Pátek 9. května 1947

Zpravodaj posl. Vítek: Vzdávám se slova.

Místopředseda Tymeš: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přistoupíme proto k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o daru Československé republiky dětem k svátku matek 1947 (tisk 572).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. Synková: Nikoli.

Zpravodaj posl. Vítek: Nejsou.

Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Společná zpráva výborů soc.-politického, právního, zemědělského a průmyslového o vládním návrhu zákona (tisk 425) o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil (tisk 564).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Kapoun, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kapoun: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Ústavodárné Národní shromáždění má dnes schválit návrh zákona o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil, tisk 425. Schválení a vyhlášení tohoto zákona jeví se jako naléhavá nutnost, aby ve stanovené lhůtě byl splněn dvouletý hospodářský plán vlády Národní fronty, na němž se ústavodárné Národní shromáždění v minulém roce usneslo.

Dlouho trvající válka a okupace způsobily nám nedozírné škody, které mají za následek nejen podstatné snížení životní úrovně obyvatelstva našeho státu, nýbrž ohrozily přímo i hospodářskou podstatu pro další zdárný vývoj státu. Vláda si proto vytkla za úkol ve dvouletém plánu hospodářské výstavby státu nejen tyto škody napravit a umožnit obyvatelstvu dosáhnouti předválečné úrovně, nýbrž také sjednati všechny předpoklady, aby tato životní úroveň byla překročena.

Jedním z hlavních předpokladů dosažení tohoto cíle je zajistiti průmyslové i zemědělské výrobě dostatečný počet pracovních sil, protože odchodem řady českých lidí do pohraničí za prací samostatně výdělečně činnou a odsunem Němců nám ubylo statisíce námezdních pracovních sil a je potřeba tyto síly nahradit novou mobilisací pracovních sil ve vnitrozemí. Mimo to politikou okupantů za války na pracovním trhu bylo porušeno naše normální rozvrstvení pracovních sil na jednotlivá odvětví hospodářské činnosti, byl zřízen velký personální aparát, což obojí také velmi nepříznivě působí na uspokojování žádostí na pracovním trhu. Přes to však musíme míti na paměti, že udávaná potřeba pracovních sil v průmyslu asi 270.000, v zemědělství a lesnictví asi 230.000, ve stavebnictví asi 90.000, čili 590.000 osob, je potřeba jen subjektivní. Nelze dnes stanoviti ještě potřebu objektivní, protože nevíme, kolik požadovaných pracovních sil odpadne zmechanisováním, zracionalisováním a koncentrací výroby, i když tato opatření budou při postupném provádění dvouletého hospodářského plánu prováděna rovněž jen postupně v rámci daných možností finančních i technických. Také ekonomickým hospodařením pracovními silami, postupným zlepšováním pracovní morálky a zvyšováním výkonu jednotlivých zaměstnanců sníží se počet požadovaných pracovních sil. Jisté je, že zemědělství, stavebnictví a některá odvětví průmyslové výroby, jako hornictví, hutnictví, slévárny atd., mají i s hlediska objektivního veliký nedostatek pracovníků, třebaže tento nedostatek nelze dnes ve všech těchto oborech hospodářské činnosti přesně vymeziti.

