Předmětem této práce jsou opravy a
obnovování gumových obručí.
Gumová obruč, plněná vzduchem, anebo
jak říkáme krátce pneumatika, je vynález
lidského ducha, který především
získal vítězství jak jízdnímu
kolu, tak motocyklu i automobilu. Tyto dopravní prostředky
byly totiž zprvu opatřeny železnými obručemi.
Dovedeme si představiti, jaká to byla jízda,
řízení, rychlost, bezpečnost atd.
Vynález pneumatiky je spojen se jmény Angličanů
Thompsona a Dunlopa, k nimž se druží řada
dalších, jako Michelin, Firestone a jiní. Ti
všichni položili základ k výrobě
pneumatik, které v oblasti silniční dopravy
dobyly světa a dosáhly dnešní dokonalosti.
Tento opravdu bouřlivý vývoj byl uskutečněn
během posledního půlstoletí, neboť
ještě v r. 1894 po nezdaru Michelina v závodě
na trati Paříž-Rouen a zpět se všeobecně
myslilo, že guma nesnese velkou rychlost. Dnes bychom si
asi nedovedli představit automobil, jedoucí 100
km i vyšší rychlostí, bez gumové
obruče plněné vzduchem. Pneumatika dochází
však uplatnění téměř na
všech vozidlech, zejména též v zemědělství.
Uvádím traktory, potahové vozy, ruční
vozíky atd. Všude přináší
pružnou, bezhlučnou jízdu, šetří
zdraví člověka, šetří
vozidlo a vozovku, znamená podstatnou úsporu síly,
uveze se mnohem více, nežli na voze s obručemi
železnými. Při své neobyčejné
trvanlivosti znamená i zlevnění provozu.
Představíme-li si stále rostoucí počet
jízdních kol, motorových a potahových
vozidel, pochopíme, jak obrovského počtu
pneumatik je zapotřebí. Podle dvouletého
plánu vyrobí se u nás v roce 1947 2 mil.
obručí pro jízdní kola, 205.000 pro
motocykly, 501.550 pro osobní a nákladní
automobily a traktory, což je značně více,
nežli se vyrobilo v roce 1937. V roce 1948 bude výroba
dále stupňována. Přesto však
nestačí rostoucí spotřebě a
tak jako na celém světě, jeví se též
u nás nedostatek pneumatik. Růst výroby je
dobře patrný na spotřebě surového
kaučuku v nejdůležitějších
zemích, která v roce 1910 činila asi 90 tisíc
tun, v roce 1938 skoro 1 mil. tun. My pak nesmíme přehlížet,
že nejdůležitější dvě
suroviny k výrobě pneumatik, přírodní
kaučuk a bavlnu, musíme dovážet za hodnotné
devisy.
Z těchto skutečností plyne pro nás
kategorický příkaz, aby vyrobených
pneumatik bylo využito co nejhospodárněji a
do krajnosti. A tu je veliký a důležitý
úkol, který v zájmu národního
hospodářství plní naši vulkaniséři.
Jim je vlastně svěřena péče
o pneumatiky na vozidlech zákazníků. Oni
vychovávají a učí své zákazníky
- automobilisty - slovem, obrazem i tiskem, jak mají pneumatiky
ošetřovat, aby dlouho vydržely. Společenstvo
vulkanisérů vydalo na příklad letos
značným nákladem příručku
pod názvem "Jak prodloužit život pneumatiky".
Tuto propagační brožurku, doporučenou
úřadem předsedy vlády - gen. sekretariátem
Hospodářské rady, možno dostat buď
u společenstva v Praze XII., nebo u kteréhokoliv
vulkaniséra. Výsledky této cílevědomé
dlouholeté práce se projevují. Dnes už
se na příklad chápe heslo, že vzduch
je život pneumatiky, a není už takové
procento poškozených nebo zničených
pneumatik následkem nedostatečného huštění.
Dojde-li k poškození obruče, tu nastává
vlastní práce vulkaniséra: provésti
pečlivě, svědomitě a odborně
opravu, aby pneumatika mohla býti dále používána.
