma lety dostaly naše matky nejkrásnější dar - svobodu celého národa, kterou nám přinesla slavná Rudá armáda, naše osvoboditelka. (Potlesk.)

Naše ženy a matky budou vzpomínati šestileté okupace a veliké bídy a tím více si váží veliké péče naší republiky, která dává matkám dar v hodnotě 150 milionů korun. Naše matky, které mají na zřeteli především zajištění svobody a míru, budou své děti vychovávat k práci pro republiku lidově demokratickou, budou je vychovávat k lásce a kolektivní práci, aby se již nikdy nemohl opakovati Mnichov, okupace, aby nikdy již nemohl být národ vražděn, jak tomu bylo za dob nacistického útlaku, kdy nejen dospělí, ale i děti byly posílány do plynových komor, aby nebylo už nikdy žádných hrůz, jaké prožily ženy z Lidic a Ležáků. V pevném spojenectví se Sovětským svazem a ostatními mírumilovnými národy zajistíme ženám-matkám klidnou budoucnost, aby své děti mohly vychovávat k lásce a práci pro blaho celého národa. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Ke slovu je dále přihlášena paní posl. Zeminová. Prosím, aby se ujala slova.

Posl. Zeminová: Slavná sněmovno, paní a pánové!

V dnešní den, v den vítězství, vzpomínají také vděčně miliony československých žen na slavný ten den před 2 roky, kdy bylo u nás příchodem vítězné armády Sovětského svazu dovršeno dobré skončení války. V té době stály již v západních Čechách vítězné armády americká, anglická a francouzská. Uvědomíme-li si obrovské oběti spojených velmocí na životech i na hmotných statcích za svobodu celé Evropy - a také naši - neváháme vzdáti právě my ženy, které všechny války odsuzujeme a nenávidíme, Sovětskému svazu, Spojeným státům severoamerickým, Anglii i Francii nejvřelejší díky. Připojujeme k tomu vroucí přání, aby dohodou mezi sebou a vytvořením toužebného míru vyvrcholily velmoci svoje nesmrtelné dílo z dob válečných.

K projednávané předloze zákona o daru Československé republiky dětem k svátku matek chci připojiti tyto poznámky:

Již v lednu 1936 podaly národně socialistické poslankyně Zeminová, Šmejcová a Žáčková v parlamentě první republiky návrh zákona na podporu nemajetných rodiček a matek ve všech čtyřech zemích republiky. Navrhovaly jsme zřízení zemských fondů, dotovaných státními, zemskými i okresními přirážkami, jakož i zvláštní přirážkou k důchodové dani svobodných od 30 let.

Proč jsme podávaly tento návrh zákona? Protože v dosavadním zákonodárství bylo pamatováno, byť ne v plné míře, jen na rodičky a matky podléhající sociálnímu pojištění veřejných zaměstnanců, dělnictva a osob z t. zv. vyšších služeb. To byla jistě veliká křivda, která trvá bohužel i dnes, vůči statisícům rodiček a matek z rodin domkářů, chalupníků, sedláků, živnostníků atd. Tímto nesociálním zařízením, které rozděluje nemajetné matky a rodičky ve státě na dvě rozdílně posuzované kategorie, byl ohrožen i zájem státu. Ještě v roce 1902 narodilo se v Čechách 220.000 dětí. A právě venkov vynikal velikou porodností. Ale už v roce 1934, po vyvrcholení těžké krise hospodářské, narodilo se v Čechách jenom 109.000 dětí. V době třiceti let poklesla u nás porodnost o více než 50%. Čísla z posledního desetiletí nejsou o mnoho lepší, nejsou-li v některých krajích ještě zhoršena. Ani Slovensko, které stálo po 20 let v čele natality, nemá nyní statistiky již tak potěšující. Nejen v městech, ale také na venkově porodnosti ubývá. Tímto návrhem zákona z roku 1936 jsme chtěli odčiniti křivdy, na mateřství páchané, z veřejných prostředků státních a samosprávných a ne z pouhých milodarů. Šlo o pomoc, jaká se nyní poskytuje rodičkám a matkám ze zvýšené sociální péče o zaměstnanecký svět.

Vzhledem k tomu, že zákon o národním pojištění, než bude plně v platnosti, bude vykazovati po několik roků i nadále tyto nesrovnalosti, ohlašujeme, že obnovíme náš návrh z roku 1936, aby veřejná péče o mateřství se týkala všech potřebných rodiček a matek a ne pouze některých kategorií. Neboť národ i republika jsou povinny uctívati a podporovati mateřství nejen slovy, ale také včasnými a trvalými činy.

Řada států v Evropě dávno před válkou zřizovala fondy pro podpory rodiček a matek více početných rodin. Vynikala v tom zejména Francie, která dotuje dosud tyto fondy stamiliony franků ročně. Četné švýcarské kantony zavedly podobná trvalá zákonná opatření. Jugoslavie a Sovětský svaz už před válkou, ale zejména po válce zařazují pro tuto péči do státních rozpočtů velké částky. Před válkou vynikaly v tomto oboru zejména fašistické státy, Německo, Maďarsko a Italie. Tam však vodítkem mimořádných podpor mateřství byla více snaha o získání mnoha vojáků než ohled na rozkvět národa. My po odsunu Němců potřebujeme v příštích 10 až 30 letech 2 miliony mladých Čechoslováků. Musíme proto matkám všemožně pomáhati, aby dětem nejen daly život, ale aby je také mohly udržet ve zdraví a řádně vychovávat.

