Zostáva ešte hlasovať o dvoch rezolúciách otlačených vo zpráve výborovej.

Kto s týmito rezolúciami súhlasí, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Rezolúcie sa prijímajú.

Tým je vybavený 2. odsek poriadku.

Pristúpime k rokovaniu o treťom odseku poriadku, ktorým je

3. Zpráva výborov živn.-obchodného a právneho o vládnom návrhu zákona (tlač 473), ktorým sa živnosť fúkača technického skla prehlasuje za remeselnú (tlač 606).

Zpravodajcom za výbor živn.-obchodný je p. posl. Koštejn, ktorému udeľujem slovo.

Zpravodaj posl. Kostejn: Pane předsedo, paní a pánové!

Vládní návrh zákona tisk 473, jímž se prohlašuje živnost foukačů skla za živnost řemeslnou, byl projednáván v živn.-obchodním výboru 20. května t. r. Pro jeho přijetí mluví důvody obsažené v důvodové zprávě tohoto vládního návrhu zákona. Nejsou to jen důvody živnostenské, ale především důvody národohospodářské. Naše výroba, stále se rozrůstající technika, zejména pak výroba fysikálních, chemických a lékařských přístrojů, teploměrů, hustoměrů a přístrojů pro vakuovou techniku, rozmach neonové reklamy, jakož i stále se zvyšující potřeby pokusnictví a výzkumnictví vyžadují, abychom měli vlastní výrobu technického skla, a to nejen výrobu všeobecně, nýbrž výrobu kvalitní, která by uspokojila poptávku po tomto skle na domácím trhu a zároveň nám umožnila vývoz těchto výrobků.

Podmínkou takové výroby jsou zručné a umné síly pracovní, a zejména pak učňovský dorost. Učňovského dorostu tato výroba však postrádá hlavně také proto, že živnost foukačů technického skla byla až dosud živností svobodnou, nikoliv řemeslnou, a jako k takové neměla k ní mládež důvěru. Mimo to nebylo možno z těchto důvodů vytvořiti ani potřebné předpoklady pro rozvinutí potřebného školství pro východu dorostu pro toto výrobní odvětví a dalšího vědeckého zkoumání v tomto oboru.

V návrhu zákona je pamatováno také na to, aby prohlášením živnosti foukače technického skla za živnost řemeslnou nebyli poškozeni ti, kteří tuto živnost jako živnost svobodnou provozovali, a dále ti, kteří v této výrobě byli zaměstnáni.

Ve schůzi živn.-obchodního výboru byla osnova zákona přijata beze změny a proto ji doporučuji slavnému Národnímu shromáždění k přijetí beze změny. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor právny je pán posl. Doležel, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Doležel: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Právní výbor ústavodárného Národního shromáždění zabýval se ve své schůzi 22. května vládním návrhem, kterým se živnost foukače technického skla prohlašuje za řemeslnou. Po podrobném projednání tohoto vládního návrhu přijal právní výbor znění navrhované výborem živn.-obchodním a jednomyslně se usnesl, aby tento vládní návrh byl slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění doporučen ve znění výboru živn.-obchodního. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietok nebolo.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 4 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, ods. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 3. Druhé čítanie osnovy zákona, ktorým sa živnosť fúkača technického skla prehlasuje za remeselnú (tlač 606).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Koštejn: Nejsou.

Zpravodaj posl. Doležel: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený 3. odsek poriadku.

Pristúpime k rokovaniu o štvrtom odseku poriadku, ktorým je

4. Zpráva výborov právneho a branného o vládnom návrhu zákona (tlač 506), ktorým sa mení a doplňuje zákon zo dňa 18. decembra 1936, č. 320 Sb., o zmene správnej pôsobnosti vojenských útvarov (tlač 612).

Zpravodajcom za výbor právny je p. posl. dr Novotný, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Novotný: Paní a pánové!

Naše národní osvobození bylo uskutečněno ve velké druhé světové válce a v této válce se ukázaly také zcela nutnými veliké a hluboké změny v celé řadě armád. Byly to změny nejen rázu technicko-výcvikového, ale také rázu správně-administrativního. S takovými změnami v naší československé armádě nebylo možno sečkat až do vydání nového zákona. Bylo nutno takové změny provádět neprodleně hned při tvoření naší armády. Z těchto přičiň došlo také u nás ke změně organisace armády tak, že místo dřívějších tak zv. armádních sborů vznikly oblasti, jejichž velitelství jsou prakticky již velmi dlouhou dobu v činnosti. Vznikl tudíž nesoulad mezi stavem právním a mezi stavem faktickým. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 18. prosince 1936, č. 320 Sb., o změně správní působnosti vojenských útvarů, vyplynul právě z potřeby, aby stav faktický byl uveden v soulad se stavem právním.

Právní výbor projednal vládní návrh ve schůzích 24. dubna a 14. května a učinil ve vládním návrhu pouze jedinou změnu, která je rázu jen formálního a která na obsahu vládního návrhu vůbec nic nemění. Proto doporučuji, aby Národní shromáždění přijalo tento návrh zákona podle zprávy výboru právního. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor branný je za omluveného pána posl. Holuba .p. posl. Vodička. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vodička: Vážená sněmovno, branný výbor projednal na svých schůzích vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 18. prosince 1936, č. 320 Sb., o změně správní působnosti vojenských útvarů, a usnesl se navrhnouti jej ústavodárnému Národnímu shromáždění k přijetí se změnami, jak je navrhuje právní výbor. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. Sú nejaké námietky? (Námietok nebolo.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 2 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, ods. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 4. Druhé čítanie osnovy zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon zo dna 18. decembra 1936, č. 320 Sb., o zmene správnej pôsobnosti vojenských útvarov (tlač 612).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Novotný: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vodička: Ne.

Podpredseda Komzala: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený 4. odsek poriadku.

Pristúpime k rokovaniu o piatom odseku poriadku, ktorým je

5. Zpráva výborov bezpečnostného a právneho o vládnom návrhu zákona (tlač 498) o opatreniach proti neoprávnenému prechodu štátnych hraníc (tlač 613).

Zpravodajcom za výbor bezpečnostný je p. posl. dr Bunža, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bunža: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Historickou událostí neobyčejného významu po našem osvobození stala se ta okolnost, že se nám podařilo přesvědčiti svět a dosáhnouti odsunutí našich odvěkých nepřátel, Němců, a také dosáhnout jisté výměny obyvatelstva maďarské národnosti za naše příslušníky v Maďarsku. Tento výsledek však v poslední době byl soustavně narušován četnými případy illegálního přecházení státních hranic osobami cizí státní příslušnosti, zejména osobami německé národnosti, které pozbyly československého státního občanství podle ústavního dekretu č. 33/1945 a byly z území republiky odsunuty nebo toto území opustily, a pak osobami maďarské národnosti na jižním Slovensku. Tyto osoby vracejí se nezákonně na naše území zejména proto, aby si opatřily potraviny, získávaly zprávy, navštěvovaly příbuzné a jistě také aby se pokoušely o sabotážní činy. Zejména jarní a letní doba je takovýmto akcím nejpříznivější.

Dosavadní platné právo trestalo nedovolený přechod státních hranic zásadně jako pasový přestupek, trestný podle § 12 zák. č. 55/1928 a obdobně i pokud se týká hlášení pobytu občanů a cizinců. Tyto předpisy mají ovšem velmi nízké trestní sazby, které naprosto nevyhovují dnešní situaci, a pokud se týká hlášení pobytu cizinců, mají příliš dlouhé lhůty, které znemožňuji okamžité zadržení podezřelých osob.

