Proto také průmyslový výbor byl autorem resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby v době co nejkratší předložila ústavodárnému Národnímu shromáždění osnovu zákona, který by provedení národní mobilisace pracovních sil rozšířil na zaměstnance státní a veřejné. Bylo by podle našeho mínění veliké minus demokratického vládního systému, kdyby nedovedl vyřešiti takovou důležitou hospodářskou otázku jenom proto, že stanoviska jednotlivých politických stran jsou různá.

Kolega dr Šíp zde řekl, že nejzásadnější změnou v navrhované osnově byla otázka, zda předsednictvo vlády nebo vláda má stanoviti zásady a postup k použití prostředků při mobilisaci pracovních sil. Byla to otázka, která, jak zdůraznil, se dotýkala ústavy. Nakonec bylo dosaženo dohody, že tyto zásady a postup má určovati vláda. To ovšem podle mého mínění a já jsem to v průmyslovém výboru zdůraznil velmi jasně - nesmí býti na překážku, aby mobilisace pracovních sil nebyla prováděna rychle, tak, jak to náš hospodářský život potřebuje. Kdyby tato změna měla zavinit, že by zdlouhavý proces připomínkového řízení mobilisaci práce zpomaloval, neváhám říci, že by se celý tento zákon, pro naše hospodářství, pro nás tak neobyčejně důležitý, stal bezcenný.

Průmyslový výbor sledoval zejména také tendenci, aby se všude postupovalo s ohledem na skutečný stav jednotlivých hospodářských oborů, a proto stanovil zásadu, aby jak vláda, tak i ministerstvo sociální péče musely vždycky před důležitými rozhodnutími vyslechnouti mimo jednotné odborové organisace i ústřední organisace hospodářské.

Za neobyčejně důležitý považuji § 3 osnovy, který stanoví zásady pro ekonomické hospodaření pracovními silami. Domnívám se, že řádné využití pracovních sil a odborných znalostí zaměstnanců v jednotlivých podnicích může velmi značně pomoci zdolat tíseň, ve které se nacházíme. Stejně tak řádná organisace práce může způsobiti značná uvolnění a tím i zmnožení pracovního potencionálu.

Bylo mi uloženo průmyslovým výborem (obrácen k ministru soc. péče), pane ministře, abych upozornil ministerstvo sociální péče, aby při výkladu § 3, odst. 2 - ve kterém je stanoveno, že zaměstnavatelé smějí zaměstnávat jen takový počet zaměstnanců, který je při plném využití pracovní doby a při plném výkonu nutný - postupovalo tak, že by se počítalo s reservou zaměstnanců asi na 3 měsíce kupředu, při čemž by pochopitelně musel býti vzat v úvahu výrobní plán a pracovní program toho kterého podniku.

Největší důraz kladu na ta ustanovení zákona, která jednají o dobrovolném přechodu zaměstnanců do jiného, důležitějšího zaměstnání. Sociální výhody, které jsou v této souvislosti osnovou navrhovány, mohou býti velmi účelné a mohou velmi značně pomoci. Abychom uchránili mladistvé od špatných morálních vlivů nedobrovolně voleného cizího prostředí, provedli jsme změnu v tom smyslu, že zaměstnance mladší 18 let nelze umístiti mimo jejich bydliště bez souhlasu otcovského opatrovníka nebo poručníka.

Zvláštní význam - a bylo to zde už také zdůrazněno - má ta část osnovy, která jedná o návratu odborně vyškolených nebo vycvičených pracovních sil do jejich původního povolání. Naše veřejné mínění volá po takovém ustanovení, které by zamezilo útěk od řemesla a fysické práce. Domnívám se, že tento útěk je něco tak speciálně československého, že bychom marně hledali obdobu v jiných státech, a kdyby neměl býti znemožněn, byl by náš hospodářský život trvale nezdravý.

Zde byla učiněna při projednávání osnovy změna v § 16, která způsobí, že návrat odborně vyškolených pracovních sil nebude řízen jen tou okolností, že někdo je na svém místě nepostradatelný nebo že má na tomto místě setrvati z důležitého veřejného nebo hospodářského zájmu, nýbrž je kladena další podmínka, že každý takový zaměstnanec, má-li zůstati na svém dosavadním místě, musí prokázati, že získal odbornou způsobilost, která se obvykle vyžaduje pro obor, ve kterém právě pracuje. Chci ovšem poznamenat, že posouzení veřejného nebo hospodářského zájmu nebo nepostradatelnosti zaměstnance v jeho dosavadním zaměstnání v jednotlivých případech může býti při praktickém provádění problémem. Zde ministerstvo sociální péče musí velmi přísně dbát, aby se tohoto ustanovení nezneužívalo. Očekáváme od návratu odborných sil zejména do stavebnictví značnou pomoc a domníváme se, že v tomto oboru můžeme provésti program, stanovený dvouletým hospodářským plánem, jedině tehdy, když se odborně školené síly vrátí. Proto je toto ustanovení zákona jedním z nejdůležitějších a nejzávažnějších. Ale i zvýšení počtu žen výdělečně pracujících a zařazení do práce osob se sníženou pracovní schopností bude míti v našem hospodářském životě svůj význam.

Zákon o mobilisaci pracovních sil poskytne, jak už jsem se zmínil, značnou pracovně-právní a sociální ochranu při nastoupení nebo změně zaměstnání podle tohoto zákona. Tam, kde půjde o vyrovnání rozdílu mezi výdělkem dosavadním a výdělkem novým, bylo postupováno velmi obezřetně a zejména se zvláštním ohledem na zemědělství, jak už zde zdůraznil pan zpravodaj výboru zemědělského, kde jsou mnohem nižší mzdy než v průmyslu a kde vyrovnávání tohoto rozdílu by způsobilo, že tento zákon by neměl pro zemědělský sektor žádnou cenu, kdyby mzdový rozdíl měli doplácet v zemědělství zaměstnavatelé sami. U nich tato povinnost, ale také ještě u jiných zaměstnavatelů, kteří ji nemohou splniti, byla přenesena na vyrovnávací fond, zřízený při ministerstvu sociální péče.

Průmyslový výbor i příslušná subkomise se velmi energicky vyrovnaly tam, kde jde o trestní sankce proti těm, kteří se trvale a bezdůvodně vyhýbají práci, a proti notorickým alkoholikům, kteří nadměrným pitím v pracovním prostředí působí špatným příkladem a zanedbávají své pracovní povinnosti. Podle vládní osnovy mělo býti ustanovení o účinnosti trestních sankcí proti těmto individuím vyhlášeno později vládním nařízením. Průmyslový výbor změnil § 37 o trestních sankcích tak, že příslušné tresty budou zavedeny už za měsíc po účinnosti tohoto zákona. Měsíc jsme dali těmto lidem práce se štítícím lhůtu, ve které se mají seznámit s tím, co by je čekalo, budou-li se i dále práci vyhýbat. Považujeme tuto lhůtu za dostatečnou, aby u některých darmošlapů skončila idyla lenošení a aby pochopili, že když celý národ je v situaci, kdy těžce zápasí o znovuvýstavbu svého hospodářství, nemohou se ani oni práci vyhýbat. Nepochopí-li svoji povinnost, budou k jejímu pochopení donuceni.

V závěru bych chtěl zdůraznit, že tímto zákonem dáváme ministerstvu sociální péče do rukou prostředek, který může našemu hospodářství velmi pomoci. I když zákon o mobilisaci pracovních sil nezlikviduje úplně naši kalamitu v tomto směru, přece jen bude velmi účinným prostředkem. Velmi mnoho ovšem záleží na tom, jak rychle bude proveden a jak bude prováděn. Bude to do jisté míry určitá zatěžkávací zkouška schopnosti úřadů, které jsou určeny, aby zákon prováděly. Okresní úřady ochrany práce budou míti velkou odpovědnost a nesmějí připustit, aby zákona bylo zneužíváno nebo aby byl jednostranně nebo dokonce politicky vykládán.

Nakonec bych chtěl zdůraznit, že jestliže jsme se ve výborech odhodlali jej přijmouti, pak nás k tomu vedla jen bezpodmínečná nutnost a příkaz splniti všechny úkoly v našem hospodářství, které jsou na nás kladeny. Víme, že zákon tohoto druhu je nezbytný, jsme přesvědčeni, že celé ústavodárné Národní shromáždění tuto nezbytnost uzná, a věříme, že ji pochopí i celá naše veřejnost. Musíme se za všech okolností dostat ze situace, ve které jsme, kdy nemůžeme zvládnout práce v zemědělství, čímž je ohrožena naše výživa, a ve stavebnictví, kde by úplně ztroskotal náš hospodářský plán. Je proto tento zákon naprosto logickým důsledkem poměrů, zejména když si uvědomíme, že odsun Němců znamenal pro nás ztrátu 700.000 pracovních sil a že všechny své pracovní úkoly musíme zvládnout sami a bez cizí pomoci. Někdy je nutno, aby byl národ sám k sobě tvrdý. Jsou doby, kdy je třeba přinášet oběti, aby budoucnost mohla být pro všechny radostná a šťastná. Není bez významu, paní a pánové, že o tomto zákonu jednáme v Den vítězství. Je to tak poněkud symbolické. Zvítězit nad nepřítelem ve válce nebylo by vítězstvím, kdybychom nezvítězili nad všemi překážkami, které nás ještě čekají v budování a obnově našeho státu.

Doporučuji proto, aby ústavodárné Národní shromáždění přijalo zákon o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil se všemi změnami provedenými ve výboru průmyslovém a s resolucí navrženou a schválenou tímto výborem. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): K tejto veci sú prihlásení rečníci. Zahajujem preto rozpravu.

Rečníkmi sú: pp. posl. Holdoš, Štambachr, dr Linczényi, Šimonková, Skaunic a dr Novotný.

Ako prvý rečník je prihlásený p. posl. Holdoš, ktorému udeľujem slovo.

Posl. Holdoš: Panie a pánovia!

Vládny návrh zákona o niektorých opatreniach k prevedeniu národnej mobilizácie pracovných síl konečne splňuje formálny predpoklad toho, aby mohly byť plnené úlohy dvojročným plánom predpísané a aby mohly byť splnené úspešne. Treba len ľutovať, že jeho prejednanie ako v prípravnom pokračovaní vládnom, tak aj v parlamente trvalo tak dlhú dobu.

Plánovanie je veľmi jemná mašinéria, ktorá vyžaduje, aby sa každé jej koliesko točilo načas a točilo správne. A jedným z najdôležitejších činiteľov plánovania je správne rozdeľovanie a rozmiesťovanie pracovných síl. Sme si všetci dobre vedomí toho, že najdôležitejším činiteľom vo výrobe je práca. Darmo by sme mali dostatok surovín a najlepšie výrobné prostriedky, keby sme nemali dosť pracujúcich, a keby sme prácu dosť účelne a hospodárne neorganizovali, nemohli by sme vyrobiť potrebné hodnoty. Najmä dnes, keď svetové hospodárstvo je ešte vojnou rozvrátené, musíme sa spoliehať iba na vlastné sily, lebo vieme, že aj to málo, čo zo zahraničia dostaneme, prichádza k nám iba ako protihodnota nami vynaloženej a vyvezenej práce. Preto základom nášho blahobytu, predpokladom úspešného splnenia dvojročnice je predovšetkým práca. To však vyžaduje, aby sme ju organizovali rozumne.

Nedostatok pracovných síl, ktorý nastal po odsune Nemcov, postavil nás pred vážny problém. Pracovné sily chýbajú najmä v hospodárstve českých krajín. Medzery, ktoré tuná sú, musíme zaplniť vlastnými ľuďmi. Vládny návrh vychádza teda zo zásady, aby tieto pracovné sily, ktoré sú k dispozícii, boly rozdelené tak, aby ich bolo užité, kde je to s hľadiska plnenia úloh dvojročnice najpotrebnejšie. Sú výrobné odvetvia, ktoré sú pracovnými silami prekrvené alebo výroba ktorých nie je v danom okamihu s hľadiska hospodárskeho tak želateľná. Z týchto odvetví bude treba presunúť pracujúcich na miesta dôležitejšie. Neobídeme sa ani bez práce žien a mládeže. Taktiež tí, ktorí si zaslúžili odpočinok, budú musieť svoje sily dať k dispozícii hospodárstvu národa ešte po nejaký čas. Vieme, že opatrenia v osnove predvídané zasiahnu často pohodlie, prípadne záujem jednotlivca alebo aj jednotlivých skupín obyvateľstva. Bude azda počuť námietky, že to alebo ono opatrenie je v rozpore s ústavou alebo že odporuje ešte stále nevykoreneným zásadám liberalizmu, alebo že je dokonca nehumánne. Sú ľudia, ktorí toto tvrdia z nevedomosti a úzkoprsosti, ale sú aj takí, ktorí svoj postoj proti republike a jej novým poriadkom zahaľujú do týchto princípov. Majú títo ľudia pravdu? Nie, nemajú. Boly časy, keď sme museli strádať a pritom ťažko pracovať pre cudzieho, pre jeho protihumanitné a našim národom škodlivé zásady. Dnes pracujeme pre seba a pre našu lepšiu budúcnosť. Máme istotu, že nami vytvorené hodnoty nebude požívať ktosi cudzí, že pripravujeme blahobyt pre seba a pre svoje deti. Ktorý poctivý vlastenec a oddaný príslušník tohto štátu sa môže teda proti úsiliu vlády a obrovskej väčšiny nášho ľudu postaviť vtedy, keď ono je zapriahnuté do služieb za najkrajšiu vec, za lepšie hmotné položenie, za kultúrnejšiu prítomnosť a budúcnosť národa?

Ak sa nájdu jednotlivci, ktorí by toto nechápali a vyhovárali sa na to, že ideme zasahovať do osobnostnej sféry jednotlivca, potom tých treba poučiť, že záujem jednotlivca je menej ako záujem celku. Práca, vykonávaná s chuťou a dobrovoľne, naplňuje etické poslanie práce. Ale naplňuje ho len vtedy, keď jeho plody idú v prospech dobrých cieľov. Ak sa nájdu jednotlivci, ktorí by toto nechápali, potom je etické, aby sme ich k tomu poznaniu viedli prípadne aj donútením. S hľadiska celku je to dokonca etickejšie než sa nečinne prizerať, ako na krásnom úsilí a pracovnom vypätí národa niekoľkí jednotlivci žijú ako cudzopasníci.

Preto vládny návrh zákona treba privítať so zadosťučinením a treba podčiarknuť, že ho chápeme nielen ako strohú normu, ktorá bola vyvolaná časovou potrebou, ale aj ako výchovný prostriedok. Uvedomujeme si jeho mimoriadnosť, ale konečne aj časovosť.

Vládny návrh má aj s hľadiska slovenského svoj význam. Slovensko malo určitý prebytok pracovných síl. Tento prebytok bol odôvodnený hospodárskou štruktúrou Slovenska, ktoré pre prevažne poľnohospodársky charakter svojho hospodárstva nemohlo dať pracovnú príležitosť jednej časti populačného prírastku. Tieto prebytky sú dnes zhruba zapojené do výroby v českých krajinách. Toto zapojenie sa stalo v podstate automatickým územným presunom. Dnes však treba považovať tento proces v podstate za ukončený a s územnými presunmi možno pre budúcnosť počítať len v užšom rámci regionálnom. Ak teda osnova má na mysli hlavne presuny z jednotlivých výrobných odvetví do druhých, ako aj medzi jednotlivými kategóriami pracujúcich, treba vidieť hlavnú možnosť na tomto poli. Dvojročný hospodársky plán ukladá Slovensku rad úloh, ktoré sú prevádzané svedomite a s vedomím, že splnenie dvojročnice je najlepšou cestou k zabezpečeniu blahobytu Slovenska i republiky. Industrializácia Slovenska je základom na tejto ceste. Slovensko si je vedomé toho, že jeho krajšia budúcnosť je podmienená premenou jeho hospodárskej štruktúry. Ale aj to vieme, že by sa toho nedosiahlo bez bratskej pomoci českej. Sme teda na seba vzájomne odkázaní a niet iného východiska ani pre jedného ani pre druhého. Všetci pracujeme pre seba, pre spoločné záujmy našich národov, pre budúcnosť nášho štátu. A túto najlepšie zabezpečíme, ak prevedieme sjednotenie hospodárske i sociálne, ak zásadu rovný s rovným uskutočníme i na tomto poli. Preto prácu, ktorú v dvojročnici vynaložíme, považujeme za vlastenectvo, a to vlastenectvo vyššieho stupňa. Nech osnova, ktorú máme pred sebou, slúži tomuto vznešenému cieľu. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalším rečníkom je p. posl. Štambachr.