Návrh zákona, který předkládáme k schválení slavné sněmovně, měl by se vlastně jmenovati darem UNRRY matkám v naší republice. Byl schválen výborem soc.-politickým i rozpočtovým s podstatnými změnami, že se matkám s 5 dětmi vyplatí dar v hodnotě - a ne v hotovosti - 1500 Kčs, matkám se 6 dětmi v hodnotě 2000 Kčs a na každé další dítě o 1000 Kčs více. Podpory se však nevyplatí v hotovosti, ale v naturáliích, které zejména UNRRA poskytla.

Vedle těchto dvou podstatných změn bylo také přesně v obou výborech dohodnuto, že návrh zákona bude předložen ke schválení jako společný návrh všech poslankyň Národní fronty. Toto ujednání však nebylo dodrženo, - ačkoliv bylo v zájmu věci. Neboť UNRRA nedodávala svoje zboží jen ženám jedné politické strany u nás, ale její veliká péče patřila vždy všemu obyvatelstvu Československé republiky. Litujeme proto, že by chtěla jedna strana, a to nota bene ta, která organisaci UNRRA oficiálně za její velkolepou pomoc ani nikdy nepoděkovala, využíti nyní UNRRY pro svoji vlastní propagaci.

Po 1¹/₂ roku pomáhala UNRRA nám všem, a zejména našim dětem, v dobách nejtěžší krise zásobovací. Potraviny, šatstvo, stroje, léky atd., UNRROU nám zdarma dodané, mají hodnotu téměř 14 miliard.

Již letos, kdy pomocná akce UNRRY končí, pocítíme velmi citelně úbytek v našem celkovém zásobování. Schvalujeme plně resoluci připojenou k zákonu, ve které stojí výslovně, že ředitelství UNRRY bude spolurozhodovati o způsobu provedení tohoto zákona a o úhradě z prostředků s ministerstvem sociální péče dohodnutých. Tak bude zaručena úplná nestrannost a dary UNRRY se stanou krásnou oporou mateřství u nás, v celém státě.

Při této příležitosti prosíme velmi naléhavě ředitelství UNRRY, aby na děti z nemajetných rodin, spadající pod tento zákon, pamatovala nejen hodnotnými potravinami, ale aby se také, pokud je to možno, pomohlo našim dětem přídělem bot, šatstva, prádla a léků. Neboť má-li matka 5, 6, 8 i 10 dětí, je otázka obutí, ošacení a udržení zdraví pro ni nejbolestnější a nejnutnější.

Jsme šťastny, že tento dar československým dětem bude odhlasován těsně před oslavami dne matek. Krásné, poetické dny matek a dětí přišly k nám, tak jako 80% všech darů UNRRY, ze Spojených států severoamerických. V r. 1921 při zájezdu Sokolské obce do Spojených států viděl tyto oslavy mateřství po prvé senátor Klofáč. Přijel nadšen a doporučil našim ženám pořádání podobných akcí u nás. Hned v r. 1922 po prvé národně socialistické ženy v Praze, ale také v přečetných městech venkovských uspořádaly krásné dny matek. Ty vyvolaly velikou pozornost a sympatii. Několik let jsme je konaly samy, ale když neutrální spolek Ochrana matek a dětí žádal, aby mu tyto oslavy byly předány, ochotně jsme je předaly k pořádání spolku Ochrana matek a dětí jako instituci nepolitické a celonárodní.

Připomínám, že v Americe neodevzdávají v Den matek děti svým rodičům jenom květiny, ale že po celý den, aspoň jednou za rok, je každá matka předmětem největší péče a lásky dětí. Ty se sjíždějí se všech stran domů, samy matku obsluhují, všechno za ni udělají a zahrnují ji největší něžností a četnými dárky. Měli bychom si tyto krásné rodinné pozornosti americké zaváděti také u nás.

Když budeme dnes hlasovati pro návrh zákona o podpoře rodin s 5 a více dětmi v předvečer svátku matek, chceme konstatovati:

1. Krásné Dny matek přišly k nám v r. 1921 ze Spojených států amerických.

2. Věcná podpora, která se matkám z titulu tohoto zákona vydá, je z akce UNRRA, která také většinu svých darů dostala ze Spojených států.

Je proto aktem přirozené vděčnosti, děkujeme-li organisaci UNRRA, že nám i nyní tak krásně pomáhá. A děkujeme také veliké demokracii za oceánem, Spojeným státům severoamerickým, za iniciativu Dnů matek, které by se měly slavit jako největší svátek po celém světě.

Hlasujeme jednomyslně jak pro návrh zákona, tak také pro resoluci, která je k návrhu připojena. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu pí zpravodajce za výbor soc.-politický posl. Synkové.

Zpravodajka posl. Synková: Vzdávám se slova.

Místopředseda Tymeš: Paní zpravodajka se vzdává slova.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor rozpočtový posl. Vítkovi.