To je velmi odpovědný technický proces, zahrnující
v sobě přípravu opravy, vyříznutí
poškozeného místa, drsnění, nátěry
pryžovým roztokem, vyložení vhodným
materiálem a vulkanisaci, kteroužto se plastický
opravný materiál spojí s poškozenou
pneumatikou v jednu hmotu. Předpokládá to
znalost různých druhů materiálů
a hmot, zručnost v zacházení s řadou
strojů a nástrojů, znalost druhů a
únosnosti pneumatik atd. Sjede-li se na plášti
vzorovaný gumový hřbet, provádí
vulkanisér t. zv. obnovení neboli protektorování
pláště, t. j. opatří jej novým
vzorovaným hřbetem, takže pneumatika je zase
jako nová, ba od nové často k nerozeznání.
Všechny tyto práce jsou natolik odpovědné,
že mohou být svěřeny jen do rukou odborníka-vulkaniséra,
který je dobře zařízen a má
za sebou náležitou průpravu.
V rámci této průpravy je především
postaráno o náležité školení
učňů, pro jichž nábor vydalo
společenstvo vhodný a přesvědčivý
letáček. Od 1. dubna 1947 je otevřen první
ročník tříměsíční
základní odborné školy v Čáslavi
pro 88 učňů z českých zemí.
Postupně se budou zařazovati další ročníky.
Škola je spojena s internátem, kde jsou učňové
ubytováni a stravováni. Bude tam vybudována
vzorná školní dílna. Místní
národní výbor v Čáslavi dal
ředitelství školy za tím účelem
k disposici budovu na dvoře školy. Budovu tuto upraví
svým nákladem. Je mou radostnou povinností
s tohoto místa upřímně poděkovat
místnímu národnímu výboru v
Čáslavi za tuto péči.
Z USA došlo v rámci UNRRA úplné vzorné
dílenské zařízení, které
by se nejlépe uplatnilo v této školní
dílně. Věříme, že ministerstva
průmyslu a vnitřního obchodu jako v jiných
případech vyhoví i tentokráte žádosti
společenstva vulkanisérů a došlé
zařízení pro školní dílnu
uvolní. Nepřetržité tříměsíční
vyučování, spojené s ubytováním
v internátě, se ukázalo nejlepším
řešením pro tento řídce zastoupený
obor, ve kterém připadají průměrně
dvě dílny na správní okres. Ke chvále
vulkanisérů sluší ještě
dodati, že se jednomyslně uvolili platit 30 % přirážku
k členským příspěvkům
na úhradu zvýšených výloh na
odborné vzdělání učňů.
O prohloubení odborných znalostí vulkanisérů
pečuje společenstvo v poslední době
zvláštními pětidenními kursy
v národním podniku Baťa ve Zlíně.
První kurs byl uskutečněn v době od
14. do 18. dubna 1947. Zúčastnilo se 32 vulkanisérů.
Tyto kursy jsou jak po stránce odborné, tak organisační
plně na výši. Mimo to přispívají
k prohloubení spolupráce a porozumění
mezi znárodněným průmyslem gumárenským
a sektorem soukromým, který z největší
části tvoří právě vulkaniséři.
Spolupráce obou těchto složek se rozvíjí
opravdu slibně, a to zejména po založení
Družstva československých vulkanisérů
dnem 1. června 1946. Gumárenský průmysl,
zvláště národní podnik Baťa,
je dodavatelem materiálu a různých potřeb
pro vulkaniséry. Družstvo, pověřené
sběrem, tříděním a zužitkováním
staré odpadové gumy, dodává zase národnímu
podniku Baťa odpad na regenerát. Dochází
bez obtíží k dohodě o výrobním
programu, rep. rozdělení úkolů. Tak
Družstvo v dohodě se znárodněným
gumárenským průmyslem objednalo z USA za
1 mil. Kčs úplné zařízení
na výrobu vložek ze starých plášťů,
kterýžto úkol může dobře
plnit vzhledem ke svém u pověření
sběrem staré gumy. Tyto vložky jsou nezbytný
opravný materiál pro vulkaniséry.
Sběr staré gumy a vůbec odpadových
hmot má pro naše národní hospodářství
nemalý význam. Představuje veliké
množství surovin pro mnohá naše průmyslová
odvětví a znamená veliké úspory
cenných devis. Tyto okolnosti nutno stále zdůrazňovat
a činit všechna opatření pro zdokonalení
sběru. Za rok 1946 bylo soustředěno 2,238.551
kg staré gumy, což se rovná asi 300 vagonům
tohoto materiálu, potřebného jak pro továrny,
tak pro vulkaniséry. Při větším
pochopení naší veřejnosti by mohl býti
výsledek lepší. Vedle této činnosti
snaží se Družstvo obstarat a dodat za levné
ceny členstvu vše, čeho k provozování
živnosti potřebuje, a tím je uvolnit k produktivní
práci v dílně. Nákupní obrat
za deset měsíců činnosti činí
9,634.683 Kčs.
Obdobnou službu mimo zmíněnou již činnost
zvelebovací přináší členstvu
i zájmová organisace hospodářská
společenstvo vulkanisérů. Informuje členy
o všech vyhláškách daňových,
cenových, mzdových a jiných, týkajících
se oboru, zavádí jednotné knihy, stará
se o úpravu poměrů v živnosti atd. Přes
to, že činnost společenstva se vztahuje na
celé území českých zemí,
plní dobře své úkoly a je tak důkazem
toho, že je zbytečné, ba nezdravé tříštit
hospodářskou samosprávu do malých
a početně slabých územních
celků. Podle stavu k 1. lednu 1947 čítá
celý obor 329 členských závodů
a 1642 zaměstnanců. Převážně
jsou to malé podniky s jedním až dvěma
zaměstnanci, které se musejí snažit
uhájit své zájmy ve společenstvu i
v družstvu. Tyto složky musejí se stát
jejich oporou i s hlediska plánování a budoucího
vývoje v tomto oboru.
Přes svou malou početnost jsou vulkaniséři
platně zapojení do dvouletého plánu.
Ve svém 55. zasedání uložila vláda
vulkanisérským závodům obnoviti, t.
j. protektorovati v roce 1947 nejméně 100.000 plášťů
mimo běžné opravy. Vulkaniséři
tento úkol úspěšně plní.
V prvním čtvrtletí 1947 obnovili 27.455 plášťů,
což představuje splnění plánu
na 109.5 %. Mimo to opravili 82.515 plášťů
a 162.220 duší pro osobní a nákladní
automobily. Kromě toho opravili ještě množství
plášťů a duší pro jízdní
kola dělnictva, aby mohlo dojížděti
do zaměstnání.
Důležitou součástí živnosti
vulkanisérské je obchod obručemi. Vulkanisér
jako nejpovolanější odborník se právem
dovolává toho, aby směl prodávat též
nové obruče. Podle předpisů z dob
protektorátu je k tomu však třeba zvláštního
živnostenského listu, jichž vydávání
je nyní omezeno. Kdo si za okupace nedal svůj živnostenský
list rozšířiti, pociťuje nyní toto
opatření právem jako křivdu.
Vedle toho mají vulkaniséři i jiné
potíže. Tak četné podniky trpí
nevhodnými provozovnami. V mnohých je zapotřebí
racionalisace výroby a práce pomoci dokonalého
strojního zařízení co možná
jednoho typu. To vše vyžaduje značného
nákladu i doby. Nicméně naši vulkaniséři
sami i ve své organisaci - společenstvu a družstvu
- mají předpoklady k tomu, aby všechny nesnáze
překonali a aby tento mladý obor pozvedli na takovou
úroveň, aby se stal vzorem pro jiná řemeslná
odvětví. Jedním krokem k tomu je i zřemeslnění
vulkanisérské živnosti. Navrhuji proto, aby
plénum ústavodárného Národního
shromáždění přijalo vládní
návrh tisk 474 ve znění, přijatém
výborem živnostensko-obchodním. (Potlesk.)