Potřebu pracovních sil můžeme krýti jednak ze zdrojů domácích, jednak ze zdrojů cizích. Protože však cizích zdrojů pracovních sil může býti použito pro naše hospodářství jen v míře značně omezené - jde jednak o reemigraci našich krajanů z ciziny, jednak o získání cizích dělníků - můžeme spoléhati především jenom na zdroje domácí. A tu jde opět o dvě možnosti, za nichž lze domácí síly získati. Jsou to jednak osoby, které dosud nejsou v pracovním poměru - je to mládež, jsou to ženy, jsou to osoby se sníženou výdělečnou schopností, nepracující členové domácnosti a také osoby práci se vyhýbající. Velkou pomoc očekává hospodářství českých zemí od pracovních sil ze Slovenska. Za druhé jsou to osoby, které již pracují buď jako zaměstnanci, nebo nejsou úplně zaměstnané, anebo pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, jichž však na dosavadním jejich místě není v důležitém hospodářském zájmu státu nevyhnutelně třeba a které by za dnešního nedostatku pracovních sil měly býti přemístěny na místa, kde mohou lépe než na dosavadním místě splniti svůj úkol v rámci hospodářského budování státu. Vláda očekává, že bude uposlechnuto její výzvy, aby každý přispěl jak nejlépe může ke zdaru dvouletého plánu hospodářské výstavby státu. Proto také předpokládaná osnova vychází ze zásady dobrovolného začlenění se do práce u těch osob, které dosud nepracují a pracovati by mohly, stejně tak jako ze zásady dobrovolného přestupu osob ze zaměstnání a povolání dnes hospodářsky méně důležitých na místa, kde jich budovatelské úkoly státu především potřebují. Osobám, které pochopí tuto svoji národní a mravní povinnost ke státu a dobrovolně se do práce začlení nebo dobrovolně z dosavadního zaměstnání přestoupí k práci dnes hospodářsky důležitější, je dovoleno, aby si v rámci stanoveném úřady ochrany práce volily obor anebo i závod.

Kdyby se však úsilí národa o hospodářské budování státu nezúčastnily osoby, které pracovati mohou, ale nepracují, nebo které dokonce hledají svoji obživu snadným způsobem na úkor druhých a práci se vyhýbají, bylo by nutno použíti prostředků donucovacích, aby takové osoby přiložily také pomocnou ruku k budovatelskému dílu vlády. Také státní a veřejní zaměstnanci budou se podílet na mobilisaci pracovních sil, poněvadž resoluce, která je připojena k osnově předloženého zákona, to žádá.

Pracující lid, který ve své velké většině s nadšením již pracuje na splnění dvouletého hospodářského plánu, uvítá s radostí vydání tohoto zákona, poněvadž je spravedlivo, aby se všichni občané našeho národa podíleli na této velké budovatelské práci, která je cestou ke šťastnější a krásnější budoucnosti národa.

Jménem soc.-politického výboru, který osnovu do všech podrobností projednal a navrhl řadu změn a doplňků jednotlivých paragrafů, navrhuji, aby tento návrh zákona i s navrženými změnami a doplňky byl ústavodárným Národním shromážděním schválen. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Zpravodajem za výbor právní je pan posl. dr Šíp. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Šíp: Pane předsedo, slavné ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil, tisk 425, je jen důsledkem zákona z 25. srpna 1946 o dvouletém hospodářském plánu a jeho rozvedením v oboru práva pracovního. Již oddíl VI tohoto zákona předvídal v § 9 národní mobilisaci pracovních sil jako podstatnou podmínku splnění úkolů daných dvouletým hospodářským plánem. Již tam byla také vyjmenována opatření, která podle § 1 osnovy mají sloužit k provedení národní mobilisace pracovních sil, k nimž nynější osnova přiřazuje ještě ustanovení o zajištění pracovní výkonnosti a kázně. Rovněž už v § 9 zákona o dvouletém hospodářském plánu bylo zásadně vysloveno, co osnova znova opakuje, že se národní mobilisace pracovních sil provede především podle zásady dobrovolnosti. Teprve nedosáhne-li se ekonomickým hospodařením pracovní silou, dobrovolným začleněním a dobrovolným přemístěním zaměstnanců potřebného počtu pracovních sil pro splnění dvouletého plánu, má se provést nucené přemisťování zaměstnanců a jiná opatření podle ustanovení osnovy.