Navržená osnova zákona chce tyto nedostatky odstranit a zjednat právní podklad jednak pro přísnější trestání nedovoleného přechodu hranic cizinci, zejména vystěhovanými Němci nebo Maďary, jednak také pro citelné potrestání těch pomahačů, kteří buď úmyslně nebo z hrubé nedbalosti zaměstnávají nebo ubytovávají vystěhované Němce nebo Maďary a tak jim umožňují přechod státních hranic a pobyt na našem území.

Bezpečnostní výbor projednal předloženou osnovu a přijal ji s některými změnami a doplňky, které uznal za vhodné k splnění účelu, který osnova sleduje. Tak byl přijat odstavec 2 v § 3 v novém znění, neboť bezpečnostní výbor vycházel z přesvědčení, že stěžejní zásadou osnovy je, aby byly potrestány osoby, které vědomě nebo z hrubé nedbalosti ubytovávají osoby, u nichž se objektivně zjistí, že jsou vystěhovanými Němci nebo Maďary. Přijatá nová stylisace odst. 2 § 3, má proto vyloučiti, aby nebyly podle tohoto zákona trestány osoby, které ubytují, resp. poskytnou přístřeší neb zaměstnají jiné osoby sice bez průkazu totožnosti, avšak nikoli vystěhované Němce nebo Maďary.

Z téhož motivu byl upraven odst. 3 § 3. Důvodem pro tuto změnu byl požadavek, aby pro potřeby evidence byly podchyceny všechny případy pobytu osob nehlášených. Při tom ovšem byl vzat zřetel na to, zda nehlášená osoba byla zjištěna jako vystěhovaný Němec nebo Maďar, či jako jiná osoba bez průkazu. Tento rozdíl byl pak vyjádřen v ohlašovacích lhůtách, které budou míti vliv na trestnost přechovavačů.

Ve výboru bezpečnostním bylo také uvažováno, zda by osoby, které opětovně poskytují přístřeší vystěhovaným Němcům nebo Maďarům, neměly býti postiženy ještě dalším trestem, totiž vyhoštěním z pohraničního území do vnitrozemí na čas nebo navždy. Bylo uznáno stanovisko, že bude-li v zákoně pohroženo tímto trestem, přispěje to podstatně k omezení případů nedovoleného poskytování zaměstnání a přístřeší vystěhovaným Němcům a Maďarům. Proto přijal bezpečnostní výbor jako odst. 4 v § 3 ustanovení, že kdo se opětovně dopustí činu v odst. 1 uvedeného, totiž že bude potrestán pro přechovávání vystěhovaného Němce nebo Maďara, bude potrestán mimo trest na svobodě nebo na penězích také vyhoštěním z pohraničního území na čas nebo navždy. V tomto ustanovení je také pro potřebu tohoto zákona definováno, co se rozumí pohraničním územím.

Při projednávání § 5 se bezpečnostní výbor přiklonil k stanovisku, že předložený zákon má míti jen přechodnou platnost, pokud to nynější poměry budou vyžadovat, že však konec jeho platnosti má být již určen v zákoně a nikoliv ponecháván volné úvaze vládě. Proto přijal výbor v tomto paragrafu změnu v tom směru, že zákon pozbude účinnosti dnem 31. prosince 1950.

Bezpečnostní výbor přijal předložený návrh zákona s uvedenými změnami a doplňky v dobré víře, že zákonným řešením podchycení illegálních přechodů státních hranic se velmi přispěje k upevnění vnitřní bezpečnosti ve státě.

Bezpečnostní výbor se také usnesl na resoluci, v níž žádá ministerstvo vnitra, aby včas vydalo vyhlášku předvídanou v § 3, odst. 5, neboť kdyby tato vyhláška nebyla vydána včas, t. j. současně se zákonem, mohl by nastat zmatek při vykládání tohoto zákona a jeho aplikaci, zejména pokud jde o trestání osob, které ubytovaly, zaměstnaly nebo přechovávaly osoby bez patřičných osobních průkazů.