Předseda: Zpravodajem za výbor právní
je p. posl. Štěpán. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Štěpán: Slavné
ústavodárné Národní shromáždění!
Za dnešního právního stavu je možno,
aby živnost vulkanisérskou provozovala i osoba bez
odborných znalostí a praktických zkušeností,
poněvadž živnost vulkanisérská
je živností svobodnou. A přece provoz této
živnosti vyžaduje jak znalostí theoretických,
jako na př. znalosti materiálů, látek
pomocných, zacházení s nimi, znalosti nauky
o obručích a pod., tak i zvláštní
zručnosti a dovednosti při zpracování
plátna a gumy, navalování gumy do vykrojeného
defektu pláště nebo duše, vytápění
připravených oprav gumových obručí
a duší a j. Nedostatek odborných znalostí
a praktických zkušeností při provozu
živnosti vulkanisérské je příčinou
nadměrného znehodnocování materiálu,
což je dvojnásob povážlivé proto,
že jde o gumu, tedy o materiál, který dovážíme
z ciziny. Aby se tyto velké národohospodářské
ztráty předešly, je nutno, aby práce
vulkanisérské byly svěřeny jen rukám
odborníků, které lze získati jen tím,
že živnost vulkanisérská bude prohlášena
za živnost řemeslnou. Odpomůže se tak
i dnešnímu citelnému nedostatku učňů,
kteří se z obavy, že jejich budoucnost není
zajištěna, dokud živnost vulkanisérská
je živnosti svobodnou, tomuto pracovnímu oboru vyhýbají.
Pro osoby, které živnost vulkanisérskou již
samostatně provozují nebo jsou v ní, po případě
při výrobě pneumatik delší dobu
zaměstnány, jsou, pokud jde o průkaz způsobilosti
pro živnosti řemeslné jinak předepsaný,
stanoveny úlevy, a to v rozsahu při zřemeslňování
živnosti obvyklém.
Navrhuji slavnému ústavodárnému Národnímu
shromáždění, aby osnovu přijalo
tak, jak ji navrhl výbor živnostensko-obchodní
a jak se na ní usnesl výbor právní.
(Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad. 2. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se živnost vulkanisérská prohlašuje
za řemeslnou (tisk 604).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Vlach: Nejsou.
Zpravodaj posl. Štěpán: Není
změn.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odstavce pořadu, jímž
je
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním
posl. Poláka. (Přestupek podle §§ 1-3
zák. č. 108/1933 Sb. (tisk 609).
Zpravodajem je p. posl. Štěpán. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Štěpán: Slavné
ústavodárné Národní shromáždění!
Imunitní výbor pojednal o žádosti okr.
soudu v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání
posl. Poláka pro přestupek podle § 1
až 3 zákona č. 108/1933 Sb. a jednomyslně
se usnesl doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby posl. Polák k trestnímu stíhání
vydán nebyl, poněvadž veřejný
zájem na projednání tohoto případu
nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu
poslaneckého mandátu posl. Poláka.
(Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby ústavodárné Národní shromáždění
nedalo souhlas k trestnímu stíhání
posl. Poláka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
se nedati souhlas k trestnímu stíhání
posl. Poláka.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
čtvrtého odstavce pořadu, jímž
je
4. Rozprava o prohlášení ministra spravedlnosti
dr Drtiny o činnosti a výsledcích retribučního
soudnictví, učiněném v 55. schůzi
dne 29. května 1947.
Přihlášeni jsou tito řečníci:
pp. posl. Langr, dr Rozehnal, dr Gregor,
dr Jelínek, Bacílek, dr Bunža,
dr Hobza, dr Kokeš, V. Beneš, Uhlířová,
dr Steiner, Štekl, Hora, dr Kočvara,
Pašek, Syrovátková.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému
řečníku, jímž je p. posl. Langr.