Tím je, paní a pánové, dána celková struktura a systematika osnovy. Po části I., pojednávající o účelu a prostředcích vcelku ve shodě se zákonem o dvouletce, následuje část II. o ekonomickém hospodaření pracovní silou, část III. o dobrovolném začlenění osob dosud nepracujících, část IV. o přechodu osob, které jsou postradatelny na dosavadních pracovních místech, do oborů důležitých pro dvouletý hospodářský plán, a to zase v prvé řadě přechodem dobrovolným, v druhé řadě však již povinným uvolněním postradatelných zaměstnanců, část V. o návratu odborně vyškolených nebo vycvičených pracovních sil do jejich původních povolání, opět nejprve o návratu dobrovolném a pak o návratu povinném, část VI. o zvýšení počtu žen výdělečně pracujících, a část VII. o zařazení do práce osob se sníženou pracovní schopností. K tomu se pak připojují obsáhlá a závažná ustanovení o pracovně-právní a sociální ochraně při nastoupení nebo změně zaměstnání, jimiž se má přechod přemisťovaných zaměstnanců usnadnit, a zmíněné již nové předpisy k zajištění pracovní výkonnosti a kázně vedle ustanovení trestních a závěrečných.

Zúčastněné výbory, paní a pánové, zvolily pro přípravu svého jednání společnou subkomisi. Ta ve třech dlouhých schůzích projednala podrobně osnovu a shodla se na četných změnách, doplňcích a škrtech, které pak výbory při svých četných poradách akceptovaly a přidaly další. Výsledkem je upravený text návrhu zákona, který výbory svou společnou zprávou ústavodárnému Národnímu shromáždění předkládají. Jako zpravodaj výboru právního omezím se vedle zpravodajů ostatních zúčastněných výborů jen na několik poznámek, které by vysvětlily a odůvodnily nejdůležitější změny zejména po stránce právní.

Kdežto původně bylo úmyslem upravit také přechod zaměstnanců veřejné správy do výrobního procesu, bylo od toho později, zjevně pro politické nesnáze, upuštěno, ačkoli překrvení veřejné správy zaměstnanci je notoricky největší. Podle § 52 nevztahuje se proto osnova na zaměstnance veřejné správy vůbec a převod jejich do jiných zaměstnání má býti řešen zvláštním zákonem. Toto rozštěpení problému a dílčí řešení cestou nejmenšího odporu je nepochybným nedostatkem osnovy. Proto také jak výbor průmyslový, tak i výbor zemědělský se usnesly na resoluci vyzývající vládu, aby v době co nejkratší předložila osnovu zákona, který by provedení národní mobilisace pracovních sil rozšířil i na státní a veřejné zaměstnance.

Paní a pánové, osnova znamená podstatný a hluboký zásah do občanských svobod, třebaže tento zásah je jako celá osnova časově omezen na dobu do 31. prosince 1948. To si nesmíme, paní a pánové, ani zastírat, ani brát na lehkou váhu. Tak na příklad, připouštějíc nucený převod zaměstnanců i mimo dosavadní bydliště zaměstnancovo, dotýká se osnova občanských svobod zaručených v § 108 ústavní listiny. Aplikaci zákonných ustanovení o nuceném převodu ve spojení s ostatními předpisy zákona budou změněny radikálně životní formy a podmínky tisíců lidí, a nejenom snad na dobu dvouletky. Na tuto dobu jsou omezeny jen ony zásahy, nikoli však jejich důsledky, které mohou být a budou namnoze trvalé. Proto § 54 osnovy jasně praví, že skončení účinnosti zákona nebude mít vlivu na platnost poměrů založených na jeho podkladě, a to ani v případech, kde by po skončení účinnosti zákona zaměstnanec změnil zaměstnání. Bylo proto zejména výboru právnímu vypořádat se nejprve s otázkou, zdali snad pro tato opatření by nebylo třeba zákona ústavního. Otázku tuto dlužno stejně, jako se stalo u zákona o dvouletém hospodářském plánu, zodpovědět záporně. Svobody, do nichž osnova zasahuje, lze podle ústavní listiny omezit v zájmu veřejném - a ten je tu nesporně dán - na základě zákona, tedy obyčejného zákona. Právě proto však je záhodno, aby zákon omezující tak pronikavě a rozsáhle občanské svobody, byl pokud možno přesný a určitý, aby ho nemohlo být jakkoli a kýmkoli zneužito a aby nedával administrativě zmocnění nad míru opravdu nezbytnou. K tomu právě zúčastněné výbory a ovšem zejména výbor právní, hleděly pilně při navržených změnách.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP