Úterý 10. června 1947

(Začátek schůze v 14 hodin 30 minut.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé dr. Bartuška, Bolen.

Členové vlády: předseda vlády K. Gottwald; náměstkové předsedy vlády Ursíny, dr. Zenkl; ministři dr. Dolanský, dr. Drtina, inž Kopecký, V. Kopecký, Majer, Masaryk, dr Nejedlý, Nosek, dr Procházka, dr Ripka, dr Stránský, arm. gen. Svoboda, Zmrhal; státní tajemníci dr Clementis, Lichner.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

217poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

56. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na úterý dne 10. června 1947 na 14. hod.

1. Zpráva předsednictva ústavodárného Národního shromáždění o zájezdu čs. parlamentní delegace do Velké Britannie.

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a právního o vládním návrhu zákona (tisk 474), kterým se živnost vulkanisérská prohlašuje za řemeslnou (tisk 604).

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. Soudu v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Poláka (tisk 609).

4. Rozprava o prohlášení ministra spravedlnosti dr. Drtiny o činnosti a výsledcích retribučního soudnictví, učiněném v 55. Schůzi dne 29. května 1947.

Předseda (zvoní): Zahajuji 56. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. dr Chytilovi, Křepelovi, Žáčkové-Batkové, na tento týden posl. Kobylkovi, na schůze konané dne 10., 11. a 12. t. m. posl. dr Šípovi.

Posl. Bartoš žádá o studijní dovolenou od 1. června do 29. června t. r.

Posl. dr Veverka žádá o dovolenou na 3 týdny vzhledem k své cestě do Švýcar.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se)

To je většina. Dovolené se udělují.

Klub poslanců komunistické strany Československa sdělil přípisem ze dne 6. června 1947 č. 6968, že posl. Matula se vzdává svého poslaneckého mandátu.

Posl. Matula sdělil prohlášením ze dne 6. června 1947, že podle § 21 ústavní listiny se vzdává svého poslaneckého mandátu.

Došlo oznámení, že ministerstvo vnitra přípisem ze dne 6. června 1947 č. B-2303-6/6-47-II/5 povolává náhradníka Ferdinanda Stopku za resignovavšího Vladimíra Matulu.

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. Ferdinand Stopka.

Poněvadž před tím podle § 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Stopka ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Stopku žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Tajemním NS dr Madar (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí".

Posl. Stopka (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Poslanec Ferd. Stopka spolu s klubem KSČ prohlašují, že posl. Stopka vstoupil do klubu poslanců komunistické strany Československa.

Oznamuji, že pan posl. dr Hodža podal na mne ve smyslu § 70 jedn. řádu dotazy, obsahující celkem čtyři otázky. Jde o spornou věc vydané tiskové zprávy o schůzi verifikačního výboru ze dne 20. května t. r.

Odpovídám v zákonné lhůtě 14 dnů podle citovaného § 70 a oznamuji vážené sněmovně, že předsednictvo se usneslo pověřit místopředsedu Aloise Petra a tajemníka NS dr Madara k protokolárnímu vyšetření sporného případu. Poněvadž šetření nebylo dosud skončeno, nemohu dáti odpověď na čtyři otázky na mne vznesené a podám souhrnnou zprávu, jakmile řízení bude uzavřeno.

Oznamuji dále, že jmenovaný pan posl. dr Hodža podal dotaz obdobný na p. posl. Václava Davida, předsedu verifikačního výboru. Byl jsem p. posl. Václavem Davidem požádán, abych i jeho jménem prohlásil, že podám zprávu po skončení řízení. Prosím, aby vážená sněmovna vzala toto prohlášení na vědomí.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva předsednictva ÚNS o zájezdu čs. parlamentní delegace do Velké Britannie.

Paní poslankyně, páni poslanci!

Parlamentarismus, který je v demokratickém státě mluvčím vůle lidu, začíná zase po šestiletém válečném období prohlubovat svou činnost a jeho zástupci navazují vzájemné styky, aby si vyměnili své zkušenosti, názory a zásady. Náš parlament, násilně umlčený německými okupanty, uvítal proto s dvojnásobnou radostí, že zástupci Nejvyššího sovětu SSSR a dolní sněmovny Velké Britannie navštívili náš stát a že nám bylo umožněno tyto návštěvy oplatit.

Na konci minulého roku podali jsme zprávu o své návštěvě v Sovětském svazu, dnes podáváme zprávu o výsledku své cesty do Velké Britannie. Byli jsme pozváni panem předsedou dolní sněmovny Velké Britannie. Naše delegace sestávala z některých členů předsednictva ústavodárného Národního shromáždění a ze zástupců všech našich politických stran. Účelem našeho zájezdu do Velké Britannie bylo oplatit návštěvu představitelů anglického parlamentu, posílit přátelství mezi oběma státy, získat informace o poměrech a parlamentním životě ve Velké Britannii.

Naše cesta začala v Londýně, kde jsme byli přijati ministerským předsedou panem Attleem, ministrem zahraničních věcí panen Bevinem a předsedou dolní sněmovny panen Brownem, jakož i předsedou horní sněmovny lordem Jowittem. Kromě toho jsme měli příležitost setkati se s řadou významných osobností politického, hospodářského, vojenského i kulturního života.

Z Londýna část naší delegace odjela do Skotska a druhá část navštívila střední Anglii, Manchester a středisko uhelné oblasti Stoke-on-Trent, kde vznikla za války známá akce "Lidice oživnou". Všude jsme byli přijati s upřímným přátelstvím a srdečným pohostinstvím a můžeme s radostí konstatovat, že už dnes nejsme v Anglii tím neznámým národem ve střední Evropě, o němž nikdo neví. Znají nás nejen oficielní kruhy, ale i široké vrstvy lidové, jež nás přijaly se spontánní příchylností a projevovaly přání, abychom se brzy dostali ze svých poválečných těžkostí. Vedoucí angličtí státníci, jimiž jsme byli přijati, i političtí činitelé jsou dobře informováni o našich poměrech a prohlásili, že jejich přátelství se projeví také na poli praktické a konkretní spolupráce. Byla nám dána možnost shlédnouti vše, oč jsme projevili zájem. Navštívili jsme řadu průmyslových závodů, které jsou už v mírovém chodu, poznali jsme anglické zemědělství, které se rychle mechanisuje, aby byl nahrazen nedostatek pracovních sil, stejně tíživý jako u nás, prohlédli jsme si slavné anglické university a vzorné anglické školství, byli jsme návštěvou v sociálních institucích a nemocnicích, seznámili jsme se s kulturním a uměleckým životem Velké Britannie. Navštívili jsme i některé anglické přístavy, kde jsme se obdivovali síle a mohutnosti proslaveného královského loďstva. Všude jsme mohli vidět, že Velká Britannie zápasí s četnými obtížemi, které jsou dědictvím poslední války a s nimiž se vyrovnáváme také u nás. Týká se to zásobování a výživy, otázky uhelné a bytové, dále problémů dnešní mládeže a pracovní morálky, jež vyšla z války rovněž otřesena.

Tyto společné poválečné zjevy jen přispívají k vzájemnému porozumění. Anglický občan prokazuje však své známé ctnosti, svůj smysl pro ukázněnost a klid, s nímž vyčkává zlepšení svých životních potřeb. Země se rychle zotavuje z ran, kterými tak silně byla postižena hlavně anglická města. Trosky budov, zničených bombardováním, jsou již odstraněny a začíná se stavět v rychlém tempu.

Anglická veřejnost sleduje s uspokojením a sympatiemi klidný vývoj našich poměrů v duchu pravé demokracie, jak ji zná z projevů Masarykových a Benešových. Dívá se s porozuměním na znárodňovací proces našeho průmyslu, zajímá se o náš dvouletý budovatelský plán, srovnává naše hospodářské a sociální reformy se svým vlastním úsilím na tomto poli. Pro poznání našich poměrů byla proto velmi důležitá návštěva anglických poslanců v Československu. Tito poslanci, kteří navštívili naši zemi, vzpomínali na svůj pobyt u nás s ujištěním, že se jim v naší republice líbilo, že nenašli železné opony a že vývoj u nás spěje nepochybně k zdařilému odstranění všech poválečných obtíží.

Odsun Němců je pokládán ve Velké Britanii za spravedlivý. Angličané ve své velké většině uznávají, že po tom všem, čeho se Němci u nás dopustili, nebylo možno s nimi dále žíti v jednom státě. Páni poslanci a paní poslankyně, všude jsme se přesvědčili, s jakou úctou mluví Angličané o obětech, přinesených československým lidem za první i druhé světové války, jak spontánně se odsuzuje politika Mnichova a jak jména Masaryk a Beneš se stala symboly bojující demokracie. (Potlesk.) Nemizí památka Lidic, které zůstávají živé v mysli anglického lidu jako památník boje demokratických sil světa za svobodu, právo a mír. Vzpomíná se stále našich hrdinných letců, kteří se zúčastnili památné bitvy o Londýn, a příslušníků naší armády, kteří si vynutili úctu svým chováním a svou statečností. V jednom z hlavních londýnských chrámů bude věnováno okno památce našich padlých hrdinných letců na věčnou jejich paměť.

Velká Britannie poznala všechny hrůzy poslední války. Její města byla ničena bombardováním, její občané těžce vykupovali záchranu svých ohrožených domovů. Tváří v tvář těmto zkušenostem je anglický lid rozhodnut zajistit si mír za všech podmínek. Proto si vroucně přeje, aby odpovědní státníci našli cestu k trvalému míru, který je základem lepší a šťastnější budoucnosti lidstva. (Potlesk.)

Je právě v zájmu společného míru, aby si národy rozuměly a aby se sbližovaly nejen prostřednictvím svých orgánů diplomatických, hospodářských a kulturních, ale i prostřednictvím zástupců lidovlády, to jest parlamentu, kteří mají projevovat svou touhu po spolupráci se všemi svobodymilovnými národy a spojovat se s nimi ve své tvořivé práci za lepší budoucnost lidstva.

Paní poslankyně, páni poslanci! Jménem delegace mohu prohlásit, že náš zájezd se snažil splnit toto poslání. Jménem vaším a všeho lidu československého jsme poděkovali vládě Vel. Britannie a jejímu statečnému lidu za všechnu pomoc, kterou nám poskytl v našem osvobozovacím zápase za první i druhé světové války, a slíbili jsme, že naše přátelské vztahy, posvěcené společně prolitou krví a společným bojem v obou válkách, budeme prohlubovat ku prospěchu a blahu našeho státu i obecného úsilí po míru mezi národy a v celém světě. (Potlesk.)

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jimž je

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a právního o vládním návrhu zákona (tisk 474), kterým se živnost vulkanisérská prohlašuje za řemeslnou (tisk 604).

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je pan posl. Vlach, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vlach: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Je mi velikou ctí, že mohu býti - sám vulkanisér - zpravodajem o vládním návrhu tisk 474 o zřemeslnění živnosti vulkanisérské, kterým se splní dlouholeté přání všech příslušníků tohoto oboru. Vulkaniséři domáhali se zřemeslnění už za prvé republiky. Tehdy k tomu nedošlo jednak pro námitky některých jiných oborů řemeslných, jednak pro události způsobené válkou a okupací. Pokládám proto za milou povinnost, abych s tohoto místa poděkoval vládě Národní fronty Klementa Gottwalda za to, že svým návrhem projevila pochopení a uznání pro důležitou práci tohoto hospodářského odvětví.

Živnost vulkanisérská je jeden z nejmladších oborů našeho živnostenského podnikání. Přesto se však může pochlubiti mnohými úspěchy. V Evropě co do vybavení a zdatnosti jsou naši vulkaniséři na druhém místě, hned za Německem, které provedlo zřemeslnění této živnosti už v roce 1928, a to patrně v rámci velkorysých příprav na válku, neboť Němci dobře pochopili důležitost práce vulkaniséra pro rozvoj motorismu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP